Na změnách daní nevydělají lidé s nejnižšími příjmy, potvrzuje analýza

Na aktuálně schválném návrhu Poslanecké sněmovny na zrušení superhrubé mzdy, zavedení sazeb daně z příjmu 15 a 23 procent, zvýšení slevy na poplatníka z 24 840 korun na 34 125 korun a zrušení horního limitu pro daňový bonus příliš nevydělá nejméně výdělečná pětina zaměstnanců. Vyplývá to z analýzy think-tanku IDEA při Národohospodářském ústavu AV ČR k vyhodnocení dopadů jednotlivých návrhů na změny daní. Senátoři zatím shodu na podobě daňového balíčku nenašli, jednat by o něm měli podle zjištění České televize 10. nebo 11. prosince, potvrdil organizační výbor horní komory.

„Zaměstnanci s nízkými výdělky na sněmovnou schválených změnách nevydělají buď nic, nebo velmi málo, protože tito daň z příjmu již dnes neplatí nebo jen velmi nízkou. Míra celkového zdanění jejich výdělků je přesto vysoká, protože procentní odvody na sociální a zdravotní pojištění z mezd jsou vysoké a schválené změny na tom nic nemění,“ uvádí analýza. Návrh zároveň ale snižuje z analyzovaných návrhů průměrné daňové sazby nejvíce.

Návrh dokonce vede k situaci, kdy průměrné zatížení daní z příjmů a pojistnými odvody je u nejméně výdělečných zaměstnanců vyšší než u zaměstnanců s vyššími výdělky, vyplývá z analýzy.

Studie dále uvádí, že opatření schválená sněmovnou se nedotknou dvanácti procent zaměstnanců. Jde o osoby s nízkými příjmy, které například nepracují celých dvanáct měsíců v roce a už dnes daň z příjmu fakticky neplatí.

Samotný návrh premiéra Adreje Babiše (ANO) ohledně zrušení superhrubé mzdy a zavedení sazeb daně z příjmu 15 a 23 procent by připravil veřejné finance podle analýzy o 83 miliard korun. Návrh přitom snižuje daňovou progresi a v absolutním pohledu disproporčně zvýhodňuje zaměstnance s vysokými výdělky.

„Z relativního pohledu (procentuální snížení sazeb) pětině nejvýdělečnějších zaměstnanců snižuje zatížení práce daněmi a odvody o 3,8 procentního bodu. Nejméně výdělečné pětině zaměstnanců jen o 1,4 procentního bodu,“ uvádí zpráva.

Návrh pirátského poslance Mikuláše Ferjenčíka ohledně zvýšení slevy na poplatníka na 34 125 korun mírně zvyšuje daňovou progresi, ale téměř nepomáhá nejméně výdělečné desetině zaměstnanců, protože ti nevyčerpají ani dnešní slevu na poplatníka a daně neplatí.

Návrh podle analýzy nicméně rovnoměrněji snižuje procentní sazbu ve všech skupinách zaměstnanců rozdělených do pěti skupin podle výše příjmu, takzvaných kvintilech.

„Snížení efektivních daňových sazeb se pohybuje mezi 1,1 a 2,5 procentními body. Ve variantě Andreje Babiše se snížení pohybuje mezi 1,4 a 3,8 body,“ uvedla analýza. Ferjenčíkův návrh by měl do veřejných financí dopad 35,5 miliardy korun.

Návrh think-tanku IDEA představený na počátku listopadu mírně zvyšuje daňovou progresi a především výrazně snižuje zdanění nejméně výdělečné pětiny zaměstnanců, protože převádí slevu na poplatníka do daňového bonusu.

Návrh IDEA by připravil veřejné finance o 43,6 miliardy korun. Počítá se zrušením superhrubé mzdy, zavedením sazeb daně z příjmu 19 a 27 procent, zvyšuje slevu na poplatníka na 34 700 korun a zavádí slevu na poplatníka ve formě daňového bonusu, který lze čerpat do záporných hodnot.

Sněmovna schválila daňový balíček obsahující výše uvedené změny v minulém týdnu. Premiér Babiš (ANO) požádal Senát, aby balíček upravil kvůli příliš velkému dopadu na veřejné finance, který ministerstvo financí vyčíslilo na zhruba 130 miliard korun. Navrhl Senátu, aby vypustil z návrhu zvýšení slevy na poplatníka a zároveň navrhl kompenzace obcím a krajům za výpadek daňových příjmů.

Senátoři zatím shodu na podobě daňového balíčku nenašli, jednat by o něm měli 10. nebo 11. prosince, potvrdil ČT organizační výbor horní komory.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoCeny paliv se blíží rekordním hodnotám. Budou zdražovat dál, míní analytici

Ceny pohonných hmot dál rostou. Benzin stojí průměrných 45,91 koruny, nafta zase 49,52 koruny, což je jen pět haléřů pod rekordem z března 2022. Podle analytiků přitom mohou pohonné hmoty v nejbližších dnech dál zdražovat. Za prudkým růstem cen je eskalace blízkovýchodního konfliktu, snížení kapacit rafinerií a nejistota na trzích. Současné vysoké ceny paliv se postupně propisují nejen do rozpočtů firem, ale taky domácností. Vláda tak od října obnoví regulaci jejich cen a sníží spotřební daň z nafty na evropské minimum. Začne taky uplatňovat mimořádnou daň vůči rafineriím. Opatření kvůli drahým palivům chystají i některé okolní státy.
před 13 hhodinami

