Izrael souhlasil s podmínkami 60denního příměří s palestinským teroristickým hnutím Hamás v Pásmu Gazy, oznámil na své sociální síti Truth Social prezident USA Donald Trump. Ten zároveň varoval Hamás, že pokud dohodu nepřijme, vše bude jen horší. Konečný návrh předloží Katar a Egypt. Hamás následně vzkázal, že dokument obdržel a nyní ho studuje. Zopakoval, že usiluje o dohodu, jež ukončí válku.
„Mí zástupci dnes měli dlouhé a přínosné setkání s Izraelci o Gaze,“ napsal Trump o úterním jednání. „Izrael souhlasil s nezbytnými podmínkami k dokončení 60denního příměří, během tohoto času budeme se všemi stranami pracovat na ukončení války,“ uvedl šéf Bílého domu.
„Pro dobro Blízkého východu doufám, že tuto dohodu Hamás přijme, protože to lepší nebude – bude to jen horší,“ dodal Trump. Závěr své výzvy napsal velkými písmeny.
Americký prezident v posledních dnech zvýšil tlak i na izraelskou vládu, aby uzavřela dohodu o příměří a propuštění rukojmí, která by ukončila válku v Pásmu Gazy.
Trumpovu příspěvku předcházelo několikahodinové jednání mezi prezidentovým zmocněncem pro Blízký východ Stevem Witkoffem a izraelským ministrem pro strategické záležitosti Ronem Dermerem, který je zároveň poradcem izraelského premiéra Benjamina Netanjahua. S tím se Trump setká v Bílém domě příští pondělí.
Netanjahu ve středu ve svém prvním veřejném komentáři po Trumpově oznámení ovšem vyzval k likvidaci Hamásu. „Nebude žádný Hamás. Nebude Hamastán. K tomu se nevrátíme. Je konec,“ prohlásil na setkání pořádaném provozovatelem Transizraelského ropovodu.
Mezi Gazany Trumpovo oznámení vzbudilo naději na alespoň dočasné zlepšení jejich situace. „Doufám, že to tentokrát vyjde, i kdyby to mělo být na dva měsíce, zachránilo by to tisíce životů,“ řekl agentuře Reuters v telefonickém rozhovoru Kamál, který žije v Gaze.
„Všichni doufají, že tentokrát to vyjde, už není prostor pro další selhání, každý další den nás stojí životy,“ řekl podnikatel Támir Buraj. „Zažíváme nejtěžší dny. Lidé chtějí konec války, konec hladu a konec ponižování,“ dodal.
Hamás volá po ukončení ofenzivy
Z reakce Hamásu, který zdůraznil svůj požadavek na ukončení války a stažení izraelských sil z Gazy, však není jasné, zda poslední nabídka může vést ke skutečnému přerušení bojů, píše AP. Zástupce hnutí Táhir Nunu agentuře řekl, že Hamás je „připraven přijmout jakoukoli iniciativu, která zjevně povede k úplnému ukončení války“.
Později Hamás v krátkém oficiálním prohlášení sdělil, že nejnovější návrh obdržel od zprostředkovatelů a vede s nimi rozhovory s cílem „překlenout rozdíly“, vrátit se k jednacímu stolu a pokusit se dosáhnout dohody o příměří.
Není však jasné, zda nejnovější návrh řeší klíčové body, na kterých doposud nepanovala shoda, poznamenal server Axios. Hamás totiž již dříve požadoval, aby USA garantovaly, že 60denní příměří povede k trvalému ukončení války. Dal také najevo, že je ochoten propustit zbývající rukojmí výměnou za zastavení ofenzivy a stažení izraelské armády z pásma, napsala agentura AP. Jeruzalém naopak požadavky Hamásu odmítá s tím, že na konec války přistoupí, pokud se Hamás vzdá, odzbrojí a přesune do exilu, což však hnutí odmítá.
Předchozí dohoda mezi Izraelem a Hamásem ztroskotala po dvou měsících neútočení 18. března, kdy židovský stát obnovil své údery. Klidu zbraní mělo být dosaženo ve třech fázích – druhá zahrnovala zavedení trvalého příměří, návrat zbývajících izraelských rukojmí výměnou za Palestince vězněné v Izraeli, a úplné stažení izraelských sil z Gazy. Po uplynutí prvního období se ale hovory mezi stranami konfliktu nepodařilo obnovit.
„Jsme ve fázi, kdy se Izrael zdráhá vstoupit do zbylého území Hamásu, kde je naprostá většina civilní populace, protože nechce opakovat masivní oběti na životech v řadách izraelské armády, a zároveň si uvědomuje, že jsou tam někde vězněni a trýznění zbývající rukojmí,“ uvedl blízkovýchodní zpravodaj ČT David Borek.
„Hamás chce, aby Izrael fakticky ukončil svoji vojenskou akci v Gaze, ale pro Izrael to znamená, že v tu chvíli Hamás zůstane u moci. A viděli jsme sami v únoru, jak bezostyšně se ozbrojenci Hamásu promenovali ulicemi Gazy s rukojmími, jak je využívali propagandisticky,“ připomněl zpravodaj.
Teroristické hnutí by se podle něj v takovém případě prohlásilo za vítěze a fakticky by získalo imunitu, a to i přesto, že se netají tím, že podobný útok, jako byl ten ze 7. října 2023, plánuje znovu. Navíc by se počínáním Hamásu mohly inspirovat jiné islamistické skupiny v regionu, kdyby viděly, že se vydírání vyplatilo, podotkl Borek.
Jeruzalém v těchto dnech čelí kritice mezinárodních organizací. Na 170 jich vyzvalo k okamžitému rozpuštění Humanitární nadace pro Gazu, kterou podporují Spojené státy s Izraelem. Právě v blízkosti distribučních center této nadace bylo za poslední měsíc zabito několik stovek Palestinců. Izraelská armáda civilní oběti přiznala.
Válka v Pásmu Gazy vypukla v říjnu 2023, kdy Izrael zahájil vojenskou ofenzivu v reakci na útok Hamásu a jeho spojenců, při němž ozbrojenci na jihu židovského státu zabili na 1200 lidí a dalších 251 unesli.
Od začátku konfliktu bylo při izraelských útocích v palestinské enklávě podle údajů tamního ministerstva zdravotnictví ovládaného Hamásem zabito přes 56 600 Palestinců, většinou civilistů, a velkou část hustě obydleného území vojáci srovnali se zemí. Tvrzení válčících stran však nelze bezprostředně nezávisle ověřit.
