Studenti zdravotnictví budou moci dříve pracovat v nemocnicích, schválil Senát

3 minuty
Události: Jednání Senátu
Zdroj: ČT24

Studenti medicíny a dalších zdravotnických oborů budou moci o rok dříve než dosud začít pracovat v nemocnicích jako praktické sestry, normu schválil Senát. U zdravotních sester to má být většinou možné už po dvou letech studia a u budoucích lékařů po třech letech. Norma má pomoci vyřešit potíže s nedostatkem nemocničního personálu. Horní komora podpořila i převod odpovědnosti za zřizování lékařských pohotovostí z krajů na zdravotní pojišťovny.

Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) senátorům připomněl, že změny mají začít platit ještě letos, neboť nabydou účinnosti 15. den po vyhlášení novely ve Sbírce zákonů.

Nově budou podle novely stačit studujícím všeobecným sestrám čtyři semestry vysoké školy či dva roky studia vyšší odborné školy. Stejnou možnost budou mít také studující oborů dětská sestra, porodní asistentka a po pěti semestrech nebo 2,5 roku studia také zdravotničtí záchranáři, jimž novela navíc zmírňuje podmínky pro práci. Nyní jí musí předcházet roční praxe v nemocnici.

Záchranáři nově budou moci projít praxí přímo u zdravotnické záchranné služby, pracovat ale budou pod odborným dohledem jiného pracovníka. Mohli by ji navíc plnit u dvou různých poskytovatelů zdravotní péče.

Na základě evropské směrnice předloha usnadňuje vstup zdravotních sester z Rumunska na český pracovní trh. Dosud musely kromě dokladu o získaném vzdělání předkládat také potvrzení, že alespoň tři roky jako všeobecné sestry ve zdravotnictví pracovaly. Nově se bude uznávat také potvrzení ze zvláštního studijního programu, který v Rumunsku začal v roce 2014.

Odpovědnost za zřizování lékařských pohotovostí

Horní komora rovněž podpořila i novelu zákona o zdravotních službách. Odpovědnost za zřizování lékařských pohotovostí se patrně přesune od ledna z krajů na zdravotní pojišťovny. Pohotovosti pro dospělé budou ze zákona v nemocnicích s urgentními příjmy a pro děti u poskytovatelů akutní lůžkové pediatrické péče.

Senát už nehlasoval o úpravě zdravotnického výboru, který se týkal úpravy pravomocí lékárníků a studia úrazové chirurgie. Schválení předlohy v původním znění prosadil předseda klubu ODS a TOP 09 Zdeněk Nytra v souladu s postojem ministra zdravotnictví, podle kterého je výklad pravomocí lékárníků dostatečný a v porovnání se současností se nic nezmění. K možnému opětovnému zařazení úrazové chirurgie mezi základní obory postgraduálního vzdělávání by se pak mohla podle nich využít až chystaná novela o získávání způsobilosti lékaře.

Schválením novely horní komora nehlasovala ani o ohlášeném pozměňovacím návrhu senátorky ANO Věry Procházkové, který by uzákonil možnost očkování pacientů v lékárnách.

Senát schválil i zákon upravující zdravotnické prostředky předepisované na poukaz. Vyčlenění zdravotnických prostředků ze zákona o veřejném zdravotním pojištění má podle resortu zdravotnictví usnadnit jejich aktualizaci. Zahrnují širokou škálu výrobků – jde třeba o obvazy, inkontinenční a stomické pomůcky, berle nebo vozíky a implantáty, jako jsou náhrady kloubů, stomatologické výrobky jako můstky nebo korunky, přístroje pro obnovení sluchu, kardiostimulátory i o nejmodernější bionické protézy pro amputace. Patří mezi ně také diagnostické pomůcky.

Změny, které by měly vést k rychlejšímu vyřizování podpor i k posílení kontroly využívání příspěvku na péči, podpořil Senát v novele o sociálních službách. Příspěvky na péči a dávky pro lidi se zdravotním postižením i jejich průkazy zřejmě bude vyřizovat a vyplácet Česká správa sociálního zabezpečení místo úřadů práce. Žádosti budou moci lidé podávat elektronicky přes aplikaci.

Novela upravující zavádění alternativních leteckých paliv

Vládní novela zákona o civilním letectví, která v reakci na nařízení EU upravuje zavádění alternativních leteckých paliv, se vrací ze Senátu do sněmovny. Vložil do ní legislativně technické opravy nutné kvůli schválení novely energetického zákona.

Sněmovna o novele energetického zákona hlasovala minulou středu a na návrh Senátu z ní vyřadila individuální kontroly přiměřenosti státní podpory solárních elektráren. O novele tak nyní rozhodne sněmovna, která se zřejmě sejde až v září.

