Izraelský úder na kavárnu zabil nejméně 30 lidí, zní z Gazy

Izraelský úder na internetovou kavárnu ve městě Gaza připravil v pondělí podle tamních zdravotníků o život nejméně 30 Palestinců, napsala večer agentura AP. Dříve úřady ovládané Hamásem hlásily přibližně o deset obětí méně. Lidé v severní části Pásma navíc dle Reuters zažili v noci jedno z nejhorších bombardování izraelskou armádou za poslední týdny. Izraelský ministr pro strategické záležitosti Ron Dermer, který je blízkým spojencem premiéra Benjamina Netanjahua, má přitom v pondělí jednat v USA mimo jiné o možném příměří ve válkou zdecimované Gaze.

Na místě internetové kavárny, které se nachází v pobřežní oblasti Baká, bylo v době úderu několik desítek lidí, uvedl podle AFP mluvčí záchranářů Mahmúd Basal. Podle agentury AP v pondělí izraelské údery po celém Pásmu Gazy zabily nejméně sedmašedesát lidí.

Armáda židovského státu tvrdí, že cílem jejích útoků v severním Pásmu Gazy jsou ozbrojenci a jejich zařízení. Snaží se prý minimalizovat ničivé dopady války na životy civilistů, přesto podle médií nyní připustila, že u distribučních center humanitární pomoci v Pásmu byly i oběti mezi palestinskými civilisty. Podle OSN bylo od 19. května, kdy Jeruzalém uvolnil 11týdenní blokádu Pásma Gazy, zabito přes 400 Palestinců čekajících na humanitární pomoc, píše agentura Reuters.

Podle blízkovýchodního zpravodaje ČT Davida Borka je prohlášení izraelské armády o možných civilních obětech při střelbě u distribučních center humanitární pomoci zásadní. „(Izraelská armáda) tak reaguje na skandál, který vyvolal článek v jednom z izraelských deníků, na jehož základě armáda zahájila vyšetřování. Zároveň ale tvrdí, že počty zabitých Palestinců u distribučních center humanitární pomoci jsou Hamásem nadsazovány,“ informoval Borek.

Nahrávám video

„Výbuchy nikdy nepřestaly, bombardují školy a naše domovy. Působí to jako zemětřesení,“ řekl agentuře Reuters šedesátiletý Salá z města Gaza. „Ve zprávách slyšíme, že příměří už je blízko, ale kolem sebe vidíme smrt a slyšíme exploze,“ dodal.

Izraelské tanky byly podle místních obyvatel vidět ve východní čtvrti Zajtún v Gaze a izraelská armáda ostřelovala několik oblastí na severu. Letectvo také údajně ostřelovalo čtyři zdejší školy poté, co nařídilo stovkám lidí, kteří se v nich schovávali, aby odešli.

Příměří by mohlo být nablízku

„Příměří v Pásmu Gazy je blízko a možná nastane už příští týden,“ řekl minulý týden americký prezident Donald Trump. Také Jeruzalém tvrdí, že je připraven jednat o klidu zbraní. Minulý pátek šéf izraelské armády prohlásil, že „současná pozemní operace je blízko dosažení svých cílů“ a v neděli Netanjahu sdělil, že je tu možnost vyjednat další propuštění izraelských rukojmí. Podle premiéra je pravděpodobně dvacet z nich stále naživu.

Uzavření příměří ale podle představitelů Hamásu závisí na tom, zda Izrael bude souhlasit s ukončením války v Pásmu Gazy a stažením svých vojsk z této oblasti, píše Reuters.

Palestinci čekají v Džabálíji na jídlo
Zdroj: Reuters/Mahmoud Issa

Klid zbraní mezi Jeruzalémem a Hamásem by uvítala i Evropa. „Budu upřímná, utrpení civilistů (v Pásmu Gazy) nesmírně poškozuje vztahy Izraele s Evropou. Musí být uzavřeno příměří,“ řekla v pondělí v Jeruzalémě rakouská ministryně zahraničí Beate Meinlová-Reisingerová. Dodala, že utrpení Palestinců je nesnesitelné.

V podobném duchu se na síti X vyjádřila i organizace OSN UNICEF, která informovala o distribuci papírenských potřeb, aby dětem v Pásmu pomohla pokračovat v neformálních vzdělávacích aktivitách. „Děti potřebují dlouhodobé příměří teď. Toto násilí musí skončit,“ dodal UNICEF na síti X.

