Studenti zdravotnictví budou moci dříve pracovat v nemocnicích, schválil Senát

3 minuty
Události: Jednání Senátu
Zdroj: ČT24

Studenti medicíny a dalších zdravotnických oborů budou moci o rok dříve než dosud začít pracovat v nemocnicích jako praktické sestry, normu schválil Senát. U zdravotních sester to má být většinou možné už po dvou letech studia a u budoucích lékařů po třech letech. Norma má pomoci vyřešit potíže s nedostatkem nemocničního personálu. Horní komora podpořila i převod odpovědnosti za zřizování lékařských pohotovostí z krajů na zdravotní pojišťovny.

Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) senátorům připomněl, že změny mají začít platit ještě letos, neboť nabydou účinnosti 15. den po vyhlášení novely ve Sbírce zákonů.

Nově budou podle novely stačit studujícím všeobecným sestrám čtyři semestry vysoké školy či dva roky studia vyšší odborné školy. Stejnou možnost budou mít také studující oborů dětská sestra, porodní asistentka a po pěti semestrech nebo 2,5 roku studia také zdravotničtí záchranáři, jimž novela navíc zmírňuje podmínky pro práci. Nyní jí musí předcházet roční praxe v nemocnici.

Záchranáři nově budou moci projít praxí přímo u zdravotnické záchranné služby, pracovat ale budou pod odborným dohledem jiného pracovníka. Mohli by ji navíc plnit u dvou různých poskytovatelů zdravotní péče.

Na základě evropské směrnice předloha usnadňuje vstup zdravotních sester z Rumunska na český pracovní trh. Dosud musely kromě dokladu o získaném vzdělání předkládat také potvrzení, že alespoň tři roky jako všeobecné sestry ve zdravotnictví pracovaly. Nově se bude uznávat také potvrzení ze zvláštního studijního programu, který v Rumunsku začal v roce 2014.

Odpovědnost za zřizování lékařských pohotovostí

Horní komora rovněž podpořila i novelu zákona o zdravotních službách. Odpovědnost za zřizování lékařských pohotovostí se patrně přesune od ledna z krajů na zdravotní pojišťovny. Pohotovosti pro dospělé budou ze zákona v nemocnicích s urgentními příjmy a pro děti u poskytovatelů akutní lůžkové pediatrické péče.

Senát už nehlasoval o úpravě zdravotnického výboru, který se týkal úpravy pravomocí lékárníků a studia úrazové chirurgie. Schválení předlohy v původním znění prosadil předseda klubu ODS a TOP 09 Zdeněk Nytra v souladu s postojem ministra zdravotnictví, podle kterého je výklad pravomocí lékárníků dostatečný a v porovnání se současností se nic nezmění. K možnému opětovnému zařazení úrazové chirurgie mezi základní obory postgraduálního vzdělávání by se pak mohla podle nich využít až chystaná novela o získávání způsobilosti lékaře.

Schválením novely horní komora nehlasovala ani o ohlášeném pozměňovacím návrhu senátorky ANO Věry Procházkové, který by uzákonil možnost očkování pacientů v lékárnách.

Senát schválil i zákon upravující zdravotnické prostředky předepisované na poukaz. Vyčlenění zdravotnických prostředků ze zákona o veřejném zdravotním pojištění má podle resortu zdravotnictví usnadnit jejich aktualizaci. Zahrnují širokou škálu výrobků – jde třeba o obvazy, inkontinenční a stomické pomůcky, berle nebo vozíky a implantáty, jako jsou náhrady kloubů, stomatologické výrobky jako můstky nebo korunky, přístroje pro obnovení sluchu, kardiostimulátory i o nejmodernější bionické protézy pro amputace. Patří mezi ně také diagnostické pomůcky.

