Studenti zdravotnictví budou moci dříve pracovat v nemocnicích, schválil Senát

Nahrávám video

Studenti medicíny a dalších zdravotnických oborů budou moci o rok dříve než dosud začít pracovat v nemocnicích jako praktické sestry, normu schválil Senát. U zdravotních sester to má být většinou možné už po dvou letech studia a u budoucích lékařů po třech letech. Norma má pomoci vyřešit potíže s nedostatkem nemocničního personálu. Horní komora podpořila i převod odpovědnosti za zřizování lékařských pohotovostí z krajů na zdravotní pojišťovny.

Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) senátorům připomněl, že změny mají začít platit ještě letos, neboť nabydou účinnosti 15. den po vyhlášení novely ve Sbírce zákonů.

Nově budou podle novely stačit studujícím všeobecným sestrám čtyři semestry vysoké školy či dva roky studia vyšší odborné školy. Stejnou možnost budou mít také studující oborů dětská sestra, porodní asistentka a po pěti semestrech nebo 2,5 roku studia také zdravotničtí záchranáři, jimž novela navíc zmírňuje podmínky pro práci. Nyní jí musí předcházet roční praxe v nemocnici.

Záchranáři nově budou moci projít praxí přímo u zdravotnické záchranné služby, pracovat ale budou pod odborným dohledem jiného pracovníka. Mohli by ji navíc plnit u dvou různých poskytovatelů zdravotní péče.

Na základě evropské směrnice předloha usnadňuje vstup zdravotních sester z Rumunska na český pracovní trh. Dosud musely kromě dokladu o získaném vzdělání předkládat také potvrzení, že alespoň tři roky jako všeobecné sestry ve zdravotnictví pracovaly. Nově se bude uznávat také potvrzení ze zvláštního studijního programu, který v Rumunsku začal v roce 2014.

Odpovědnost za zřizování lékařských pohotovostí

Horní komora rovněž podpořila i novelu zákona o zdravotních službách. Odpovědnost za zřizování lékařských pohotovostí se patrně přesune od ledna z krajů na zdravotní pojišťovny. Pohotovosti pro dospělé budou ze zákona v nemocnicích s urgentními příjmy a pro děti u poskytovatelů akutní lůžkové pediatrické péče.

Senát už nehlasoval o úpravě zdravotnického výboru, který se týkal úpravy pravomocí lékárníků a studia úrazové chirurgie. Schválení předlohy v původním znění prosadil předseda klubu ODS a TOP 09 Zdeněk Nytra v souladu s postojem ministra zdravotnictví, podle kterého je výklad pravomocí lékárníků dostatečný a v porovnání se současností se nic nezmění. K možnému opětovnému zařazení úrazové chirurgie mezi základní obory postgraduálního vzdělávání by se pak mohla podle nich využít až chystaná novela o získávání způsobilosti lékaře.

Schválením novely horní komora nehlasovala ani o ohlášeném pozměňovacím návrhu senátorky ANO Věry Procházkové, který by uzákonil možnost očkování pacientů v lékárnách.

Senát schválil i zákon upravující zdravotnické prostředky předepisované na poukaz. Vyčlenění zdravotnických prostředků ze zákona o veřejném zdravotním pojištění má podle resortu zdravotnictví usnadnit jejich aktualizaci. Zahrnují širokou škálu výrobků – jde třeba o obvazy, inkontinenční a stomické pomůcky, berle nebo vozíky a implantáty, jako jsou náhrady kloubů, stomatologické výrobky jako můstky nebo korunky, přístroje pro obnovení sluchu, kardiostimulátory i o nejmodernější bionické protézy pro amputace. Patří mezi ně také diagnostické pomůcky.

Změny, které by měly vést k rychlejšímu vyřizování podpor i k posílení kontroly využívání příspěvku na péči, podpořil Senát v novele o sociálních službách. Příspěvky na péči a dávky pro lidi se zdravotním postižením i jejich průkazy zřejmě bude vyřizovat a vyplácet Česká správa sociálního zabezpečení místo úřadů práce. Žádosti budou moci lidé podávat elektronicky přes aplikaci.

