Od středy začne platit zákaz nočního vycházení, obchody budou zavírat ve 20 hodin

Nahrávám video

Vláda v pondělí probírala aktuální epidemickou situaci. Rozhodla, že v Česku začne od středy platit zákaz nočního vycházení. Lidé budou muset zůstávat doma mezi 21:00 a 04:59. Maloobchodní prodej v provozovnách bude zakázán v neděli po celý den, v ostatních dnech od 20:00 do 05:00. Nevztahuje se to na čerpací stanice nebo lékárny. Ve veřejných i soukromých podnicích, pokud je to možné, by měla být přikázána práce z domu, řekl ministr zdravotnictví Roman Prymula (za ANO).

V Česku začne od středy kvůli pandemii covidu-19 platit zákaz nočního vycházení. Vláda na zasedání rozhodla, že lidé nebudou smět chodit ven mezi 21:00 a 04:59. Výjimky budou platit mimo jiné pro cesty do zaměstnání, výkon povolání, neodkladné cesty kvůli ochraně života, zdraví a majetku, ale také pro venčení psů ve vzdálenosti do pěti set metrů od bydliště.

Lidé budou v době zákazu nočního vycházení muset prokázat, proč vyrazili z domova, řekl Prymula. Doklady, že mají výjimku, lze předložit i zpětně. Opatření platí zatím do konce nouzového stavu 3. listopadu. Kabinet však pravděpodobně v úterý požádá sněmovnu o jeho prodloužení.

Kabinet podle Prymuly počítá s nasazením policistů kvůli kontrolám. „Budou mít právo občany legitimovat a kontrolovat,“ řekl. Pokud člověka v době nočního vycházení hlídka zastaví, bude mít povinnost dokázat, že se na něj vztahuje některá z výjimek, tedy například kam jde, či kde pracuje. „To nebude vždy otázka místa, lze to zjistit dodatečně, lidé s sebou nemusí nosit knihu dokumentů. Ale bude to kontrolováno,“ uvedl Prymula.

Po osmé večer již žádné nakupování

Vláda také rozhodla o omezení maloobchodního prodeje. Ten bude zakázán v neděli po celý den, v ostatních dnech od 20:00. Zákaz se však nevztahuje na čerpací stanice,  lékárny nebo prodejny v místech zvýšené koncentrace cestujících, jako jsou letiště, železniční stanice nebo autobusová nádraží. Současně se omezení doby nevztahuje na prodejny ve zdravotnických zařízeních a na restaurace, které budou moci pokrmy připravovat a bude možné si je vyzvedávat, dodal.

Nově nebudou mít výjimku ze zákazu prodejny nábytku či koberců. Zavřeny budou sázkové kanceláře. V květinářstvích budou moci být nejvýš dva zákazníci.

Omezeny budou také trhy, kromě těch farmářských. Na nich bude možno prodávat přirozené produkty, jako je ovoce, zelenina, maso, vejce a pečivo, uvedl Prymula. Rozestupy mezi stánky musí být dva metry, pohybovat se tam bude moct nejvýše dvacet lidí na 400 metrů čtverečních. Zákaz se nevztahuje na pojízdné prodejny.

Nemocnice upřednostní covid

Nemocnice také budou muset omezit odložitelnou zdravotní péči podobně jako v březnu. Nařízení ministerstva zdravotnictví se bude týkat akutní i následné péče. Pobyty v lázních a rehabilitace se budou poskytovat jen tehdy, pokud je aspoň částečně hradí zdravotní pojišťovny, oznámil po jednání vicepremiér a ministr průmyslu Karel Havlíček (za ANO).

Omezení elektivní, neboli odložitelné, péče v nemocnicích má uvolit lůžka pro pacienty s covidem-19. „Týká se to i lůžkové péče následné a dlouhodobé,“ řekl Prymula. Nemocnice podle něj dobře vědí, jaké zákroky je možné odložit. Jako příklad uvedl výměny kyčelních nebo kolenních kloubů, které neohrožují pacienty na životě.

Omezení provozu v lázních má také podle Prymuly vytvořit novou kapacitu pro další pacienty, například sociální hospitalizace nebo nakažené s lehčím průběhem. „Někdy jsou rehabilitační pobyty nezbytné, například po akutních zákrocích, aby byla zachována plná hybnost,“ dodal. Lidé, kteří si zaplatili vouchery, je budou mít podle Prymuly prodloužené.

Vláda rozhodne o možném návratu žáků prvního stupně základních škol či jejich části do škol na základě dat na konci týdne. Čísla jsou ale nepříznivá, varoval Prymula. Ve hře je například varianta, že by se do škol vrátili žáci prvních a druhých tříd.

