Izraelští vojáci mají rozkazy střílet u center humanitární pomoci, píše Ha'arec

Velitelé izraelské armády dali svým jednotkám v Pásmu Gazy rozkaz střílet v blízkosti distribučních center humanitární pomoci na neozbrojené davy Palestinců, přestože bylo zřejmé, že pro izraelské vojáky nepředstavují žádnou hrozbu; vojáci davy střelbou rozháněli nebo je od center vytlačovali. Deníku Ha'arec to řeklo několik vojáků izraelské armády včetně důstojníků. Od konce května byly v blízkosti těchto center zabity podle úřadů ovládaných Hamásem stovky Palestinců.

Na konci května začala v Pásmu Gazy působit organizace Humanitární nadace pro Gazu (GHF), která má podporu Spojených států a Izraele a která měla nahradit dosavadní systém distribuce humanitární pomoci prováděný agenturami OSN a jinými mezinárodními organizacemi. GHF dosud v celém pásmu zprovoznila čtyři distribuční centra, z nichž tři jsou v jižní části a jedno ve střední části pásma. K centrům se každodenně vydávají až desítky tisíc Palestinců, přičemž Ha'arec popisuje distribuci pomoci v těchto centrech jako chaotickou.

Bezpečnostní dohled v centrech je svěřen americkým soukromým bezpečnostním firmám, přičemž okolí je pod dozorem palestinských smluvních sil včetně ozbrojenců z milic podléhajících Jásiru Abú Šabábovi, kterého podporuje Izrael. Vnější perimetr center kontrolují izraelské jednotky, včetně ostřelovačů či tanků. Ha'arec uvedl, že od zprovoznění těchto center u nich došlo k devatenácti případům střelby.

„Vražedné pole“

Centra zpravidla otevírají ráno na dobu jedné hodiny. Před jejich otevřením izraelské jednotky střílejí, aby davům zabránily v předčasném příchodu. Po jejich zavření pak střílejí, aby davy rozehnaly, řekli deníku vojáci.

„Je to vražedné pole,“ uvedl jeden z nich. „Tam, kde jsem byl nasazen, bylo denně zabito až pět lidí. Je s nimi zacházeno jako s nepřátelskou silou, žádná opatření pro kontrolu davu, žádný slzný plyn, jen palba vším, co je možné si představit: těžké kulomety, granátomety, minomety. Jakmile centrum otevře, palba se zastaví a oni se mohou přiblížit. Naší formou komunikace je střelba,“ popsal svou zkušenost.

„Bojová jednotka nemá prostředky, jak zvládnout civilní obyvatelstvo ve válečné zóně. Odhánět hladové lidi palbou z minometů není profesionální ani lidské,“ řekl deníku jeden z izraelských důstojníků.

Podle dalšího z vojáků se varovná střelba směrem k davům, při níž dochází k obětem, stala rutinou. Dotazy ohledně nutnosti palby podle něj velitelé nedokáží dobře zodpovědět, někdy je taková otázka i popudí.

„Bylo nám řečeno, že to byl příkaz shora a že ti civilisté představovali pro vojáky hrozbu. S jistotou mohu říct, že ti lidé se nenacházeli v blízkosti jednotek a neohrožovali je,“ řekl jeden z důstojníků k tomu, jak mu byl vysvětlen incident, jehož byl svědkem a při němž bylo zabito nejméně deset Palestinců. „Víš, že to není správné. Cítíš, že není správné, že tady velitelé berou zákon do svých rukou. Ale Gaza je paralelní vesmír,“ řekl další z vojáků.

Vojenská prokuratura nařídila vyšetřování

Vojenská prokuratura odmítla tvrzení vysoce postavených důstojníků izraelské armády, že incidenty jsou pouze ojedinělými případy, a nařídila prošetření, zda nedošlo k porušení válečného práva ze strany izraelských vojáků. Ha'arec připomíná, že Jižní velitelství armády, pod které spadají i vojenské operace v Pásmu Gazy, v minulosti obdobné případy přezkoumalo nedostatečně a nevyvodilo z nichž žádné důsledky.