Novela upravující zavádění alternativních leteckých paliv

Vládní novela zákona o civilním letectví, která v reakci na nařízení EU upravuje zavádění alternativních leteckých paliv, se vrací ze Senátu do sněmovny. Vložil do ní legislativně technické opravy nutné kvůli schválení novely energetického zákona.

Sněmovna o novele energetického zákona hlasovala minulou středu a na návrh Senátu z ní vyřadila individuální kontroly přiměřenosti státní podpory solárních elektráren. O novele tak nyní rozhodne sněmovna, která se zřejmě sejde až v září.

Pozměňovací návrh načetla zpravodajka Hana Žáková (STAN), která ho připravila s předsedou hospodářského výboru a klubovým kolegou Miroslavem Plevným a s ministerstvem dopravy. Šéf resortu Martin Kupka (ODS) řekl, že návrh je namístě a že není věcně nesprávný. Pozastavil se pouze nad procesní stránkou, tedy nad tím, že se zákonem bude muset znovu zabývat sněmovna.

Novela přichází s tím, že na dodržování předloňského nařízení EU o zavádění alternativních leteckých paliv mají dohlížet Úřad pro civilní letectví a Státní energetická inspekce. Úřadu bude příslušet kontrola paliv přímo na letištích a inspekce bude kontrolovat paliva na úrovni výrobců, popsal před senátory ministr.

Senát je i proti možnému zavedení každoročních technických prohlídek osobních a lehkých užitkových vozidel starších deseti let, jak je navrhuje Evropská komise. Postoj horní komory, který vyjádřila v usnesení, je v souladu se stanoviskem vlády. Horní komora se rovněž postavila proti navrhovaným každoročním emisním kontrolám dodávek už rok od jejich první registrace.

Na programu červencové schůze měli senátoři i novelu o námořní plavbě. Ministerstvo dopravy bude podle ní plnit roli národního námořního úřadu i pro dodržování nařízení Evropské unie, které se týká snižování emisí skleníkových plynů v námořní dopravě. Horní komora přijala i novelu zákona o Státním pozemkovém úřadu (SPÚ), podle které by se mohli mladí zemědělci snáze dostat k pachtu státní zemědělské půdy. Schválila také úpravu, která má sjednotit postupy v evropských zemích proti nezákonnému obchodování s památkami mimo jiné s ohledem na válečné konflikty ve světě.

Senát dále vybídl vládu k účinnější pomoci strukturálně postiženým krajům a dalším menším hospodářsky a sociálně postiženým územím. Vláda by podle horní komory měla například připravit zákon, který by stanovil cíle, nástroje a principy pomoci těmto regionům. Měla by rovněž usilovat v rámci EU o pokračování jejich podpory po roce 2027.

Snazší vznik fotovoltaických a větrných elektráren

Ke snazšímu vzniku fotovoltaických a větrných elektráren má přispět zavedení oblastí, v nichž je budou úřady schvalovat ve zjednodušeném režimu, předpokládá návrh zákona o urychlení využívání některých obnovitelných zdrojů energie, který přijal Senát.

Takzvané akcelerační zóny pro solární elektrárny by měly vznikat zejména na dřívějších průmyslových plochách, o lokalitách pro větrné elektrárny bude ještě vláda jednat s kraji. Zákon také zavádí poplatek z větrných elektráren určený obcím.

Senát schválil také normu vycházející z unijního nařízení, podle které bude ochranu zeměpisného původu výrobků zřejmě do budoucna zajišťovat pouze EU. Dosud mají české výrobky také ochranu na národní úrovni, a to prostřednictvím zápisu v rejstříku Úřadu průmyslového vlastnictví.

