Po letech slibů se přiblížila největší daňová změna od roku 2008. Vláda se shodla na plánu zrušení takzvané superhrubé mzdy. Podrobněji ho má probrat koaliční rada během léta, samotný návrh by pak kabinet mohl předložit v září. Premiér počítá s účinností od ledna. Krok, který má vláda v programovém prohlášení, obsahuje i snížení daně z příjmů pro zaměstnance.
„Určitě budu prosazovat, aby zrušení superhrubé mzdy nebylo jen podle programového prohlášení vlády, ale aby to bylo ambicióznější,“ uvedl premiér a předseda hnutí ANO Andrej Babiš.
V rozhovoru pro Českou televizi totiž taky řekl, že uvažuje o možnosti úplného zrušení sociálních odvodů pro zaměstnance, což by podle něj znamenalo výpadek 80 miliard korun ze státního rozpočtu.
Podle ministryně financí a vicepremiérky Aleny Schillerové (za ANO) ovšem takový plán není na stole; zaměstnance chce podpořit primárně zrušením superhrubé mzdy.
Superhrubá mzda se bude řešit v souladu s rozpočtem, jeho příprava začne v srpnu
O konci superhrubé mzdy jednala koaliční rada už v lednu, vládní strany tehdy ale téma přerušily. „Sociální demokracie nebude soutěžit s pravicí o to, kdo dřív sníží daně a oslabí stát,“ řekl k tomu vicepremiér a ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD). „Je to priorita, ale samozřejmě, za určitých podmínek,“ uvedl místopředseda hnutí a ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO).
Konec superhrubé mzdy je rovněž součástí vládního programového prohlášení; kabinet k tomu vyzývala i opozice během jednání o státním rozpočtu. Mezitím se ale už návrh opět vrátil na stůl, když vláda schválila paušální daň pro živnostníky.
- Změny v superhrubé mzdě jsou pro vládu citlivým tématem i proto, že se dotýkají klíčových příjmů. Vloni stát na dani z příjmů fyzických i právnických osob získal bezmála 430 miliard korun. Inkaso pojistného na sociální zabezpečení bylo ještě o 122 miliard vyšší.
- Patnáctiprocentní daň ze superhrubé mzdy odolává už dlouho. Přečkala hned několik politických reprezentací. Zavedla ji v roce 2008 vláda Mirka Topolánka. Princip je takový, že lidé platí daň z příjmu nejen z hrubé mzdy, ale i ze sociálního a zdravotního pojištění, které za ně odvádí zaměstnavatel.
- V roce 2011 schválil zrušení superhrubé mzdy kabinet Petra Nečase. Odložil ale účinnost až na rok 2015. A pozdější Sobotkova vláda na zrušení nepřistoupila.
- Předloni navrhla zrušení ministryně financí Alena Schillerová. Kvůli nedostatku podpory tehdejší jednobarevné vlády hnutí ANO ale zamýšlený krok stáhla. Znovu to zkusila vloni v lednu. Ani tento návrh neuspěl.
„Pomáhá se živnostníkům a já bych chtěla, aby vláda pomáhala taky zaměstnancům, takže máme dohodu,“ zdůraznila ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD). „Budeme to téma řešit v souladu s rozpočtem a příprava na rozpočet začne v srpnu,“ upřesnila ministryně financí Schillerová.
Se zrušením superhrubé mzdy se má totiž snížit daň z příjmů na 19 procent. Tím by zaměstnancům měly vzrůst čisté výplaty. Například ti s příjmem 20 tisíc by mohli ušetřit 220 korun za měsíc, ti s 50 tisíci přes pět set.
„Podpoříme jakoukoliv variantu, která povede ke snížení zdanění práce zaměstnanců. Vláda periodicky říká, že to zruší, že to nezruší, dokud ten návrh neuvidím, tak neuvěřím,“ konstatuje místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Mikuláš Ferjenčík (Piráti).
Zrušení odvodů není podle Schillerové na stole
Premiér Andrej Babiš v rozhovoru pro Českou televizi avizoval, že chce jít ještě dál a zaměstnancům třeba snížit nebo úplně zrušit odvody na sociální pojištění. „Pro fyzické osoby, tím pádem by lidem zůstaly v peněženkách slušné peníze,“ prohlásil Babiš s tím, že se to musí ještě ale prodiskutovat v NERVu a v koalici.
„Se snížením sociálního pojištění počítáme, za podmínky, že bude provedena důchodová reforma. Je potřeba ten rozdíl, co bude chybět, pokrýt z jiných zdrojů,“ řekla k tomu ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD).
Snížení odvodů by uvítali i komunisté nebo ODS, úplné zrušení si ale i kvůli výpadku z rozpočtu představit neumí. Stejně jako ministryně financí.
„Pan premiér se vždy o těch věcech baví a řešili bychom je. Je několik cest, ale žádná taková, kde by bylo zrušení odvodů, na stole není,“ uvedla Schillerová.
„Zrušení… to bych byla docela překvapená, ale konzultovalo se, že by mohlo být snížení, my jsme pro snížení,“ řekla předsedkyně sněmovního rozpočtového výboru Miloslava Vostrá (KSČM).
Místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Jan Skopeček (ODS) tomu, že by vláda chtěla rušit sociální odvody zaměstnanců, moc nevěří, i když obecně je podle něho v Česku problém vysokých sociálních odvodů.
Možné změny sociálních odvodů i zrušení superhrubé mzdy má koalice projednávat během léta, a to společně s přípravou státního rozpočtu na příští rok.
