Zeman vrátil bez podpisu daňový balíček do sněmovny, platit bude od začátku ledna

Prezident Miloš Zeman v pondělí vrátil daňový balíček bez podpisu předsedovi Poslanecké sněmovny Radku Vondráčkovi (ANO). Hlava státu už dříve oznámila, že zákon nevetuje, ale ani nepodepíše a umožní tak, aby začal platit. Stane se tak od začátku ledna, ministerstvo vnitra už podle svého mluvčího Ondřeje Krátošky dostalo z Poslanecké sněmovny příkaz k jeho vyhlášení. Publikován bude 31. prosince, potvrdil také Vondráček.

V prosinci normu schválili poslanci a senátoři. Prezident Miloš Zeman ji nepodepsal, ale ani nevetoval a v pondělí ji vrátil Vondráčkovi. Podle místopředsedy vlády Jana Hamáčka (ČSSD) podpis připojil i předseda vlády Andrej Babiš (ANO). Zákon tak nabude účinnosti k 1. lednu. 

Své rozhodnutí nepodepsat daňový balíček oznámil prezident 20. prosince. Na podepsání či vetování zákona má prezident lhůtu 15 dní. Daňový balíček podle sněmovních stránek obdržel prezident 22. prosince.

Podle toho, co Zeman napsal v dopise předsedovi sněmovny, se mu nelíbí, že daňová změna může „prohloubit nepříznivý vývoj veřejných financí, zejména státního rozpočtu“.

Zeman možná balíček omylem vetoval, píše Info.cz. Hrad to odmítá

Podle některých právníků i politiků ale Zemanovo vyjádření v dopise, že zákon vrací k dalšímu opatření, znamená veto zákona. To by museli přehlasovat poslanci, aby zákon mohl platit. Informoval o tom server Info.cz. Předseda Pirátů Ivan Bartoš serveru řekl, že by se k zákonu měli sejít poslanci.

„Dle textu dopisu a jasné formulace v závěru prezident návrh zákona vetoval a teď je již mimo jeho dispozici, takže se k němu sněmovna bude muset sejít. Nastala nám tak znovu šance v tuto chvíli rozpočtově naprosto nezodpovědný balíček s rukopisem ANO a ODS dostat ze stolu,“ uvedl Bartoš. V případě, že prezident zákon vetuje, může jeho nesouhlas přehlasovat sněmovna hlasy nadpoloviční většiny všech poslanců, tedy alespoň 101.

Takový výklad dopisu ale Hrad odmítl. „Vyjádření prezidenta republiky neobsahuje klíčový výslovný poukaz na článek 50 odstavec 1 Ústavy ČR, jako tomu je v případě veta zákona. Daňový balíček tedy nebyl vetován,“ reagoval prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček.

Daňový balíček jako jednu z hlavních změn přináší zrušení takzvané superhrubé mzdy. Znamená to, že základem daně z příjmů zaměstnanců je už od roku 2008 hrubá mzda navýšená o odvody zaměstnavatele na povinné pojistné. Nově bude základem jen hrubá mzda a podléhat bude sazbě 15 procent. Pouze u lidí s měsíčními příjmy zhruba nad 141 tisíc korun bude platit sazba 23 procent pro tuto část příjmů.

Balíček zavádí také jako jednu z hlavních změn takzvaný stravenkový paušál, který bude sloužit jako alternativa ke klasickým stravenkám. Zvyšuje základní daňovou slevu na poplatníka v následujících dvou letech vždy o tři tisíce korun a zvyšuje i spotřební daň z tabákových výrobků. Samotné zrušení superhrubé mzdy pak může připravit státní rozpočet podle údajů ministerstva financí asi o 52 miliard korun.

„Uvedené změny zákona o daních z příjmů, spočívající ve snížení zdanění nejen v jedné, ale rovnou ve dvou úrovních, považuji za současné situace státu za projev snížené míry odpovědnosti,“ stojí v prezidentově dopisu Vondráčkovi.

Senát měnil sněmovní verzi

Původní verze, kterou v listopadu schválila sněmovna, znamenala výpadek daňových příjmů veřejných rozpočtů zhruba 130 miliard korun, z toho na státní rozpočet připadl výpadek asi 88 miliard korun. Sněmovna balíček přijala v senátní verzi, která bude znamenat pro státní rozpočet výpadek příjmů 87,5 miliardy korun.

Schválený státní rozpočet se schodkem 320 miliard korun, který poslanci schválili a podepsal ho prezident, s tím nepočítá. Opozice z tohoto i jiných důvodů kritizovala rozpočet jako nereálný.

Zákon má vstoupit v účinnost prvního dne kalendářního měsíce následujícího po jeho vyhlášení, nejdříve však k 1. lednu příštího roku. Ministerstvo financí už dříve uvedlo, že zrušení superhrubé mzdy i zvýšení daňové slevy budou účinné po celý příští rok. Od ledna by měla klesnout sazba i spotřební daně z nafty.

„Okamžikem obecné účinnosti zákona (tedy 1. ledna 2021) dojde dále k osvobození státních dluhopisů, ke změně rozpočtového určení daní ve prospěch místních samospráv či ke snížení sazby na motorovou naftu o jednu korunu na litr. Ke zvýšení sazeb z tabákových výrobků a zahřívaného tabáku dojde podle původního harmonogramu k 1. únoru 2021,“ uvedlo ministerstvo financí.