Pozměňovací návrh načetla zpravodajka Hana Žáková (STAN), která ho připravila s předsedou hospodářského výboru a klubovým kolegou Miroslavem Plevným a s ministerstvem dopravy. Šéf resortu Martin Kupka (ODS) řekl, že návrh je namístě a že není věcně nesprávný. Pozastavil se pouze nad procesní stránkou, tedy nad tím, že se zákonem bude muset znovu zabývat sněmovna.

Novela přichází s tím, že na dodržování předloňského nařízení EU o zavádění alternativních leteckých paliv mají dohlížet Úřad pro civilní letectví a Státní energetická inspekce. Úřadu bude příslušet kontrola paliv přímo na letištích a inspekce bude kontrolovat paliva na úrovni výrobců, popsal před senátory ministr.

Senát je i proti možnému zavedení každoročních technických prohlídek osobních a lehkých užitkových vozidel starších deseti let, jak je navrhuje Evropská komise. Postoj horní komory, který vyjádřila v usnesení, je v souladu se stanoviskem vlády. Horní komora se rovněž postavila proti navrhovaným každoročním emisním kontrolám dodávek už rok od jejich první registrace.

Na programu červencové schůze měli senátoři i novelu o námořní plavbě. Ministerstvo dopravy bude podle ní plnit roli národního námořního úřadu i pro dodržování nařízení Evropské unie, které se týká snižování emisí skleníkových plynů v námořní dopravě. Horní komora přijala i novelu zákona o Státním pozemkovém úřadu (SPÚ), podle které by se mohli mladí zemědělci snáze dostat k pachtu státní zemědělské půdy. Schválila také úpravu, která má sjednotit postupy v evropských zemích proti nezákonnému obchodování s památkami mimo jiné s ohledem na válečné konflikty ve světě.

Senát dále vybídl vládu k účinnější pomoci strukturálně postiženým krajům a dalším menším hospodářsky a sociálně postiženým územím. Vláda by podle horní komory měla například připravit zákon, který by stanovil cíle, nástroje a principy pomoci těmto regionům. Měla by rovněž usilovat v rámci EU o pokračování jejich podpory po roce 2027.

Snazší vznik fotovoltaických a větrných elektráren

Ke snazšímu vzniku fotovoltaických a větrných elektráren má přispět zavedení oblastí, v nichž je budou úřady schvalovat ve zjednodušeném režimu, předpokládá návrh zákona o urychlení využívání některých obnovitelných zdrojů energie, který přijal Senát.

Takzvané akcelerační zóny pro solární elektrárny by měly vznikat zejména na dřívějších průmyslových plochách, o lokalitách pro větrné elektrárny bude ještě vláda jednat s kraji. Zákon také zavádí poplatek z větrných elektráren určený obcím.

Senát schválil také normu vycházející z unijního nařízení, podle které bude ochranu zeměpisného původu výrobků zřejmě do budoucna zajišťovat pouze EU. Dosud mají české výrobky také ochranu na národní úrovni, a to prostřednictvím zápisu v rejstříku Úřadu průmyslového vlastnictví.

Odškodnění pro oběti komunismu

Senátoři v podvečerních hodinách schválili také rozšíření okruhu žadatelů o odškodnění obětí násilí, které spáchal komunistický režim při demonstracích v srpnu 1969 k prvnímu výročí okupace Československa vojsky Varšavské smlouvy, a to v nutných případech. Na jednorázové odškodnění mají nyní nárok kromě lidí, kteří byli při protestech kvůli zásahu ozbrojených složek zraněni, také přímí příbuzní těch, kteří zemřeli. Nově by k nim měli přibýt sourozenci poškozených.

Odškodnění se má dostat i lidem, které komunistický režim nutil k opuštění země nebo je šikanoval formou takzvaného ochranného dohledu. Každý z nich by mohl získat sto tisíc korun, což by stát mohlo podle odhadů vyjít na sedmnáct milionů až 283 milionů korun.

Trojice unijních plánů

Senátoři také projednali trojici unijních plánů. K dohodě o čistém průmyslu horní komora uvedla, že jde o pokus o propojení unijních klimatických ambicí s posílením konkurenceschopnosti. Senát soudí, že navrhovaná opatření neodrážejí geopolitickou, ekonomickou a energetickou realitu, a upozornil na rozpor mezi cíli dekarbonizace, konkurenceschopnosti a potřebou zbrojení.

U akčního plánu pro ocel a kovy senátoři doporučili Komisi mimo jiné to, aby zvážila zavedení cenového rozmezí pro emisní povolenky, které by mohlo snížit náklady průmyslových podniků na energie.

