Koalice se shodla na zavedení stravenkového paušálu. Zrušení superhrubé mzdy posoudí později

Nahrávám video
Události: Koalice o superhrubé dani a stravenkovém paušálu
Zdroj: ČT24

Debatu o zrušení superhrubé mzdy vládní koalice v úterý odložila do projednávání návrhu rozpočtu na příští rok. ČSSD a hnutí ANO se tak k záměru ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO) vrátí zřejmě na jaře. Koalice však podpořila návrh ministryně na zavedení stravenkového paušálu. Zaměstnanec by tak mohl dostávat peníze na stravu přímo – současný režim (závodní stravování, papírové stravenky) by ale fungoval dál. Koalice se také shodla, že zálohové výživné bude stát vyplácet nanejvýš dva roky. Maximálně dostane rodič, kterému partner dluží, 3000 korun měsíčně.

Zaměstnanci by u stravenkového paušálu dostávali peníze na stravování přímo a tyto peníze by nepodléhaly zdanění. Šlo by o možnou alternativu k současnému systému, nikoliv o jeho nahrazení.

Nyní stravenky dostává zhruba 1,5 milionu zaměstnanců.

Ministerstvo financí s touto změnou počítá podle dřívějších informací v připravované novele zákona o daních z příjmů, která by v ideálním případě – schválení parlamentem – platila od roku 2021. 

  • Daňové zvýhodnění stravenkového paušálu by mělo zůstat stejné jako u stravenek. Tedy  jako například u nejčastější stokorunové stravenky, kde zaměstnavatel hradí zaměstnanci 55 korun za každý odpracovaný den, uvedla ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Zaměstnanci by částku měli dostávat vyúčtovanou samostatně, protože by neměla na rozdíl od mzdy podléhat povinným odvodům a daním.

S návrhem ministerstva financí na stravenkový paušál nesouhlasí například odboráři a Asociace provozovatelů poukázkových systémů. Naproti tomu má podporu Asociace hotelů a restaurací ČR a Asociace českého tradičního obchodu.

Předseda ČSSD Jan Hamáček ještě v neděli řekl, že jeho strana stravenky rušit nechce. Je to podle něj jen zavedení další daňové výjimky. Schillerová pro ČT v úterý uvedla, že nyní je milion zaměstnanců bez tohoto benefitu, protože si to zaměstnavatel nemůže dovolit. 

Změna má být součástí daňového balíčku, který by měl platit od roku 2021 a který má podle Schillerové přispět ke zjednodušení administrativy a odstranění daňových výjimek. Přidat k daňově zvýhodněným stravenkám či obědu v kantýně i příspěvek zaměstnavatele navrhuje v posledních letech Asociace hotelů a restaurací ČR.

Proti záměru se staví Českomoravská konfederace odborových svazů. „Je to opakovaná snaha ministerstva financí bombardovat funkční, zavedený a oblíbený systém,“ uvedl již dříve předák Josef Středula. Pokud by podle něj plánovaný paušál byl daňově zvýhodněný, stát by jistě jeho využití kontroloval.

„Nechápu potom, jak může paní ministryně hovořit o zmírnění administrativy, neboť zaměstnavatelé budou zahlceni účtenkami za jednotlivé obědy zaměstnanců pro případnou kontrolu finanční správy. Jestliže by stát toto nekontroloval, tak nedává smysl, aby cokoliv dotoval,“ řekl Středula. Obává se, že návrh směřuje ke zrušení stravenek.

Podle mluvčího odborů veřejného sektoru Pavla Bednáře by zaměstnanci paušál využívali nejspíš na jiné účely než na stravování.

Zrušení daně by zasáhlo rozpočet

Koalice v úterý debatovala rovněž o zrušení superhrubé mzdy. Ministr kultury Lubomír Zaorálek (ČSSD) uvedl, že sociální demokracie se záměrem souhlasí, nesmí mít ale dopad do rozpočtu. Podle předběžných propočtů by výpadek v příjmech státního rozpočtu představoval 25 miliard korun. Takže by podle sociální demokracie chyběly peníze ve školství, zdravotnictví nebo na zvyšování důchodů.

„Budeme o tom jednat v rámci sestavování rozpočtu,“ uvedl předseda ČSSD Jan Hamáček. Sociální demokraté jsou k věci skeptičtí, i když také oni dlouhodobě o zrušení superhrubé mzdy hovoří. 

„Očekáváme, že ministerstvo financí předloží konkrétní návrh řešení, jak pokrýt schodek 25 miliard. ČSSD souhlasí se zrušením superhrubé mzdy, ale ministerstvo financí musí jasně říci, kde vezme peníze na vykrytí výpadku příjmů,“ uvedla ČSSD.

