Jan Kudrna

Zvolení členové Orgánu nezávislé kontroly zpravodajských služeb se v úterý ujali funkce. Dohlížet budou na Bezpečnostní informační službu, Vojenské zpravodajství a Úřad pro zahraniční styky a informace. Kontrolní orgán zřídil zákon už v roce 2018, obsadit se ho ale povedlo až nyní, po šesti letech.

Poslanecká sněmovna by do prázdnin mohla zvolit členy Orgánu nezávislé kontroly zpravodajských služeb, potvrdil v rozhovoru pro Českou televizi premiér Petr Fiala (ODS). Zákon s touto institucí počítá přes šest let, doteď se ji ale nepovedlo personálně obsadit. Opozice nicméně s některými kandidáty navrženými vládou nesouhlasí a vyčítá kabinetu, že s ní v této věci dostatečně nekomunikoval. Vláda kritiku odmítá.

Prezident Petr Pavel prozatím nejmenuje Roberta Fremra ústavním soudcem, i když získal souhlas Senátu. Chce prostudovat a konzultovat s odborníky nové informace o Fremrově působení v trestní justici před listopadem 1989. Jde zejména o to, že Fremr údajně vynášel také rozsudky nad emigranty. Pavel tak nechce situaci „lámat přes koleno“ nebo uspěchat. Fremr rozhodnutí respektuje.

Opoziční hnutí ANO podalo k Ústavnímu soudu návrh na zrušení části novely, která mění výpočet červnové valorizace penzí a v průměru ji snižuje. ANO připravovalo podání k Ústavnímu soudu od poloviny března, kdy novelu podepsal prezident republiky. Na Ústavní soud ho ovšem doručilo až jako druhé – před ním soud dostal podobný návrh od skupiny senátorů. ANO proto nejspíše bude v roli vedlejšího účastníka řízení. Ústavní právník Jan Kudrna, který opozičním politikům s přípravou návrhu pomáhal, odhadl, že by se jím mohl soud začít zabývat nejdříve v horizontu měsíce a půl až dvou měsíců.

Ústavní soud ve středu oznámí, jak rozhodl o systému voleb do sněmovny a rozdělování mandátů. Zabýval se návrhem skupiny senátorů, kteří v roce 2017 požádali o zrušení stávajícího systému přepočtu hlasů při volbách do Poslanecké sněmovny. Vadí jim, že zvýhodňuje úspěšnější strany. Ústavní soud zároveň odmítl návrh skupiny senátorů na zrušení prezidentova rozhodnutí o termínu voleb do Poslanecké sněmovny. Volby budou  8. a 9. října, termín tak nadále platí.

O daňovém balíčku by podle vicepremiéra Jana Hamáčka (ČSSD) měli znovu rozhodovat poslanci – prezidentův dopis je podle něj možné chápat jako veto. Stejný názor mají i Piráti. Miloš Zeman totiž na konci dopisu adresovaného předsedovi sněmovny Radku Vondráčkovi (ANO) napsal, že zákon vrací k dalšímu opatření. Vládní ČSSD bude jednat o dalším postupu se stranami, které mají na daňový balíček stejný pohled.

Prezident Miloš Zeman v pondělí vrátil daňový balíček bez podpisu předsedovi Poslanecké sněmovny Radku Vondráčkovi (ANO). Hlava státu už dříve oznámila, že zákon nevetuje, ale ani nepodepíše a umožní tak, aby začal platit. Stane se tak od začátku ledna, ministerstvo vnitra už podle svého mluvčího Ondřeje Krátošky dostalo z Poslanecké sněmovny příkaz k jeho vyhlášení. Publikován bude 31. prosince, potvrdil také Vondráček.

Vláda v pondělí probírala aktuální epidemickou situaci. Rozhodla, že v Česku začne od středy platit zákaz nočního vycházení. Lidé budou muset zůstávat doma mezi 21:00 a 04:59. Maloobchodní prodej v provozovnách bude zakázán v neděli po celý den, v ostatních dnech od 20:00 do 05:00. Nevztahuje se to na čerpací stanice nebo lékárny. Ve veřejných i soukromých podnicích, pokud je to možné, by měla být přikázána práce z domu, řekl ministr zdravotnictví Roman Prymula (za ANO).

Na dopravní stavby půjde letos o dvacet miliard korun více, než sliboval původní rozpočet. Ministr dopravy Karel Havlíček (za ANO) řekl v Otázkách Václava Moravce, že vyjednal dodatečné peníze, takže bude Státní fond dopravní infrastruktury hospodařit s více než 106 miliardami. Zdůraznil však, že dodatečné peníze již jsou určené na konkrétní projekty. Kraje tak nejspíše letos nedostanou příspěvek na údržbu silnic II. a III. třídy, v který doufají.

Pravděpodobnost, že Ústavní soud vyhoví stížnosti připravované skupinou senátorů i nespokojených rodičů a změní rozsah zvýšení rodičovské, je podle ústavního právníka Jana Kudrny jen malá. Nemyslí si, že by vyjmutí rodin, které příspěvek již vyčerpaly, z jeho navýšení zásadně ohrožovalo ústavní principy. Rodiče, kterých se růst rodičovské netýká, jsou však přesvědčeni, že jde o diskriminaci. Zvýšením rodičovské a jeho dopady z pohledu ekonomického, právního i praktického se zabývala 90' ČT24.