Odškodnění pro oběti komunismu

Senátoři v podvečerních hodinách schválili také rozšíření okruhu žadatelů o odškodnění obětí násilí, které spáchal komunistický režim při demonstracích v srpnu 1969 k prvnímu výročí okupace Československa vojsky Varšavské smlouvy, a to v nutných případech. Na jednorázové odškodnění mají nyní nárok kromě lidí, kteří byli při protestech kvůli zásahu ozbrojených složek zraněni, také přímí příbuzní těch, kteří zemřeli. Nově by k nim měli přibýt sourozenci poškozených.

Odškodnění se má dostat i lidem, které komunistický režim nutil k opuštění země nebo je šikanoval formou takzvaného ochranného dohledu. Každý z nich by mohl získat sto tisíc korun, což by stát mohlo podle odhadů vyjít na sedmnáct milionů až 283 milionů korun.

Trojice unijních plánů

Senátoři také projednali trojici unijních plánů. K dohodě o čistém průmyslu horní komora uvedla, že jde o pokus o propojení unijních klimatických ambicí s posílením konkurenceschopnosti. Senát soudí, že navrhovaná opatření neodrážejí geopolitickou, ekonomickou a energetickou realitu, a upozornil na rozpor mezi cíli dekarbonizace, konkurenceschopnosti a potřebou zbrojení.

U akčního plánu pro ocel a kovy senátoři doporučili Komisi mimo jiné to, aby zvážila zavedení cenového rozmezí pro emisní povolenky, které by mohlo snížit náklady průmyslových podniků na energie.

Senát nakonec v souladu s vládou podpořil unijní snahu dostat se mezi globální lídry v umělé inteligenci (AI). Ve stanovisku k akčnímu plánu EU poukázal například na nezbytnost zajištění dostatečného financování klíčových projektů, třeba takzvaných AI gigatováren.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Na ferraty míří tábory i začátečníci. Popularita českých tras prudce stoupá

Zájem o via ferraty v Česku roste, potvrdili ČT oslovení správci cest. Zajištěné trasy dnes vyhledávají nejen jednotlivci a zkušení lezci, ale stále častěji také velké skupiny třeba v rámci letních táborů. Růst zájmu potvrzují i půjčovny vybavení – kvůli vyšší poptávce rozšiřují své nabídky a dokupují vybavení. Za poslední rok v Česku přibylo více než pět nových ferrat, včetně první důlní ferraty v Jílovém u Prahy.
před 25 mminutami

VideoNesmíme se nechat dezinformacemi zastrašit, říká Šlachta. Bartošek mluví o testu odolnosti

Na sociálních sítích se šíří lež, že Polsko plánuje zabrat část českého území. Varšava mluví o ruské dezinformační kampani, která má rozeštvat Čechy a Poláky. „Je to velmi nebezpečné, beru to jako test odolnosti, jakým způsobem bude reagovat Česká republika, potažmo Polsko,“ komentoval v Událostech, komentářích moderovaných Janou Peroutkovou případ poslanec Jan Bartošek (KDU-ČSL). Jde podle něj o ukázku toho, jak se dají zneužívat sociální sítě. Senátor Róbert Šlachta (Přísaha, klub ANO) zdůraznil, že nutné je co nejdříve veškeré dezinformace vyvracet. „Dezinformace nesmíme podceňovat, ale na druhé straně se nesmíme nechat dezinformacemi zastrašit,“ říká Šlachta.
před 34 mminutami

Přibývá kyberkriminality. Podvodníci zneužili i data lidí z NÚKIB

Kybernetická kriminalita bují. Za prvních sedm měsíců roku 2026 vyšetřují detektivové přes čtrnáct tisíc takových trestných činů – tedy asi o dva tisíce víc než loni za tutéž dobu. Přes dvě třetiny případů se týkaly podvodů. Nejčastěji se internetoví útočníci vydávají za policisty nebo bankéře. Zneužívají přitom i osobní údaje reálných pracovníků různých institucí, třeba i Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB).
před 55 mminutami

