Ministerstvo obrany chce ještě letos nebo začátkem příštího roku stihnout vyhlásit vítěze výběrového řízení na nová terénní auta pro armádu nebo podepsat smlouvy na nákupy samohybných děl a protiletadlových střel. Cena těchto tří armádních zakázek přitom přesahuje 17 miliard korun. Pokud by se ale vojenský rozpočet na příští rok snížil o deset miliard, jak dříve navrhovala KSČM, může to ohrozit nutné přezbrojení armády.
Armáda teď plánuje udělit zakázky za více než 17 miliard. Komplikací by bylo snížení rozpočtu
3 minuty
Události: Nákupy armády a spory o rozpočet
Zastaralé samohybné houfnice Dana, terénní auta UAZ nebo protiletadlový systém KUB – zbraně, které slouží v české armádě desítky let, je třeba nahradit. Na nákupy nové techniky má přitom jít příští rok zhruba 21 miliard korun, což představuje zhruba čtvrtinu všech prostředků z vojenského rozpočtu.
„Pokud bychom přišli o deset miliard a měly by se vzít z investičních peněz, tak je jasné, že bychom nedokázali pokrýt ani splátky,“ tvrdí mluvčí ministerstva obrany Jan Pejšek. Armáda musí rovněž nahradit zastaralá bojová vozidla pěchoty, jedná se tak o největší vojenskou zakázku v české novodobé historii.
Smlouvu na nákup 210 nových pásových transportérů za více než 52 miliard korun chce ministerstvo obrany podepsat začátkem příštího roku. První splátka čtyř miliard má být přitom zaplacena už v roce 2021.
KSČM chce peníze přesměrovat na boj s covidem-19
„My to máme spočítané tak, že 85 miliard jsou peníze potřebné k tomu, aby se armáda mohla rozvíjet. Pokud bude 10 miliard chybět, tak je budeme muset někde vzít,“ uvedl Pejšek. KSČM ale trvá na svém, podobně jako zástupci hnutí SPD.
„Trváme na tom, aby se škrtly v současné chvíli nepotřebné výdaje na nákup drahé zahraniční techniky. Například těch více než 50 miliard korun na nákup německých bojových vozidel,“ uvedl lídr hnutí SPD Tomio Okamura.
Podobný názor má na hromadný nákup nové armádní techniky i předsedkyně rozpočtového výboru Poslanecké sněmovny Miloslava Vostrá (KSČM). „Pro nás je zásadní, aby tyto prostředky byly spíše věnovány na rezervu pro boj s covidem-19,“ řekla.
Naopak proti škrtům v rozpočtu jsou zástupci dalších opozičních stran, jako třeba ODS nebo Piráti. „Nebudu podporovat snižování armádního rozpočtu. Nemůžeme budovat bojeschopnou armádu, pokud chceme škrtat na významných akvizicích,“ myslí si předsedkyně sněmovního výboru pro obranu Jana Černochová (ODS).
První hlasování o rozpočtu na příští rok čeká Poslaneckou sněmovnu 11. listopadu, kdy poslanci určí celkové příjmy, výdaje a schodek. Jestli zákonodárci nechají armádě 85 miliard, nebo ne, rozhodnou při konečném schvalování rozpočtu v prosinci.
