O daňovém balíčku by podle vicepremiéra Jana Hamáčka (ČSSD) měli znovu rozhodovat poslanci – prezidentův dopis je podle něj možné chápat jako veto. Stejný názor mají i Piráti. Miloš Zeman totiž na konci dopisu adresovaného předsedovi sněmovny Radku Vondráčkovi (ANO) napsal, že zákon vrací k dalšímu opatření. Vládní ČSSD bude jednat o dalším postupu se stranami, které mají na daňový balíček stejný pohled.
Dopis prezidenta lze chápat jako veto daňového balíčku, míní Hamáček. ČSSD bude o postupu jednat s dalšími stranami
„Jediný, kdo může rozhodnout, zda lze dopis prezidenta vykládat jako veto, je Ústavní soud. Případná žádost o přezkum vyžaduje podpisy nejméně 41 poslanců. ČSSD je připravena svých 14 připojit, a o dalším postupu budeme jednat se stranami, které mají na zákon stejný pohled,“ uvedl Hamáček.
Zákon prošel díky hlasům ANO a ODS. Sociální demokraté podle něj sdílejí Zemanovy obavy o stabilitu veřejných financí a považují přijetí zákona v současné podobě za nezodpovědné.
„Nastala nám znovu šance v tuto chvíli rozpočtově naprosto nezodpovědný balíček s rukopisem ANO a ODS dostat ze stolu,“ řekl předseda Pirátů Ivan Bartoš pro Info.cz.
Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) pro Českou televizi uvedla, že daňový balíček vyjde ve Sbírce zákonů ve čtvrtek, a tak počítá s jeho účinností od 1. ledna 2021.
Senátoři z klubu Starostů jsou pak připraveni napadnout u Ústavního soudu způsob přijetí daňového balíčku. Učiní tak v případě, pokud soubor daňových změn bude vyhlášen ve Sbírce zákonů bez opětovného projednání sněmovnou a potvrdí se oprávněnost pochybností o správnosti postupu prezidenta v této věci, oznámil mluvčí klubu Jan Doležálek.
Ústavní stížnost pro porušení ústavy ČR hodlá iniciovat 18 členů klubu Starostů. Patří mezi ně místopředsedové Senátu Jiří Růžička a Jan Horník nebo Jiří Drahoš, Marek Hilšer či Mukuláš Bek. Pro podání ústavní stížnosti je třeba minimálně 17 členů horní komory.
K přehlasování prezidentského veta by sněmovna potřebovala minimálně 101 hlasů. V prosinci normu zahrnující zrušení superhrubé mzdy schválili poslanci a senátoři. Zeman oznámil, že zákon nepodepíše, ale ani nebude vetovat, v pondělí pak návrh daňových změn bez podpisu vrátil Vondráčkovi. Takzvaný daňový balíček by tak měl začít platit od začátku ledna.
Právníci se neshodnou
Podle některých právníků i politiků je ale možné, že Zeman formulací dopisu zřejmě omylem zákon vetoval, tím pádem by o něm měla znovu hlasovat sněmovna. Na konci dopisu adresovaného Vondráčkovi totiž prezident napsal, že zákon „vrací k dalšímu opatření“. „To lze těžko interpretovat jinak než jako veto prezidenta republiky. Ústava nezná suspenzivní veto, zná pojem vrácení zákona, což je právě veto,“ domnívá se například Ondřej Preuss z Právnické fakulty Univerzity Karlovy.
Prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček jakékoliv pochybnosti odmítá a trvá na tom, že prezident daňový balíček nevetoval, tím pádem začne od začátku roku platit. „Podle ústavního právníka Jana Wintra to jednoznačné vrácení zákona podle článku 50 ústavy není. Ani další oslovený ústavní právník Jan Kysela se nedomnívá, že by uvedená formulace znamenala veto,“ uvedl pro iHNed.cz.
Ústavní právníci nemají na Zemanův dopis stejný názor
Ústavní právník Jan Wintr připouští, že formulace je nejasná a dopis lze vykládat obojím způsobem. „Nejlepší, co by předseda sněmovny mohl udělat, je obrátit se na prezidenta s dotazem, jak to mínil. Protože máme jeho dřívější veřejná vyjádření, že k zákonu nepřipojí podpis, ale nebude ho ani vetovat,“ uvedl pro HN Wintr, podle něhož to jednoznačné vrácení zákona podle článku 50 ústavy není.
A ani další oslovený ústavní právník Jan Kysela se nedomnívá, že by uvedená formulace znamenala veto. „Vzhledem k tomu, co pan prezident dlouhodobě říkal, se nedomnívám, že je to omylem vetované. Ale proti tomu se dotázat v kanceláři prezidenta samozřejmě nic nemám,“ uvedl pro HN Kysela.
Podle dalšího ústavního právníka Jana Kudrny o veto ve smyslu článku 50 ústavy ale jde. „Obsahuje jak výraz ,vracím zákon‘, tak i zdůvodnění jeho vrácení. Není podstatné, zda v dopisu je obsažený odkaz na konkrétní ustanovení ústavy, rozhodující je obsah,“ sdělil. „Samozřejmě můžeme brát v potaz vyjádření prezidenta republiky jak z minulého týdne, tak i včerejší (úterní), a neptat se, proč písemné vyjádření vůle není naformulováno tak, jak by odpovídalo těmto vyjádřením,“ dodal.