Co chystá ministryně Schillerová

Ministryně financí Alena Schillerová plánuje navrhnout zrušení superhrubé mzdy v daňovém balíčku pro rok 2021. Nyní mzdy a platy zaměstnanců podléhají sazbě daně z příjmů 15 procent, ale do základu se započítává i sociální a zdravotní pojistné odváděné zaměstnavatelem.

V případě zrušení superhrubé mzdy by se podle Schillerové zavedla daň 19 procent. Nyní je podle ní efektivní zdanění pro zaměstnance 20,1 procenta. Podle jejího dřívějšího vyjádření to má však svá problematická místa, protože některým poplatníkům by se tak zvýšily daně.

Zrušení superhrubé mzdy podporuje a prosazuje opoziční ODS. Samostatný návrh předložila již dříve ve sněmovně, neúspěšně se ho pokoušela vložit v roce 2018 do tehdy projednávaného daňového balíčku.

Pravidla pro zálohované výživné

Zálohované výživné bude stát vyplácet nanejvýš dva roky, a to rodičům, jimž partner neposlal celé soudem stanovené výživné po čtyři měsíce. Podmínkou bude také podané trestní oznámení na neplacení výživného a návrh na exekuci. Stát by měl vyplácet celou částku přiznanou soudem, maximálně však dostane rodič, kterému partner dluží, 3000 korun měsíčně. Shodla se na tom vládní koalice. Novinářům to řekla ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD).

Do sněmovny podle Maláčové vláda pošle v souvislosti s výživným dva zákony. Jeden o zálohovaném výživném, druhý o zlepšení vymáhání z dílny ministerstva spravedlnosti. Ten má posílit sankce pro neplatiče.

Žádosti o vyplácení zálohovaného výživného budou podle ministryně zpracovávat úřady práce. Na vyřízení budou mít měsíc. Po roce vyplácení dávky stát situaci přezkoumá.

Systém zálohového výživného přijde státní rozpočet asi na 434 milionů korun ročně, uvedl premiér Andrej Babiš (ANO).

Jak dál s důchodovou reformou

Koalice chce zapojit do debaty o změně důchodů experty z praxe, například ředitele České správy sociálního zabezpečení a úředníky, kteří se problematikou dlouhodobě zabývají. Prioritně hodlá podle premiéra Andreje Babiše (ANO) řešit změny, které budou mít rozpočtový dopad v nejbližších letech. „Reforma si vyžádá delší čas,“ uvedl Babiš po úterním jednání koaličních lídrů. Nevyloučil, že do konce volebního období vláda s důchodovou reformou nepřijde. Znovu se bude koalice tématem zabývat příští týden.

O konturách variant důchodové reformy jednala minulý pátek komise pro spravedlivé důchody, ve které je zastoupena vedle expertů i opozice. Na Babiše ale působí příliš teoreticky. Chce jednat nejprve o důchodech žen a penzích pro náročné profese.

„Chceme dřívější odchod do důchodu, prezentovali jsme varianty, ke kterým se vrátíme,“ uvedla po jednání ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) k penzím náročných profesí. Řešit bude koalice také zvýhodnění pečujících lidí, a to fiktivním vyměřovacím základem nebo bonusem za péči.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Ceny plynu a ropy prudce vzrostly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě prudce zvyšuje. V úterý ráno se dostala na 56 eur (1360 korun) za megawatthodinu (MWh), kolem poledního to bylo 62 eur, před 17. hodinou pak přes 54 eur. K růstu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Na rekordní částku se vyšplhala i cena za přepravu LNG přes Atlantik. Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu výrazně rostou též ceny ropy. Brent v úterý okolo 12:45 překročil hodnotu 85 dolarů za barel, před 16. hodinou to bylo kolem 84 dolarů.
09:46Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Konec uhlí přináší zlom, na který česká energetika není připravena

Řada hnědouhelných elektráren v Česku v současné době nevydělává peníze kvůli ceně emisních povolenek, jež musí platit. Vyplývá to z nového dílu ekonomické publicistiky ČT Bilance, který také upozorňuje, že překotný odchod od uhlí s sebou nese rizika pro české hospodářství.
14:50Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Fox News: Hormuzský průliv podle americké armády uzavřen nebyl

Hormuzský průliv, přes který prochází zhruba pětina celosvětových dodávek ropy a také velké množství zemního plynu, podle oblastního velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM navzdory tvrzení Íránu uzavřen nebyl, uvedla v pondělí americká stanice Fox News. CENTCOM na žádost agentury Reuters o vyjádření nereagoval.
před 18 hhodinami

