Mýtný systém se rozšířil na další silnice první třídy. I přes protesty krajů a obcí

Nahrávám video

Od 1. ledna letošního roku se pro vozidla nad tři a půl tuny rozšířilo mýtné na dalších téměř devět set kilometrů silnic první třídy a pětatřicet kilometrů dálnic. Rozhodla o tom vláda i přesto, že proti záměru protestovali kraje, obce i dopravci. Starostové se bojí, že se kamiony přesunou na silnice nižších tříd a chtějí jim tranzit zakázat.

Jedním z nově zpoplatněných úseků je například silnice I/43 z Brna do Svitav. Obce, které leží v jejím okolí, mají obavu, že se kamiony budou placeným úsekům vyhýbat a doplatí na to jejich obyvatelé. „Já zpoplatnění I/43 považuji za chybu. Podíl tranzitu se v Kuřimi zvyšuje, ale zatím není zásadní. Pokud by se ale ukázalo, že doprava zhoustne, pak bychom chtěli, aby byl omezen tranzit kamionů přes město,“ řekl starosta Kuřimi Drago Sukalovský (Kuřimská občanská liga).

„Doprava ty silnice druhých tříd zatěžuje a navíc se zvyšuje hluk. My se ve spolupráci s Drásovem a Malhostovnicemi snažíme o to, aby po nich kamiony nejezdily,“ řekl starosta Lipůvky Ivo Pospíšil (STAN). Podobných míst v Česku je víc, ministerstvo dopravy plošné problémy ale neočekává, jednotlivé problémy chce řešit.

Zpoplatněné silnice I. třídy od 1. ledna 2020
Zdroj: ŘSD

Dopravci z placených úseků prý utíkat nebudou

Dopravci ale podle Michala Klimenta ze Sdružení dopravců ČESMAD z placených úseků nebudou chtít utíkat. „Myslím si, že se to nevyplatí. Řidiči placené úseky nechtějí objíždět, bylo by to náročnější na spotřebu i čas,“ řekl Kliment. Problémy v obcích se zatím neprojevily, Michal Kliment navrhuje vyhodnotit situaci na silnicích za nějaký čas a řešit je lokálně. Dopravci na hlavních tazích budou platit stejné poplatky jako na dálnicích. Nebude zavedena nulová sazba, o kterou usilovaly kraje.

Nově zpoplatněné silnice už vydělávají

Za prvních dvanáct hodin nového roku zaznamenal mýtný systém dvaadvacet tisíc průjezdů jednotlivými mýtnými úseky na silnicích I. třídy. Dopravcům tak bylo za tyto průjezdy naúčtováno přes padesát tisíc korun. „Systém funguje na rozšířené síti zpoplatněných komunikací bez jakýchkoli problémů,“ řekl mluvčí provozovatele mýtného systému CzechToll Miroslav Beneš.

Na úsecích funguje nová satelitní technologie, která byla na dálnicích spuštěna v prosinci loňského roku. Správce nového systému společnost CzechToll na úsecích vybudovala jedenáct nových mýtných bran, které slouží k preventivní kontrole zaplacení poplatku. Dalších devětačtyřicet bran firma využívá na dálnicích. Palubní jednotky si mohou dopravci pořídit na víc než dvou stech místech v České republice. Registrace je možná na internetových stránkách.

Peníze půjdou do oprav

Mýtné se v Česku platí už třináct let, dopravci jsou podle Beneše na ně zvyklí. Letos se očekává, že se díky rozšíření placených úseků do Fondu dopravní infrastruktury vybere zhruba jeden a půl miliardy korun navíc. Vybrané peníze chce ministerstvo dopravy využít na investice do obnovy a rozvoje silniční infrastruktury.

O rozšíření mýta o přibližně 900 km rozhodla vláda v roce 2017. Dlouhodobě proti tomu protestovali kraje, obce a dopravci. Nový mýtný systém využívá satelitní technologii, která nahradila předchozí mikrovlnný systém. Provozovatelem mýta je konsorcium CzechToll/SkyToll, které uspělo v tendru s nabídkou desetiletého provozu za víc než deset miliard korun. Celkem je v tuto chvíli zpoplatněno v České republice 2409 kilometrů silnic a dálnic a stát na nich letos vybere víc než jedenáct miliard korun.