Místopředseda ODS a člen sněmovního školského výboru Martin Baxa na Twitteru kritizoval, že vláda informaci o tom, zda a kdy budou děti chodit do škol, odbyla tím, že se snad rozhodne na konci týdne. „Ať vláda jasně řekne: situace je špatná, školy budou třeba ještě x týdnů zavřené. Lepší říkat i nepříjemnou pravdu než mlžit,“ uvedl. Vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD) v reakci na to napsal: „Ano, situace je špatná a školy budou ještě několik týdnů zavřené.“

Ve veřejných i soukromých podnicích, pokud je to možné, by měla být přikázána práce z domu, apeloval také Prymula. V České republice nemají na práci z domu zaměstnanci zákonný nárok, zaměstnavatel ji ani nemůže jednostranně nařídit. Pracovník se zaměstnavatelem o ní musejí uzavřít písemnou dohodu nebo tuto možnost sjednat v pracovní smlouvě.

Opozici zajímají data k opatřením i jejich očekávaný efekt

Opozice se po oznámení dalších opatření zajímá, podle jakých dat se kabinet rozhoduje a co od svých kroků očekává. Šéf ODS Petr Fiala na Twitteru uvedl, že dosavadní opatření nefungují a odhady vlády se ukazují jako špatné. 

„Vláda už je zřejmě v absolutní panice. Mají vůbec data, podle kterých rozhodují?“ ptá se Fiala na Twitteru. Jedinou cestou podle něj je odpovědné chování občanů. „Chraňme sebe a své okolí co nejdůsledněji preventivně sami,“ uvedl.

Předseda Pirátů Ivan Bartoš klade otázku, jaký efekt očekává kabinet od zákazu nočního vycházení ve chvíli, kdy jsou zavřené restaurace a další podniky.

Předseda KDU-ČSL Marian Jurečka postrádá strategii vlády pro spolupráci se zaměstnavateli. Kromě důrazného doporučení práce z domova by měl kabinet firmám materiálně či finančně zlepšit ochranu lidí na pracovišti. „Zde dochází nejčastěji k přenosu covidu-19. Zde by tato opatření měla největší smysl,“ míní. Předseda KSČM Vojtěch Filip věří, že opatření pomohou omezit sociální kontakty. V pořadu Události, komentáře řekl, že je považuje za jedno z možných řešení.

Podle šéfa STAN Víta Rakušana jsou opatření „bohužel na místě“. Zákaz maloobchodního prodeje v neděli ale přináší otázku, zda nebudou obchody pod tlakem v sobotu. „Otázkou také je, jestli má vláda k řešení přistupovat touto salámovou metodou, kdy se dozvídáme postupně nová a nová opatření. Zda nedat jasný plán, zda za nějakých okolností a po nějaké době nemohou přijít určitá opatření,“ řekl v pořadu.

Nahrávám video

Antivirus vláda prodloužila, úpravy ošetřovného odmítla

Kabinet v pondělí také schválil další rozšíření daňových úlev pro podnikatele a firmy zasažené opatřeními proti šíření koronaviru. Úřad promine zálohy splatné od 15. října do 15. prosince pro daň z příjmu fyzických osob i firem, zálohy na silniční daň splatné 15. dubna, 15. července, 15. října a 15. prosince a úroky z prodlení u daně z přidané hodnoty (DPH). Na Twitteru o tom informovala ministryně financí Alena Schillerová (za ANO).  

Vláda dále prodloužila do konce roku vyplácení příspěvků na náhrady mezd z programu Antivirus firmám, které musely kvůli výpadku poptávky, surovin či personálu omezit výrobu a služby. Na Twitteru to oznámila ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD). Podniky s omezenou produkcí mohou od státu získat zpátky 60 procent vyplacené náhrady mzdy do 29 tisíc korun superhrubé mzdy. Na těchto příspěvcích s označením B se za období od poloviny března do konce září podle údajů ministerstva práce zatím vyplatilo 12,5 miliardy korun.

Změny v ošetřovném z dílny lidovců, podle kterých by se vyplácelo po celou dobu uzavření školského zařízení nebo karantény na děti do 13 let, a to ve výši 80 procent denního vyměřovacího základu, vláda na zasedání naopak odmítla. Sněmovna už schválila vládní předlohu o ošetřovném, která na pandemii covidu-19 reaguje.

S širší působností finančního arbitra ministři souhlasí

K návrhu skupiny poslanců vládního hnutí ANO na rozšíření působnosti finančního arbitra při řešení sporů zaujala vláda na zasedání souhlasné stanovisko, sdělila ministryně Marie Benešová (za ANO). V předběžném stanovisku měl přitom kabinet výhrady. Arbitr by měl podle návrhu rozhodovat například spory ze smluv o neživotní pojištění, doplňkové penzijní spoření a penzijní připojištění. Působnost arbitra by se měla rozšířit i v případě spotřebitelských úvěrů, kde vedle spotřebitele vystupuje ručitel, nebo pokud je třeba dluh zajištěn zástavním právem. 

