Studenti zdravotnictví budou moci dříve pracovat v nemocnicích, schválil Senát

Nahrávám video

Studenti medicíny a dalších zdravotnických oborů budou moci o rok dříve než dosud začít pracovat v nemocnicích jako praktické sestry, normu schválil Senát. U zdravotních sester to má být většinou možné už po dvou letech studia a u budoucích lékařů po třech letech. Norma má pomoci vyřešit potíže s nedostatkem nemocničního personálu. Horní komora podpořila i převod odpovědnosti za zřizování lékařských pohotovostí z krajů na zdravotní pojišťovny.

Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) senátorům připomněl, že změny mají začít platit ještě letos, neboť nabydou účinnosti 15. den po vyhlášení novely ve Sbírce zákonů.

Nově budou podle novely stačit studujícím všeobecným sestrám čtyři semestry vysoké školy či dva roky studia vyšší odborné školy. Stejnou možnost budou mít také studující oborů dětská sestra, porodní asistentka a po pěti semestrech nebo 2,5 roku studia také zdravotničtí záchranáři, jimž novela navíc zmírňuje podmínky pro práci. Nyní jí musí předcházet roční praxe v nemocnici.

Záchranáři nově budou moci projít praxí přímo u zdravotnické záchranné služby, pracovat ale budou pod odborným dohledem jiného pracovníka. Mohli by ji navíc plnit u dvou různých poskytovatelů zdravotní péče.

Na základě evropské směrnice předloha usnadňuje vstup zdravotních sester z Rumunska na český pracovní trh. Dosud musely kromě dokladu o získaném vzdělání předkládat také potvrzení, že alespoň tři roky jako všeobecné sestry ve zdravotnictví pracovaly. Nově se bude uznávat také potvrzení ze zvláštního studijního programu, který v Rumunsku začal v roce 2014.

Odpovědnost za zřizování lékařských pohotovostí

Horní komora rovněž podpořila i novelu zákona o zdravotních službách. Odpovědnost za zřizování lékařských pohotovostí se patrně přesune od ledna z krajů na zdravotní pojišťovny. Pohotovosti pro dospělé budou ze zákona v nemocnicích s urgentními příjmy a pro děti u poskytovatelů akutní lůžkové pediatrické péče.

Senát už nehlasoval o úpravě zdravotnického výboru, který se týkal úpravy pravomocí lékárníků a studia úrazové chirurgie. Schválení předlohy v původním znění prosadil předseda klubu ODS a TOP 09 Zdeněk Nytra v souladu s postojem ministra zdravotnictví, podle kterého je výklad pravomocí lékárníků dostatečný a v porovnání se současností se nic nezmění. K možnému opětovnému zařazení úrazové chirurgie mezi základní obory postgraduálního vzdělávání by se pak mohla podle nich využít až chystaná novela o získávání způsobilosti lékaře.

Schválením novely horní komora nehlasovala ani o ohlášeném pozměňovacím návrhu senátorky ANO Věry Procházkové, který by uzákonil možnost očkování pacientů v lékárnách.

Senát schválil i zákon upravující zdravotnické prostředky předepisované na poukaz. Vyčlenění zdravotnických prostředků ze zákona o veřejném zdravotním pojištění má podle resortu zdravotnictví usnadnit jejich aktualizaci. Zahrnují širokou škálu výrobků – jde třeba o obvazy, inkontinenční a stomické pomůcky, berle nebo vozíky a implantáty, jako jsou náhrady kloubů, stomatologické výrobky jako můstky nebo korunky, přístroje pro obnovení sluchu, kardiostimulátory i o nejmodernější bionické protézy pro amputace. Patří mezi ně také diagnostické pomůcky.

Změny, které by měly vést k rychlejšímu vyřizování podpor i k posílení kontroly využívání příspěvku na péči, podpořil Senát v novele o sociálních službách. Příspěvky na péči a dávky pro lidi se zdravotním postižením i jejich průkazy zřejmě bude vyřizovat a vyplácet Česká správa sociálního zabezpečení místo úřadů práce. Žádosti budou moci lidé podávat elektronicky přes aplikaci.

Novela upravující zavádění alternativních leteckých paliv

Vládní novela zákona o civilním letectví, která v reakci na nařízení EU upravuje zavádění alternativních leteckých paliv, se vrací ze Senátu do sněmovny. Vložil do ní legislativně technické opravy nutné kvůli schválení novely energetického zákona.

Sněmovna o novele energetického zákona hlasovala minulou středu a na návrh Senátu z ní vyřadila individuální kontroly přiměřenosti státní podpory solárních elektráren. O novele tak nyní rozhodne sněmovna, která se zřejmě sejde až v září.

