Podpora pro firmy, které přišly o dodavatele či zákazníky, se prodlužuje do konce roku

3 minuty
Události ČT: Antivirus B se prodlužuje do konce roku
Zdroj: ČT24

Vláda prodloužila do konce roku vyplácení příspěvků na náhrady mezd z programu Antivirus firmám, které musely kvůli výpadku poptávky, surovin či personálu omezit výrobu a služby. Na Twitteru to oznámila ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD). Na těchto příspěvcích s označením B stát od poloviny března podle údajů ministerstva práce zatím vyplatil 12,5 miliardy korun.

Firmy mohly dosud od státu při omezení výroby a služeb kvůli výpadku poptávky, personálu či surovin získat zpátky 60 procent vyplacené náhrady mzdy do 29 tisíc korun superhrubé mzdy.

„Antivirus B prodloužíme do konce roku! Dnes jsme o tom rozhodli na vládě. Firmy teď bojují o přežití. Nyní tak znovu pomůžeme těm, které koronavirus zasáhl nepřímo,“ uvedla ministryně práce a sociálních věcí.

 Dočasný program Antivirus, který ministerstvo zavedlo na jaře při první vlně epidemie, má bránit propouštění. Vláda ho prodlužovala už několikrát, původně měl skončit na konci října.

Před dvěma týdny kabinet rozhodl o pokračování vyplácení příspěvku pro zavřené provozy a karantény. Odbory a zaměstnavatelé žádali, aby se prodloužilo i poskytování druhého příspěvku při omezení výroby a služeb. Poukazovali na to, že nařízené uzavření provozů dopadá i na jejich dodavatele či odběratele.

Pomoc v rámci Antiviru A je sto procent

Příspěvek A pro uzavřené provozy vláda před dvěma týdny navýšila. Místo 80 procent mzdy do 39 tisíc korun superhrubé mzdy stát proplácí celé mzdy i s odvody do 50 tisíc. Lidem v karanténě dál dorovnává 80 procent náhrady. Příspěvek B naopak zůstává stejný jako na jaře.

V návrhu pro vládu ministerstvo práce připravilo tři varianty. Podle první, která byla nakonec schválena, by příspěvek zůstal stejný. Od října do konce roku by se na něj tak podle odhadů mohlo vydat 5,1 miliardy.

Podle druhé navrhované varianty se částka mohla od listopadu zvýšit ze 60 na 80 procent náhrady do 39 tisíc korun. Podle třetího modelu měla podpora zůstat na 60 procentech náhrady, byla by od listopadu, ale jen pro zaměstnance, kteří odpracují za týden alespoň dvě pětiny pracovní doby. 

„Předpokládáme stejný nápor jako v březnu, dubnu, pravděpodobně se nám ta celá situace vlastně zopakuje, nemá smysl v tuhle chvíli dělat nějaké vágní analýzy,“ řekla Maláčová.

Pomáhá Antivirus nebo blokuje trh práce?

V pondělí se diskutovalo také nad tím, jestli podmínky pro čerpání náhrady mezd nezpřísnit. Podle některých ekonomů totiž Antivirus B blokuje trh práce a uměle udržuje nezaměstnanost nízko. Tím pak trpí ti, kteří naopak nové lidi stále hledají.

„Část průmyslu by byla nejradši, aby se zpřísnil Antivirus B, aby tam byla ta podmínka takzvané minimální aktivity firmy, část firem, na které nejvíc dopadly aktuální restrikce, by byla nejraději, aby se pokračovalo v Antiviru původním,“ řekl ministr průmyslu a obchodu a současně ministr dopravy Karel Havlíček (za ANO).

Podle viceprezidenta Svazu průmyslu a dopravy Jana Rafaje se nyní nedá očekávat výraznější přesun lidí k jiným zaměstnavatelům. „Předpoklad, že teď před Vánocemi začnou lidi měnit své firmy jenom proto, že ta jejich současná prochází krátkodobým problémem, to se nedá očekávat,“ uvedl. 

