Koalice se shodla na zavedení stravenkového paušálu. Zrušení superhrubé mzdy posoudí později

9 minut
Události: Koalice o superhrubé dani a stravenkovém paušálu
Zdroj: ČT24

Debatu o zrušení superhrubé mzdy vládní koalice v úterý odložila do projednávání návrhu rozpočtu na příští rok. ČSSD a hnutí ANO se tak k záměru ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO) vrátí zřejmě na jaře. Koalice však podpořila návrh ministryně na zavedení stravenkového paušálu. Zaměstnanec by tak mohl dostávat peníze na stravu přímo – současný režim (závodní stravování, papírové stravenky) by ale fungoval dál. Koalice se také shodla, že zálohové výživné bude stát vyplácet nanejvýš dva roky. Maximálně dostane rodič, kterému partner dluží, 3000 korun měsíčně.

Zaměstnanci by u stravenkového paušálu dostávali peníze na stravování přímo a tyto peníze by nepodléhaly zdanění. Šlo by o možnou alternativu k současnému systému, nikoliv o jeho nahrazení.

Nyní stravenky dostává zhruba 1,5 milionu zaměstnanců.

Ministerstvo financí s touto změnou počítá podle dřívějších informací v připravované novele zákona o daních z příjmů, která by v ideálním případě – schválení parlamentem – platila od roku 2021. 

  • Daňové zvýhodnění stravenkového paušálu by mělo zůstat stejné jako u stravenek. Tedy  jako například u nejčastější stokorunové stravenky, kde zaměstnavatel hradí zaměstnanci 55 korun za každý odpracovaný den, uvedla ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Zaměstnanci by částku měli dostávat vyúčtovanou samostatně, protože by neměla na rozdíl od mzdy podléhat povinným odvodům a daním.

S návrhem ministerstva financí na stravenkový paušál nesouhlasí například odboráři a Asociace provozovatelů poukázkových systémů. Naproti tomu má podporu Asociace hotelů a restaurací ČR a Asociace českého tradičního obchodu.

Předseda ČSSD Jan Hamáček ještě v neděli řekl, že jeho strana stravenky rušit nechce. Je to podle něj jen zavedení další daňové výjimky. Schillerová pro ČT v úterý uvedla, že nyní je milion zaměstnanců bez tohoto benefitu, protože si to zaměstnavatel nemůže dovolit. 

Změna má být součástí daňového balíčku, který by měl platit od roku 2021 a který má podle Schillerové přispět ke zjednodušení administrativy a odstranění daňových výjimek. Přidat k daňově zvýhodněným stravenkám či obědu v kantýně i příspěvek zaměstnavatele navrhuje v posledních letech Asociace hotelů a restaurací ČR.

Proti záměru se staví Českomoravská konfederace odborových svazů. „Je to opakovaná snaha ministerstva financí bombardovat funkční, zavedený a oblíbený systém,“ uvedl již dříve předák Josef Středula. Pokud by podle něj plánovaný paušál byl daňově zvýhodněný, stát by jistě jeho využití kontroloval.

„Nechápu potom, jak může paní ministryně hovořit o zmírnění administrativy, neboť zaměstnavatelé budou zahlceni účtenkami za jednotlivé obědy zaměstnanců pro případnou kontrolu finanční správy. Jestliže by stát toto nekontroloval, tak nedává smysl, aby cokoliv dotoval,“ řekl Středula. Obává se, že návrh směřuje ke zrušení stravenek.

Podle mluvčího odborů veřejného sektoru Pavla Bednáře by zaměstnanci paušál využívali nejspíš na jiné účely než na stravování.

Zrušení daně by zasáhlo rozpočet

Koalice v úterý debatovala rovněž o zrušení superhrubé mzdy. Ministr kultury Lubomír Zaorálek (ČSSD) uvedl, že sociální demokracie se záměrem souhlasí, nesmí mít ale dopad do rozpočtu. Podle předběžných propočtů by výpadek v příjmech státního rozpočtu představoval 25 miliard korun. Takže by podle sociální demokracie chyběly peníze ve školství, zdravotnictví nebo na zvyšování důchodů.

„Budeme o tom jednat v rámci sestavování rozpočtu,“ uvedl předseda ČSSD Jan Hamáček. Sociální demokraté jsou k věci skeptičtí, i když také oni dlouhodobě o zrušení superhrubé mzdy hovoří. 

