Izraelský úder na kavárnu zabil nejméně 30 lidí, zní z Gazy

Izraelský úder na internetovou kavárnu ve městě Gaza připravil v pondělí podle tamních zdravotníků o život nejméně 30 Palestinců, napsala večer agentura AP. Dříve úřady ovládané Hamásem hlásily přibližně o deset obětí méně. Lidé v severní části Pásma navíc dle Reuters zažili v noci jedno z nejhorších bombardování izraelskou armádou za poslední týdny. Izraelský ministr pro strategické záležitosti Ron Dermer, který je blízkým spojencem premiéra Benjamina Netanjahua, má přitom v pondělí jednat v USA mimo jiné o možném příměří ve válkou zdecimované Gaze.

Na místě internetové kavárny, které se nachází v pobřežní oblasti Baká, bylo v době úderu několik desítek lidí, uvedl podle AFP mluvčí záchranářů Mahmúd Basal. Podle agentury AP v pondělí izraelské údery po celém Pásmu Gazy zabily nejméně sedmašedesát lidí.

Armáda židovského státu tvrdí, že cílem jejích útoků v severním Pásmu Gazy jsou ozbrojenci a jejich zařízení. Snaží se prý minimalizovat ničivé dopady války na životy civilistů, přesto podle médií nyní připustila, že u distribučních center humanitární pomoci v Pásmu byly i oběti mezi palestinskými civilisty. Podle OSN bylo od 19. května, kdy Jeruzalém uvolnil 11týdenní blokádu Pásma Gazy, zabito přes 400 Palestinců čekajících na humanitární pomoc, píše agentura Reuters.

Podle blízkovýchodního zpravodaje ČT Davida Borka je prohlášení izraelské armády o možných civilních obětech při střelbě u distribučních center humanitární pomoci zásadní. „(Izraelská armáda) tak reaguje na skandál, který vyvolal článek v jednom z izraelských deníků, na jehož základě armáda zahájila vyšetřování. Zároveň ale tvrdí, že počty zabitých Palestinců u distribučních center humanitární pomoci jsou Hamásem nadsazovány,“ informoval Borek.

3 minuty
Události: Zpravodaj ČT David Borek o izraelské armádě a situaci v Pásmu Gazy
Zdroj: ČT24

„Výbuchy nikdy nepřestaly, bombardují školy a naše domovy. Působí to jako zemětřesení,“ řekl agentuře Reuters šedesátiletý Salá z města Gaza. „Ve zprávách slyšíme, že příměří už je blízko, ale kolem sebe vidíme smrt a slyšíme exploze,“ dodal.

Izraelské tanky byly podle místních obyvatel vidět ve východní čtvrti Zajtún v Gaze a izraelská armáda ostřelovala několik oblastí na severu. Letectvo také údajně ostřelovalo čtyři zdejší školy poté, co nařídilo stovkám lidí, kteří se v nich schovávali, aby odešli.

Příměří by mohlo být nablízku

„Příměří v Pásmu Gazy je blízko a možná nastane už příští týden,“ řekl minulý týden americký prezident Donald Trump. Také Jeruzalém tvrdí, že je připraven jednat o klidu zbraní. Minulý pátek šéf izraelské armády prohlásil, že „současná pozemní operace je blízko dosažení svých cílů“ a v neděli Netanjahu sdělil, že je tu možnost vyjednat další propuštění izraelských rukojmí. Podle premiéra je pravděpodobně dvacet z nich stále naživu.

Uzavření příměří ale podle představitelů Hamásu závisí na tom, zda Izrael bude souhlasit s ukončením války v Pásmu Gazy a stažením svých vojsk z této oblasti, píše Reuters.

Palestinci čekají v Džabálíji na jídlo
Zdroj: Reuters/Mahmoud Issa

Klid zbraní mezi Jeruzalémem a Hamásem by uvítala i Evropa. „Budu upřímná, utrpení civilistů (v Pásmu Gazy) nesmírně poškozuje vztahy Izraele s Evropou. Musí být uzavřeno příměří,“ řekla v pondělí v Jeruzalémě rakouská ministryně zahraničí Beate Meinlová-Reisingerová. Dodala, že utrpení Palestinců je nesnesitelné.

V podobném duchu se na síti X vyjádřila i organizace OSN UNICEF, která informovala o distribuci papírenských potřeb, aby dětem v Pásmu pomohla pokračovat v neformálních vzdělávacích aktivitách. „Děti potřebují dlouhodobé příměří teď. Toto násilí musí skončit,“ dodal UNICEF na síti X.

