Na dopravní stavby půjde letos o dvacet miliard korun více, než sliboval původní rozpočet. Ministr dopravy Karel Havlíček (za ANO) řekl v Otázkách Václava Moravce, že vyjednal dodatečné peníze, takže bude Státní fond dopravní infrastruktury hospodařit s více než 106 miliardami. Zdůraznil však, že dodatečné peníze již jsou určené na konkrétní projekty. Kraje tak nejspíše letos nedostanou příspěvek na údržbu silnic II. a III. třídy, v který doufají.
Na dopravní stavby bude o 20 miliard více, slíbil Havlíček. Na údržbu silnic nižších tříd ale asi nezbude
Otázky Václava Moravce (zdroj: ČT24)
Loňský rok byl z hlediska výstavby dopravní infrastruktury nejúspěšnější v uplynulém desetiletí. Nově zprovozněných 34 kilometrů dálnic se letos sice asi nepodaří napodobit, přesto má Ředitelství silnic a dálnic ambici otevřít dalších 21 dálničních kilometrů, k tomu přes 30 kilometrů zmodernizované dálnice D1, různé obchvaty, pokračovat v přípravě vysokorychlostních tratí a modernizovat ty stávající.
Opozice tvrdí, že na to vláda nemá peníze a odkazuje na klesající rozpočet Státního fondu dopravní infrastruktury. Loni ve fondu bylo přes sto miliard, letos bylo původně schváleno 87 miliard. „Do dopravy se investuje stejně nebo mnohdy méně než v dobách hospodářské krize. (…) V SFDI není dostatek prostředků, aby se mohly financovat už rozběhlé stavby,“ uvedl poslanec ODS Stanislav Blaha.
Podle ministra dopravy Karla Havlíčka ale bude mít fond nakonec více peněz. „Minulý týden jsme dohodli navýšení rozpočtu o 9,2 miliardy a ještě přihodíme 10 miliard z operačního programu, takže jsme na 106 a kousek miliardách,“ oznámil.
Zprovozněné nové dálnice 2013–2019
Zbude i na krajské silnice? Požadované čtyři miliardy téměř jistě ne
Zároveň ale Havlíček zchladil nadšení krajů, které doufají, že jim stát pomůže s údržbou silnic II. a III. třídy, jak to dělal každoročně posledních pět let. Zatím se zdá, že kraje možná nedostanou nic. „V dobách dobrých, v dobách otevřené kasy, se moji předchůdci snažili dát řádově dvě až čtyři miliardy korun ročně. Nebylo to nic povinného, byla to dobrá vůle,“ poukázal.
Předseda dopravní komise Asociace krajů a liberecký hejtman Martin Půta (SLK) je ale přesvědčen, že by stát na kraje neměl zapomínat, protože čistě ze svých rozpočtů na údržbu všech silnic nemají. Stát na kraje převedl komunikace II. a III. třídy po vzniku nynějších samospráv v roce 2000, podle Půty jim ale nikdy nepřidal patřičné peníze.
„Vnitřní dluh se snaží snižovat jenom díky evropským dotacím. A v novém období jich má být významně méně,“ varoval Půta. Konkrétně je dnes v evropském fondu Doprava II 30 miliard na silnice, v tom budoucím bude jen šest miliard korun, vyčíslil. Od vlády by tak kraje chtěly dodatečné čtyři miliardy.
Podle ministra Havlíčka by kraje nakonec něco dostat mohly, ale nejspíše ne celou požadovanou částku. „Budu se snažit, abychom něco získali. Nechci slibovat částku čtyři miliard korun, troufám si říct, že ta nebude,“ uvedl.
Kraje se snaží peníze na silnice získat i prostřednictvím návrhu novely zákona o přerozdělení daní. Ten by jim přihrál podíl z daně z minerálních olejů, na který dnes nemají nárok. „Daň z paliv a minerálních olejů není sdílená daň. Kraje z ní mají nulu,“ poukázal Půta. Jak přitom v Otázkách Václava Moravce připomněl Jan Kudrna z Institutu pozemních komunikací Fakulty stavební VUT, kraje měly peníze z daně z paliv dávno slíbené.
