Současné zvýšené výdaje státu, krajů i měst spojené s pandemií koronaviru se už zároveň projevují v nutnosti najít úspory do dalších let. Právě nyní začíná politická debata o budoucích platech státních zaměstnanců. Vedle toho pak krajští i obecní politici zvažují, na jakých akcích šetřit.
Politici začínají debatu o růstu platů státních zaměstnanců v příštím roce
Už letošní státní rozpočet počítá s rekordním schodkem 300 miliard korun. Příští rok má být deficit podobný. Jednání ministrů o přesunech peněz tak nebude jednoduché. Už teď ale mají konkrétní požadavky na výdělky úředníků, policistů, učitelů nebo lékařů komunisté, kteří kabinet tolerují. Bez jejich hlasů může být pro vládu schválení rozpočtu ve sněmovně velmi problematické.
„Měla jsem určité konzultace, když to tak řeknu, s paní ministryní (financí), kde jsem signalizovala, že to minimum, co bychom u státních zaměstnanců požadovali, vidíme alespoň v rámci valorizace o inflaci,“ uvedla předsedkyně rozpočtového výboru Miloslava Vostrá (KSČM).
Samotná ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) zatím nechtěla být konkrétní. „Nějaký růst tam budeme muset zabezpečit, ale budeme se muset chovat velmi zodpovědně,“ uvedla.
V nejlepší pozici jsou učitelé. Zvyšování jejich platů, ke kterému došlo v několika posledních letech, má pokračovat v dohodnuté výši. Ministr školství Robert Plaga (ANO) potvrdil, že závazek vlády o navýšení platů pro pedagogické pracovníky platí. Tedy navýšení o 9 procent v příštím roce.
Zhruba poloviční nárůst by pak měli zaznamenat lidé ve zdravotnictví.
„Ta debata se dneska vede kolem nějakých pěti procent jakožto nárůst, který by byl reálný,“ uvedl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO).
Místopředseda rozpočtového výboru, Jan Skopeček z opoziční ODS, k tomu řekl, že si je vědom dlouhodobého problému u nižšího zdravotnického personálu. „A každý podnikatel, pokud mu nějaká profese chybí, tak ho to nutí na mzdě přidat,“ dodal.
obrázek
Ministr kultury Lubomír Zaorálek (ČSSD) se domnívá, že Česko vytáhne z recese to, že nebude opakovat chybu z doby před deseti lety. „Všichni jsme si utahovali opasky a výsledek byl, že jsme prodloužili recesi.“ Konkrétní – s plánovaným navýšením v kultuře – ale nebyl.
Nejasný zatím také zůstává nárůst platů hasičů a policistů. Ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) chce počkat na začátek vyjednávání s ministryní financí.
Opozice: Růst nejméně o inflaci
Komunisté předpokládají, že nárůst o inflaci by se mohl pohybovat kolem dvou až tří procent. „Valorizace o inflaci se nabízí, ale v tuto chvíli prostě musíme vyjít, nebudu slibovat žádný nárůst platů,“ řekla Schillerová.
Minimalistická představa je růst platů o inflaci (například v dubnu zpomalil meziroční růst spotřebitelských cen na 3,2 procenta a čeká se další snižování), uvedla ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD). Zároveň by pak chtěla, aby žádný zaměstnanec nezačínal svou tabulku pod minimální mzdou. To se podle ní děje ještě u 70 pozic.
Minimální mzda činí od letošního ledna 14 600 korun. Pracuje za ni asi 150 tisíc lidí.
Vláda by měla vyhodnotit rozpočtové dopady
Sněmovní opoziční strany souhlasí s tím, aby platy státních zaměstnanců vzrostly v příštím roce minimálně o inflaci. Zároveň vyzývají vládu, aby seškrtala v příštím roce neobsazená místa ve státní správě.
„Neupírám nikomu zvyšování platů a jsem pro to, aby se zvyšovaly platy všem pracujícím lidem. Ale v této krizové situaci bychom měli přeházet rozpočet tak, abychom nejdříve utnuli nepotřebné výdaje,“ řekl předseda hnutí SPD Tomio Okamura.
„Vláda by měla zároveň s tím, o kolik chce zvedat platy, říct, kde na to ty peníze bude brát a jaké to bude mít rozpočtové dopady,“ uvedla předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová.
Kraje počítají propady na daních
Příjmy se významně propadnou i krajům. Jen na daních přijdou o několik miliard korun – v jejich rozpočtech je to propad o více než 10 procent. Zástupci krajů ve čtvrtek jednali s vládou o formách podpory. Kabinet slíbil peníze na opravu silnic i podporu z ministerstva pro místní rozvoj. Po krajích nebude žádat ani peníze za dodané ochranné pomůcky.
Například Středočeský kraj přijde podle svých odhadů kvůli nižšímu výběru daní o 2,7 miliardy korun. Bez miliardy v rozpočtu se budou muset obejít na severu Moravy, na Plzeňsku nebo v jižních Čechách. Tam ve čtvrtek zastupitelstvo navrhlo některé dotační programy úplně škrtnout. Například v oblasti podpory kultury nebo environmentální výchovy. Většina krajů ale tvrdí, že velké investice zatím rušit nemusí.
Kraj Vysočina zatím žádné investice odkládat nechce, úspory hledá spíš v provozu. „Když jsme udělali revizi rozpočtu, našli jsme nějakých 220 milionů, ale co se týká investic, tak neškrtáme,“ řekl náměstek hejtmana Kraje Vysočina Martin Kukla (ANO).
To, že kraje šetří, už však pocítila některá města. Kupříkladu Žďár nad Sázavou očekává, že škrty ještě zdaleka nejsou u konce.
Města rozhodují, které akce zastaví
„Rozběhlé dotace samozřejmě běží, ty jsou pod smlouvou. Ale takové ty zbytné dotace, které jsme vyhlašovali mimo dotační program – třeba sport, kultura – tam zvažujeme ještě ve druhé fázi krácení, že sáhneme do provozu a eventuálně i do těch dotačních titulů,“ zmínil místostarosta Žďáru nad Sázavou Josef Klement (KDU-ČSL).
Odkládat už připravené projekty musí v Třebíči. „V letošním roce právě v souvislosti s pandemií koronaviru počítáme s propadem příjmů, který se bude blížit až 43 milionům korun,“ řekla mluvčí města Třebíč Irini Martakidisová.
Odloží proto například přístavbu hvězdárny, tím ušetří 12, 5 milionu korun. Letos nevykoupí ani pozemky pro průmyslovou zónu, což by mělo znamenat úsporu pěti milionů.
Na sídlišti v Chodově je co opravovat. Chodníky, dětské hřiště, parkoviště. Město to plánuje už roky a starosta Patrik Pizinger (HNHMR) se bude snažit projekt udržet. Jestli to vyjde, ale ještě neví. „Pokud ministerstvo financí zrealizuje záměr, kde se budeme podílet na všech těch opatřeních, která připravují, tak nám vezmou i ten poslední zbytek peněz a nám už na tenhle projekt prostě nezbyde,“ konstatoval starosta.
Opravovat se tam nebude ani přístupová cesta ke garážím. Pokud by ji dělníci v létě rozkopali, může se stát, že město už nebude mít peníze na její dokončení. Pomoci právě s opravou některých silnic chce i ministerstvo pro místní rozvoj. „My jsme těsně před vyhlášením výzvy z IROP na silnice 2. a 3. tříd, ale máme i spoustu projektů v zásobníku,“ uvedla ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (za ANO).