Pozměňovací návrh načetla zpravodajka Hana Žáková (STAN), která ho připravila s předsedou hospodářského výboru a klubovým kolegou Miroslavem Plevným a s ministerstvem dopravy. Šéf resortu Martin Kupka (ODS) řekl, že návrh je namístě a že není věcně nesprávný. Pozastavil se pouze nad procesní stránkou, tedy nad tím, že se zákonem bude muset znovu zabývat sněmovna.

Novela přichází s tím, že na dodržování předloňského nařízení EU o zavádění alternativních leteckých paliv mají dohlížet Úřad pro civilní letectví a Státní energetická inspekce. Úřadu bude příslušet kontrola paliv přímo na letištích a inspekce bude kontrolovat paliva na úrovni výrobců, popsal před senátory ministr.

Senát je i proti možnému zavedení každoročních technických prohlídek osobních a lehkých užitkových vozidel starších deseti let, jak je navrhuje Evropská komise. Postoj horní komory, který vyjádřila v usnesení, je v souladu se stanoviskem vlády. Horní komora se rovněž postavila proti navrhovaným každoročním emisním kontrolám dodávek už rok od jejich první registrace.

Na programu červencové schůze měli senátoři i novelu o námořní plavbě. Ministerstvo dopravy bude podle ní plnit roli národního námořního úřadu i pro dodržování nařízení Evropské unie, které se týká snižování emisí skleníkových plynů v námořní dopravě. Horní komora přijala i novelu zákona o Státním pozemkovém úřadu (SPÚ), podle které by se mohli mladí zemědělci snáze dostat k pachtu státní zemědělské půdy. Schválila také úpravu, která má sjednotit postupy v evropských zemích proti nezákonnému obchodování s památkami mimo jiné s ohledem na válečné konflikty ve světě.

Senát dále vybídl vládu k účinnější pomoci strukturálně postiženým krajům a dalším menším hospodářsky a sociálně postiženým územím. Vláda by podle horní komory měla například připravit zákon, který by stanovil cíle, nástroje a principy pomoci těmto regionům. Měla by rovněž usilovat v rámci EU o pokračování jejich podpory po roce 2027.

Snazší vznik fotovoltaických a větrných elektráren

Ke snazšímu vzniku fotovoltaických a větrných elektráren má přispět zavedení oblastí, v nichž je budou úřady schvalovat ve zjednodušeném režimu, předpokládá návrh zákona o urychlení využívání některých obnovitelných zdrojů energie, který přijal Senát.

Takzvané akcelerační zóny pro solární elektrárny by měly vznikat zejména na dřívějších průmyslových plochách, o lokalitách pro větrné elektrárny bude ještě vláda jednat s kraji. Zákon také zavádí poplatek z větrných elektráren určený obcím.

Senát schválil také normu vycházející z unijního nařízení, podle které bude ochranu zeměpisného původu výrobků zřejmě do budoucna zajišťovat pouze EU. Dosud mají české výrobky také ochranu na národní úrovni, a to prostřednictvím zápisu v rejstříku Úřadu průmyslového vlastnictví.

Odškodnění pro oběti komunismu

Senátoři v podvečerních hodinách schválili také rozšíření okruhu žadatelů o odškodnění obětí násilí, které spáchal komunistický režim při demonstracích v srpnu 1969 k prvnímu výročí okupace Československa vojsky Varšavské smlouvy, a to v nutných případech. Na jednorázové odškodnění mají nyní nárok kromě lidí, kteří byli při protestech kvůli zásahu ozbrojených složek zraněni, také přímí příbuzní těch, kteří zemřeli. Nově by k nim měli přibýt sourozenci poškozených.

Odškodnění se má dostat i lidem, které komunistický režim nutil k opuštění země nebo je šikanoval formou takzvaného ochranného dohledu. Každý z nich by mohl získat sto tisíc korun, což by stát mohlo podle odhadů vyjít na sedmnáct milionů až 283 milionů korun.

Trojice unijních plánů

Senátoři také projednali trojici unijních plánů. K dohodě o čistém průmyslu horní komora uvedla, že jde o pokus o propojení unijních klimatických ambicí s posílením konkurenceschopnosti. Senát soudí, že navrhovaná opatření neodrážejí geopolitickou, ekonomickou a energetickou realitu, a upozornil na rozpor mezi cíli dekarbonizace, konkurenceschopnosti a potřebou zbrojení.

U akčního plánu pro ocel a kovy senátoři doporučili Komisi mimo jiné to, aby zvážila zavedení cenového rozmezí pro emisní povolenky, které by mohlo snížit náklady průmyslových podniků na energie.

