Daňový balíček nebude mít v Senátu na růžích ustláno, vzkázal Vystrčil

Daňový balíček, který v noci ze čtvrtka na pátek schválila sněmovna, nebude mít v Senátu „na růžích ustláno“, uvedl šéf horní komory Miloš Vystrčil (ODS). Připomněl v té souvislosti čtvrteční usnesení Senátu směrem k vládě, aby činila kroky, kterými zabrání rozvratu veřejných financí. Před tím po schválení daňových úprav varují někteří ekonomové, opoziční politici i představitelé vládní ČSSD, která prosazovala variantu s nižšími dopady do příjmů rozpočtu. Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) v sobotu na Twitteru uvedla, že požádá Senát, aby z daňového balíčku zvýšení slevy na poplatníka vypustil a vrátil zákon poslancům.

 

Vystrčil na Twitteru napsal, že chce připomenout čtvrteční „vzkaz“ Senátu poslancům, tedy usnesení, pro které hlasovalo 60 z 67 přítomných členů horní komory.

„Senát vyzývá vládu, aby činila potřebné kroky k dodržení zákonné hranice dluhové brzdy, a zabránila tak riziku postupujícího rozvratu veřejných financí s negativním dopadem na budoucí vývoj ekonomiky i životní úroveň občanů,“ stojí v usnesení.

ODS a TOP 09 mají v Senátu nejsilnější klub

Zrušení superhrubé mzdy a základní sazbu 15 procent u daně z příjmu podle návrhu premiéra Andreje Babiše (ANO) vedle ANO a SPD podpořila i ODS, která má v Senátu nejsilnější klub. Společně s TOP 09 občanští demokraté mají v klubu 27 senátorů.

„Jemně řečeno je zřejmé, že daňový balíček schválený v pátek o půl druhé ráno sněmovnou, nebude mít v Senátu zrovna na růžích ustláno,“ odhaduje Vystrčil.

Poslanci ODS, Pirátů, SPD, ČSSD, lidovců a TOP 09 schválili i návrh Pirátů na zvýšení základní daňové slevy na poplatníka. Autor návrhu Mikuláš Ferjenčík (Piráti) nečekal, že sněmovna podpoří Babišův návrh na snížení sazby i jeho návrh, který měl být alternativou.

Podle ministryně financí Aleny Schillerové budou opatření znamenat dopad do veřejných rozpočtů ve výši asi 130 miliard korun. Ekonomové, ČSSD či část opozice kvůli tomu varují před rozvratem veřejných financí. Opatření kritizují i samosprávy, protože výrazně ovlivní příjmy krajů a obcí.

Někteří politici už v pátek vyjadřovali přání, aby daňový balíček opravil Senát. „Toto šílené rozhazování může ještě zkorigovat, případně může zrušení superhrubé mzdy vetovat prezident,“ uvedl vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD).

Prezident Miloš Zeman byl podle Hamáčka totiž „oklamán nedodrženým slibem“, že opatření by mělo platit jen dva roky. Mluvčí Hradu Jiří Ovčáček však v pátek sdělil, že Zeman věří Babišovu politickému závazku, že zrušení superhrubé mzdy je omezeno na dva roky.

Schillerová požádá Senát, aby zrušil zvýšení slevy na poplatníka. Někteří žádost odmítají

Ministryně financí Schillerová v sobotu na Twitteru uvedla, že požádá Senát, aby z daňového balíčku zvýšení slevy na poplatníka vypustil a vrátil zákon poslancům. Schválení návrhu na zvýšení slevy na poplatníka zároveň se snížením daně z příjmu považuje za chybu. 

„Zvýšení slevy na poplatníka, které bylo schváleno společně se snížením daně z příjmu, je podle mého názoru chyba. Mít obojí prostě není možné. Požádám proto Senát, aby návrh upravil a zvýšení slevy vypustil,“ konstatovala.

Zopakovala, že obě opatření společně by znamenala pro veřejné rozpočty výpadek ve výši 130 miliard korun, z toho 31 miliard pro obce a 12 miliard pro kraje. 

Někteří politici ale odmítají i žádost, kterou Schillerová směřuje Senátu. „Smysl dává postupovat přesně naopak, nechat zvýšenou slevu na poplatníka, podpořit tak spravedlivě a přiměřeně možnostem ekonomiky všechny včetně rodin a vypustit patnáctiprocentní hazard Andreje Babiše,“ uvedl na Twitteru lidovecký poslanec Marek Výborný.

Bývalý ministr financí a nynější šéf poslanců TOP 09 Miroslav Kalousek na stejné sociální síti označil „hlas ministryně“ za zoufalý. „Za dnešní situace dává zvýšení slevy mnohem větší národohospodářskou logiku než Babišových 15 procent. Své cti dbalý ministr by nikdy nedovolil sněmovně tu hrůzu schválit. A kdyby ji přesto schválila, tak by rezignoval,“ uvedl Kalousek.

Pokud by Senát vyhověl žádosti Schillerové a vypustil zvýšení slevy na poplatníka, i tak by to podle hlavního ekonoma ING Bank Jakuba Seidlera znamenalo poměrně výrazný zásah do veřejných financí. 

„Je sice příznivé, že domácnosti dostanou přidáno, ale je potřeba si uvědomit, že je to na úkor růstu zadlužení a není to tak, že by se stát snažil snížit své výdaje. To, že my dostaneme čistého více na výplatě a budeme to moci utratit, není nic jiného, než jako bychom si vzali spotřebitelskou půjčku, utráceli a nějak zapomínali na to, že to budeme muset jednou splatit. To samé platí i u státu. On se zadluží a jednou bude muset dluh někdo zaplatit. A opět to budou občané nebo firmy,“ řekl České televizi Seidler.

Pokud by tedy senátoři vypustili – a sněmovna to nepřehlasuje – zmíněné zvýšení slevy na poplatníka, pak by to podle Seidlera sice pomohlo, protože nedopatřením byly vlastně  podle něho schváleny oba návrhy, které měly být spíše alternatviní, ale i tak by pořád dopad na rozpočet zůstal výrazný.

„Z mého pohledu by dávalo větší smysl ponechat spíše tu zvýšenou slevu na poplatníka, zrušení superhrubé mzdy ponechat, ale zvýšit zároveň daňovou sazbu z patnáci například na 19 procent, o které se mluvilo, protože to by bylo více rovnoměrné v rámci společnosti. Zatímco ten návrh, který ponechává patnáctiprocentní daňovou sazbu, tak jak už zmínilo mnoho daňových expertů, spíše zvýhodňuje více vydělávající občany a ti s podprůměrným příjmem pak v nominálním vyjádření dostávají méně,“ dodal.

Seidler připustil, že by vyšší zadlužení mohlo časem vést i k zhoršenému ratingu Česka.  Záleží ale podle něho na tom, zda schválené změny budou na dva roky, nebo zda výpadek bude dlouhodobý.

„Pokud by to byla trvalá změna, s trvalými dopady na příjmy, které by vláda nebyla schopna kompenzovat nižšími výdaji, tak by to asi časem vedlo k tomu, že by se asi měnil rating. Zatím je ale naše zadlužení nízké a bude i v příštím roce, ve srovnání s okolními zeměmi. Ale ze zadlužení třiceti procent HDP se během pár let dostaneme téměř k padesáti, takže ta změna je veliká. Ale hlavní otázka je, jestli je tohle nejefektivnější opatření pro podporu ekonomiky na to, kolik nás stojí a jaké potenciální problémy nám může přinést,“ doplnil Seidler.