Izraelský úder na kavárnu zabil nejméně 30 lidí, zní z Gazy

Izraelský úder na internetovou kavárnu ve městě Gaza připravil v pondělí podle tamních zdravotníků o život nejméně 30 Palestinců, napsala večer agentura AP. Dříve úřady ovládané Hamásem hlásily přibližně o deset obětí méně. Lidé v severní části Pásma navíc dle Reuters zažili v noci jedno z nejhorších bombardování izraelskou armádou za poslední týdny. Izraelský ministr pro strategické záležitosti Ron Dermer, který je blízkým spojencem premiéra Benjamina Netanjahua, má přitom v pondělí jednat v USA mimo jiné o možném příměří ve válkou zdecimované Gaze.

Na místě internetové kavárny, které se nachází v pobřežní oblasti Baká, bylo v době úderu několik desítek lidí, uvedl podle AFP mluvčí záchranářů Mahmúd Basal. Podle agentury AP v pondělí izraelské údery po celém Pásmu Gazy zabily nejméně sedmašedesát lidí.

Armáda židovského státu tvrdí, že cílem jejích útoků v severním Pásmu Gazy jsou ozbrojenci a jejich zařízení. Snaží se prý minimalizovat ničivé dopady války na životy civilistů, přesto podle médií nyní připustila, že u distribučních center humanitární pomoci v Pásmu byly i oběti mezi palestinskými civilisty. Podle OSN bylo od 19. května, kdy Jeruzalém uvolnil 11týdenní blokádu Pásma Gazy, zabito přes 400 Palestinců čekajících na humanitární pomoc, píše agentura Reuters.

Podle blízkovýchodního zpravodaje ČT Davida Borka je prohlášení izraelské armády o možných civilních obětech při střelbě u distribučních center humanitární pomoci zásadní. „(Izraelská armáda) tak reaguje na skandál, který vyvolal článek v jednom z izraelských deníků, na jehož základě armáda zahájila vyšetřování. Zároveň ale tvrdí, že počty zabitých Palestinců u distribučních center humanitární pomoci jsou Hamásem nadsazovány,“ informoval Borek.

Nahrávám video
Události: Zpravodaj ČT David Borek o izraelské armádě a situaci v Pásmu Gazy
Zdroj: ČT24

„Výbuchy nikdy nepřestaly, bombardují školy a naše domovy. Působí to jako zemětřesení,“ řekl agentuře Reuters šedesátiletý Salá z města Gaza. „Ve zprávách slyšíme, že příměří už je blízko, ale kolem sebe vidíme smrt a slyšíme exploze,“ dodal.

Izraelské tanky byly podle místních obyvatel vidět ve východní čtvrti Zajtún v Gaze a izraelská armáda ostřelovala několik oblastí na severu. Letectvo také údajně ostřelovalo čtyři zdejší školy poté, co nařídilo stovkám lidí, kteří se v nich schovávali, aby odešli.

Příměří by mohlo být nablízku

„Příměří v Pásmu Gazy je blízko a možná nastane už příští týden,“ řekl minulý týden americký prezident Donald Trump. Také Jeruzalém tvrdí, že je připraven jednat o klidu zbraní. Minulý pátek šéf izraelské armády prohlásil, že „současná pozemní operace je blízko dosažení svých cílů“ a v neděli Netanjahu sdělil, že je tu možnost vyjednat další propuštění izraelských rukojmí. Podle premiéra je pravděpodobně dvacet z nich stále naživu.

Uzavření příměří ale podle představitelů Hamásu závisí na tom, zda Izrael bude souhlasit s ukončením války v Pásmu Gazy a stažením svých vojsk z této oblasti, píše Reuters.

Palestinci čekají v Džabálíji na jídlo
Zdroj: Reuters/Mahmoud Issa

Klid zbraní mezi Jeruzalémem a Hamásem by uvítala i Evropa. „Budu upřímná, utrpení civilistů (v Pásmu Gazy) nesmírně poškozuje vztahy Izraele s Evropou. Musí být uzavřeno příměří,“ řekla v pondělí v Jeruzalémě rakouská ministryně zahraničí Beate Meinlová-Reisingerová. Dodala, že utrpení Palestinců je nesnesitelné.

V podobném duchu se na síti X vyjádřila i organizace OSN UNICEF, která informovala o distribuci papírenských potřeb, aby dětem v Pásmu pomohla pokračovat v neformálních vzdělávacích aktivitách. „Děti potřebují dlouhodobé příměří teď. Toto násilí musí skončit,“ dodal UNICEF na síti X.

Izrael ofenzivu v Pásmu Gazy zahájil v říjnu 2023 poté, co ozbrojenci Hamásu a jeho spojenci vtrhli přes hranici do židovského státu a zabili zhruba dvanáct set lidí, zejména civilistů, a dalších 251 jich unesli. Ministerstvo zdravotnictví v Gaze tvrdí, že v důsledku izraelského vojenského tažení už zemřelo přes 56 tisíc Palestinců, většinou civilistů. Informace nelze nezávisle ověřit.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

VideoMexické úřady se snaží obnovit pořádek v turistických oblastech

Mexické úřady vyslaly další dva tisíce vojáků do státu Jalisco na západním pobřeží země. V neděli tam vypukly násilnosti po zabití jednoho z předních drogových bossů. V turistické oblasti, kde se bude odehrávat i část mistrovství světa ve fotbale, se úřady snaží obnovit pořádek. Mexická prezidentka Claudia Sheinbaumová ujišťuje, že na šampionátu bude bezpečnost zaručena. Právě celostátní jednotky, které provádějí v městech osobní prohlídky, provedly zásah proti drogovému kartelu – podle prezidentky bez jakékoliv přímé americké účasti. Sheinbaumová nicméně připustila, že s nimi Američané předtím sdíleli zpravodajské informace.
před 1 hhodinou

