Koalice se shodla na zavedení stravenkového paušálu. Zrušení superhrubé mzdy posoudí později

9 minut
Události: Koalice o superhrubé dani a stravenkovém paušálu
Zdroj: ČT24

Debatu o zrušení superhrubé mzdy vládní koalice v úterý odložila do projednávání návrhu rozpočtu na příští rok. ČSSD a hnutí ANO se tak k záměru ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO) vrátí zřejmě na jaře. Koalice však podpořila návrh ministryně na zavedení stravenkového paušálu. Zaměstnanec by tak mohl dostávat peníze na stravu přímo – současný režim (závodní stravování, papírové stravenky) by ale fungoval dál. Koalice se také shodla, že zálohové výživné bude stát vyplácet nanejvýš dva roky. Maximálně dostane rodič, kterému partner dluží, 3000 korun měsíčně.

Zaměstnanci by u stravenkového paušálu dostávali peníze na stravování přímo a tyto peníze by nepodléhaly zdanění. Šlo by o možnou alternativu k současnému systému, nikoliv o jeho nahrazení.

Nyní stravenky dostává zhruba 1,5 milionu zaměstnanců.

Ministerstvo financí s touto změnou počítá podle dřívějších informací v připravované novele zákona o daních z příjmů, která by v ideálním případě – schválení parlamentem – platila od roku 2021. 

  • Daňové zvýhodnění stravenkového paušálu by mělo zůstat stejné jako u stravenek. Tedy  jako například u nejčastější stokorunové stravenky, kde zaměstnavatel hradí zaměstnanci 55 korun za každý odpracovaný den, uvedla ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Zaměstnanci by částku měli dostávat vyúčtovanou samostatně, protože by neměla na rozdíl od mzdy podléhat povinným odvodům a daním.

S návrhem ministerstva financí na stravenkový paušál nesouhlasí například odboráři a Asociace provozovatelů poukázkových systémů. Naproti tomu má podporu Asociace hotelů a restaurací ČR a Asociace českého tradičního obchodu.

Předseda ČSSD Jan Hamáček ještě v neděli řekl, že jeho strana stravenky rušit nechce. Je to podle něj jen zavedení další daňové výjimky. Schillerová pro ČT v úterý uvedla, že nyní je milion zaměstnanců bez tohoto benefitu, protože si to zaměstnavatel nemůže dovolit. 

Změna má být součástí daňového balíčku, který by měl platit od roku 2021 a který má podle Schillerové přispět ke zjednodušení administrativy a odstranění daňových výjimek. Přidat k daňově zvýhodněným stravenkám či obědu v kantýně i příspěvek zaměstnavatele navrhuje v posledních letech Asociace hotelů a restaurací ČR.

Proti záměru se staví Českomoravská konfederace odborových svazů. „Je to opakovaná snaha ministerstva financí bombardovat funkční, zavedený a oblíbený systém,“ uvedl již dříve předák Josef Středula. Pokud by podle něj plánovaný paušál byl daňově zvýhodněný, stát by jistě jeho využití kontroloval.

„Nechápu potom, jak může paní ministryně hovořit o zmírnění administrativy, neboť zaměstnavatelé budou zahlceni účtenkami za jednotlivé obědy zaměstnanců pro případnou kontrolu finanční správy. Jestliže by stát toto nekontroloval, tak nedává smysl, aby cokoliv dotoval,“ řekl Středula. Obává se, že návrh směřuje ke zrušení stravenek.

Podle mluvčího odborů veřejného sektoru Pavla Bednáře by zaměstnanci paušál využívali nejspíš na jiné účely než na stravování.

Zrušení daně by zasáhlo rozpočet

Koalice v úterý debatovala rovněž o zrušení superhrubé mzdy. Ministr kultury Lubomír Zaorálek (ČSSD) uvedl, že sociální demokracie se záměrem souhlasí, nesmí mít ale dopad do rozpočtu. Podle předběžných propočtů by výpadek v příjmech státního rozpočtu představoval 25 miliard korun. Takže by podle sociální demokracie chyběly peníze ve školství, zdravotnictví nebo na zvyšování důchodů.

„Budeme o tom jednat v rámci sestavování rozpočtu,“ uvedl předseda ČSSD Jan Hamáček. Sociální demokraté jsou k věci skeptičtí, i když také oni dlouhodobě o zrušení superhrubé mzdy hovoří. 

„Očekáváme, že ministerstvo financí předloží konkrétní návrh řešení, jak pokrýt schodek 25 miliard. ČSSD souhlasí se zrušením superhrubé mzdy, ale ministerstvo financí musí jasně říci, kde vezme peníze na vykrytí výpadku příjmů,“ uvedla ČSSD.

Co chystá ministryně Schillerová

Ministryně financí Alena Schillerová plánuje navrhnout zrušení superhrubé mzdy v daňovém balíčku pro rok 2021. Nyní mzdy a platy zaměstnanců podléhají sazbě daně z příjmů 15 procent, ale do základu se započítává i sociální a zdravotní pojistné odváděné zaměstnavatelem.

V případě zrušení superhrubé mzdy by se podle Schillerové zavedla daň 19 procent. Nyní je podle ní efektivní zdanění pro zaměstnance 20,1 procenta. Podle jejího dřívějšího vyjádření to má však svá problematická místa, protože některým poplatníkům by se tak zvýšily daně.

Zrušení superhrubé mzdy podporuje a prosazuje opoziční ODS. Samostatný návrh předložila již dříve ve sněmovně, neúspěšně se ho pokoušela vložit v roce 2018 do tehdy projednávaného daňového balíčku.

