Trump se v pondělí setká s Netanjahuem v Bílém domě

Americký prezident Donald Trump potvrdil, že se příští pondělí v Bílém domě setká s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem. Jednat budou o situaci v Pásmu Gazy a o Íránu. Netanjahu naznačil, že jedním z témat bude i obchodní dohoda. Návštěva přichází v době, kdy Trump začal stupňovat tlak na Jeruzalém, aby uzavřel dohodu o příměří a propuštění rukojmí, která by ukončila válku v Pásmu Gazy.

Agentura AP připomněla, že se Trump vyjádřil pro ukončení války v Pásmu Gazy, kterou Izrael zahájil v odvetě za útok teroristické skupiny Hamás a jejích spojenců na Izrael v říjnu 2023. Dalším tématem podle AP zřejmě bude Írán, na jehož jaderný program Izrael zaútočil, což vedlo ke dvanáct dní trvající vzdušné válce, do níž se jednorázově útokem na íránské jaderné provozy zapojily také Spojené státy.

Netanjahu svému kabinetu sdělil, že se příští týden setká s Trumpem, americkým viceprezidentem JD Vancem, ministrem obrany Petem Hegsethem, ministrem zahraničí Markem Rubiem a zvláštním zmocněncem pro Blízký východ Stevem Witkoffem. Připomněl, že setkání přichází na pozadí operace namířené proti íránskému jadernému programu, kterou označil za velké vítězství.

„Využít úspěch není o nic méně důležité než dosáhnout úspěchu,“ prohlásil Netanjahu podle serveru The Times of Israel (ToI). „Máme pár věcí k dořešení, než uzavřeme obchodní dohodu,“ dodal. Premiér plánuje odletět do Spojených států podle ToI již v sobotu.

Ve Washingtonu je tento týden izraelský ministr pro strategické záležitosti Ron Dermer, který je zároveň blízkým Netanjahuovým poradcem a spojencem. S vysoce postavenými představiteli Trumpovy administrativy by měl jednat o možném příměří v Pásmu Gazy, o situaci kolem Íránu a dalších otázkách.

Hlavním cílem Trumpa je prý propuštění zbývajících rukojmí

Trump nyní ve svých veřejných komentářích naznačuje, že se aktuálně soustředí na ukončení bojů mezi Izraelem a palestinským teroristickým hnutím Hamás, když se před týdnem podařilo uzavřít příměří, jež zastavilo dvanáct dní trvající vzdušné střety mezi Izraelem a Íránem. V pátek americký prezident novinářům řekl, že příměří v Gaze by mohlo být uzavřeno do týdne, aniž by vysvětlil, co jej k takovému optimismu vede.

Tisková mluvčí Bílého domu Karoline Leavittová dříve v pondělí řekla, že Trumpova administrativa neustále komunikuje s izraelskou vládou a že Trump pokládá ukončení války v Gaze a návrat zbývajících rukojmí zadržovaných Hamásem za nejvyšší prioritu. Dodala, že je srdcervoucí vidět záběry, které za války přicházejí z Gazy i Izraele, ale že hlavním cílem prezidenta je zajistit propuštění zbývajících rukojmí.

Válka v Pásmu Gazy vypukla v říjnu 2023, kdy Izrael zahájil vojenskou ofenzivu v reakci na útok Hamásu a jeho spojenců, při němž ozbrojenci na jihu Izraele zabili na 1200 lidí a dalších 251 unesli jako rukojmí. Od začátku války bylo při izraelských útocích v Pásmu Gazy podle údajů tamního ministerstva zdravotnictví kontrolovaného teroristy z Hamásu zabito 56 531 lidí, tyto údaje však nelze nezávisle ověřit. Hamás ve statistikách nerozlišuje mezi bojovníky a civilisty.

Státy G7 chtějí dohodu o íránském jaderném programu

Ministři zahraničí zemí skupiny G7 mezitím naléhají na Írán, aby se vrátil k jednáním o svém jaderném programu. Zároveň Teherán vyzývají, aby obnovil spolupráci s mezinárodními pozorovateli v jaderných provozech. Ve společném prohlášení se šéfové diplomacií předních světových ekonomik také vyslovili pro zahájení mírového procesu v regionu a dodržení příměří mezi Jeruzalémem a Teheránem.