Změny, které by měly vést k rychlejšímu vyřizování podpor i k posílení kontroly využívání příspěvku na péči, podpořil Senát v novele o sociálních službách. Příspěvky na péči a dávky pro lidi se zdravotním postižením i jejich průkazy zřejmě bude vyřizovat a vyplácet Česká správa sociálního zabezpečení místo úřadů práce. Žádosti budou moci lidé podávat elektronicky přes aplikaci.

Novela upravující zavádění alternativních leteckých paliv

Vládní novela zákona o civilním letectví, která v reakci na nařízení EU upravuje zavádění alternativních leteckých paliv, se vrací ze Senátu do sněmovny. Vložil do ní legislativně technické opravy nutné kvůli schválení novely energetického zákona.

Sněmovna o novele energetického zákona hlasovala minulou středu a na návrh Senátu z ní vyřadila individuální kontroly přiměřenosti státní podpory solárních elektráren. O novele tak nyní rozhodne sněmovna, která se zřejmě sejde až v září.

Pozměňovací návrh načetla zpravodajka Hana Žáková (STAN), která ho připravila s předsedou hospodářského výboru a klubovým kolegou Miroslavem Plevným a s ministerstvem dopravy. Šéf resortu Martin Kupka (ODS) řekl, že návrh je namístě a že není věcně nesprávný. Pozastavil se pouze nad procesní stránkou, tedy nad tím, že se zákonem bude muset znovu zabývat sněmovna.

Novela přichází s tím, že na dodržování předloňského nařízení EU o zavádění alternativních leteckých paliv mají dohlížet Úřad pro civilní letectví a Státní energetická inspekce. Úřadu bude příslušet kontrola paliv přímo na letištích a inspekce bude kontrolovat paliva na úrovni výrobců, popsal před senátory ministr.

Senát je i proti možnému zavedení každoročních technických prohlídek osobních a lehkých užitkových vozidel starších deseti let, jak je navrhuje Evropská komise. Postoj horní komory, který vyjádřila v usnesení, je v souladu se stanoviskem vlády. Horní komora se rovněž postavila proti navrhovaným každoročním emisním kontrolám dodávek už rok od jejich první registrace.

Na programu červencové schůze měli senátoři i novelu o námořní plavbě. Ministerstvo dopravy bude podle ní plnit roli národního námořního úřadu i pro dodržování nařízení Evropské unie, které se týká snižování emisí skleníkových plynů v námořní dopravě. Horní komora přijala i novelu zákona o Státním pozemkovém úřadu (SPÚ), podle které by se mohli mladí zemědělci snáze dostat k pachtu státní zemědělské půdy. Schválila také úpravu, která má sjednotit postupy v evropských zemích proti nezákonnému obchodování s památkami mimo jiné s ohledem na válečné konflikty ve světě.

Senát dále vybídl vládu k účinnější pomoci strukturálně postiženým krajům a dalším menším hospodářsky a sociálně postiženým územím. Vláda by podle horní komory měla například připravit zákon, který by stanovil cíle, nástroje a principy pomoci těmto regionům. Měla by rovněž usilovat v rámci EU o pokračování jejich podpory po roce 2027.

Snazší vznik fotovoltaických a větrných elektráren

Ke snazšímu vzniku fotovoltaických a větrných elektráren má přispět zavedení oblastí, v nichž je budou úřady schvalovat ve zjednodušeném režimu, předpokládá návrh zákona o urychlení využívání některých obnovitelných zdrojů energie, který přijal Senát.

Takzvané akcelerační zóny pro solární elektrárny by měly vznikat zejména na dřívějších průmyslových plochách, o lokalitách pro větrné elektrárny bude ještě vláda jednat s kraji. Zákon také zavádí poplatek z větrných elektráren určený obcím.

Senát schválil také normu vycházející z unijního nařízení, podle které bude ochranu zeměpisného původu výrobků zřejmě do budoucna zajišťovat pouze EU. Dosud mají české výrobky také ochranu na národní úrovni, a to prostřednictvím zápisu v rejstříku Úřadu průmyslového vlastnictví.