Česko si připomnělo čtyři roky od začátku ruské války proti Ukrajině

Po České republice se konaly akce připomínající začátek ruské plnohodnotné invaze na Ukrajinu před čtyřmi lety, 24. února 2022. Bezpečnost a obranyschopnost Česka, Ukrajiny a celé Evropy byly tématy veřejného slyšení v Senátu, ze kterého se členové vlády Andreje Babiše (ANO) omluvili, zatímco prezident Petr Pavel dorazil. Zajištění bezpečnosti je odpovědností nás všech, řekl Pavel v horní komoře. Prezident se odpoledne sešel na Hradě s podporovateli napadené země.
10:30Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Invaze nikdy není legitimní, je čas válku ukončit, vzkázal Rusku Macinka

Ukrajina a její spojenci si připomínají čtvrté výročí plnohodnotné ruské invaze. Pokračující agresi na Ukrajině se věnuje i mimořádné zasedání Valného shromáždění Organizace spojených národů (OSN) v New Yorku. Na něm vystoupil také český ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé). V projevu mimo jiné zdůraznil, že Rusko agresi proti Ukrajině ospravedlňuje bezpečnostními obavami, invaze ale nikdy není legitimní. Večer se pak ministr zúčastní jednání Rady bezpečnosti OSN k Ukrajině.
15:54Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Rusko mír nechce a není tak silné, jak si myslí, zní z Evropy

Ukrajina je národem tichých hrdinů, současný konflikt je pak válkou o svobodu. V den čtvrtého výročí velké ruské invaze to uvedl generální tajemník NATO Mark Rutte, který se účastnil ceremonie v sídle Severoatlantické aliance. Podle Rutteho je další pomoc Kyjevu zcela zásadní. Výročí si připomněli také europoslanci. Řada z nich kritizovala Maďarsko a Slovensko za jejich přístup k válce.
10:07Aktualizovánopřed 2 hhodinami

VideoUkrajinské přežití závisí na dodávkách zbraní ze Západu, zdůraznil Kopečný

V den čtvrtého výročí plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu byl hostem Interview ČT24 moderovaného Barborou Kroužkovou bezpečnostní expert a bývalý vládní zmocněnec pro rekonstrukci Ukrajiny Tomáš Kopečný. Ten řekl, že ukrajinské přežití závisí na dodávkách zbraní ze Západu. „První tři roky to byla společná role Evropy a Spojených států a pak se od toho USA odklonily. Teď už je to jen o Evropě a ta v tom obstává. Ne díky českým financím, ale i díky české muniční iniciativě. Díky evropským státům, především severní a západní Evropy, které velké části svého rozpočtu (…) dedikují tomu, aby byl v Evropě mír a aby Ukrajina přežila,“ zdůraznil Kopečný, který v pořadu hovořil mimo jiné také o ruské ekonomice, o tom, co by mohlo invazní armádu zastavit či jak dlouho podle něj ještě bude konflikt na Ukrajině trvat.
před 2 hhodinami

Ukrajina nadále dováží elektřinu ze Slovenska, píše Reuters

Ukrajina, jejíž elektrárny značně poškodilo ruské bombardování, nadále pokračuje v dovozu elektřiny ze sousedních zemí, včetně Slovenska, napsala v úterý agentura Reuters s odvoláním na společnost Ukrenerho, která je provozovatelem přenosové soustavy. Slovenský premiér Robert Fico (Smer) v pondělí prohlásil, že Slovensko zastavilo pomoc Ukrajině formou nouzových dodávek elektřiny. Opoziční strana Sloboda a Solidarita (SaS) oznámila, že na Fica kvůli rozhodnutí podá trestní oznámení.
13:40Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Půjčka 90 miliard eur Ukrajině tak či onak bude, řekla šéfka Evropské komise

Evropská unie poskytne Ukrajině půjčku ve výši 90 miliard eur (2,18 bilionu korun) tak či onak, uvedla šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová v Kyjevě. Zdůraznila, že půjčku odsouhlasilo 27 hlav států a vlád a svůj závazek musí dodržet. Praktické schválení půjčky ale nyní zablokovala Budapešť, která požaduje, aby Ukrajina nejdříve obnovila tranzit ruské ropy do Maďarska. Bez schválení půjčky hrozí, že Ukrajina zůstane už v dubnu bez potřebných financí.
16:50Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Rusko vyšetřuje zakladatele Telegramu Durova, podezírá ho z „napomáhání terorismu“

Rusko vyšetřuje spoluzakladatele komunikační sítě Telegram Pavla Durova, informoval ruský státní list Rossijskaja gazeta s tím, že Moskva Durova podezírá z „napomáhání terorismu“. Telegram hraje v Rusku důležitou roli ve veřejné i v soukromé komunikaci, používá ho i vláda. Ruské úřady mu ale už dříve uložily omezení, protože podle nich neodstraňoval extremistický obsah, a rovněž se rozhodly přístup k aplikaci omezit. Podnikatel, který už v zemi léta nežije, míní, že Moskva pokračuje v útlaku svobody projevu.
07:41Aktualizovánopřed 5 hhodinami
Načítání...