Podpora pro firmy, které přišly o dodavatele či zákazníky, se prodlužuje do konce roku

Nahrávám video

Vláda prodloužila do konce roku vyplácení příspěvků na náhrady mezd z programu Antivirus firmám, které musely kvůli výpadku poptávky, surovin či personálu omezit výrobu a služby. Na Twitteru to oznámila ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD). Na těchto příspěvcích s označením B stát od poloviny března podle údajů ministerstva práce zatím vyplatil 12,5 miliardy korun.

Firmy mohly dosud od státu při omezení výroby a služeb kvůli výpadku poptávky, personálu či surovin získat zpátky 60 procent vyplacené náhrady mzdy do 29 tisíc korun superhrubé mzdy.

„Antivirus B prodloužíme do konce roku! Dnes jsme o tom rozhodli na vládě. Firmy teď bojují o přežití. Nyní tak znovu pomůžeme těm, které koronavirus zasáhl nepřímo,“ uvedla ministryně práce a sociálních věcí.

 Dočasný program Antivirus, který ministerstvo zavedlo na jaře při první vlně epidemie, má bránit propouštění. Vláda ho prodlužovala už několikrát, původně měl skončit na konci října.

Před dvěma týdny kabinet rozhodl o pokračování vyplácení příspěvku pro zavřené provozy a karantény. Odbory a zaměstnavatelé žádali, aby se prodloužilo i poskytování druhého příspěvku při omezení výroby a služeb. Poukazovali na to, že nařízené uzavření provozů dopadá i na jejich dodavatele či odběratele.

Pomoc v rámci Antiviru A je sto procent

Příspěvek A pro uzavřené provozy vláda před dvěma týdny navýšila. Místo 80 procent mzdy do 39 tisíc korun superhrubé mzdy stát proplácí celé mzdy i s odvody do 50 tisíc. Lidem v karanténě dál dorovnává 80 procent náhrady. Příspěvek B naopak zůstává stejný jako na jaře.

V návrhu pro vládu ministerstvo práce připravilo tři varianty. Podle první, která byla nakonec schválena, by příspěvek zůstal stejný. Od října do konce roku by se na něj tak podle odhadů mohlo vydat 5,1 miliardy.

Podle druhé navrhované varianty se částka mohla od listopadu zvýšit ze 60 na 80 procent náhrady do 39 tisíc korun. Podle třetího modelu měla podpora zůstat na 60 procentech náhrady, byla by od listopadu, ale jen pro zaměstnance, kteří odpracují za týden alespoň dvě pětiny pracovní doby. 

„Předpokládáme stejný nápor jako v březnu, dubnu, pravděpodobně se nám ta celá situace vlastně zopakuje, nemá smysl v tuhle chvíli dělat nějaké vágní analýzy,“ řekla Maláčová.

Pomáhá Antivirus nebo blokuje trh práce?

V pondělí se diskutovalo také nad tím, jestli podmínky pro čerpání náhrady mezd nezpřísnit. Podle některých ekonomů totiž Antivirus B blokuje trh práce a uměle udržuje nezaměstnanost nízko. Tím pak trpí ti, kteří naopak nové lidi stále hledají.

„Část průmyslu by byla nejradši, aby se zpřísnil Antivirus B, aby tam byla ta podmínka takzvané minimální aktivity firmy, část firem, na které nejvíc dopadly aktuální restrikce, by byla nejraději, aby se pokračovalo v Antiviru původním,“ řekl ministr průmyslu a obchodu a současně ministr dopravy Karel Havlíček (za ANO).

Podle viceprezidenta Svazu průmyslu a dopravy Jana Rafaje se nyní nedá očekávat výraznější přesun lidí k jiným zaměstnavatelům. „Předpoklad, že teď před Vánocemi začnou lidi měnit své firmy jenom proto, že ta jejich současná prochází krátkodobým problémem, to se nedá očekávat,“ uvedl. 

Na prodloužení programu Antivirus B panuje shoda napříč politickým spektrem. „Na druhou stranu by bylo dobré, aby se hledaly nástroje, jakým způsobem motivovat lidi z firem, u kterých je evidentní, že se třeba už nerozeběhnou,“ uvedl šéf lidovců Marian Jurečka.

Podle předsedy SPD Tomia Okamury vyjde vždy levněji udržení pracovních míst, než když bude stát vyplácet občanům podporu v nezaměstnanosti. 

Stát už vyplatil skoro 19 miliard

Ministerstvo práce v pondělí uvedlo, že stát zatím vyplatil z programu Antivirus na obou příspěvcích za období od začátku nouzového stavu od 12. března do konce září 18,7 miliardy korun. Přispěl tak na výdělky či náhrady mezd celkem 810 260 zaměstnanců v 58 260 firmách.

Většina z těchto provozů dostala peníze za víc měsíců. Výdaje na příspěvek A do uzavřených podniků a pro pracovníky v karanténě činí 6,2 miliardy. Do příspěvků B kvůli omezení výroby či služeb putovalo 12,5 miliardy.

