Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) navrhne pro příští rok zvýšení starobních důchodů v průměru o 900 korun. Chystá novelu, která by znovu zvýšila podíl pevné části penze, řekla ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD). Proti se ale postavila ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Podle ní si rozpočet nemůže dovolit víc než zhruba 700korunové navýšení. Vyšší částku ale před měsícem důchodcům slíbil i premiér Andrej Babiš (ANO).
Maláčová navrhne růst starobních penzí o 900 korun. Podle ministryně financí si to ale rozpočet nemůže dovolit
„Co se týká diskuse ,zásluhovost versus solidarita‘, je opravdu potřeba mít oba tyto principy v balanci, v harmonii. Zásluhovost je velmi důležitá, na druhou stranu musíme také pomáhat těm, kteří pracovali a mají nízké důchody,“ řekla Maláčová, která proto bude navrhovat zvýšení penzí v průměru o 900 korun.
Ministerstvo financí však počítá pro příští rok s růstem průměrného důchodu o 708 korun měsíčně. To je minimální částka, o kterou musí vláda podle zákona v příštím roce průměrné penze zvýšit. Takový růst by přišel rozpočet na víc než 25 miliard. A ministryně financí tvrdí, že vyšší částku si stát teď nemůže dovolit.
Zároveň argumentuje, že v posledních letech rostly penze rychleji než třeba na začátku desetiletí. „Za léta 2010 až 2014 bylo v průměru našim důchodcům přidáno něco kolem 700 korun, za léta 2015 až 2019 jim bylo přidáno téměř 2000 korun,“ uvedla Alena Schillerová.
Premiér ve čtvrtek z dovolené vzkázal, že jeho slib platí. Vyzval také ministryni Maláčovou, aby chybějící peníze ušetřila. „Podporuji variantu 900 korun, tak jsem se už vyjádřil. Je potřeba, aby paní Maláčová našla ve svém resortu na navýšení peníze. Má největší kapitolu a největší prostor pro úspory.“ Ministryně práce sice avizovala změny v některých sociálních dávkách, výrazné škrty ale odmítá.
Podle odborníků patří náš důchodový systém v rámci Evropy k těm nejsolidárnějším
Důchody se skládají z pevné a procentní části. Pevný díl je pro všechny stejný a letos činí 3270 korun. V zásluhové procentní výměře se odráží výše výdělku a odpracované roky. Podle odborníků patří český systém už nyní k nejsolidárnějším v Evropě.
Do loňska pevná část důchodu odpovídala devíti procentům průměrné mzdy. Babišova vláda prosadila, že se od letoška pevný díl rovná deseti procentům průměrného výdělku ve státě. Přidávaná suma se tak jen jinak přerozděluje. Víc si přilepší lidé s nízkou penzí. Méně důchod roste seniorům a seniorkám se střední a vyšší penzí. Hůř než dřív jsou na tom také vdovy a vdovci v invalidním či starobním důchodu.
Česká správa sociálního zabezpečení vyplácela v září 2,89 milionu starobních, invalidních a pozůstalostních penzí. Starobní důchody pobíralo 2,41 milionu lidí. Šéfka nové důchodové komise Danuše Nerudová před nedávnem řekla, že polovina seniorek a seniorů v Česku dostává méně než 13 258 korun. Své důchodové systémy mají i resorty vnitra či obrany.
Chystá se změna dávek na bydlení
Změny se připravují i v systému dávek na bydlení, které by mohly být jiné už od roku 2021. Nárok by na ně měli mít jen nemajetní. Jednu ze dvou dávek by mohli získat lidé v bytech, druhou obyvatelé ubytoven. Výše podpory od státu by měla odpovídat obvyklému nájemnému v daném místě. To jsou podle ministryně Maláčové plánované změny.
Novely zákonů chce předložit do několika týdnů. „V tuto chvíli čelím čtyřem různým požadavkům. Za prvé je to požadavek na úsporu, za druhé zastavení zneužívání, třetím cílem je zastavit obchod s chudobou a čtvrtým neublížit těm, kteří nemohou pracovat, a to jsou zejména senioři a děti,“ řekla Maláčová.
Stát nyní potřebným poskytuje dvě dávky na bydlení, a to příspěvek a doplatek. Na příspěvek mohou dosáhnout lidé, jimž na přiměřené bydlení nestačí 30 procent příjmu a v Praze 35 procent. Doplatek jako dávku hmotné nouze získají ti, kteří mají nárok na příspěvek na bydlení. Má jim dorovnat výdaje za byt tak, aby jim zbyla částka na živobytí.
Test majetku prokáže, komu dávky náleží
Podle plánů ministerstva práce by příspěvek měl putovat do zkolaudovaných bytů a doplatek do nebytových prostor, tedy třeba do ubytoven či chatek. Peníze od státu by dostali jen nemajetní. Zavedl by se „test majetku“. Maláčová řekla, že se počítá s četnými výjimkami. „Nebudeme vyžadovat, aby rodiny prodaly auto a senioři chatku,“ uvedla ministryně.
Výše dávek by se nově měla řídit cenovými mapami s obvyklým nájemným. Na služby a energie by stát přispíval podle cen dodavatelů a podle běžné spotřeby. Aby dlouhodobě nezaměstnaní či pachatelé opakovaných přestupků podporu získali, museli by spolupracovat se sociálními pracovníky.
Podle ministryně jsou dávky nyní jedinou pomocí, kterou stát v bydlení poskytuje. Poukázala na vysoké ceny bytů i nájmů. „Problém s bydlením zasahuje dnes i střední třídu. Bydlení je v České republice opravdu drahé. Musíme udělat vše pro to, aby stát investoval do výstavby a podporoval družstevnictví,“ řekla Maláčová.
Pro řešení je podle ní podstatný zákon o dostupném bydlení. Ministerstvo pro místní rozvoj by mělo připravit návrh zákona do konce roku, shrnula Maláčová dohodu se šéfkou tohoto resortu Klárou Dostálovou (za ANO).