Izraelští vojáci mají rozkazy střílet u center humanitární pomoci, píše Ha'arec

Velitelé izraelské armády dali svým jednotkám v Pásmu Gazy rozkaz střílet v blízkosti distribučních center humanitární pomoci na neozbrojené davy Palestinců, přestože bylo zřejmé, že pro izraelské vojáky nepředstavují žádnou hrozbu; vojáci davy střelbou rozháněli nebo je od center vytlačovali. Deníku Ha'arec to řeklo několik vojáků izraelské armády včetně důstojníků. Od konce května byly v blízkosti těchto center zabity podle úřadů ovládaných Hamásem stovky Palestinců.

Na konci května začala v Pásmu Gazy působit organizace Humanitární nadace pro Gazu (GHF), která má podporu Spojených států a Izraele a která měla nahradit dosavadní systém distribuce humanitární pomoci prováděný agenturami OSN a jinými mezinárodními organizacemi. GHF dosud v celém pásmu zprovoznila čtyři distribuční centra, z nichž tři jsou v jižní části a jedno ve střední části pásma. K centrům se každodenně vydávají až desítky tisíc Palestinců, přičemž Ha'arec popisuje distribuci pomoci v těchto centrech jako chaotickou.

Bezpečnostní dohled v centrech je svěřen americkým soukromým bezpečnostním firmám, přičemž okolí je pod dozorem palestinských smluvních sil včetně ozbrojenců z milic podléhajících Jásiru Abú Šabábovi, kterého podporuje Izrael. Vnější perimetr center kontrolují izraelské jednotky, včetně ostřelovačů či tanků. Ha'arec uvedl, že od zprovoznění těchto center u nich došlo k devatenácti případům střelby.

„Vražedné pole“

Centra zpravidla otevírají ráno na dobu jedné hodiny. Před jejich otevřením izraelské jednotky střílejí, aby davům zabránily v předčasném příchodu. Po jejich zavření pak střílejí, aby davy rozehnaly, řekli deníku vojáci.

„Je to vražedné pole,“ uvedl jeden z nich. „Tam, kde jsem byl nasazen, bylo denně zabito až pět lidí. Je s nimi zacházeno jako s nepřátelskou silou, žádná opatření pro kontrolu davu, žádný slzný plyn, jen palba vším, co je možné si představit: těžké kulomety, granátomety, minomety. Jakmile centrum otevře, palba se zastaví a oni se mohou přiblížit. Naší formou komunikace je střelba,“ popsal svou zkušenost.

„Bojová jednotka nemá prostředky, jak zvládnout civilní obyvatelstvo ve válečné zóně. Odhánět hladové lidi palbou z minometů není profesionální ani lidské,“ řekl deníku jeden z izraelských důstojníků.

Podle dalšího z vojáků se varovná střelba směrem k davům, při níž dochází k obětem, stala rutinou. Dotazy ohledně nutnosti palby podle něj velitelé nedokáží dobře zodpovědět, někdy je taková otázka i popudí.

„Bylo nám řečeno, že to byl příkaz shora a že ti civilisté představovali pro vojáky hrozbu. S jistotou mohu říct, že ti lidé se nenacházeli v blízkosti jednotek a neohrožovali je,“ řekl jeden z důstojníků k tomu, jak mu byl vysvětlen incident, jehož byl svědkem a při němž bylo zabito nejméně deset Palestinců. „Víš, že to není správné. Cítíš, že není správné, že tady velitelé berou zákon do svých rukou. Ale Gaza je paralelní vesmír,“ řekl další z vojáků.

Vojenská prokuratura nařídila vyšetřování

Vojenská prokuratura odmítla tvrzení vysoce postavených důstojníků izraelské armády, že incidenty jsou pouze ojedinělými případy, a nařídila prošetření, zda nedošlo k porušení válečného práva ze strany izraelských vojáků. Ha'arec připomíná, že Jižní velitelství armády, pod které spadají i vojenské operace v Pásmu Gazy, v minulosti obdobné případy přezkoumalo nedostatečně a nevyvodilo z nichž žádné důsledky.