Odškodnění pro oběti komunismu

Senátoři v podvečerních hodinách schválili také rozšíření okruhu žadatelů o odškodnění obětí násilí, které spáchal komunistický režim při demonstracích v srpnu 1969 k prvnímu výročí okupace Československa vojsky Varšavské smlouvy, a to v nutných případech. Na jednorázové odškodnění mají nyní nárok kromě lidí, kteří byli při protestech kvůli zásahu ozbrojených složek zraněni, také přímí příbuzní těch, kteří zemřeli. Nově by k nim měli přibýt sourozenci poškozených.

Odškodnění se má dostat i lidem, které komunistický režim nutil k opuštění země nebo je šikanoval formou takzvaného ochranného dohledu. Každý z nich by mohl získat sto tisíc korun, což by stát mohlo podle odhadů vyjít na sedmnáct milionů až 283 milionů korun.

Trojice unijních plánů

Senátoři také projednali trojici unijních plánů. K dohodě o čistém průmyslu horní komora uvedla, že jde o pokus o propojení unijních klimatických ambicí s posílením konkurenceschopnosti. Senát soudí, že navrhovaná opatření neodrážejí geopolitickou, ekonomickou a energetickou realitu, a upozornil na rozpor mezi cíli dekarbonizace, konkurenceschopnosti a potřebou zbrojení.

U akčního plánu pro ocel a kovy senátoři doporučili Komisi mimo jiné to, aby zvážila zavedení cenového rozmezí pro emisní povolenky, které by mohlo snížit náklady průmyslových podniků na energie.

Senát nakonec v souladu s vládou podpořil unijní snahu dostat se mezi globální lídry v umělé inteligenci (AI). Ve stanovisku k akčnímu plánu EU poukázal například na nezbytnost zajištění dostatečného financování klíčových projektů, třeba takzvaných AI gigatováren.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Reportéři ČT: Babiš se vyhnul kritice výroků politiků SPD k zahraničním tématům

Česko má za sebou v diplomacii horký vstup do roku 2026. A to i kvůli předsedovi Poslanecké sněmovny a SPD Tomiu Okamurovi, který hned v novoročním projevu slovně zaútočil na Evropskou unii či Ukrajinu, která se už několik let brání ruské agresi. Nedlouho po Okamurovi si pak „přisadil“ i druhý muž hnutí Radim Fiala, který zpochybnil roli Ruska ve výbuších muničních skladů ve Vrběticích. Premiér Andrej Babiš (ANO) však Okamurova slova dlouho nekomentoval, vyjádřil se až po zmíněném prohlášení Fialy. Ani pak ale předseda vlády svého koaličního partnera přímo nekritizoval. O tom, jaké poměry panují ve vládní koalici v oblasti zahraniční politiky, natáčel pro Reportéry ČT Jan Moláček.
před 5 hhodinami

Poprvé po volbách zasedla tripartita, na růstu platů se neshodla

Tripartita bude spolupracovat při českých aktivitách v EU k zastavení systému emisních povolenek ETS 2. Vláda si proto od zaměstnavatelů i odborů vyžádala podklady o předpokládaných dopadech systému ETS 2 na domácnosti i průmysl. Chce tím posílit své argumenty pro jednání v EU. Na tiskové konferenci po pondělním jednání to řekl ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO). Tripartita probírala také situaci kolem návrhu státního rozpočtu nebo programové prohlášení nové vlády. Na růstu platů se zatím odboráři s vládou nedohodli.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Po mrznoucím dešti hrozí silná ledovka. Podívejte se, kolik spadne srážek u vás

V celé západní polovině Česka se může tvořit silná ledovka, varovali meteorologové. Výstraha platí od pondělního odpoledne do úterního rána. Po mrznoucím dešti se může tvořit ledovka silná dva až pět milimetrů. Web ČT24 přináší mapy, které zobrazují očekávané srážky v jednotlivých regionech. Hrozí úrazy i komplikace v dopravě, na něž se připravují i České dráhy (ČD). Klouzat by povrchy zřejmě neměly v severovýchodní části republiky.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Nemocných s respiračními infekcemi přibývá. Hlavně mezi dospělými

