Soud nařídil Trumpově vládě vyplatit Rádiu Svobodná Evropa peníze na červen

Soud ve Spojených státech nařídil administrativě prezidenta Donalda Trumpa vyplatit rozhlasové stanici Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL) sídlící v Praze přes třináct milionů dolarů (275 milionů korun) na její červnový provoz. Vyplývá to z úterního rozhodnutí washingtonského soudu. To je dalším v řadě předběžných opatření zajišťujících Kongresem schválené financování stanice, které chce Trump ukončit.

Stanice se stejně jako v předchozích měsících obrátila na washingtonský okresní soud s žádostí o předběžné opatření, které mělo nařídit Agentuře Spojených států pro globální média (USAGM) vyplacení částky na měsíční provoz.

„Tento verdikt je další v řadě zásadních právních vítězství nařizujících USAGM uvolnit finance potřebné pro naši zásadní práci,“ uvedl v prohlášení šéf RFE/RL Stephen Capus. Dodal, že stanice je připravena s agenturou jednat o budoucnosti svého financování.

Trump se od lednového nástupu do úřadu pokouší omezit americké financování řady projektů určených k podpoře demokracie či lidských práv ve světě stejně jako přímé rozvojové pomoci. Jeho výnosy ale často narážejí na nesouhlas soudů.

Vede se řada sporů

Trump rozhodl o ukončení financování stanice RFE/RL, ačkoli fondy na její provoz už dříve schválil Kongres. Prezidentovo rozhodnutí v dubnu zrušily prvoinstanční soudy, odvolací instance však prezidentovi dala za pravdu, o finance se ale vede řada dalších právních sporů.

Kongres na financování stanice do konce letošního září vyčlenil zhruba 77 milionů dolarů (1,8 miliardy korun). Američtí zákonodárci své rozhodnutí nezrušili, a tak snahy o ukončení financování RFE/RL vycházejí z exekutivních příkazů prezidenta Trumpa. Tento postup ale podle rozhlasové stanice není možný, protože by o takovém kroku musel rozhodnout Kongres.

Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda se na svém webu označuje za soukromou, nezávislou a mezinárodní zpravodajskou organizaci, jejíž programy každý týden sleduje téměř 50 milionů lidí ve 23 zemích včetně Ruska, Ukrajiny, Íránu, Afghánistánu či Pákistánu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Maďarsko a Slovensko odmítly podpořit půjčku Ukrajině

Maďarsko a Slovensko se na summitu Evropské unie nepřipojily k ostatním zemím v podpoře půjčky devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun) pro Ukrajinu. Vyplývá to ze schváleného prohlášení účastníků vrcholné schůzky, v němž se lídři ostatních 25 členských zemí shodli, že chtějí uvolnit první část úvěru začátkem dubna. Předseda Evropské rady António Costa na summitu za blokování půjčky kritizoval maďarského premiéra Viktora Orbána.
15:29Aktualizovánopřed 13 mminutami

Ropa i plyn dál zdražují, exportní přístav v Rudém moři přestal nakládat

Ceny ropy pokračují v růstu kvůli útokům na Blízkém východě. Severomořská ropa Brent se krátce po 08:00 SEČ dostala nad 114 dolarů (přes 2400 korun) za barel, dopoledne už to bylo přes 119 dolarů (asi 2530 korun). Krátce před polednem cena opět klesla – ke 116 dolarům (asi 2470 korun). Navíc čelil útoku důležitý exportní bod na pobřeží Rudého moře – přístav Janbu, který dle Reuters následně přestal krátce surovinu nakládat. O třetinu poskočily ve čtvrtek ráno vzhůru i ceny plynu pro evropský trh. Následně lehce poklesly.
08:14Aktualizovánopřed 32 mminutami

Ruské drony zabily několik lidí v Sumské oblasti, ve Lvově zasáhly sídlo tajné služby