Senát nakonec v souladu s vládou podpořil unijní snahu dostat se mezi globální lídry v umělé inteligenci (AI). Ve stanovisku k akčnímu plánu EU poukázal například na nezbytnost zajištění dostatečného financování klíčových projektů, třeba takzvaných AI gigatováren.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoPřes čtyřicet procent vyrobených vozů v Česku je elektrifikovaných

Více než čtyřicet procent nově vyrobených vozů v Česku tvoří ty elektrifikované, tedy elektroauta, hybridy či plug-in hybridy. Aktuálně se navíc českému automobilovému trhu daří – zákazníci od ledna do dubna koupili skoro 83 tisíc aut, o dvě a půl procenta víc než loni. A lepší výsledky vykazuje i výroba – tuzemské automobilky vyprodukovaly přes 525 tisíc osobních vozů. I přesto, že automobilky vyrábí víc elektrifikovaných vozů, zájem o ně je menší, než se předpokládalo. Pokud společnosti takových modelů neprodají dostatek, hrozí jim vysoké pokuty za neplnění emisních cílů.
včeraAktualizovánoPrávě teď

Soud rozhoduje o vazbě pro zloděje lebky svaté Zdislavy

Policie krátce před desátou hodinou přivezla k okresnímu soudu v České Lípě muže podezřelého z krádeže vzácné relikvie, lebky svaté Zdislavy z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku. Pětatřicetiletý pachatel podle policie lebku ukradl v úterý, zalil ji do betonu a chtěl ji pohřbít. Soud bude rozhodovat, jestli ho umístí do vazby. Jednání je neveřejné. Policie navrhla vazbu kvůli obavám, aby podezřelý trestnou činnost neopakoval, neovlivňoval svědky a nechtěl utéct.
10:20Aktualizovánopřed 39 mminutami

Lidé ve Vrančicích na Příbramsku v referendu odmítli stavbu větrných elektráren

Lidé ve Vrančicích na Příbramsku v pátečním referendu odmítli stavbu větrné elektrárny nebo elektráren v katastrálních územích Vrančice a Mýšlovice. Plebiscit je platný a závazný, vyplývá z informací na webu obce.
před 3 hhodinami

Samosběr jahod začne u některých pěstitelů už v květnu, ceny mírně porostou

Samosběr jahod v Česku začne letos už v druhé polovině května, například Kunratická Jahodárna v Praze plánuje zahájení nejpozději 20. května. Další oslovení pěstitelé otevřou na přelomu května a června. Ceny by měly zůstat podobné loňsku, producenti jahod počítají jen s mírným zdražením.
před 3 hhodinami

VideoK zavedení chytrých kamer na stadionech jsou nutné legislativní změny

Po sobotním nedohraném derby v pražském Edenu se znovu otevírá otázka používání kamer s využitím biometrických údajů na stadionech. Nyní to zakazuje legislativa. Tento systém se smí používat pouze na mezinárodních letištích, což je v Česku letiště Václava Havla. Když systém na letišti za pomoci umělé inteligence najde mezi lidmi shodu s někým, kdo je v celostátním pátrání, okamžitě o tom ví cizinecká policie. Vzniknout by tedy mohl registr fanoušků, kteří již mají zákaz chození na stadiony. Systém by pak fungoval podobně, jako na pražském letišti.
před 4 hhodinami

Některé řeky nedosahují ani třetiny květnových průtoků, vodáci ruší i závody

V Česku je letos v polovině května oproti obvyklému stavu sjízdných osmdesát procent řek, uvedl předseda Svazu vodáků ČR Libor Polák s tím, že hlavním důvodem je nedostatek jarních srážek. Stav vody brání sjíždění řeky Lužnice, Teplé Vltavy, úseků řeky Sázavy, horních částí Labe a Ohře, Divoké i Tiché Orlice. Meteorologové očekávají v následujících dnech více srážek, které by podle nich mohly situaci zlepšit.
před 5 hhodinami

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo více zájemců než vloni

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo 93,3 procenta žáků, kteří se hlásili z devátých tříd základních škol. Je to podobně jako loni, kdy jich podle aktualizovaných dat bylo 92,9 procenta, informovala v pátek v tiskové zprávě státní organizace Cermat. Do čtyřletých a kratších oborů letos školy přijaly 89,8 procenta uchazečů. Je to více než v roce 2025, kdy bylo podle aktualizovaných dat Cermatu přijato 87,9 procenta uchazečů.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Zástupci resortů představovali návrh akceleračních zón. Jednání narušili kritici

Na veřejné projednání návrhu oblastí pro zóny k rychlejší výstavbě obnovitelných zdrojů energie v Česku přišlo v pátek několik stovek lidí. Akce trvala téměř 12 hodin, skončila krátce před 22:00. Úředníci z několika ministerstev během dopoledne představili detaily dokumentu a jeho zpracování, odpoledne pak odpovídali na desítky dotazů veřejnosti. Drtivá většina účastníků záměr kritizovala jako nesmyslný, debata tak byla místy velmi rušná a plná emocí, obešla se ale bez výraznějších excesů.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami
Načítání...