„Írán nesmí nikdy získat jadernou zbraň. Vyzýváme Írán, aby plně spolupracoval s Mezinárodní agenturou pro atomovou energii a pokračoval v jednáních. Podporujeme veškeré snahy v regionu směřující ke stabilizaci a deeskalaci,“ uvedla šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

EK navrhla prodloužit ochranu Ukrajinců o rok s omezeními pro muže

Dočasná ochrana pro ukrajinské uprchlíky v zemích Evropské unie by měla být prodloužena o další rok do 4. března 2028, nicméně s omezeními pro muže, na které se vztahuje branná povinnost. Návrh Evropské komise představil komisař pro vnitřní záležitosti Magnus Brunner. Navrhovaná opatření podle něj komise intenzivně diskutovala jak s ukrajinskými představiteli, tak se státy EU, zejména těmi, které hostí nejvíce ukrajinských uprchlíků. Mezi ně patří i Česká republika.
před 2 mminutami

Nejvyšší soud USA otevřel Trumpovi cestu k deportaci statisíců Haiťanů a Syřanů

Nejvyšší soud Spojených států ve čtvrtek rozhodl, že administrativa prezidenta Donalda Trumpa může odebrat ochranu před deportací statisícům migrantů z Haiti a Sýrie, kteří do USA uprchli před násilím či kvůli přírodním katastrofám. Zvrátil tak rozhodnutí federálních soudců, kteří vládě zakázali zrušit status dočasné ochrany (TPS) 350 tisícům Haiťanů a 6100 Syřanů. Rozsudek otevírá vládě cestu ke zrušení TPS i pro migranty z dalších zemí. Program v USA chrání před vyhoštěním 1,3 milionu lidí ze sedmnácti zemí, píší agentury.
před 5 mminutami

Za útok na vánoční trhy v Magdeburku uložil soud doživotí

Na doživotí poslal v pátek německý soud do vězení saúdskoarabského lékaře, který předloni v prosinci zaútočil na vánoční trhy v Magdeburku. Jednapadesátiletý Tálib Abdalmuhsin zabil při zběsilé jízdě po magdeburském hlavním náměstí šest lidí a přes 300 dalších zranil. Soud vinu obžalovaného označil za zvlášť těžkou, což v německém právním řádu znemožňuje propuštění odsouzeného na doživotí z vězení po patnácti letech.
10:00Aktualizovánopřed 17 mminutami

Roste počet migrantů mířících přes Libyi. Řecko hodlá držet tvrdý kurz

V centrálním Středomoří v uplynulých dnech zahynulo nejméně 46 lidí při pokusu nelegálně překonat námořní hranice a dostat se ze severní Afriky do Evropy. Jedním z hlavních tranzitních uzlů se stala Libye. Řecko proto v současné době uplatňuje kvůli nárůstu počtu migrantů tvrdý přístup. Podle statistik nicméně míra nelegální migrace na některých sledovaných trasách klesá.
před 1 hhodinou

Ruské úřady hlásí útok ukrajinských dronů, poškodil závod v Tulské oblasti

Gubernátor ruské Tulské oblasti Dmitrij Miljajev tvrdí, že při útoku ukrajinských dronů byl v noci na pátek poškozen průmyslový podnik v Novomoskovsku jižně od Moskvy. Podle tamního ministerstva obrany zneškodnila ruská protivzdušná obrana v noci 660 ukrajinských dronů. Jde o jeden z nejvyšších počtů od začátku konfliktu, připomněla agentura AFP.
před 2 hhodinami

VideoSingapur je „startupovým“ tygrem Asie

Singapur zažívá technologický boom, jeho startupová scéna patří k nejsilnějším v Asii. Ekonomika v prvním čtvrtletí vzrostla o šest procent – výrazně víc, než se očekávalo. Rekordní investice proudí do umělé inteligence, čipů a technologických firem. Pomáhá tomu politická stabilita státu a silná měna. Líhní start-upů jsou singapurské univerzity, které slouží jako inovační základny s vlastním podnikatelským ekosystémem. Například bývalý průmyslový areál Block 71, kde za patnáct let vyrostlo přes 1600 start-upů, provozuje národní univerzita s podporou státu. Studenti v Singapuru také založili komunitu, která propojuje start-upy s investory a odborníky z praxe. Z podobných komunit mají vyrůst firmy, které mají uspět v globálním technologickém a AI závodě.
před 3 hhodinami

Počet obětí zemětřesení ve Venezuele vzrostl

Počet potvrzených obětí dvojice středečních zemětřesení ve Venezuele stoupl zhruba na 235 mrtvých, nejméně 4300 lidí utrpělo zranění, oznámil podle tiskových agentur AP a DPA v noci na pátek SELČ tamní ministr zdravotnictví Carlos Alvarado. Podle AFP je mezi oběťmi také nejméně šest cizinců. Předchozí bilance hovořila o 188 mrtvých, více než 1500 zraněných a stovkách zavalených. Americká armáda oznámila, že na podporu záchranných operací nasadí dvě vojenské lodě, letadla a vrtulníky.
04:25Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Král Karel III. nebude po nákladné rekonstrukci žít v Buckinghamském paláci

Britský král Karel III. nebude ani po dokončení nákladné desetileté rekonstrukce v příštím roce žít v Buckinghamském paláci. Oznámili to ve čtvrtek podle tiskových agentur zástupci panovnické rodiny. Ti také poprvé zveřejnili, kolik král Karel odvedl státu na daních v uplynulých letech. Od nástupu na trůn v roce 2022 britský panovník zaplatil na daních celkem přes 30 milionů liber (845 milionů korun).
před 9 hhodinami
Načítání...