Sněmovna schválí ve vládní rozpočtové novele z poslaneckých úprav zřejmě jen návrhy KSČM na přesuny 2,3 miliardy korun. V souladu se stanovisky ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO) to v pátek plénu doporučil rozpočtový výbor. K ostatním pozměňovacím návrhům opozice, ale i koaliční sociální demokracie se výbor postavil záporně.
V rozpočtu se mohou přesunout dvě miliardy. Sněmovní výbor podpořil komunistické návrhy
3 minuty
Události: Jaké změny v rozpočtu mohou projít
Vládní rozpočtová předloha zvyšuje letošní schodek na půl bilionu korun. Sněmovna by ji měla schvalovat ve středu.
Komunisté chtějí dát návrhem svého poslance Jiřího Dolejše z rozpočtové rezervy 1,75 miliardy korun na odměny zdravotníků v nemocnicích a v sociálních službách, 200 milionů na odměny zaměstnanců zejména dětských domovů a 50 milionů korun na odměny sociálních pracovníků v obcích.
Komunisté navrhli také přidat z rezervy 300 milionů korun regionálnímu školství na pořízení digitálních učebních pomůcek a posílení takzvané zážitkové pedagogiky. KSČM ve sněmovně menšinový kabinet ANO a ČSSD toleruje.
Výbor odmítl i návrh vládní ČSSD
K rozpočtové novele poslanci podali více než 20 návrhů úprav v celkovém objemu asi 165 miliard korun. Záporně se výbor postavil například i k požadavkům sociálního demokrata Václava Votavy posílit rozpočet Správy státních hmotných rezerv o 460 milionů korun a kapitolu ministerstva školství o 1,5 miliardy korun na vzdělávání na dálku. Výbor nesouhlasil třeba ani s návrhy Piráta Mikuláše Ferjenčíka na snížení rozpočtové rezervy a tím i schodku o 11 miliard, o 16 miliard nebo o 25 miliard korun.
Podle Ferjenčíka je neuvěřitelné, že stát při rekordním schodku 500 miliard korun nedělá žádné úspory ve svém provozu. „V situaci, kdy je obrovský propad příjmů a nárůst výdajů a půjčujeme si peníze, odmítá stát šetřit kdekoliv. Proto jsme navrhli snížení schodku,“ komentuje svůj návrh.
Místopředseda výboru Jan Volný (ANO) podotýká, že Votavův návrh se značně překrýval s návrhem Dolejše, a proto ho výbor odmítl. Komunistické požadavky považuje poslanec vládního hnutí za rozumné. „Bylo to tam, kde jsme to jako vláda opomněli, to je odměna zdravotního personálu,“ komentuje přesuny prostředků.
Předsedkyně poslaneckého výboru Miloslava Vostrá (KSČM) doufá, že jde o změnu poslední. Její strana se prý snažila nasměrovat prostředky tam, kde chybí a kde je potřebují jednotlivé resorty.
Změny letošního rozpočtu vláda zdůvodňuje zmírněním ekonomických dopadů epidemie nového koronaviru. Původně měl činit schodek 40 miliard, posléze ho sněmovna zvýšila na návrh kabinetu na 200 miliard a poté na 300 miliard. Nyní má vzrůst o dalších 200 miliard korun.
Agentura Fitch v pololetí zhoršila rekordní počet státních ratingů
Mezinárodní ratingová agentura Fitch Ratings v prvním pololetí v důsledku negativních dopadů koronavirové krize na veřejné finance zhoršila rekordních 33 státních ratingů. Zhoršování hodnocení úvěrové spolehlivosti států navíc patrně ještě není u konce. Rating České republiky nicméně potvrdila na stupni AA- se stabilním výhledem. Informoval o tom v pátek server televize CNBC.
James McCormack, který má ve Fitch státní ratingy na starosti, upozornil, že agentura hodnotí výhled ratingů čtyř desítek zemí jako negativní. To signalizuje, že by agentura v dohledné době mohla přikročit ke zhoršení ratingových známek těchto států.
„Nikdy v historii Fitch Ratings jsme neměli negativní výhled u 40 zemí současně,“ řekl McCormack v televizním pořadu CNBC s názvem Capital Connection. „Už v první polovině roku jsme zhoršili 33 státních ratingů. V žádném roce jsme jich ještě nikdy 33 nezhoršili, nyní jsme to udělali už za půl roku,“ dodal.
Zvýšené výdaje přispějí ke zhoršení finanční pozice mnoha zemí
Fitch v pololetí snížila například hodnocení úvěrové spolehlivosti Británie, Austrálie, Itálie či Slovenska a výhled zhoršila na negativní mimo jiné u Francie.
McCormack upozornil, že vlády letos zvyšují výdaje, aby pomohly svým ekonomikám překonat negativní dopady koronavirové krize. Předpověděl, že se tak zhorší finanční pozice všech 119 zemí, které agentura Fitch hodnotí. Toto zhoršení podle něj může mít podobu vyšších deficitů či menších přebytků vládních rozpočtů a rostoucích státních dluhů. Mezinárodní měnový fond už dříve varoval, že celosvětový veřejný dluh by mohl překročit hranici 100 procent globálního hrubého domácího produktu.
Úvěrový rating je důležitým vodítkem pro investory, neboť jim ukazuje, jaká je pravděpodobnost řádného splácení půjček. Má významný vliv na ochotu věřitelů příslušnému státu či jinému subjektu půjčovat a rovněž na podmínky půjčky, například na úrokovou sazbu. Čím je rating vyšší, tím lépe je dlužník vnímán v očích věřitelů a tím je i pravděpodobnější, že si bude schopen zajistit levnější půjčky.