Cena plynu pro Evropu vzrostla kvůli Íránu téměř o polovinu

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se v pondělí v důsledku americko-izraelských útoků na Írán prudce zvýšila. Odpoledne krátce růst zrychlil až k padesáti procentům po zprávě, že katarská společnost QatarEnergy zastavuje kvůli útokům produkci zkapalněného zemního plynu (LNG). EU je významným odběratelem plynu z Kataru. Válka na Blízkém východě ovlivnila i akcie, cenu ropy, zlata nebo třeba bitcoinu.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

VideoPřípadné odříznutí Dubaje od světa by byl ekonomický problém, míní Singer

Dopad útoku na Írán na světovou ekonomiku byl hlavním tématem Interview ČT24, kde byl hostem ekonom a exguvernér České národní banky (ČNB) Miroslav Singer. Ten míní, že zvýšení ceny ropy vyjadřuje nejistotu, ale rozhodně to není náznak nějaké paniky. „V žádném případě nejsme v situaci, kdy by cena ropy nějak dramaticky rostla,“ zdůraznil. Otázkou podle něj zůstává, jaký bude vývoj konfliktu a následný dlouhodobý dopad na cenu ropy. Na otázku moderátora Daniela Takáče, zda se obchodníci na tuto situaci připravovali, Singer odpověděl kladně. „Cena ropy mohla být například před útokem cíleně nižší. (...) Útok nebyl žádný šok,“ tvrdí. Naopak varoval, že případné dlouhodobé odříznutí Dubaje, významného finančního a dopravního centra regionu, od okolního světa by byl ekonomický problém. Singer také zdůraznil, že přímé finanční vazby tuzemska na tuto konkrétní krizi jsou zanedbatelné. „Finanční vztahy Česka a Íránu jsou minimální a rezervy ČNB jsou ,velmi dostatečné‘,“ míní Singer.
před 21 hhodinami

Hormuzský průliv stojí. Dva tankery hlásí zásahy

Nespecifikované projektily zasáhly podle agentury Reuters ve vodách nedaleko Ománu dva tankery. Jedno z plavidel se nachází na americkém sankčním seznamu. Při úderu utrpěli zranění čtyři lidé. Všech dvacet členů posádky se muselo z lodi evakuovat. Írán avizoval blokaci Hormuzského průlivu, kterým prochází pětina celosvětové ropy. V oblasti v současnosti kotví na 250 tankerů.
1. 3. 2026Aktualizováno1. 3. 2026

VideoŠkrty v kultuře vyvolaly rozruch. Umělci se obávají o budoucnost institucí

Vláda Andreje Babiše (ANO) letos snižuje rozpočet ministerstvu kultury oproti loňsku o dvanáct procent. Umělci, divadelníci i třeba lidé na literární scéně se tak obávají o osud svých institucí. Týká se to například i literárního časopisu Host, který se spoléhá na veřejné zdroje – podporuje ho město Brno, ale třeba i ministerstvo kultury. „Čtyřicet procent už je opravdu hodně. Už myslím, že byste musel uvažovat o zrušení úvazků, že se časopis bude tisknout na horší papír, nebo vydáte méně čísel ročně,“ uvedl šéfredaktor časopisu Host Jan Němec. Šéf resortu kultury Oto Klempíř (za Motoristy) zprávy o čtyřicetiprocentním škrtu označil za dezinformace. V příštích dnech chce ministerstvo s profesními asociacemi o škrtech v rozpočtu jednat.
1. 3. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů se přeli o systému emisních povolenek ETS 2

Čtveřice unijních států se postavila proti odkladu a změnám v systému emisních povolenek ETS 2. Potřebu systém reformovat naopak vidí šestnáct států sedmadvacítky, mezi nimi i Česko. Vládní koalice pak vyzývá ke zrušení celého systému. Europoslanec Ondřej Knotek (ANO) argumentuje náklady pro domácnosti, upozornil na možný další nárůst cen povolenek po roce 2030. Emisní povolenky jsou „důležitý nástroj“ ke splnění klimatického cíle pro rok 2030, podotknul europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Náměstek ministryně financí Petr Mach (Svobodní za SPD) potvrdil, že vláda nepřipustí zavedení ETS 2, zmínil úspory pro obyvatele. Členka sněmovního rozpočtového výboru Vendula Svobodová (Piráti) tvrdí, že není jistota, že by se ceny nezvyšovaly i přes nezavedení povolenek – například kvůli inflaci. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
28. 2. 2026
Načítání...