Přes 150 vážných případů chřipky a 49 úmrtí evidují hygienici od začátku chřipkové sezony. Po vánočních svátcích čísla opět rostou. Nemocnost akutními respiračními infekcemi, mezi které patří i chřipka, stoupla v minulém týdnu o 70 procent a dosáhla hodnot z předvánočního období. Na sto tisíc obyvatel aktuálně připadá přes 1500 případů akutních respiračních infekcí. Nemoc se teď šíří především mezi dospělými – opatrní by měli být hlavně senioři a pacienti s oslabenou imunitou.
před 7 hhodinami

Divím se, že potřebuje být mermomocí ministrem, říká Kordová Marvanová o Turkovi

Senátorka a advokátka Hana Kordová Marvanová (nestr. za SPOLU) považuje snahy poslance za Motoristy Filipa Turka dostat se do čela resortu životního prostředí za „trochu nedůstojné“. Premiér Andrej Babiš (ANO) v pondělí řekl, že se Turek stane vládním zmocněncem pro klimatickou politiku poté, co ho prezident Petr Pavel odmítl jmenovat ministrem životního prostředí. „Já se mu jaksi divím. Divím se, že za každou cenu potřebuje být ministrem. Myslím, že i v parlamentu by mohl ty věci ovlivňovat,“ prohlásila senátorka v Interview ČT24 moderovaném Barborou Kroužkovou. „Vždy jsem byla toho názoru, že prezident musí jmenovat na návrh premiéra ministra, ale výjimečně – pokud jsou dány výjimečné důvody – tak nemusí. Ale musí to eventuálně ustát v případě žalob,“ dodala.
před 8 hhodinami

Zpráva o Turkovi jako zmocněnci vyvolala pozdvižení

Vládní zmocněnec dle bývalého premiéra Petra Fialy (ODS) není funkcí, která by mohla nahradit ministra. Bylo by to obcházení ústavy, uvedl na síti X v reakci na to, že se poslanec a čestný prezident Motoristů Filip Turek, kterého prezident Petr Pavel nechce jmenovat ministrem životního prostředí, stal vládním zmocněncem pro klimatickou politiku. Exministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) upozornil i na zákon o střetu zájmů, podle kterého poslanec nesmí být v žádné funkci na ministerstvu. Ekologické organizace se shodují, že Turkovo jmenování zmocněncem je účelové.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Vláda obnovuje radu pro duševní zdraví a kritizuje předchozí kabinet kvůli muniční iniciativě

Kabinet Andreje Babiše (ANO) na pondělním zasedání schválil vznik vládní rady pro duševní zdraví a příslušný odbor na Úřadu vlády. Ministři se také zabývali muniční iniciativou, na tiskové konferenci zazněla kritika předchozí vlády za mlžení a skrývání projektu v rozpočtu Vojenského zpravodajství. Kabinet rovněž rozhodl o zřízení funkce zmocněnce pro Green Deal, jímž se stane poslanec za Motoristy Filip Turek.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Turek bude vládním zmocněncem pro Green Deal a klimatickou změnu

Vládním zmocněncem pro klimatickou politiku se stane poslanec Motoristů Filip Turek, oznámil po jednání vlády premiér Andrej Babiš (ANO). Čestný prezident Motoristů už ráno řekl, že by mohl být vládním zmocněncem a zprostředkovaně také úřad vést. Prezident Petr Pavel odmítá Turka jmenovat ministrem životního prostředí. Resort dočasně řídí ministr zahraničí a předseda Motoristů Petr Macinka. Babiš se podle svých slov věcí nechce dál zabývat, vláda podle něj funguje a koaliční střet nelze očekávat.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami
Načítání...