Politici ani poslanci se neshodnou, jestli prezident vetoval daňový balíček (zdroj: ČT24)
Kudrna v zásadě diskusi o právní podstatě prezidentova stanoviska považuje za akademickou záležitost bez většího praktického významu. Věc se podle něj bude řešit v politické rovině bez ohledu na právní stanoviska, jež ani nejsou jednotná. „S konečnou platností patrně vše jednou, a to nikoliv rychle, vyřeší až Ústavní soud. Do té doby bude zákon platit a nejspíš bude i mnohokrát znovelizovaný,“ napsal Kudrna.
Podle Vondráčka prezident daňové změny nevetoval
Šéf poslanců TOP 09 Miroslav Kalousek pokládá spor o veto daňového balíčku za bouři ve sklenici kvůli jednomu slovu. Uvedl, že případnou mimořádnou schůzi sněmovny kvůli daňovému balíčku by v žádném případě nepodpořil. „Kdyby (prezident) do toho dopisu místo vracím napsal zasílám, tak k té bouři vůbec nedošlo,“ řekl. „Já mám za to, že zákon nevetoval, nepodepsal,“ uvedl.
Podle Vondráčka zákon nelze omylem schválit ani vetovat. Platí tedy, že mu prezident Miloš Zeman vrátil daňový balíček bez podpisu a ministerstvo vnitra by jej mělo 31. prosince publikovat ve Sbírce zákonů. Prezident podle něj opakovaně vyjádřil svou vůli, že zákon nebude vetovat, ani ho nepodepíše.
„V tomto celkovém kontextu je nutné vykládat i průvodní dopis, kterým poslal zákon zpět do Poslanecké sněmovny. Zákon již podepsal předseda vlády a bude publikován ve Sbírce zákonů,“ uvedl. Premiér Andrej Babiš (ANO) zákon podepsal v pondělí, potvrdil.
Také předsedkyně sněmovního rozpočtového výboru Miloslava Vostrá (KSČM) zastává názor, že prezident daňový balíček nevetoval. Není tak podle ní nutné, aby se zákonem opět zabývala sněmovna.
Naopak poslanec Václav Votava (ČSSD) se odkazuje na některé právníky, podle kterých formulaci ,vrací sněmovně‘ i neuplynutí patnáctidenní lhůty bez podpisu lze vyložit jako veto. „Je třeba, aby o vetu sněmovna hlasovala. Případnou žádost na podání Ústavnímu soudu ČSSD podpoří, tak se vyjádřil i předseda strany,“ poznamenal.
Předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová by pro naprosté vyjasnění pochybností považovala za nejrozumnější, aby Vondráček vznesením dotazu Zemanovi nechal prezidenta vysvětlit jeho úmysl v dané věci. „Vzhledem k tomu, že zákon má začít platit pozítří a že se týká statisíců daňových subjektů, by bylo vrcholně nešťastné, kdyby v lednu byli všichni uvrženi do zmatku a nejistoty,“ uvedla.
Poslanec KDU-ČSL Marek Výborný poznamenal, že po konzultaci s právníky se podle něj jedná spíše o nešikovnou formulaci Kanceláře prezidenta republiky. „Vůle prezidenta byla opakovaně projevena. Ale v tak zásadní věci bych čekal nezpochybnitelný postup prezidenta,“ uvedl na Twitteru.
Šéf hnutí STAN Vít Rakušan sdělil, že dolní komora by zákon měla projednat zcela jistě. „Už jenom proto, ať se neocitneme v absolutním právním chaosu v průběhu příštího roku. Pokud se tak nestane, tak jsme připraveni podat podnět k Ústavnímu soudu,“ uvedl. Hnutí STAN má ve sněmovně šest poslanců.
Šéf KDU-ČSL Marian Jurečka míní, že vzhledem k tomu, co prezident opakovaně deklaroval, nelze „naprosto nevhodnou formulaci“ považovat za veto. „Ale měli by to umět především posoudit lidé ze sněmovní legislativy,“ poznamenal. Předpokládá, že Vondráček s legislativci tak učinili a že byli v kontaktu s prezidentem a jeho kanceláří.
Daňový balíček jako jednu z hlavních změn přináší zrušení takzvané superhrubé mzdy. Od roku 2008 byla základem daně z příjmů u zaměstnanců hrubá mzda navýšená o povinné odvody zaměstnavatele. Nově má být základem daně pouze hrubá mzda.
Současně s tím zvyšuje zákon v příštím a přespříštím roce daňovou slevu na poplatníka vždy ročně o tři tisíce korun. Samotné zrušení superhrubé mzdy může připravit státní rozpočet podle údajů ministerstva financí asi o 52 miliard korun.
Původní verze, kterou v listopadu schválila sněmovna, znamenala výpadek daňových příjmů veřejných rozpočtů zhruba 130 miliard korun. Dolní komora balíček přijala v senátní verzi, která bude znamenat pro státní rozpočet výpadek příjmů 87,5 miliardy korun. Schválený státní rozpočet se schodkem 320 miliard korun s tím nepočítá. Opozice z tohoto i jiných důvodů kritizovala rozpočet jako nereálný.