Ministerstvo financí v připravované novele zákona o daních z příjmů počítá se zavedením stravenkového paušálu. Zaměstnanec by tak dostával peníze na stravu přímo – současný režim by ale fungoval dál. Resort si od zavedení nového systému slibuje rozšíření podpory stravování asi pro milion lidí, kteří na stravenky v současnosti nedosáhnou. V ideálním případě počítá ministerstvo se zavedením této možnosti od roku 2021. Proti návrhu se však již postavila odborová centrála ČMKOS i Unie zaměstnavatelských svazů ČR.
Místo stravenek peníze na účet? Ministryně Schillerová navrhuje alternativu ke stávajícímu systému
„Tím, že zavedeme stravenkový paušál, zaměstnavatelé ušetří náklady spojené s pořizováním stravenek, s jejich administrativou a poskytnou peníze, které si mohou dát do výdajů, zaměstnancům,“ vysvětluje ministryně financí Alena Schillerová (za ANO).
Po změně aktuálního systému podle ministerstva již dlouho volají provozovatelé hospod a restaurací, kteří platí na úkor své marže provize pět až sedm procent stravenkářským společnostem. „Malé hospůdky nemají šanci prosadit si, jakou marži budou stravenkářské společnosti platit. Jsou rádi, když si od nich stravenkář vezme provizi pět a ne rovnou sedm procent,“ doplňuje Schillerová. Návrh má podle ministerstva podporu Asociace hotelů a restaurací ČR a Asociace českého tradičního obchodu.
Ministryně také zdůraznila, že nadále bude možné využívat beze změn i současný systém stravenek.
„Nově pouze nabídneme zaměstnavatelům alternativu, jak se zbavit vysokých poplatků a zbytečné administrativy. Zaměstnancům budou moct na místo papírků přímo vyplácet peníze ve stejné hodnotě. Bude tak na svobodném rozhodnutí každého podnikatele, jestli námi připravovanou možnost využije nebo zůstane u dnešního zaběhnutého modelu,“ zdůrazňuje šéfka resortu financí. Pro zaměstnance by se nic nezměnilo, z poskytnutých peněz by neplatili žádné daně, firmy by si daly tuto částku do výdajů.
Ministryně to v rozhovoru pro ČT uvedla na příkladu stokorunové stravenky, kterou zaměstnanci (někteří) dostávají. Nyni si 55 korun dává zaměstnavatel do výdajů, 45 korun strhne zaměstnanci z čisté mzdy. V nové bezstravenkové verzi by zaměstnanec dostal 55 korun denně, jako speciální paušál vedle mzdy.
Navrhovaná změna je součástí daňového balíčku, který by měl platit od roku 2021.
Podle vyjádření Lukáše Malíka z firmy Gusto Karty, jež provozuje elektronické stravenkové systémy, by ale se zavedením zdvojeného režimu administrativa neubyla. „Naopak, každý zaměstnanec by se musel transparentně vyjádřit, jakou variantu příspěvku chce využívat. Navíc platí, že pro část zaměstnanců tvoří oddělený příspěvek formu rodinného rozpočtování. Příspěvek na stravování je na jídlo, je na něj určen,“ uvedl Malík.
Daňové zvýhodnění na stravování je dnes možné využívat dvojím způsobem. Zaměstnavatel buď pro své zaměstnance zajistí stravu například v podnikové jídelně, nebo jim poskytuje poukazy, za které si jídlo mohou opatřit sami. V obou případech je daňově uznatelným nákladem zaměstnavatele až 55 procent ceny jídla či poskytnuté stravenky a zbylých 45 procent si hradí zaměstnanec sám z čisté výplaty.
Původním smyslem zvýhodnění byla podpora závodního stravování, kterou dnes má necelá polovina zaměstnanců, přibližně 1,8 milionu ze 4,3 milionu zaměstnanců. Stravenky dostává 1,5 milionu zaměstnanců a čtvrtina benefit nevyužívá vůbec.
Proti návrhu vystoupila Českomoravská konfederace odborových svazů, podle které směřuje k destrukci systému podpory stravování. Předseda ČMKOS Josef Středula kritizoval, že ministerstvo financí návrh neprojednalo se sociálními partnery (zaměstnavatelé a odbory). Tvrdí mj., že zavedení návrhu by vedlo k propadu v některých restauracích, které jsou závislé na lidech, kteří k nim v poledne chodí na oběd. „Mohu ujistit, že odbory budou rozhodně bojovat za zachování stávajícího systému podpory stravování,“ uvedl.
Unie zaměstnavatelských svazů ČR uvedla, že „tento způsob stravenkové revoluce, zdá se být poněkud nešťastný.“
Také ona sdělila, že současný systém zaměstnaneckého stravování funguje a jsou s ním spokojeni zaměstnanci i zaměstnavatelé. „Pokud bychom tento jasně účelový nástroj (stravenky) nahradili hotovostí, zaměstnanci by už za pár dnů vůbec nevěděli, že nějaký příspěvek na stravování dostávají a postupně by na obědy přestávali chodit,“ uvádí se v prohlášení.
Marketingový manažer Gusto Karta Lukáš Malík se domnívá, že trend digitalizace snižuje náklady na administrativu. Pokud by nový návrh prošel, trhem by to výrazně zamíchalo. Domnívá se však, že by současné hlavní firmy změnily svoji nabídku, z trhu by ale neodešly.
Hlavní ekonom společnosti Natland Petr Bartoň se naopak domnívá, že pokud návrh ministerstva projde, znamenalo by to konec stravenkovému byznysu. Stravenky by proti nabídce peněz neměly šanci.
Předseda Asociace provozovatelů poukázkových systémů David Rýc si myslí, že ani nový návrh by nesnížil náklady na agendu spojenou se mzdami. Stravenkový paušál by pak podle něho vedl lidi k využití peněz na jiné účely. K úvahám, že by jeho zavedení pomohlo milionu lidí, kteří jsou nyní bez stravenek, zdůraznil v pořadu Devadesátka ČT24 roli zaměstnavatelů. Zda chtějí či nechtějí, zda mohou či nemohou stravenky nabídnout.