Za poslední čtvrtletí by se podle propočtů ministerstva mohlo vyplatit z Antiviru ještě celkem od 9,1 do 11,9 miliardy korun, a to podle nastavení pravidel. Pokud by příspěvek B zůstal stejný jako dosud, celkové čtvrtletní výdaje by činily 10,6 miliardy. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoRusko přebírá kontrolu nad aktivy dalších evropských společností v zemi

Moskva pokračuje v zásazích proti velkým evropským společnostem, které i po plnohodnotné ruské invazi na Ukrajinu zůstaly na tamním trhu. Kreml pomocí prezidentských dekretů umístil pod dočasnou správu aktiva skupiny Metro, ve které má většinový podíl firma Daniela Křetínského. Už v polovině září úřady stejně postupovaly v případech švýcarského Nestlé a francouzských společností Auchan a Leroy Merlin.
před 7 mminutami

VideoPražské letiště plánuje zvýšit poplatky pro cestující, řekl ČT Lašák

Poplatky na pražském letišti vzrostou. Předseda představenstva Radomír Lašák České televizi řekl, že to bude o šest procent. Aerolinky vyjdou tyto služby za každý let na desítky tisíc, v ceně letenky jsou to obvykle stokoruny. Třeba zpáteční cesta do Říma na polovinu dubna příštího roku nyní vyjde zhruba na 3600 korun. V tom jsou i letištní taxy pro cestující ve výši zhruba 680 korun. Nově budou o čtyřicet korun vyšší. Změna začne podle Lašáka platit v březnu příštího roku. Celý rozhovor se šéfem letiště nabídnou na ČT24 Události, komentáře z ekonomiky, které začínají ve 22:00.
před 16 mminutami

Volkswagen svolá miliony aut. V Česku se akce dotkne dvou set tisíc vozů

Koncern Volkswagen svolá k nutné výměně jediné součástky po celém světě zhruba čtyři miliony aut. V Česku bude muset na svolávací akci koncernu zhruba dvě stě tisíc vozidel. Většinou půjde o majitele vozů z produkce Škoda Auto, vyplývá z vyjádření společnosti pro Českou televizi. Co do rozsahu to tak bude na řidiče a servisy větší nápor než před deseti lety při známé „dieselgate“. Problémový šroub drží na podvozku část řízení. Vlivem koroze se může rozpadnout a ovlivnit tak ovládání vozu.
před 56 mminutami

Desetitisíce Španělů vyšly do ulic kvůli bytové krizi a vysokým nájmům

Desetitisíce lidí v sobotu vyšly do ulic španělských měst na protest proti vysokým nájmům a nedostatku dostupného bydlení. Demonstrace se konají den poté, co parlament odmítl dvě vládní opatření na posílení ochrany nájemníků. Protesty propukly po zářijovém vystěhování 87leté ženy z jejího madridského bytu a pokračují navzdory tomu, že se žena později do bytu mohla vrátit. Informovala o tom agentura AFP a stanice BBC.
před 3 hhodinami

VideoGlobální firma, která změnila moderní obuvnický průmysl, říká o Baťovi Ševeček

Společnost Baťa tento týden informovala, že ukončí výrobu obuvi v závodě v Dolním Němčí na Uherskohradišťsku, který je jedinou továrnou firmy ve střední Evropě. Baťovská výroba v Česku tím tak skončí. Firma funguje již 132 let. „Byl to jeden z těch podniků, na jejichž bázi se Československo industrializovalo,“ řekl ve Studiu 6 Ondřej Ševeček z Filozofického ústavu Akademie věd. Dodal, že firma nebyla významná jen pro Zlín, ale pro celý československý průmysl, protože byla vzorem jak nově, moderně, racionálně organizovat průmyslovou výrobu. „Je důležité dodat, že nešlo jen o firmu československou, ale velmi brzy to byla globální firma, která v podstatě změnila i moderní obuvnický průmysl,“ dodal. Společnost Baťa nyní působí v pěti desítkách zemí a má kolem 6000 prodejen po celém světě.
před 12 hhodinami

Skupina G7 uvolní významné zásoby nafty a ropy

Skupina hospodářsky vyspělých zemí G7 v příštích čtyřech měsících koordinovaně uvolní sto milionů barelů nafty a ropy, shodli se lídři států v prohlášení zveřejněném předsednickou Francií. Již během příštích dvaceti dnů vyšlou země skupiny prostřednictvím Mezinárodní agentury pro energii (IEA) na trh významné množství nafty, uvedli prezidenti a premiéři po videokonferenci. Předsedal jí francouzský prezident Emmanuel Macron.
včeraAktualizovánovčera v 19:00‌‌

USA požadují uvolnění evropských rezerv nafty, Německu a Francii hrozí embargem

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa vyzvala Německo a Francii, aby pomohly zmírnit světové ceny paliv uvolněním nafty z nouzových rezerv. Pohrozila, že v opačném případě by tyto země mohly čelit zákazu vývozu nafty z USA. Informovala o tom agentura Reuters, odvolává se na zdroje blízké rozhovorům. Washington prý žádá, aby celá EU v příštích šesti měsících uvolnila 120 milionů barelů nafty. Evropský komisař pro obchod Maroš Šefčovič řekl, že Unie usiluje ohledně snižování cen nafty o koordinovaný postup.
1. 10. 2026Aktualizováno1. 10. 2026‌‌

VideoPlynu je dostatek, ale méně než dřív. Odborníci čekají zdražení smluv

S nekončícím napětím na Blízkém východě roste význam zkapalněného plynu. Terminál v nizozemském Eemshavenu, který stát přes společnost ČEZ využívá, odbavil za čtyři roky fungování 92 lodí se surovinou určenou pro české spotřebitele. Celkem jí přivezly přes osm miliard kubíků. Aktuálně dodávky pokrývají skoro čtvrtinu tuzemských potřeb. Podle analytiků se Evropa momentálně bez LNG neobejde, přestože se v uplynulých letech začala chovat šetrněji. Odborníci uvádějí, že je plynu dostatek, i když kvůli výpadku dodávek přes Hormuzský průliv méně než dříve. A to ho zdražuje. V příštích měsících pak analytici očekávají i zdražení smluv na dobu neurčitou, proto radí si aktuální ceny zafixovat.
1. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.