Pravidla pro zálohované výživné

Zálohované výživné bude stát vyplácet nanejvýš dva roky, a to rodičům, jimž partner neposlal celé soudem stanovené výživné po čtyři měsíce. Podmínkou bude také podané trestní oznámení na neplacení výživného a návrh na exekuci. Stát by měl vyplácet celou částku přiznanou soudem, maximálně však dostane rodič, kterému partner dluží, 3000 korun měsíčně. Shodla se na tom vládní koalice. Novinářům to řekla ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD).

Do sněmovny podle Maláčové vláda pošle v souvislosti s výživným dva zákony. Jeden o zálohovaném výživném, druhý o zlepšení vymáhání z dílny ministerstva spravedlnosti. Ten má posílit sankce pro neplatiče.

Žádosti o vyplácení zálohovaného výživného budou podle ministryně zpracovávat úřady práce. Na vyřízení budou mít měsíc. Po roce vyplácení dávky stát situaci přezkoumá.

Systém zálohového výživného přijde státní rozpočet asi na 434 milionů korun ročně, uvedl premiér Andrej Babiš (ANO).

Jak dál s důchodovou reformou

Koalice chce zapojit do debaty o změně důchodů experty z praxe, například ředitele České správy sociálního zabezpečení a úředníky, kteří se problematikou dlouhodobě zabývají. Prioritně hodlá podle premiéra Andreje Babiše (ANO) řešit změny, které budou mít rozpočtový dopad v nejbližších letech. „Reforma si vyžádá delší čas,“ uvedl Babiš po úterním jednání koaličních lídrů. Nevyloučil, že do konce volebního období vláda s důchodovou reformou nepřijde. Znovu se bude koalice tématem zabývat příští týden.

O konturách variant důchodové reformy jednala minulý pátek komise pro spravedlivé důchody, ve které je zastoupena vedle expertů i opozice. Na Babiše ale působí příliš teoreticky. Chce jednat nejprve o důchodech žen a penzích pro náročné profese.

„Chceme dřívější odchod do důchodu, prezentovali jsme varianty, ke kterým se vrátíme,“ uvedla po jednání ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) k penzím náročných profesí. Řešit bude koalice také zvýhodnění pečujících lidí, a to fiktivním vyměřovacím základem nebo bonusem za péči.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Evropská unie podle FT zvažuje cla za 93 miliard eur v odvetě za Trumpovy hrozby

Evropská unie zvažuje, že zavede na zboží ze Spojených států dovozní cla v hodnotě 93 miliard eur (2,3 bilionu korun). Mohla by také omezit přístup amerických společností na unijní trh. Uvádějí to zdroje britského deníku Financial Times (FT). Tímto plánem by Unie mohla reagovat na tarify, kterými hrozí americký prezident Donald Trump těm ze spojenců v NATO, kteří se staví proti jeho kampani za získání Grónska.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Kvůli silným mrazům byla na začátku týdne rekordní spotřeba elektřiny

Domácnosti i firmy mají na svědomí vysokou spotřebu elektřiny a plynu. V mrazivých dnech se totiž výrazně zvyšuje energetická náročnost vytápění budov. Na začátku týdne padl dokonce rekord zatížení české elektrizační soustavy. Většinu spotřeby v dané chvíli pokrývaly tepelné, jaderné a plynové elektrárny.
před 4 hhodinami

Vláda zahájí přípravné kroky k zestátnění ČEZu, řekl Havlíček

Vláda dál počítá s výkupem akcií ČEZu, proces bude trvat rok a půl až dva. V rozhovoru pro Týden v politice to uvedl první vicepremiér Karel Havlíček (ANO). Přesný postup ministr průmyslu a obchodu nekomentoval – s ohledem na to, že jde o cenotvorné informace. Přípravné kroky by ale podle něj mohly začít v následujících měsících.
před 15 hhodinami

Brusel chce kritickou infrastrukturu bez čínské stopy, píše FT

Evropská komise (EK) plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje z Komise.
17. 1. 2026

Soud ve vedlejší kauze kolem ČKD Praha DIZ zprostil obžaloby Speychala

Městský soud v Praze zprostil obžaloby z daňových úniků někdejšího majitele strojírenské firmy ČKD Praha DIZ Petra Speychala. Dalších pět lidí uznal vinnými, kromě trestů vězení jim uložil i peněžité tresty a zákazy činnosti. Obžalovaní vinu před soudem odmítli. Páteční rozsudek není pravomocný, lze proti němu podat odvolání k pražskému vrchnímu soudu. Speychal je obžalovaný i v hlavní kauze kolem ČKD Praha DIZ, v té soud dosud nerozhodl.
16. 1. 2026

Vláda chce podpořit výrobu léků v Česku. Chybí lidé, varují firmy

Vláda chce podpořit výrobu léků v tuzemsku a zároveň přilákat zahraniční investory. Důvodem jsou hlavně opakované výpadky některých medikamentů. Podle zástupců farmaceutických firem ale v Česku není dostatek kvalifikovaných pracovníků. A za nízké považují také úhrady, které zdravotní pojišťovny za léčiva platí.
16. 1. 2026

Banky poskytly loni hypotéky za 406 miliard korun, druhý největší objem za 30 let

Banky a stavební spořitelny poskytly loni hypoteční úvěry za 406 miliard korun, což je meziroční nárůst o 48 procent. Jde o druhý největší objem za 30 let hypotečního trhu v Česku, nejvyšší byl v roce 2021. Nové úvěry bez refinancování stouply loni o 41 procent na 321 miliard korun, což znamenalo také druhý nejsilnější rok. Úrokové sazby v prosinci zůstaly v průměru pod 4,5 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
16. 1. 2026

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026
Načítání...