Senát nakonec v souladu s vládou podpořil unijní snahu dostat se mezi globální lídry v umělé inteligenci (AI). Ve stanovisku k akčnímu plánu EU poukázal například na nezbytnost zajištění dostatečného financování klíčových projektů, třeba takzvaných AI gigatováren.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Právníci považují Babišův způsob řešení střetu zájmů za přijatelný

Právníci považují řešení střetu zájmů, které ve čtvrtek představil majitel holdingu Agrofert Andrej Babiš (ANO), za přijatelné a vyhovující. Vyplývá to z vyjádření ústavních právníků Jana Kysely a Ondřeje Preusse, děkana brněnské právnické fakulty Martina Škopa, ústavního právníka z pražské Univerzity Karlovy Aleše Gerlocha pro televizi Prima a Jana Kudrny z katedry ústavního práva Právnické fakulty UK pro Českou televizi. Podstatné ale budou detaily, upozornil Škop.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Do vrcholové politiky se nevrátím, říká Nečas

Bývalý premiér a předseda ODS Petr Nečas se nehodlá vrátit do vrcholové politiky. Vyjádřil se tak v pořadu Interview ČT24 moderovaném Terezou Řezníčkovou. Nikdy neviděl politiku jako celoživotní profesi a navíc po jeho návratu prý není poptávka. Nečas se pozastavil také nad aktuálním odchodem jihočeského hejtmana Martina Kuby z ODS. Bývalému premiérovi nedává smysl, že Kuba oznámil svůj úmysl před kongresem strany, na kterém mohl případně uspět se svou vizí pro ODS. Občanská demokracie by se podle Nečase měla jasně vyprofilovat jako pravicová eurorealistická strana s ekonomickou kompetencí.
před 6 hhodinami

Důležité bude dodržení závazku, reaguje budoucí opozice na Babišův krok ohledně Agrofertu

Politici napříč politickým spektrem uvítali rozhodnutí předsedy ANO Andreje Babiše vzdát se holdingu Agrofert a vyřešit tak svůj střet zájmů. „Je dobře, že Babiš konečně představil nějaké řešení (...). Snad alespoň tentokrát dodrží, co veřejnosti slíbil,“ uvedl premiér v demisi Petr Fiala (ODS). Jeho koaliční partneři z končící vlády za klíčové považují naplnění Babišova závazku a jeho důslednou kontrolu. Předseda Motoristů Petr Macinka, jehož hnutí zasedne s ANO a SPD ve vládě, Babišův krok ocenil.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Babiš se rozhodl vzdát Agrofertu

Předseda hnutí ANO Andrej Babiš se rozhodl vzdát holdingu Agrofert. Ve videu zveřejněném na sociálních sítích uvedl, že s firmou nebude mít nic společného a nevrátí se mu ani po konci v politice. Akcie holdingu bude spravovat prostřednictvím trustové struktury nezávislý správce, kontrolovat ho bude nezávislý protektor. Oba určí nezávislá osoba. Babišovi potomci získají Agrofert až po jeho smrti.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Prezident jmenuje Babiše premiérem 9. prosince

Prezident Petr Pavel jmenuje šéfa hnutí ANO Andreje Babiše premiérem v úterý 9. prosince. Ocenil, že dostál dohodě a veřejně oznámil způsob řešení svého střetu zájmů. Babiš ve čtvrtek večer oznámil, že se vzdá svého holdingu Agrofert. Nevrátí se mu ani po konci v politice. Firmu dostanou jeho potomci zpět, až zemře.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Neočekávám zásadně rozdílné postoje Pavla a vlády, řekl Macinka po schůzce na Hradě

Prezident Petr Pavel ve čtvrtek na Pražském hradě přijal další tři kandidáty na ministry. Jako poslední za ním dorazil předseda Motoristů a nominant této strany na pozici šéfa diplomacie Petr Macinka, který schůzku označil za věcnou, korektní a seriózní. Dominantním tématem byla dle něj zahraniční politika. Předseda Motoristů sdělil, že neočekává zásadní rozdíly v zahraničně-politických postojích mezi vznikající vládou a hlavou státu.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Pavel o Turkovi: Kompetenční žaloba by byla užitečná

Prezident Petr Pavel pokládá za málo pravděpodobné, že poslanec Motoristů Filip Turek se stane ministrem životního prostředí. Nakonec možná podle něj bude dobré, když v této věci dojde ke kompetenční žalobě, kterou pak Ústavní soud rozhodne. Motoristé podle svého předsedy Petra Macinky o kompetenční žalobě neuvažují, nominace do vlády se podle něj nemění.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Soud uložil Švachulovi z kauzy Stoka trest sedm let a osm měsíců vězení

Krajský soud v Brně schválil dohodu bývalého místostarosty brněnské části Brno-střed Jiřího Švachuly (dříve ANO), obžalovaného v korupční kauze Stoka. Švachula si v dohodě o vině a trestu vyjednal se státním zástupcem trest sedm let a osm měsíců vězení, také propadnutí části majetku za miliony korun, sdělil žalobce Petr Šereda. Další z obžalovaných podnikatel Lubomír Smolka a bývalý vedoucí technik správy Petr Kosmák dostali podmínku a peněžitý trest. Podnikateli Pavlu Ovčarčinovi soud uložil trest pět let vězení.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...