Podle ministerstva zdravotnictví v Pásmu Gazy, které spravuje palestinské teroristické hnutí Hamás, bylo od 27. května v blízkosti distribučních center nebo v místech, kde lidí čekali na kamiony s humanitární pomocí, zabito 549 Palestinců a přes čtyři tisíce dalších bylo zraněno. Přesný počet mrtvých či zraněných izraelskou armádou je podle Ha'arecu nejasný, přičemž deník upozorňuje, že některé z obětí byly podle jeho armádních zdrojů zabity příslušníky milic Jásira Abú Šabába.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Armáda USA sestřelila íránské drony a udeřila na radarová stanoviště

Americká armáda sestřelila čtyři íránské drony vyslané směrem k Hormuzskému průlivu a zachytila několik íránských balistických střel namířených na Kuvajt a Bahrajn. Zaútočila rovněž na radarová stanoviště v Íránu. Oznámilo to v noci na sobotu velitelství amerických sil na Blízkém východě (CENTCOM).
01:46Aktualizovánopřed 30 mminutami

Izraelská armáda při střelbě na Západním břehu zabila kojence

Izraelští vojáci v sobotu zahájili palbu na osobní automobil v Hebronu na okupovaném Západním břehu Jordánu a zabili při tom sedmiměsíční dítě a způsobili lehká zranění jeho rodičům. Oznámilo to palestinské ministerstvo zdravotnictví. Izraelská armáda podle serveru The Times of Israel incident potvrdila a vyjádřila nad ním „hlubokou lítost“.
08:22Aktualizovánopřed 58 mminutami

Do Kodaně, Bruselu i k Jadranu. Přímých vlakových spojů přibývá

Zájem o mezinárodní železniční dopravu z Česka do zahraničí roste. Přibývá spoluprací mezi jednotlivými dopravci napříč Evropou a novinky přímých spojů rozšiřují dosavadní nabídku. Zájemci se z tuzemska přímými vlaky dostanou třeba do všech sousedních států, Dánska, Belgie, Nizozemska nebo Chorvatska.
před 1 hhodinou

VideoKvůli krizi Hormuzu přivolává pozornost Malacký průliv

Přetrvávající krize v Hormuzském průlivu vyvolává obavy o další významnou obchodní tepnu mezi Asií, Evropou a Blízkým východem – Malacký průliv. Je to nejkratší námořní spojení mezi Indickým a Tichým ocenánem a prochází jím čtvrtina veškerého námořního obchodu a pětačtyřicet procent ropy přepravované po moři. Pro východní Asii je hlavní trasou pro dovoz energií, opačným směrem proudí zboží na evropské a jiné světové trhy. Znepokojení vyvolává nedávný výrok indonéského ministra, který naznačil možnost poplatků.
před 3 hhodinami

Rusko zařadilo na seznam extremistů i českou pobočku organizace Memorial

Ruské ministerstvo spravedlnosti zařadilo na svůj seznam extremistických organizací hnutí na ochranu lidských práv Memorial včetně jeho české pobočky. Informovala o tom v pátek ruská státní tisková agentura TASS. Sdružení, které je nositelem Nobelovy ceny míru, uvedlo, že tím nabyl právní moci dubnový verdikt ruského nejvyššího soudu, který hnutí označil za extremistické a zakázal jeho působení v zemi.
před 10 hhodinami

Trumpova vláda nezákonně zastavila zpracování žádostí migrantů, rozhodl soudce

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa loni nezákonně zastavila zpracování žádostí o azyl, o pracovní povolení, povolení k trvalému pobytu a o občanství, které podali migranti z 39 zemí, na něž Washington uvalil cestovní omezení. V neprospěch opatření cílících na migranty z afrických, asijských, latinskoamerických a blízkovýchodních zemí v pátek rozhodl federální soudce, píše agentura Reuters.
před 10 hhodinami

NASA ukončila poplach na ISS. Posádka se vrátila z úkrytu

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) ukončil poplach a nařídil posádce Mezinárodní vesmírné stanice (ISS), aby se vrátila na palubu k dřívějšímu provozu. Dříve posádce nařídil ukrýt se do kosmických lodí a připravit se na možnou evakuaci kvůli zhoršujícím se únikům vzduchu z ruského segmentu, uvedla agentura Reuters. Ruští kosmonauté se únik vzduchu pokusili opravit, ruská kosmická agentura Roskosmos snahy ale následně pozastavila a sdělila, že neexistuje žádné ohrožení bezpečnosti posádky ani palubních systémů ISS.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

CNN: Írán podmiňuje dohodu s USA uvolněním zmrazených aktiv za 24 miliard dolarů

Případná mírová dohoda mezi Spojenými státy a Íránem závisí na tom, zda bude administrativa prezidenta Donalda Trumpa ochotna uvolnit zmrazená íránská aktiva v hodnotě 24 miliard dolarů (504 miliard korun). V rozhovoru s televizní stanicí CNN to řekl Mohsen Rezáí, vojenský poradce nejvyššího íránského duchovního vůdce Modžtaby Chameneího.
před 12 hhodinami
Načítání...