Izraelští vojáci mají rozkazy střílet u center humanitární pomoci, píše Ha'arec

Velitelé izraelské armády dali svým jednotkám v Pásmu Gazy rozkaz střílet v blízkosti distribučních center humanitární pomoci na neozbrojené davy Palestinců, přestože bylo zřejmé, že pro izraelské vojáky nepředstavují žádnou hrozbu; vojáci davy střelbou rozháněli nebo je od center vytlačovali. Deníku Ha'arec to řeklo několik vojáků izraelské armády včetně důstojníků. Od konce května byly v blízkosti těchto center zabity podle úřadů ovládaných Hamásem stovky Palestinců.

Na konci května začala v Pásmu Gazy působit organizace Humanitární nadace pro Gazu (GHF), která má podporu Spojených států a Izraele a která měla nahradit dosavadní systém distribuce humanitární pomoci prováděný agenturami OSN a jinými mezinárodními organizacemi. GHF dosud v celém pásmu zprovoznila čtyři distribuční centra, z nichž tři jsou v jižní části a jedno ve střední části pásma. K centrům se každodenně vydávají až desítky tisíc Palestinců, přičemž Ha'arec popisuje distribuci pomoci v těchto centrech jako chaotickou.

Bezpečnostní dohled v centrech je svěřen americkým soukromým bezpečnostním firmám, přičemž okolí je pod dozorem palestinských smluvních sil včetně ozbrojenců z milic podléhajících Jásiru Abú Šabábovi, kterého podporuje Izrael. Vnější perimetr center kontrolují izraelské jednotky, včetně ostřelovačů či tanků. Ha'arec uvedl, že od zprovoznění těchto center u nich došlo k devatenácti případům střelby.

„Vražedné pole“

Centra zpravidla otevírají ráno na dobu jedné hodiny. Před jejich otevřením izraelské jednotky střílejí, aby davům zabránily v předčasném příchodu. Po jejich zavření pak střílejí, aby davy rozehnaly, řekli deníku vojáci.

„Je to vražedné pole,“ uvedl jeden z nich. „Tam, kde jsem byl nasazen, bylo denně zabito až pět lidí. Je s nimi zacházeno jako s nepřátelskou silou, žádná opatření pro kontrolu davu, žádný slzný plyn, jen palba vším, co je možné si představit: těžké kulomety, granátomety, minomety. Jakmile centrum otevře, palba se zastaví a oni se mohou přiblížit. Naší formou komunikace je střelba,“ popsal svou zkušenost.

„Bojová jednotka nemá prostředky, jak zvládnout civilní obyvatelstvo ve válečné zóně. Odhánět hladové lidi palbou z minometů není profesionální ani lidské,“ řekl deníku jeden z izraelských důstojníků.

Podle dalšího z vojáků se varovná střelba směrem k davům, při níž dochází k obětem, stala rutinou. Dotazy ohledně nutnosti palby podle něj velitelé nedokáží dobře zodpovědět, někdy je taková otázka i popudí.

„Bylo nám řečeno, že to byl příkaz shora a že ti civilisté představovali pro vojáky hrozbu. S jistotou mohu říct, že ti lidé se nenacházeli v blízkosti jednotek a neohrožovali je,“ řekl jeden z důstojníků k tomu, jak mu byl vysvětlen incident, jehož byl svědkem a při němž bylo zabito nejméně deset Palestinců. „Víš, že to není správné. Cítíš, že není správné, že tady velitelé berou zákon do svých rukou. Ale Gaza je paralelní vesmír,“ řekl další z vojáků.

Vojenská prokuratura nařídila vyšetřování

Vojenská prokuratura odmítla tvrzení vysoce postavených důstojníků izraelské armády, že incidenty jsou pouze ojedinělými případy, a nařídila prošetření, zda nedošlo k porušení válečného práva ze strany izraelských vojáků. Ha'arec připomíná, že Jižní velitelství armády, pod které spadají i vojenské operace v Pásmu Gazy, v minulosti obdobné případy přezkoumalo nedostatečně a nevyvodilo z nichž žádné důsledky.