Nový mýtný systém platí pro vozidla nad 3,5 tuny. Řidiče osobních aut bude čekat změna až příští rok. Rok 2020 je tím posledním, kdy budou v platnosti klasické vylepovací dálniční známky. V roce 2021 přejdou i osobní auta na elektronické kupony, které budou mít klouzavou 365denní platnost. To znamená, že známka bude platit rok od chvíle, kdy si ji řidič koupí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Ústavní soud zaměstnává řada návrhů od politiků. Další mohou přibýt

Ústavní soud momentálně řeší osm návrhů podaných politiky. V sedmi případech požadují poslanci a senátoři úpravy zákonů, nařízení nebo vyhlášky. S dalším podnětem přišel prezident Petr Pavel. Soud se také dál zabývá sporem mezi ním a vládou kvůli účasti na summitu NATO v Turecku. Několik politiků avizovalo, že se chystá na soud obrátit ohledně stavebního zákona nebo nových pravidel pro státní zaměstnance.
před 8 hhodinami

VideoVláda chce změnit systém ochrany dětí, pravidla se mají sjednotit

Vláda chystá zákony, od kterých si slibuje větší bezpečí dětí. Ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO) chce sjednotit pravidla, dle kterých se odebírají děti z problémových rodin. A chce prosadit také vznik nového centrálního úřadu. Změna čeká taky justici – soudci by při svěřování do péče měli víc přihlížet třeba k násilí v domácnostech. Klokánky a další zařízení pro děti s potřebou okamžité pomoci návrhy kritizují. Obávají se možného krachu. Už teď je přitom podle předsedkyně Fondu ohrožených dětí Hany Kupkové kapacita příslušných zařízení pro děti nedostačující. Zároveň případů týraných nebo zneužívaných dětí přibývá – za posledních pět let vzrostl jejich počet o padesát procent.
před 8 hhodinami

Na Vltavě a Labi ve středních Čechách platí stav nedostatku vody

Na Vltavě a Labi ve středních Čechách platí stav nedostatku vody, o jeho vyhlášení ve středu rozhodla krajská komise pro sucho. Kvůli dlouhodobě nepříznivé hydrologické situaci umožnila snížit minimální odtok z Vltavské kaskády u vodního díla Vrané z 35 až na 20 metrů krychlových za sekundu, a to po omezenou dobu do 30. dubna příštího roku. Opatření má zpomalit pokles hladin ve Slapech a případně i v Orlíku. Povolené odběry vody zatím zůstávají bez omezení, uvedly v tiskové zprávě ministerstvo zemědělství, Povodí Vltavy a Středočeský kraj.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Meziroční růst průmyslu v srpnu zpomalil, stavebnictví kleslo

Meziroční růst průmyslové produkce zpomalil v srpnu na 2,6 procenta z 3,1 procenta v červenci, uvedl Český statistický úřad. Oznámil také, že stavební výroba ve stejném období meziročně klesla o 1,4 procenta po červencovém růstu o 1,8 procenta. Schodek zahraničního obchodu činil v srpnu 5,3 miliardy korun, což je meziročně o 5,6 miliardy korun horší výsledek.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Metnar: Volební systém se nebude měnit proto, že si Pavel naplánoval dovolenou

Ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO) odmítl na síti X kritiku první dámy Evy Pavlové vůči komunálním volbám. Volební systém celé země se podle něj nebude měnit jen proto, že si prezident Petr Pavel naplánoval na termín voleb dovolenou. Pavlová v úterý zkritizovala, že stát neumožnil lidem volit ze zahraničí či z jiného místa v Česku, ačkoliv termín komunálních voleb tentokrát pevně stanovil zákonem. Prezidenta za neúčast u voleb kritizují i opoziční politici.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

ČT se ohradila proti Macinkově zákazu účasti zaměstnanců MZV v jejím vysílání

Česká televize se ohradila proti tomu, že ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) zakázal všem zaměstnancům svého resortu komunikaci s ní. Uvedla, že se nenechá vtáhnout do předvolebního boje. Vicepremiér zákazem reagoval na to, že ČT v souladu se svými pravidly předvolebního vysílání odmítla pozvat do Superdebaty předsedy stran kandidující ve volbách. Tento zákaz se kromě Macinky, který kandiduje v komunálních volbách v Praze, týká i předsedů ODS, Pirátů, KDU-ČSL a TOP 09.
před 15 hhodinami

Malý a Raška z bývalého vedení IKEMu jsou vinni vydíráním kardiochirurgů

Bývalý náměstek ředitele IKEMu Jiří Malý a někdejší šéf IT odboru Petr Raška jsou vinni v případu vydírání kardiochirurgů Jana Pirka a Ivana Netuky, zjistila ČT. Soud Malému uložil peněžitý trest 50 tisíc korun a Raškovi 80 tisíc korun. Rozsudek není pravomocný, muži vinu od počátku odmítají. Ponechali si proto lhůtu na podání odvolání, stejně jako státní zástupce. Spolu s nimi byl původně obžalován i tehdejší ředitel kliniky Michal Stiborek, který loni v srpnu zemřel. Jeho trestní stíhání soud zastavil.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Až sto tisíc za nástup. Řada měst má problém obsadit odborné pozice na úřadech

Některá města hledají odborné pracovníky na úřady i několik let. Nabízejí náborové příspěvky až 100 tisíc korun, přesto se jim některé pozice nedaří obsadit. Jde například o místa na stavebních či investičních odborech nebo v sociální péči o ohrožené děti. Oslovené radnice jako důvody uvádějí mimo jiné tabulkové platy, kvalifikační požadavky a obavy uchazečů z odpovědnosti spojené s výkonem úřední práce.
před 21 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.