„Očekáváme, že ministerstvo financí předloží konkrétní návrh řešení, jak pokrýt schodek 25 miliard. ČSSD souhlasí se zrušením superhrubé mzdy, ale ministerstvo financí musí jasně říci, kde vezme peníze na vykrytí výpadku příjmů,“ uvedla ČSSD.

Co chystá ministryně Schillerová

Ministryně financí Alena Schillerová plánuje navrhnout zrušení superhrubé mzdy v daňovém balíčku pro rok 2021. Nyní mzdy a platy zaměstnanců podléhají sazbě daně z příjmů 15 procent, ale do základu se započítává i sociální a zdravotní pojistné odváděné zaměstnavatelem.

V případě zrušení superhrubé mzdy by se podle Schillerové zavedla daň 19 procent. Nyní je podle ní efektivní zdanění pro zaměstnance 20,1 procenta. Podle jejího dřívějšího vyjádření to má však svá problematická místa, protože některým poplatníkům by se tak zvýšily daně.

Zrušení superhrubé mzdy podporuje a prosazuje opoziční ODS. Samostatný návrh předložila již dříve ve sněmovně, neúspěšně se ho pokoušela vložit v roce 2018 do tehdy projednávaného daňového balíčku.

Pravidla pro zálohované výživné

Zálohované výživné bude stát vyplácet nanejvýš dva roky, a to rodičům, jimž partner neposlal celé soudem stanovené výživné po čtyři měsíce. Podmínkou bude také podané trestní oznámení na neplacení výživného a návrh na exekuci. Stát by měl vyplácet celou částku přiznanou soudem, maximálně však dostane rodič, kterému partner dluží, 3000 korun měsíčně. Shodla se na tom vládní koalice. Novinářům to řekla ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD).

Do sněmovny podle Maláčové vláda pošle v souvislosti s výživným dva zákony. Jeden o zálohovaném výživném, druhý o zlepšení vymáhání z dílny ministerstva spravedlnosti. Ten má posílit sankce pro neplatiče.

Žádosti o vyplácení zálohovaného výživného budou podle ministryně zpracovávat úřady práce. Na vyřízení budou mít měsíc. Po roce vyplácení dávky stát situaci přezkoumá.

Systém zálohového výživného přijde státní rozpočet asi na 434 milionů korun ročně, uvedl premiér Andrej Babiš (ANO).

Jak dál s důchodovou reformou

Koalice chce zapojit do debaty o změně důchodů experty z praxe, například ředitele České správy sociálního zabezpečení a úředníky, kteří se problematikou dlouhodobě zabývají. Prioritně hodlá podle premiéra Andreje Babiše (ANO) řešit změny, které budou mít rozpočtový dopad v nejbližších letech. „Reforma si vyžádá delší čas,“ uvedl Babiš po úterním jednání koaličních lídrů. Nevyloučil, že do konce volebního období vláda s důchodovou reformou nepřijde. Znovu se bude koalice tématem zabývat příští týden.

O konturách variant důchodové reformy jednala minulý pátek komise pro spravedlivé důchody, ve které je zastoupena vedle expertů i opozice. Na Babiše ale působí příliš teoreticky. Chce jednat nejprve o důchodech žen a penzích pro náročné profese.

„Chceme dřívější odchod do důchodu, prezentovali jsme varianty, ke kterým se vrátíme,“ uvedla po jednání ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) k penzím náročných profesí. Řešit bude koalice také zvýhodnění pečujících lidí, a to fiktivním vyměřovacím základem nebo bonusem za péči.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

ČNB ponechala základní úrokovou sazbu beze změny

Bankovní rada České národní banky (ČNB) ponechala základní úrokovou sazbu beze změny na 3,5 procentech. Informoval o tom ředitel odboru komunikace ČNB Jakub Holas. Finanční trh stabilitu úrokových sazeb očekával.
15:19Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Europoslanci schválili postupný zákaz dovozu ruského plynu

Evropský parlament (EP) ve středu ve Štrasburku schválil zákaz dovozu ruského plynu do Evropy nejpozději do podzimu roku 2027. Nařízení se týká zkapalněného zemního plynu (LNG), jehož dovoz by měl skončit nejpozději k 1. lednu 2027, i dovozu potrubního plynu, kdy je nejzazší termín za určitých podmínek 1. listopadu téhož roku.
včeraAktualizovánovčera v 15:26