Vláda dále zvolila předsedou Etické komise České republiky pro ocenění účastníků odboje a odporu proti komunismu experta na ústavní právo a člena Legislativní rady vlády (LRV) Jana Kudrnu. Sdělila to také ministryně Benešová, která ho navrhla. Post bylo nutné obsadit poté, co se předchozí šéf rady Jiří Kaucký stal předsedou Úřadu pro ochranu osobních údajů (ÚOOÚ).

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Analýza: Vítězové a poražení senátních dvojbojů

O 27 míst v Senátu se utkali kandidáti a kandidátky ve dvoukolové volbě. Pět z nich bylo ale zvoleno už v prvním kole. Pouze ve 22 obvodech tak došlo na druhé kolo, v němž vítěz s více než padesáti procenty hlasů usedne v horní komoře. Jaké politické souboje letošní senátní volby přinesly? Téma rozebírá analytik ČT Kamil Švec.
před 3 hhodinami

Analýza: Senátní volby dopadly katastrofou pro ANO a triumfem opozičních stran

„Hnutí ANO potvrdilo, že je vůdčí politickou silou v České republice, byť si uvědomujeme strasti kola druhého.“ To jsou slova 1. místopředsedy hnutí ANO a vicepremiéra Karla Havlíčka z minulého týdne po prvním kole senátních voleb. Strasti druhého kola dopadly na ANO plnou silou: nezískalo ani jedno senátorské křeslo. Je to vůbec poprvé, co vládní strany takto propadly. Naopak opozice se může radovat, píše analytik ČT Kamil Švec.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Půta se vzdá funkce hejtmana a senátorské imunity

Hejtman Libereckého kraje Martin Půta (SLK), který byl zvolen senátorem v obvodu Česká Lípa, oznámil, že se vzdá postu v čele kraje, který zastává od roku 2012. Půta získal ve druhém kole senátních voleb 55,80 procenta hlasů, čímž porazil Jitku Volfovou (ANO). Oznámil také, že se vzdá senátorské imunity. Půta je nepravomocně odsouzen v korupční kauze, v níž ale vinu odmítá.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Nejvíc senátorů získalo ve volbách hnutí STAN, ANO žádného

Hnutí STAN po šesti letech opět vyhrálo senátní volby. Letos bylo zvoleno do horní parlamentní komory deset z jejich čtrnácti kandidátů. ODS získala sedm senátorů, přičemž obhajovala pět křesel. Její klub s TOP 09 tak zůstává nejsilnější frakcí. Miloš Vystrčil (ODS) tak pravděpodobně zůstane v čele horní komory. Naopak vládní ANO o jednoho senátora přišlo, když ze třinácti jeho finalistů neuspěl ani jeden. Lídr hnutí, premiér Andrej Babiš, označil výsledek za katastrofální.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Výsledek ANO je katastrofální, prohlásil Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) označil letošní výsledek senátních voleb pro hnutí ANO za katastrofální. Ze třinácti finalistů vládního hnutí neuspěl ani jeden, ANO tak přišlo o jednoho senátora. Výsledky voleb jsou podle Babiše jednoznačně chyba regionálních organizací. Vedení ANO situaci vyhodnotí. S ohledem na výsledky ale Babiš cítí silný mandát pro to, aby vedení vyslalo vzkaz jednotlivým místním organizacím. Konkrétní důsledky ale nechtěl předem zveřejňovat.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Senát zůstává pojistkou demokracie, říká Kupka

Senát zůstává pojistkou demokracie a protiváhou vládní většiny, řekl po sečtení výsledků druhého kola senátních voleb předseda ODS Martin Kupka. Pro občanské demokraty byly volby úspěšné, když získali navíc dva mandáty k pěti obhajovaným a udrží si nejsilnější senátorský klub. Kupka předpokládá, že na základě toho zůstane Miloš Vystrčil (ODS) předsedou Senátu.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Na Žďársku senátorské křeslo opět získal Klement (KDU-ČSL)

Senátorem ve volebním obvodu Žďár nad Sázavou se znovu stal Josef Klement (KDU-ČSL), podporu mu ve druhém kole volby vyjádřilo 54,08 procenta voličů. Druhý Michal Šmarda (za SOM, Volt a HR) dostal 45,91 procenta hlasů. Druhého kola voleb se zúčastnilo 23,16 procenta voličů, v prvním před týdnem hlasovalo 50,14 procenta.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Na Přerovsku bude senátorem Navařík (ODS)

Senátorem ve volebním obvodu Přerov bude Jakub Navařík (ODS), má 56,91 procenta hlasů. Druhý Petr Vrána (ANO) dostal 43,08 procenta hlasů. Druhého kola voleb se zúčastnilo 23,03 procenta voličů, v prvním před týdnem hlasovalo 41,59 procenta. Dosavadní senátorka Jitka Seitlová (KDU-ČSL) letos nekandidovala.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.