Vláda schválila kvůli pandemii rozšíření daňových úlev

Vláda schválila další rozšíření daňových úlev pro podnikatele a firmy zasažené opatřeními proti šíření koronaviru. Úřad promine zálohy splatné od 15. října do 15. prosince pro daň z příjmu fyzických osob i firem, zálohy na silniční daň splatné 15. dubna, 15. července, 15. října a 15. prosince a úroky z prodlení u daně z přidané hodnoty (DPH). Na Twitteru o tom informovala ministryně financí Alena Schillerová (za ANO).

Ministerstvo financí již dříve upozornilo, že stačí, aby podnikatelé finanční správě zaslali oznámení, že splňují podmínky generálního pardonu ohledně daní, a to i e-mailem.

MF rovněž dříve oznámilo, že v pondělí posune splatnost DPH pro podnikatele z maloobchodu a služeb, na které přímo dolehla nejnovější vládní opatření v boji s koronavirem. Splatnost DPH za třetí čtvrtletí a září, která je v pondělí, posune resort do konce roku. Zároveň ale úřad upozornil, že pardon se nebude týkat prominutí pokuty za opožděné tvrzení daně, a proto je nutné daňové přiznání i kontrolní hlášení podat v zákonné lhůtě.

Schillerová už dříve také upozornila, že pokud podnikatelé za letošní rok očekávají daňovou ztrátu, mohou si do výše této ztráty požádat o vratku daně z příjmů, kterou zaplatil ve dvou předchozích letech a do patnácti dnů po podání žádosti o vrácení bude mít peníze na účtu. „Institut zpětného uplatnění daňové ztráty byl přijat právě pro tyto situace,“ uvedla. 

Vláda schválila rozšíření odkladu plateb některých daní o obory zasažené dosud všemi vyhlášenými opatřeními v boji proti šíření koronaviru na zasedání 21. října. Původně se týkal odklad oborů omezených opatřeními ze 14. října. 

Ministerstvo také dříve informovalo, že mohou podnikatelé nadále využívat některých opatření v rámci takzvaného liberačního balíčku, která byla zavedena během jarní vlny pandemie. Jde například o plošné prominutí správního poplatku za podání žádostí na finanční nebo celní úřad nebo plošné prominutí DPH na bezúplatné dodání základních ochranných prostředků, u nichž vznikla povinnost přiznat daň v období od října do prosince.

„V případě potřeby lze samozřejmě využívat i nejčastější individuální nástroje, které daňové zákony dlouhodobě upravují za účelem zohlednění individuální tíživé situace na straně daňových subjektů,“ upozornilo MF.

Jde o možnost žádat o posečkání daně či rozložení její úhrady na splátky, možnost požadovat snížení či zrušení záloh, možnost žádat prodloužení vybraných lhůt či jejich navrácení v předešlý stav nebo možnost žádat o individuální prominutí úroků z prodlení, penále a pokuty za nepodání kontrolního hlášení.

Vláda od čtvrtečních 06:00 do 3. listopadu nařídila omezení pohybu a kontaktu s jinými lidmi. Výjimkou jsou cesty do práce, na nákupy, k lékaři nebo za rodinou. Zároveň od čtvrtka do konce nouzového stavu je uzavřen maloobchod. Výjimku mají prodejny základního sortimentu. Kromě toho je podobně jako na jaře zakázán prodej služeb v provozovnách.

Premiér Andrej Babiš (ANO) v neděli uvedl, že pokud se nestane zázrak, vláda bude muset přitvrdit opatření proti šíření koronaviru. Znovu vyzval, aby lidé omezení dodržovali. Nynější opatření, která platí teprve od čtvrtka, mají podle něho „strašně moc“ výjimek.

Ministr zdravotnictví Roman Prymula (za ANO) také varoval před dalším zpřísněním opatření proti koronaviru, pokud se v nadcházejících dnech bude počet nakažených dál zvyšovat. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Evropská unie podle FT zvažuje cla za 93 miliard eur v odvetě za Trumpovy hrozby

Evropská unie zvažuje, že zavede na zboží ze Spojených států dovozní cla v hodnotě 93 miliard eur (2,3 bilionu korun). Mohla by také omezit přístup amerických společností na unijní trh. Uvádějí to zdroje britského deníku Financial Times (FT). Tímto plánem by Unie mohla reagovat na tarify, kterými hrozí americký prezident Donald Trump těm ze spojenců v NATO, kteří se staví proti jeho kampani za získání Grónska.
14:25Aktualizovánopřed 4 mminutami

Kvůli silným mrazům byla na začátku týdne rekordní spotřeba elektřiny

Domácnosti i firmy mají na svědomí vysokou spotřebu elektřiny a plynu. V mrazivých dnech se totiž výrazně zvyšuje energetická náročnost vytápění budov. Na začátku týdne padl dokonce rekord zatížení české elektrizační soustavy. Většinu spotřeby v dané chvíli pokrývaly tepelné, jaderné a plynové elektrárny.
před 1 hhodinou

Vláda zahájí přípravné kroky k zestátnění ČEZu, řekl Havlíček

Vláda dál počítá s výkupem akcií ČEZu, proces bude trvat rok a půl až dva. V rozhovoru pro Týden v politice to uvedl první vicepremiér Karel Havlíček (ANO). Přesný postup ministr průmyslu a obchodu nekomentoval – s ohledem na to, že jde o cenotvorné informace. Přípravné kroky by ale podle něj mohly začít v následujících měsících.
před 11 hhodinami

Brusel chce kritickou infrastrukturu bez čínské stopy, píše FT

Evropská komise (EK) plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje z Komise.
včera v 08:25

Soud ve vedlejší kauze kolem ČKD Praha DIZ zprostil obžaloby Speychala

Městský soud v Praze zprostil obžaloby z daňových úniků někdejšího majitele strojírenské firmy ČKD Praha DIZ Petra Speychala. Dalších pět lidí uznal vinnými, kromě trestů vězení jim uložil i peněžité tresty a zákazy činnosti. Obžalovaní vinu před soudem odmítli. Páteční rozsudek není pravomocný, lze proti němu podat odvolání k pražskému vrchnímu soudu. Speychal je obžalovaný i v hlavní kauze kolem ČKD Praha DIZ, v té soud dosud nerozhodl.
16. 1. 2026

Vláda chce podpořit výrobu léků v Česku. Chybí lidé, varují firmy

Vláda chce podpořit výrobu léků v tuzemsku a zároveň přilákat zahraniční investory. Důvodem jsou hlavně opakované výpadky některých medikamentů. Podle zástupců farmaceutických firem ale v Česku není dostatek kvalifikovaných pracovníků. A za nízké považují také úhrady, které zdravotní pojišťovny za léčiva platí.
16. 1. 2026

Banky poskytly loni hypotéky za 406 miliard korun, druhý největší objem za 30 let

Banky a stavební spořitelny poskytly loni hypoteční úvěry za 406 miliard korun, což je meziroční nárůst o 48 procent. Jde o druhý největší objem za 30 let hypotečního trhu v Česku, nejvyšší byl v roce 2021. Nové úvěry bez refinancování stouply loni o 41 procent na 321 miliard korun, což znamenalo také druhý nejsilnější rok. Úrokové sazby v prosinci zůstaly v průměru pod 4,5 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
16. 1. 2026

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026
Načítání...