Izraelský úder na kavárnu zabil nejméně 30 lidí, zní z Gazy

Izraelský úder na internetovou kavárnu ve městě Gaza připravil v pondělí podle tamních zdravotníků o život nejméně 30 Palestinců, napsala večer agentura AP. Dříve úřady ovládané Hamásem hlásily přibližně o deset obětí méně. Lidé v severní části Pásma navíc dle Reuters zažili v noci jedno z nejhorších bombardování izraelskou armádou za poslední týdny. Izraelský ministr pro strategické záležitosti Ron Dermer, který je blízkým spojencem premiéra Benjamina Netanjahua, má přitom v pondělí jednat v USA mimo jiné o možném příměří ve válkou zdecimované Gaze.

Na místě internetové kavárny, které se nachází v pobřežní oblasti Baká, bylo v době úderu několik desítek lidí, uvedl podle AFP mluvčí záchranářů Mahmúd Basal. Podle agentury AP v pondělí izraelské údery po celém Pásmu Gazy zabily nejméně sedmašedesát lidí.

Armáda židovského státu tvrdí, že cílem jejích útoků v severním Pásmu Gazy jsou ozbrojenci a jejich zařízení. Snaží se prý minimalizovat ničivé dopady války na životy civilistů, přesto podle médií nyní připustila, že u distribučních center humanitární pomoci v Pásmu byly i oběti mezi palestinskými civilisty. Podle OSN bylo od 19. května, kdy Jeruzalém uvolnil 11týdenní blokádu Pásma Gazy, zabito přes 400 Palestinců čekajících na humanitární pomoc, píše agentura Reuters.

Podle blízkovýchodního zpravodaje ČT Davida Borka je prohlášení izraelské armády o možných civilních obětech při střelbě u distribučních center humanitární pomoci zásadní. „(Izraelská armáda) tak reaguje na skandál, který vyvolal článek v jednom z izraelských deníků, na jehož základě armáda zahájila vyšetřování. Zároveň ale tvrdí, že počty zabitých Palestinců u distribučních center humanitární pomoci jsou Hamásem nadsazovány,“ informoval Borek.

Nahrávám video

„Výbuchy nikdy nepřestaly, bombardují školy a naše domovy. Působí to jako zemětřesení,“ řekl agentuře Reuters šedesátiletý Salá z města Gaza. „Ve zprávách slyšíme, že příměří už je blízko, ale kolem sebe vidíme smrt a slyšíme exploze,“ dodal.

Izraelské tanky byly podle místních obyvatel vidět ve východní čtvrti Zajtún v Gaze a izraelská armáda ostřelovala několik oblastí na severu. Letectvo také údajně ostřelovalo čtyři zdejší školy poté, co nařídilo stovkám lidí, kteří se v nich schovávali, aby odešli.

Příměří by mohlo být nablízku

„Příměří v Pásmu Gazy je blízko a možná nastane už příští týden,“ řekl minulý týden americký prezident Donald Trump. Také Jeruzalém tvrdí, že je připraven jednat o klidu zbraní. Minulý pátek šéf izraelské armády prohlásil, že „současná pozemní operace je blízko dosažení svých cílů“ a v neděli Netanjahu sdělil, že je tu možnost vyjednat další propuštění izraelských rukojmí. Podle premiéra je pravděpodobně dvacet z nich stále naživu.

Uzavření příměří ale podle představitelů Hamásu závisí na tom, zda Izrael bude souhlasit s ukončením války v Pásmu Gazy a stažením svých vojsk z této oblasti, píše Reuters.

Palestinci čekají v Džabálíji na jídlo
Zdroj: Reuters/Mahmoud Issa

Klid zbraní mezi Jeruzalémem a Hamásem by uvítala i Evropa. „Budu upřímná, utrpení civilistů (v Pásmu Gazy) nesmírně poškozuje vztahy Izraele s Evropou. Musí být uzavřeno příměří,“ řekla v pondělí v Jeruzalémě rakouská ministryně zahraničí Beate Meinlová-Reisingerová. Dodala, že utrpení Palestinců je nesnesitelné.

V podobném duchu se na síti X vyjádřila i organizace OSN UNICEF, která informovala o distribuci papírenských potřeb, aby dětem v Pásmu pomohla pokračovat v neformálních vzdělávacích aktivitách. „Děti potřebují dlouhodobé příměří teď. Toto násilí musí skončit,“ dodal UNICEF na síti X.