Na prodloužení programu Antivirus B panuje shoda napříč politickým spektrem. „Na druhou stranu by bylo dobré, aby se hledaly nástroje, jakým způsobem motivovat lidi z firem, u kterých je evidentní, že se třeba už nerozeběhnou,“ uvedl šéf lidovců Marian Jurečka.

Podle předsedy SPD Tomia Okamury vyjde vždy levněji udržení pracovních míst, než když bude stát vyplácet občanům podporu v nezaměstnanosti. 

Stát už vyplatil skoro 19 miliard

Ministerstvo práce v pondělí uvedlo, že stát zatím vyplatil z programu Antivirus na obou příspěvcích za období od začátku nouzového stavu od 12. března do konce září 18,7 miliardy korun. Přispěl tak na výdělky či náhrady mezd celkem 810 260 zaměstnanců v 58 260 firmách.

Většina z těchto provozů dostala peníze za víc měsíců. Výdaje na příspěvek A do uzavřených podniků a pro pracovníky v karanténě činí 6,2 miliardy. Do příspěvků B kvůli omezení výroby či služeb putovalo 12,5 miliardy.

Za poslední čtvrtletí by se podle propočtů ministerstva mohlo vyplatit z Antiviru ještě celkem od 9,1 do 11,9 miliardy korun, a to podle nastavení pravidel. Pokud by příspěvek B zůstal stejný jako dosud, celkové čtvrtletní výdaje by činily 10,6 miliardy. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Europoslanci schválili postupný zákaz dovozu ruského plynu

Evropský parlament (EP) ve středu ve Štrasburku schválil zákaz dovozu ruského plynu do Evropy nejpozději do podzimu roku 2027. Nařízení se týká zkapalněného zemního plynu (LNG), jehož dovoz by měl skončit nejpozději k 1. lednu 2027, i dovozu potrubního plynu, kdy je nejzazší termín za určitých podmínek 1. listopadu téhož roku.
17. 12. 2025Aktualizováno17. 12. 2025

Spotřeba uhlí bude letos rekordní, předpovídá agentura IEA

Spotřeba uhlí bude letos opět rekordní, proti loňsku se zvýší o půl procenta a dosáhne 8,85 miliardy tun. Částečně je to způsobeno politikou vlády amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ve svém výhledu o vývoji poptávky po tomto palivu to píše Mezinárodní agentura pro energii (IEA). Spalování uhlí je přitom jedním z největších zdrojů skleníkových plynů, které významně přispívají ke změně klimatu.
17. 12. 2025

Přesunutí poplatků za zelené zdroje je dle Davida správné. Na dluh, míní Hladík

„Nepochybuji o tom, že to je krok správným směrem, ale nebude to stačit,“ reagoval europoslanec Ivan David (SPD) na krok vlády, která počítá s tím, že bude ze státního rozpočtu hradit poplatky za obnovitelné zdroje energie. Vyjít by to mělo na sedmnáct miliard korun, což bude každoročně na dluh budoucích generací, varoval exministr životního prostředí a poslanec Petr Hladík (KDU-ČSL). Vyzval k pomoci energeticky náročným odvětvím. Převedení poplatků na stát je podle prezidenta Svazu průmyslu a dopravy Jana Rafaje „extrémně důležitý krok“ pro energeticky náročný průmysl, po němž svaz volal mnoho let. Pozvání do Událostí, komentářů přijala také ředitelka Masarykova ústavu vyšších studií ČVUT Vladimíra Dvořáková. Moderoval Daniel Takáč.
17. 12. 2025

EK zmírnila plán na zákaz prodeje automobilů se spalovacími motory

Evropská komise (EK) zmírnila plán na zákaz prodeje automobilů se spalovacími motory v Evropské unii od roku 2035. Nový návrh požaduje, aby se emise oxidu uhličitého (CO2) u nových aut snížily o devadesát procent proti úrovni z roku 2021, tedy nikoli o sto procent, jak bylo původně plánováno.
16. 12. 2025Aktualizováno16. 12. 2025
Načítání...