Rusko při útocích na ukrajinskou Sumskou oblast zabilo tři lidi, z toho dva bratry, uvedla agentura AFP s odvoláním na ukrajinské úřady. Ruské drony v noci na čtvrtek zasáhly i obytné domy v jihoukrajinské Oděse. Tři lidé utrpěli zranění. V západoukrajinském Lvově ruský bezpilotní letoun ve středu večer zaútočil na sídlo vedení tajné služby SBU. Ze Sevastopolu na Ruskem okupovaném Krymu je po ukrajinském dronovém útoku údajně hlášen jeden mrtvý. Ukrajinské letectvo ráno na síti Telegram oznámilo, že v noci zaútočilo Rusko 133 drony, z nichž více než sto obrana zlikvidovala.
03:10Aktualizovánopřed 39 mminutami

Slovensko začalo regulovat prodej nafty, vyšší cena pro auta z ciziny zatím není

Na Slovensku začalo ve čtvrtek platit nařízení o omezení při prodeji nafty a o dvojích cenách tohoto paliva. Příslušné rozhodnutí kabinetu premiéra Roberta Fica (Smer) ze středy, které bude platit 30 dnů, bylo zveřejněno ve sbírce zákonů. Řidiči vozidel se zahraniční poznávací značkou zatím ale neplatí za naftu vyšší cenu než domácí motoristé. Mluvčí ministerstva financí Pavol Kirinovič totiž řekl, že vyhláška o stanovení ceny nafty pro vozidla z ciziny začne platit až v příštích dnech, konkrétně od pondělí.
10:02Aktualizovánopřed 52 mminutami

Exšéfa protiteroristického střediska, který rezignoval kvůli Íránu, vyšetřuje FBI

Federální úřad pro vyšetřování (FBI) vyšetřuje Joea Kenta, jehož rezignace na post šéfa Národního protiteroristického střediska (NCTC) na protest proti válce v Íránu tento týden rozezlila prezidenta USA Donalda Trumpa, napsal deník The New York Times (NYT). FBI začal Kenta vyšetřovat ještě před jeho odstoupením, a to kvůli možnému úniku utajovaných informací, sdělily NYT zasvěcené zdroje.
před 1 hhodinou

Ruský vojenský letoun narušil vzdušný prostor Estonska

Estonský vzdušný prostor ve středu narušil ruský vojenský letoun Suchoj Su-30. Ministerstvo zahraničí v Tallinnu si proto předvolalo ruského chargé d'affaires, aby mu předalo protestní nótu. S odvoláním na resorty zahraničí a obrany to uvedla estonská veřejnoprávní stanice ERR na svém webu. Moskva se k incidentu zatím nevyjádřila.
před 2 hhodinami

Izraelský útok na klíčové plynové pole vyhrotil válku

Blízkovýchodní konflikt eskaluje poté, co Izrael ve středu udeřil na klíčové plynové pole Jižní Pars v Perském zálivu. Podle expertů může jít o snahu, jak zvýšit ekonomický tlak na Teherán. Země v regionu krok ostře kritizují. Americký prezident Donald Trump tvrdí, že USA o úderu předem nevěděly. Český premiér Andrej Babiš (ANO) ho označil za nepochopitelný a obává se růstu cen. Írán slíbil odvetu a zasáhl energetické zařízení v Kataru.
před 3 hhodinami

Lídři EU řeší konkurenceschopnost i energie, neshody panují kolem ETS

Unijní prezidenti a premiéři se na summitu, který začal v Bruselu, zabývají posilováním konkurenceschopnosti Evropské unie, ale i současnou válkou na Blízkém východě, včetně jejích dopadů na Evropu, zejména pokud jde o ceny energií. Česko zastupuje premiér Andrej Babiš (ANO), který chce prosazovat změny systému emisních povolenek ETS. Právě jejich podoba patří mezi sporné body jednání. Před odletem na jednání Babiš zároveň zkritizoval izraelský útok na Írán, který označil za nepochopitelný.
07:12Aktualizovánopřed 3 hhodinami
Načítání...