Izrael ofenzivu v Pásmu Gazy zahájil v říjnu 2023 poté, co ozbrojenci Hamásu a jeho spojenci vtrhli přes hranici do židovského státu a zabili zhruba dvanáct set lidí, zejména civilistů, a dalších 251 jich unesli. Ministerstvo zdravotnictví v Gaze tvrdí, že v důsledku izraelského vojenského tažení už zemřelo přes 56 tisíc Palestinců, většinou civilistů. Informace nelze nezávisle ověřit.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Evropa odsuzuje sankce USA kvůli regulaci platforem

Řada evropských zemí a Evropská komise (EK) ve středu důrazně odsoudily americké sankce vůči pěti Evropanům. Pětice sankcionovaných se podle Washingtonu podílela na prosazování cenzury na amerických internetových platformách, z pohledu EK jde ale o lidi, kteří se zasazují o přísnou regulaci technologického sektoru a o boj proti dezinformacím na internetu, uvedla agentura AFP s odvoláním na vyjádření šéfa francouzské diplomacie.
13:20Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Zelenskyj představil novou verzi plánu na ukončení ruské války

Nejnovější verze amerického plánu na ukončení ruské války proti Ukrajině počítá se zmrazením fronty na současných liniích a zahájením jednání o vytvoření demilitarizovaných zón. Na dlouhodobém konsensu ohledně územních otázek se ovšem ukrajinští a američtí vyjednavači na víkendových jednáních dohodnout nedokázali, shrnul ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Předmětem sporu je také budoucí správa Ruskem okupované Záporožské jaderné elektrárny.
09:56Aktualizovánopřed 10 hhodinami

USA uvalily sankce na pět Evropanů kvůli údajné cenzuře amerických platforem

Spojené státy uvalily sankce v podobě zákazu vstupu do země na pět Evropanů včetně bývalého eurokomisaře pro vnitřní trh Thierryho Bretona, a to kvůli údajné cenzuře amerických internetových platforem. Evropská komise a Francie sankce důrazně odsoudily.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

V Epsteinově spisu lze část cenzury snadno obejít

Tisíce stran dokumentů zveřejněných americkým ministerstvem spravedlnosti v případu zesnulého sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina obsahují mnoho začerněných pasáží. Některé z nich lze ale odkrýt pomocí softwaru na úpravu fotek či pouhým zvýrazněním textu a vložením do textového editoru. Podle The New York Times jednoduchost, s jakou lze části dokumentů odkrýt, naznačuje, že byly cenzurovány narychlo.
před 13 hhodinami

Nejvyšší soud zamítl pokus Trumpovy vlády vyslat Národní gardu do Chicaga

Nejvyšší soud Spojených států odmítl umožnit Donaldu Trumpovi vyslat jednotky Národní gardy do oblasti Chicaga, aby pomohly při raziích imigračních úřadů, informovala v úterý agentura AP. Zároveň uvedla, že jde o ojedinělý případ, kdy Trump při odvolání k nejvyššímu soudu od svého lednového návratu do úřadu neuspěl.
včera v 22:05

Syrské věznice se opět plní, úřady zprávy o týrání a mučení odmítají

Rok po pádu dlouholetého syrského vládce Bašára Asada se „jeho“ obávané věznice znovu naplňují. Nová vláda přitom slíbila, že někdejší symboly hrůzovlády zůstanou navždy zavřené. Podle vyšetřování agentury Reuters dnes za jejich zdmi opět dochází k týrání, mučení a vraždění vězňů. Úřady prezidenta a bývalého lídra al-Káidy Ahmada Šaráa nicméně kritiku odmítají.
včera v 20:33

Stáhli jsme se ze Siversku, oznámila ukrajinská armáda

Ukrajinská armáda v úterý oznámila, že stáhla své vojáky z města Siversk v Doněcké oblasti. Podle ní měli útočící Rusové ve městě převahu v počtu vojáků i techniky. Moskva oznámila dobytí města již před zhruba dvěma týdny, tehdy to ale ukrajinské úřady popřely. O dalších místech na frontové linii – městech Pokrovsk, Kupjansk, Kosťantynivka či Huljajpole – pak Kyjev a Moskva často podávají protichůdné informace.
včeraAktualizovánovčera v 19:34

Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Mafie může ožít, varují kritici

Slovenský prezident Peter Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Nově tak například lidem, kteří zpochybňují takzvané Benešovy dekrety, jež po druhé světové válce v Československu mimo jiné omezily majetková práva německé a maďarské menšiny, hrozí půlroční vězení. Novela obsahuje i další změny, které dle opozice i státních zástupců ztíží boj proti kriminalitě. Opozice se proto chce obrátit na ústavní soud.
včera v 16:49
Načítání...