„Do roku 2005 šlo do SFDI 20 procent z daní za pohonné hmoty a maziva. Od roku 2005 je to jenom 9,1 procenta s tím, že v poznámce je napsáno, že se z toho, co ubrali SFDI, budou financovat kraje,“ podotkl. Kraje si od sdílení daně z minerálních olejů slibují osm miliard korun, Jan Kudrna se domnívá, že by na ně mělo vyjít dokonce jedenáct miliard.
Boj s kamiony na krajských silnicích pokračuje
Samosprávy si stěžují i na to, že stát na jedné straně chce, aby udržovaly silnice nižších tříd, aniž by jim na to dal peníze, na druhé straně nedokáže tyto komunikace uchránit před škodami, které způsobuje častá jízda plně naložených kamionů. Kritika zesílila po zavedení nového mýtného systému, při kterém byly zpoplatněny další úseky státních silnic I. třídy.
Kraje měly původně slíbeno od exministra dopravy Dana Ťoka (za ANO), že budou moci mluvit do toho, které úseky silnic I. třídy budou zpoplatněné, Ťokův nástupce Vladimír Kremlík (za ANO) ale vzal slib zpět s tím, že budou „jedničky“ zpoplatněné plošně všude, kde podle názoru ministerstva hrozí, že by po nich mohly kamiony objíždět zpoplatněné dálnice.
Kraje jsou ale nyní přesvědčené, že tím stát dosáhl jen toho, že se dálnice objíždějí nikoli po poměrně kapacitních komunikacích I. třídy, nýbrž po krajských silnicích nižších tříd a skrz obce. Podle hejtmana Půty existují již například výsledky měření z Mimoně. „Pan starosta, který tam dělal měření, jednoznačně deklaruje nárůst především nízkonákladových dopravců ze zahraničí, kteří šetří při jízdě přes Evropu každou korunu,“ upozornil.
Hejtman se domnívá, že by stát mohl využít možnosti, které mu dává satelitní výběr mýta, zmapovat, kudy nákladní vozy objíždějí zpoplatněné silnice, a tomu celý systém uzpůsobit.
Podle Karla Havlíčka ale není reálné zrušení mýtného na některých úsecích silnic I. třídy. Za možné řešení problémů s kamiony, které mimo jiné ničí silnice s nižší nosností, je omezení povolené hmotnosti na silnicích nižších tříd. Navíc je přesvědčen, že některé kamiony mohou být přetížené.
„Myslím, že by tomu pomohlo, že se budou kamiony převažovat tím, že se spustí dynamické váhy pro vysokorychlostní vážení,“ míní ministr dopravy. Připustil však, že „to stojí nějaké peníze“, konkrétně 10 až 20 milionů korun za jednu váhu zabudovanou v silnici.
Jan Kudrna si ale nemyslí, že by vysokorychlostní váhy přinesly očekávaný efekt. Podle něj není problém s přetížením kamionu tak velký. „My máme tak vysoké limity, že si myslím, že najdou tak 1 až 1,5 procenta přetížených vozidel,“ odhadl.
Ministr také doporučil krajům, aby tam, kde jsou s kamiony na silnicích nižších tříd opravdu vážné problémy, nechaly umístit značení, kterým zakážou průjezd tranzitní nákladní dopravy. Jenomže podle Martina Půty to již krajské úřady zkoušely. A výsledek?
„Teď, když máme připraveny projektové dokumentace, abychom umístili dopravní značení, tak nám je policie nechce dovolit s tím, že na to nejsou podle jejího názoru dostatečné důvody,“ popsal hejtman. „Takže je to takový model Kocourkov,“ dodal.