Školám v Praze chybí asistenti do prvních tříd. Pomáhají vychovatelky i matky

Některým základním školám v Praze před začátkem školního roku stále chybějí asistenti pedagoga. A to i přesto, že od 1. září musí být nově asistent povinně v každé první třídě s více než patnácti žáky. Některé školy proto pozice obsazují vychovatelkami z družiny, učitelkami v důchodovém věku nebo počítají i s pomocí matek budoucích prvňáčků, potvrdili ČT zástupci oslovených základních škol v hlavním městě.
před 1 hhodinou

Bouřky postupovaly od západu Českem

Do Česka dorazily bouřky. Objevily se nejprve na Karlovarsku a Plzeňsku, poté podle meteorologů postoupily do jihočeské části Šumavy. Nejprudší se čekaly právě na jihu Čech. Meteorologové varovali před nárazy větru o rychlosti až devadesát kilometrů za hodinu, kroupami o velikosti přes dva centimetry a přívalovým deštěm.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Smrt českého krále i další turecká expanze. Bitva u Moháče zásadně ovlivnila dějiny

Na konci srpna 1526 se nedaleko dolnouherského města Moháč odehrála bitva, jejíž výsledek na dlouhá staletí ovlivnil dějiny střední Evropy. Síly osmanského sultána Sulejmana I. Nádherného totiž drtivě porazily oddíly česko-uherského krále Ludvíka Jagellonského, což Turkům mimo jiné otevřelo cestu k ohrožování středoevropského prostoru. Krátce po bitvě navíc zemřel král Ludvík, jehož smrt znamenala vymření česko-uherské větve Jagellonců a následně i mocenský vzestup Habsburků.
před 2 hhodinami

VideoPřestupků spojených s drony přibývá

Přibývá dronů a s nimi spojených přestupků, protože řada jejich vlastníků se nezabývá tím, že provoz bezpilotních strojů má svá pravidla. Rostoucí počet incidentů eviduje Úřad pro civilní letectví. Reagují i provozovatelé kritické infrastruktury státu, jako jsou třeba jaderné elektrárny nebo rafinerie. „Zvýšili jsme ochranu a snažíme se spolupracovat s policií i armádou,“ řekl mluvčí skupiny Orlen Unipetrol Pavel Kaidl. Nejčastějšími přestupci jsou neregistrovaní, tedy ryze amatérští uživatelé bezpilotních systémů. Mnohdy ani netuší, že jsou v bezletové zóně. Pokuta může pro pilota dronu dosáhnout až sta tisíc korun. Provozovatele může porušení zákona vyjít až na tři miliony, v případě firmy dokonce na pět milionů korun.
před 11 hhodinami

VideoSopečná aktivita Etny letos v létě zpozdila stovky letů, prodlení se dotkla i Čechů

Letiště v Praze hlásí za červenec rekordní počet cestujících, meziročně odbavilo o dvě procenta více. Většina z nich odletěla na čas nebo s mírným zpožděním. Největší problémy letos v létě měly spoje směřující na Sicílii. Kvůli sopečné aktivitě Etny byly na jihu Itálie odkloněny nebo zpožděny stovky linek. Desetitisíce cestujících muselo využít náhradní dopravu. Finanční náhrada se běžně vztahuje na čekání delší než tři hodiny. Výjimkou je „vyšší moc,“ třeba počasí, nebo právě zmíněná Etna. „Dochvilnost je kolem 75 procent letů se zpožděním do patnácti minut. Vypadá to, že letošní sezóna bude stejná, ne-li lepší než loni,“ uvedl jednatel kompenzační společnosti ClaimCloud Petr Tomeček. Loni aerolinky po celém světě zaplatily na kompenzacích 8 miliard a 400 milionů dolarů. Víc než třetinu z nich v Evropě. Letos by to mohlo být podle prvních odhadů leteckých společností ještě o něco víc.
před 11 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.