Náraz na dluhovou brzdu očekává Národní rozpočtová rada už v roce 2034

Kvůli rozvolnění rozpočtové politiky se očekávaný náraz na dluhovou brzdu posunul z roku 2037 na rok 2034, oznámil předseda Národní rozpočtové rady (NRR) Mojmír Hampl při zveřejnění zprávy o plnění pravidel rozpočtové odpovědnosti v roce 2025 a zprávy o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí. Druhý jmenovaný materiál, publikovaný jednou ročně, hodnotí zdraví veřejných financí. Letos se podle NRR otočil dřívější trend rozpočtové konsolidace. Resort financí se proti vyjádřením NRR ohradil.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Škoda JS bude dodávat pohony pro modulární reaktory Rolls-Royce

Plzeňská společnost Škoda JS ze skupiny ČEZ uzavřela smlouvu s britskou firmou Rolls-Royce SMR na dodávku pohonů pro modulární reaktory (SMR). Smlouva zajišťuje, že Škoda JS bude výhradním projektantem a dodavatelem pohonů pro reaktory. V jednotlivých případech půjde o dodávku v hodnotě kolem jedné miliardy korun, oznámil ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). ČEZ ve spolupráci s Rolls-Royce SMR plánuje postavit v tuzemsku až tři gigawatty SMR.
23. 9. 2026Aktualizováno23. 9. 2026‌‌

Slovensko omezí marže při prodeji paliv a zlevní jízdné na železnici, řekl Fico

Slovensko v reakci na rostoucí ceny pohonných hmot od října omezí maloobchodní marži při prodeji paliv na deset eurocentů (2,43 koruny) za litr a o polovinu zlevní jízdné na železnici, oznámil premiér Robert Fico (Smer). Z jeho vyjádření vyplynulo, že kabinet nepočítá se snížením daní na benzin či naftu. Tamní opozice ohlášená opatření označila za nedostatečná a poukázala na Česko, které obnoví regulaci cen pohonných hmot při omezené marži obchodníků ve výši 2,50 koruny za litr paliva a sníží spotřební daň na naftu.
23. 9. 2026Aktualizováno23. 9. 2026‌‌

E.ON a Pražská plynárenská zdražily fixace energií pro nové zákazníky

Energetické společnosti E.ON a Pražská plynárenská v minulých dnech zdražily některé své fixované produkty elektřiny a plynu. Zvýšení cen energií většinou v řádu stovek korun za megawatthodinu (MWh) se týká nových zákazníků. Firmy tak reagují na současný růst cen energií na velkoobchodním trhu. Vyplývá to z ceníků firem, které zdražení potvrdily. Dodávky energií v důsledku blízkovýchodní krize v minulých měsících zdražovali i další dodavatelé.
23. 9. 2026‌‌

VideoODS bude chtít, aby se schodek rozpočtu snížil alespoň o sto miliard, naznačil Skopeček

„Nežijeme v covidové éře, nežijeme ve válečné zóně. A přesto vláda chystá druhý nejvyšší nominální deficit rozpočtu v historii České republiky,“ podotkl v pořadu Interview ČT24 moderovaném Jiřím Václavkem místopředseda Poslanecké sněmovny Jan Skopeček (ODS). Kabinet v pondělí schválil návrh státního rozpočtu pro příští rok s deficitem 386 miliard korun. „Mohu slíbit, že jako poslanecký klub ODS předložíme v rámci druhého čtení rozpočtu návrhy, které povedou ke snížení deficitu veřejných financí, respektive ukážeme na úspory konkrétními pozměňujícími návrhy. Moje ambice začíná někde na hranici sto miliard a dál,“ avizoval Skopeček, podle něhož vláda promarnila několik měsíců, během kterých už je u moci. „A nepředložila Poslanecké sněmovně žádnou legislativu, která by jakkoliv upravovala objem mandatorních výdajů,“ sdělil. Kabinetem schválený deficit je podle Skopečka i jedním z důvodů, proč opozice plánuje svolat sněmovní schůzi k jednání o vyslovení nedůvěry vládě.
22. 9. 2026‌‌

VideoReportéři ČT zjišťovali reakce politiků na postoj Evropské komise k Babišovu střetu zájmů

Kauza střetu zájmů Andreje Babiše (ANO) se řeší už více než dvanáct let – od doby, kdy jako miliardář poprvé uspěl se svým hnutím ve sněmovních volbách. Po těch loňských se znovu stal premiérem a tvrdil, že střet zájmů tentokrát definitivně vyřešil a od Agrofertu se odstřihl. Evropská komise ale dospěla k závěru, že je nadále v potenciálním střetu zájmů a že převedení holdingu do svěřenského fondu situaci dostatečně neřeší. Na začátku září proto oznámila, že část dotací pro Agrofert neproplatí. Česko však platby nepozastavilo a nadále je připraveno přijímat od holdingu nové žádosti o dotace. Letitý problém Andreje Babiše tak i nadále zůstává jedním z témat české politiky. Věnovali se mu i Reportéři ČT, kteří zjišťovali, co si o problému myslí politici.
22. 9. 2026‌‌

Dva tisíce pro důchodce? Raději peníze do domovů pro seniory, navrhuje opozice

Opozice kritizuje plošný příspěvek dva tisíce korun pro důchodce, jak se na něm v pondělí dohodla vláda v souvislosti s rozhodováním o valorizaci penzí. Příspěvek, o kterém hovoří opozice jako o předvolebním dárku voličům, chce koalice ANO, SPD a Motoristů prosadit pomocí pozměňovacího návrhu k novele zákona o penzijním pojištění.
22. 9. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.