Podle ministerstva zdravotnictví v Pásmu Gazy, které spravuje palestinské teroristické hnutí Hamás, bylo od 27. května v blízkosti distribučních center nebo v místech, kde lidí čekali na kamiony s humanitární pomocí, zabito 549 Palestinců a přes čtyři tisíce dalších bylo zraněno. Přesný počet mrtvých či zraněných izraelskou armádou je podle Ha'arecu nejasný, přičemž deník upozorňuje, že některé z obětí byly podle jeho armádních zdrojů zabity příslušníky milic Jásira Abú Šabába.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Stíhačky NATO sestřelily nad Litvou dron, potvrdil prezident Nauséda

Stíhačky Severoatlantické aliance během noci na úterý sestřelily v litevském vzdušném prostoru dron, uvedl na sociální síti prezident země Gitanas Nausėda, který spojencům poděkoval za rychlou reakci. Prezident neupřesnil, odkud dron přiletěl ani komu patřil. Litevská média uvádějí, že pravděpodobně přiletěl z Běloruska a směřoval na západ. Kvůli narušení vzdušného prostoru se mírně zpozdilo několik civilních letů.
01:34Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Nejvyšší soud odmítl Trumpův útok na korespondenční hlasování

Nejvyšší soud Spojených států, v němž mají převahu konzervativci, zamítl snahu administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa zavést přísnější pravidla pro korespondenční hlasování před klíčovými listopadovými volbami, které rozhodnou, kdo bude ovládat Kongres USA. Oznámily to tiskové agentury, které píší o neúspěchu a porážce šéfa Bílého domu u nejvyššího soudu.
před 1 hhodinou

Trumpův syn potvrdil, že oslavy po svatbě hradil ruský podnikatel

Ruský oligarcha Umar Kremlev spjatý s Kremlem zaplatil oslavy, které následovaly po svatbě nejstaršího syna amerického prezidenta Donalda Trumpa, uvedla v úterý agentura AFP s odvoláním na společné prohlášení Donalda Trumpa mladšího a Bettiny Trumpové.
před 1 hhodinou

Spojené státy potvrdily, že mají na oběžné dráze rozmístěné zbraně

Spojené státy disponují zbraněmi rozmístěnými na oběžné dráze, uvedly v pondělí americké vesmírné síly (USSF), které jsou samostatnou složkou amerických ozbrojených sil zaměřenou na operace ve vesmíru. Jde o první veřejné potvrzení přítomnosti amerických zbraní ve vesmíru. Informovala o tom agentura AFP.
před 5 hhodinami

Brit u soudu přiznal, že přes dvacet let omamoval a znásilňoval manželku

Muž v Británii více než dvacet let podával své manželce omamné látky a znásilňoval ji. Šedesátiletý Brit, jehož jméno nelze uvést, aby nebyla odhalena totožnost jeho manželky, se k tomu v pondělí přiznal před soudem. Obžalovaný se zároveň přiznal k šedesáti trestným činům sahajícím až do roku 2004, včetně podání látky s úmyslem omámit nebo znehybnit manželku, informovaly tiskové agentury.
před 8 hhodinami

EU prodloužila sankce proti ruským občanům zatím jen o sedm dní

Členské státy EU se zatím nedohodly na prodloužení sankcí uvalených na ruské a běloruské občany a firmy o dalších šest měsíců. Protože bez dohody by sankce přestaly v úterý platit, shodly se alespoň na prodloužení o sedm dní do 22. září, aby státy získaly více času na další jednání. Informoval o tom mluvčí irského předsednictví.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Útok ochromil saúdskoarabský ropovod na týdny, píše AP

Klíčový saúdskoarabský ropovod Východ-Západ, který byl minulý týden poškozen při dronovém útoku, bude po dobu několika týdnů z větší části mimo provoz. Agentuře AP to sdělili dva činitelé pod podmínkou zachování anonymity. Ceny ropy na začátku týdne rostou po nových útocích hútíů a po íránských útocích na lodě v Perském zálivu. Dál se zvýšily obavy o dodávky. Severomořská ropa Brent je zpět nad 107 dolary za barel. Také cena plynu pro evropský trh reagovala na výpadky dodávek z Blízkého východu a přesáhla hranici 84 eur za megawatthodinu. Byla tak nejvýše od roku 2022.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Svatbu Trumpa juniora na Bahamách zaplatil ruský oligarcha blízký Putinovi, píše Propublica

Svatbu Donalda Trumpa juniora na konci května na Bahamách tajně financoval ruský oligarcha Umar Kremlev, napojený na ruského vládce Vladimira Putina, uvedl server Propublica. Seznam hostů čítal kolem padesáti osob. Kremlev podle serveru uhradil náklady na svatbu ve výši stovek tisíc dolarů.
před 9 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.