Podle ministerstva zdravotnictví v Pásmu Gazy, které spravuje palestinské teroristické hnutí Hamás, bylo od 27. května v blízkosti distribučních center nebo v místech, kde lidí čekali na kamiony s humanitární pomocí, zabito 549 Palestinců a přes čtyři tisíce dalších bylo zraněno. Přesný počet mrtvých či zraněných izraelskou armádou je podle Ha'arecu nejasný, přičemž deník upozorňuje, že některé z obětí byly podle jeho armádních zdrojů zabity příslušníky milic Jásira Abú Šabába.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump jednal s prozatímní venezuelskou prezidentkou Rodríguezovou

Prezident Spojených států Donald Trump ve středu telefonicky jednal s prozatímní venezuelskou prezidentkou Delcy Rodríguezovou o ropě, nerostných surovinách a obchodu. Hovor na své síti Truth Social označil za velmi dobrý. Podle Rodríguezové byl telefonát zdvořilý a produktivní. USA také dokončily první prodej venezuelské ropy v hodnotě kolem 500 milionů dolarů (zhruba deset miliard korun), který je součástí nedávné dohody mezi oběma zeměmi. Americký Senát mezitím odmítl rezoluci, která by zabránila Trumpovi podnikat další vojenské útoky na Venezuelu bez souhlasu Kongresu.
01:09Aktualizovánopřed 20 mminutami

Mírovou dohodu brzdí Ukrajina a nikoli Rusko, řekl Trump

Možnou mírovou dohodu brzdí Ukrajina a nikoli Rusko. Ve čtvrtečním zveřejněném rozhovoru s agenturou Reuters to prohlásil prezident Spojených států Donald Trump. Ten uvedl, že zatímco ruský vládce Vladimir Putin, z jehož rozkazu ruská vojska v únoru 2022 vpadla na Ukrajinu, je k dohodě připraven, ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj je rezervovanější. Rusko v rámci dohody požaduje, aby mu Ukrajina vydala celý Donbas včetně území, které ruští vojáci během invaze dosud nedobyli. Ukrajina se svého území vzdát nechce.
před 51 mminutami

Zelenskyj se rozhodl kvůli ruským útokům vyhlásit stav nouze v energetice

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se rozhodl, že kvůli ruským útokům na energetickou infrastrukturu své země vyhlásí stav nouze v ukrajinském energetickém sektoru. Ve svém středečním prohlášení na síti X rovněž uvedl, že Kyjev pracuje na výrazném zvýšení dovozu elektřiny. Starosta Kyjeva Vitalij Kličko uvedl, že situace v metropoli je ohledně dodávek tepla a energií nejhorší od začátku ruské invaze do země.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Grónský premiér by volil Dánsko. Bude to pro něj problém, reagoval Trump

„Nevím, kdo to je. Nic o něm nevím. Ale bude to pro něj velký problém,“ těmito slovy reagoval americký prezident Donald Trump na vyjádření grónského premiéra Jense-Frederika Nielsena. Ten v úterý uvedl, že pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko. V Bílém domě se ve středu uskuteční jednání zástupců Dánska a Grónska s představiteli USA o budoucnosti Grónska a jeho strategicky významné pozici. Grónská vláda oznámila, že Dánsko od středy společně se spojenci z NATO zvyšuje vojenskou přítomnost v okolí Grónska.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Protesty v Íránu mají zřejmě přes dva a půl tisíce obětí, píše AP

Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti. Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protestů. Americký prezident Donald Trump v úterý večer pohrozil, že Spojené státy tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat. Írán poté začal hovořil o možnosti útoků na americké základny v regionu, Američané z nich kvůli tomu preventivně stahují část personálu.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Na základních věcech se stále neshodneme, uvedly Dánsko a Grónsko po jednání s USA

Dánsko, Grónsko a USA se stále v základních věcech neshodnou, uvedl po středečním jednání s Američany dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen. Dánsko a Grónsko požádaly o schůzku poté, co americká administrativa otevřeně mluvila o ambicích získat Grónsko, které je dánským autonomním územím. Rasmussen také oznámil vznik pracovní skupiny na vysoké úrovni, v rámci níž budou země otázky Grónska řešit. Zasednout by měla v řádu týdnů.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Witkoff: Druhá fáze Trumpova plánu pro Gazu začala

Druhá fáze dvacetibodového plánu amerického prezidenta Donalda Trumpa na ukončení války v Pásmu Gazy začala, napsal na síti X zvláštní zmocněnec Bílého domu Steve Witkoff. Jeho prohlášení přišlo krátce poté, co Egypt oznámil, že většina palestinských frakcí, včetně teroristických hnutí Hamás a Palestinský islámský džihád, podpořila úsilí o vznik palestinského výboru, který by oblast spravoval.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

FBI prohledala dům novinářky Washington Post, prý kvůli citlivým informacím

Americký Federální úřad pro vyšetřování (FBI) ve středu prohledal domov reportérky deníku Washington Post ve Virginii v rámci vyšetřování dodavatele Pentagonu obviněného z nelegálního držení a sdílení tajných vládních dokumentů, informovaly list a také ministryně spravedlnosti Pam Bondiová. Podle ní reportérka zveřejňovala utajované informace, které jí nelegálně sdělil dodavatel. Dotyčného zadrželi.
před 10 hhodinami
Načítání...