Izrael ofenzivu v Pásmu Gazy zahájil v říjnu 2023 poté, co ozbrojenci Hamásu a jeho spojenci vtrhli přes hranici do židovského státu a zabili zhruba dvanáct set lidí, zejména civilistů, a dalších 251 jich unesli. Ministerstvo zdravotnictví v Gaze tvrdí, že v důsledku izraelského vojenského tažení už zemřelo přes 56 tisíc Palestinců, většinou civilistů. Informace nelze nezávisle ověřit.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Několik členů posádky USS Abraham Lincoln se pokusilo skočit přes palubu

Několik příslušníků amerického námořnictva a námořní pěchoty se pokusilo skočit přes palubu letadlové lodi USS Abraham Lincoln. Dělo se tak během jejího prodlouženého nasazení v souvislosti s válkou s Íránem. Média a vojenské weby Navy Times či Stars and Stripes s odvoláním na rodiny příslušníků americké armády upozorňují na to, že na lodi panují špatné životní podmínky a duševní zdraví posádky se zhoršuje.
před 4 hhodinami

Ukrajina podnikla masivní útok na ruský Krasnodarský kraj, tvrdí tamní úřady

Podle ruských úřadů noční ukrajinské útoky na ruský Krasnodarský kraj zabily dva lidi – včetně dítěte – a několik dalších zranily. Trosky dronů v kraji zasáhly čtyři průmyslové podniky. Ruská armáda sdělila, že v noci na středu zničila 502 ukrajinských bezpilotních letounů. List Financial Times napsal, že Ukrajina přerušila útoky na ropné tankery. Ukrajinské zdroje informují o zasažení čtyř ruských válečných lodí.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

VideoRekordní sucho brzdí německou ekonomiku, klimatická krize stojí Evropu miliardy

Rekordní sucho v Německu sráží hladiny tamních velkých řek na historická minima. Týká se to Rýna, Dunaje i Labe. Problémy kvůli tomu má lodní doprava i průmysl, ohrožený je také už tak slabý růst jedné z hlavních evropských ekonomik. Spolkové země proto například pozastavují zákaz jízdy kamionů v neděli a o svátcích či posilují železniční dopravu. Ekonom z CERGE-EI Tomáš Protivínský zmiňuje i další dopady klimatické krize na evropskou ekonomiku. Patří mezi ně například negativní vliv na pracující a jejich produktivitu nebo zdraví. „Pro letošní rok se prozatímní náklady odhadují na 180 miliard eur,“ řekl pak k ceně, kterou dle něj evropské hospodářství platí za klimatickou krizi a s ní spojené problémy.
před 4 hhodinami

Miliony lidí na severní polokouli pozorovaly zatmění Slunce. Vidět bylo i v Česku

Miliony lidí na severní polokouli ve středu večer SELČ vzhlížely k obloze a sledovaly zatmění Slunce. Úplné bylo pozorovatelné na Islandu, v Grónsku, na severu Ruska či na Pyrenejském poloostrově. Na dalších místech polokoule, včetně velké části Evropy, severu Spojených států, Kanady či severozápadní Afriky, bylo možné pozorovat zatmění částečné. To bylo výrazně viditelné i v Česku, kde byly pro pozorování veskrze skvělé podmínky. Totéž platí i pro roje Perseid, které vrcholí v noci na čtvrtek.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

OBRAZEM: Češi i Evropa sledovali zatmění Slunce. Někde bylo i úplné

Lidé v Česku ve středu večer sledovali velmi výrazné částečné zatmění Slunce, které vyvrcholilo krátce po 20. hodině. Ojedinělý vesmírný jev byl vidět i v dalších částech Evropy – v pásu od severozápadního pobřeží po jihovýchod Španělska a Baleárské ostrovy Měsíc zakryl Slunce úplně. Podívejte se na záběry nebeského úkazu.
před 6 hhodinami

Agenti ICE dostanou rukavice vysílající bolestivé elektrické šoky

Agenti amerického Úřadu pro imigraci a cla (ICE) budou vybaveni rukavicemi, které vysílají bolestivé elektrické šoky, napsala agentura AP s odvoláním na oznámení ministerstva vnitřní bezpečnosti USA. ICE na novou výbavu plánuje vynaložit až 20 milionů dolarů (asi 420 milionů korun). Obhájci občanských práv ohledně plánu vyjadřují znepokojení. Imigrační agenti podle nich už teď čelí kritice za používání nepřiměřené síly téměř bez dohledu a vyvozování odpovědnosti, zatímco plní protiimigrační kampaň prezidenta Donalda Trumpa.
před 8 hhodinami

Generátory, fronty a opuštěné pláže. Jaký je teď život na okupovaném Krymu

Prázdné regály v obchodech, hučení generátorů, pláže bez turistů, fronty a potyčky u čerpacích stanic, sirény a výbuchy – tak vypadá život na okupovaném Krymu od konce června, kdy ukrajinské obranné síly zahájily operaci s cílem donutit Rusko k uzavření míru. Zároveň se okupační úřady snaží ruskému publiku vykreslit zcela odlišný obraz – obraz hladce fungujících podniků, podpory podnikání a ochoty pomáhat obyvatelstvu.
před 9 hhodinami

Trump se chystá utratit téměř miliardu dolarů za výstavbu v Bílém domě, píše WP

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa se chystá utratit nejméně 927 milionů dolarů (asi 19,5 miliardy korun) za stavební projekty v Bílém domě. Jedná se o mnohem vyšší částku, než původně uváděla. Většinu peněz přitom získá od daňových poplatníků, píše deník The Washington Post (WP) s odvoláním na dokumenty o projektech.
před 9 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.