Spotřeba uhlí bude letos rekordní, předpovídá agentura IEA

Spotřeba uhlí bude letos opět rekordní, proti loňsku se zvýší o půl procenta a dosáhne 8,85 miliardy tun. Částečně je to způsobeno politikou vlády amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ve svém výhledu o vývoji poptávky po tomto palivu to píše Mezinárodní agentura pro energii (IEA). Spalování uhlí je přitom jedním z největších zdrojů skleníkových plynů, které významně přispívají ke změně klimatu.
včera v 11:53

Přesunutí poplatků za zelené zdroje je dle Davida správné. Na dluh, míní Hladík

„Nepochybuji o tom, že to je krok správným směrem, ale nebude to stačit,“ reagoval europoslanec Ivan David (SPD) na krok vlády, která počítá s tím, že bude ze státního rozpočtu hradit poplatky za obnovitelné zdroje energie. Vyjít by to mělo na sedmnáct miliard korun, což bude každoročně na dluh budoucích generací, varoval exministr životního prostředí a poslanec Petr Hladík (KDU-ČSL). Vyzval k pomoci energeticky náročným odvětvím. Převedení poplatků na stát je podle prezidenta Svazu průmyslu a dopravy Jana Rafaje „extrémně důležitý krok“ pro energeticky náročný průmysl, po němž svaz volal mnoho let. Pozvání do Událostí, komentářů přijala také ředitelka Masarykova ústavu vyšších studií ČVUT Vladimíra Dvořáková. Moderoval Daniel Takáč.
včera v 09:08

EK zmírnila plán na zákaz prodeje automobilů se spalovacími motory

Evropská komise (EK) zmírnila plán na zákaz prodeje automobilů se spalovacími motory v Evropské unii od roku 2035. Nový návrh požaduje, aby se emise oxidu uhličitého (CO2) u nových aut snížily o devadesát procent proti úrovni z roku 2021, tedy nikoli o sto procent, jak bylo původně plánováno.
16. 12. 2025Aktualizováno16. 12. 2025

Cenový tlak na potraviny polevuje, ve stavebnictví však sílí

Čeští spotřebitelé stále čelí rychlému růstu cen hovězího, vajec nebo drůbeže, méně si naopak připlatí za brambory, ovoce a zeleninu. Potraviny obecně nezdražují podle Českého statistického úřadu tak rychle jako dříve. Podle hlavního ekonoma Moneta Money Bank Petra Gapka by tak jejich ceny mohly být stabilnější. Tlak na ceny naopak nepolevuje ve stavebnictví, které se potýká s vysokými náklady na materiál a energie. Sektoru se také nedostává kvalifikované pracovní síly, jako jsou zedníci, tesaři nebo stavbyvedoucí. Rostou i nároky na pracovníky, kteří potřebují znát nové technologie.
16. 12. 2025

Platby za obnovitelné zdroje se zcela přesunou na stát

Stát v příštím roce převezme veškeré financování podporovaných zdrojů energie (POZE). Státní rozpočet to nově zatíží dalšími zhruba sedmnácti miliardami korun, celkově tak stát za poplatky dá více než 41 miliard korun. Schválila to vláda ANO, SPD a Motoristů, která tím chce snížit regulované ceny elektřiny. Domácnostem by toto opatření mělo regulovanou část energií oproti letošku snížit o více než patnáct procent, firmám ještě výrazněji. Dosud bylo financování POZE rozděleno mezi stát a odběratele.
16. 12. 2025Aktualizováno16. 12. 2025

Volkswagen po 24 letech uzavřel svou továrnu v Drážďanech

Továrna německé automobilky Volkswagen v Drážďanech ukončila po 24 letech provoz. Stroje se v takzvané Skleněné manufaktuře zastavily, jakmile vyrobily poslední vůz – červený Volkswagen ID.3. Automobil, na který se podepsali všichni zaměstnanci, se stane muzejním exponátem. Samotná drážďanská továrna se za padesát milionů eur (1,2 miliardy korun) změní v centrum inovací. Německá média upozornila, že to je poprvé v 88leté historii, kdy Volkswagen uzavřel některou ze svých továren v Německu.
16. 12. 2025
Načítání...