Izrael ofenzivu v Pásmu Gazy zahájil v říjnu 2023 poté, co ozbrojenci Hamásu a jeho spojenci vtrhli přes hranici do židovského státu a zabili zhruba dvanáct set lidí, zejména civilistů, a dalších 251 jich unesli. Ministerstvo zdravotnictví v Gaze tvrdí, že v důsledku izraelského vojenského tažení už zemřelo přes 56 tisíc Palestinců, většinou civilistů. Informace nelze nezávisle ověřit.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Hurikán Isaias způsobil záplavy v částech Floridy a Alabamy

Hurikán Isaias, první bouře letošní atlantické sezony, v pátek večer místního času (v noci na sobotu SELČ) dosáhl pobřeží amerického státu Florida. V částech Floridy a Alabamy živel způsobil záplavy a rozsáhlé výpadky elektřiny, informovalo americké Národní středisko pro hurikány (NHC). Úřady vydaly pro pobřežní oblasti varování a už dříve vyzvaly obyvatele k evakuaci.
04:26Aktualizovánopřed 7 mminutami

Demokratičtí lídři v Senátu kritizují Trumpovu dohodu s Putinem o naftě

Demokratičtí lídři v Senátu USA kritizují jako naprostou zradu Ukrajiny, evropských spojenců a americké bezpečnosti dohodu amerického prezidenta Donalda Trumpa s jeho ruským vládcem Vladimirem Putinem o naftě. Ve společném prohlášení v čele s šéfem senátních demokratů Chuckem Schumerem hovoří o zoufalém ujednání s „vrahounským diktátorem“. Trump v pátek oznámil dohodu s Moskvou o dodávkách nejméně 300 tisíc tun nafty na americký a světový trh.
před 2 hhodinami

Kněží, webináře, sliby dovolené. Novináři popsali ruské vměšování do moldavských voleb

Moldavští investigativní novináři přiblížili rozmanitý systém, jakým se Rusko snažilo ovlivnit výsledky voleb v roce 2025. Podařilo se jim proniknout přímo do skupin řízených lidmi napojenými na státní správu v Moskvě. Podle zjištění žurnalistů Rusové využívali ke své kampani moldavskou mládež, sociální sítě, ale i pravoslavnou církev a „staré dobré“ uplácení alkoholem.
před 3 hhodinami

Trump chce obnovit žalobu proti Clintonové. Obrátil se na Nejvyšší soud USA

Americký prezident Donald Trump v pátek požádal Nejvyšší soud USA o obnovení žaloby proti své soupeřce z prezidentských voleb v roce 2016 Hillary Clintonové. Demokratickou kandidátku viní ze spiknutí s cílem poškodit jeho volební kampaň šířením tvrzení o jejím napojení na Rusko. Soudy však žalobu již dříve zamítly a Trumpovi a jeho právní zástupkyni nařídily uhradit téměř milion dolarů (22 milionů korun) na nákladech řízení kvůli podání neopodstatněné žaloby. Informovala o tom agentura Reuters.
02:27Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Trump tvrdí, že s Putinem dohodl dodávky nafty

Americký prezident Donald Trump sdělil, že Rusko okamžitě dodá na americký a světový trh přes tři sta tisíc tun nafty, v dalších měsících pak mají následovat ještě vyšší dodávky. Trump uvedl, že dohodu o dodávkách sjednal během telefonického rozhovoru s ruským vůdcem Vladimirem Putinem, který označil za velmi úspěšný. Rusko přitom na konci září prodloužilo zákaz vývozu nafty. Kyjev upozornil, že dárek Putinovi mír nepřinese.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Rusové zabíjeli v Ivano-Frankivsku a Záporoží. Moskevská letiště omezila provoz

Ruská armáda v pátek ráno podnikla šest úderů na Záporoží a zasáhla obytnou čtvrť. Jeden muž zemřel, informoval úřadující šéf regionální vojenské správy Mychajlo Semikin. Jeden člověk zahynul také při ruském útoku v Ivano-Frankivsku v západní části Ukrajiny a v Dněpropetrovské oblasti. Drony druhou noc po sobě zasáhly datové centrum největší ruské technologické společnosti Jandeks (Yandex). V pátek Moskvou zněly výbuchy, kvůli útokům dronů a balónů všechna čtyři moskevská letiště omezila provoz, což se dotklo i letu vládce Vladimira Putina.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Panamu zasáhlo silné zemětřesení, několik států varovalo před tsunami

Jižní pobřeží středoamerické Panamy v pátek zasáhlo zemětřesení o síle 7,7 magnituda, uvedla podle agentury Reuters americká geologická služba (USGS). Podle ní následovaly dva další otřesy o síle 5,8 a 5,5. USGS už vydala varování před možnými nebezpečnými tsunami podél pobřeží několika zemí od Mexika po Kolumbii, které by mohly vznikat v následujících hodinách. Panamský prezident José Raúl Mulino vyzval obyvatele ke klidu.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

VideoAmerická firma v Miláně vykořisťovala stovky dělníků, odškodní je

Americká firma Caddell čtvrtým rokem staví budovu nového amerického konzulátu v Miláně. Velký komplex má být hotový v roce 2028, podle italských úřadů ale při práci společnost zneužívala zahraniční dělníky z Indie, Nigérie, Keni a Bangladéše. Vyplácela jim v přepočtu jen kolem čtyřiceti korun za hodinu, neplatila za přesčasy, přestože pracovali až deset hodin denně šest dnů v týdnu, a strhávala peníze za ubytování. Nyní souhlasila s mimosoudním vyrovnáním. Každý z téměř pěti set pracovníků tak dostane v průměru milion korun. Podle úřadů jde o největší případ vykořisťování levné pracovní síly v Evropě.
před 10 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.