O zpěv byla ve vládě pře, nakonec prošel zákaz, řekl Zaorálek. Slíbil odškodnění podnikatelům v kultuře

25 minut
Události, komentáře: Nouzový stav a opatření
Zdroj: ČT24

Podnikatelé i samostatně činné osoby působící v kultuře dostanou podle Lubomíra Zaorálka (ČSSD) další peníze od státu. Ministr kultury je přitom přesvědčen, že omezení avizovaná ministrem zdravotnictví Romanem Prymulou (za ANO) skutečně bude možné po dvou týdnech zrušit. Opoziční poslanec Miroslav Kalousek (TOP 09) o tom ale pochybuje. Vláda podle něj svým postupem ztratila důvěru veřejnosti. Zaorálek, Kalousek a také předsedkyně sněmovního rozpočtového výboru Miloslava Vostrá (KSČM) diskutovali o nouzovém stavu v Událostech, komentářích.

Premiér s ministrem zdravotnictví ve středu dopoledne hájili plánované vyhlášení nouzového stavu nejprve v Poslanecké sněmovně a pak se přesunuli na schůzi vlády, aby jej skutečně schválili. Způsob, kterým svůj postup před poslanci prezentovali, však členy sněmovny příliš nepotěšil. I v klubu KSČM, která vládu v mnoha důležitých hlasováních podporuje, zavládly podle Miloslavy Vostré rozpaky – mimo jiné proto, že se členové vlády ze sněmovny poroučeli ještě před koncem debaty.

„Myslím, že viděli i občané, že co se týká účasti ministrů, odpovědí na otázky, tak současně jednala vláda. Padaly otázky, ale zrovna nebyl přítomen například ministr zdravotnictví, protože byl na jiném jednání,“ poukázala.

Podle ministra kultury ale z jednání ve sněmovně také vyplynulo, že důvod, proč je potřeba nouzový stav vyhlásit a zavést na něj navázaná opatření, každý chápe. Odmítl, že by vláda zašla dál, než po schválení nouzového stavu avizoval ministr zdravotnictví.

„Pan ministr Prymula opakuje, že je přesvědčen vzhledem k tomu, že se podařilo snížit reprodukční číslo z 1,6 na 1,24, že by tato opatření mohla stačit k tomu, abychom to srazili na 0,8 až 0,9,“ zdůraznil Zaorálek.

Miroslav Kalousek o tom však přesvědčen není. „Nouzový stav vládu opravňuje ke každému z opatření, která tady byla na jaře,“ poukázal. Vláda podle něj ztratila důvěru občanů. „Promrhala důvěru svojí chaotickou argumentací, svým chaotickým rozhodováním‚ 'odvolávám, co jsem odvolal, slibuji, co jsem slíbil'. Veřejnost dnes nemá důvod věřit premiérovi, nevěřila ani ministru zdravotnictví (Adamu) Vojtěchovi,“ poukázal.

Jednotlivá opatření nechtěl opoziční politik podrobně hodnotit, byť se pozastavil nad tím, „proč je árie Cavaradossiho větší problém než monolog Hamleta“. Lubomír Zaorálek připustil, že se o rozsahu omezení v kulturním životě s Romanem Prymulou přel, ale nakonec musel ustoupit.

„My jsme se přeli o zpívání. Měl jsem představu, že by se mohl vytvořit trochu větší prostor. Budiž, dnes se prosadila varianta, která byla schválena,“ poznamenal. Zároveň však Zaorálek připustil, že pro něj zákaz zpěvu není tak velké překvapení, protože na tuto činnost jako velmi rizikovou poukazují i vědecké studie. „Je zavřena Metropolitní opera. Není překvapivá věc, že když se hledají zdroje, tak se najdou v této oblasti,“ dodal.

Pro Kalouska není zákaz zpěvu takový problém. „Já zpívám pouze v sebeobraně, to je velmi účinné,“ přiznal. Také Miloslava Vostrá soudí, že „kdyby to opravdu mělo být 14 dní, je to něco, s čím se všichni dokážeme srovnat“. Oba nevládní politici jsou však přesvědčeni, že by kabinet měl ruku v ruce se zákazy podpořit ty, na které nejvíce dopadnou.

Podle Zaorálka se na to ministerský sbor již připravuje. „V rámci COVID – kultura vypíšeme další titul, kde se budeme snažit pomoci firmám v kultuře a také jedincům, OSVČ – hudebníkům a dalším. Domluvil jsem se s panem ministrem (Karlem) Havlíčkem, že pokud by se kvůli vývoji ukázalo, že by nestačily prostředky, které tam jsou, budeme se bavit o dalších,“ oznámil.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 5 hhodinami

Novým šéfem ODS je Kupka. Prvním místopředsedou se stal Portlík

Občanští demokraté v sobotu na kongresu v Praze zvolili novým lídrem strany dosavadního místopředsedu Martina Kupku, po dvanácti letech vystřídal v čele strany expremiéra Petra Fialu. Neuspěl Kupkův protikandidát, kterým byl místostarosta městského obvodu Ostrava-Jih Radim Ivan. Strana si v sobotu zvolila také prvního místopředsedu, kterým se stal starosta Prahy 9 Tomáš Portlík.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Post šéfa Pirátů obhájil Hřib. „Míříme do příští vlády,“ řekl po zvolení

Funkci předsedy opozičních Pirátů obhájil na celostátním fóru strany v Prachaticích poslanec Zdeněk Hřib. Jeho vyzyvatelem byl místostarosta městského obvodu Moravská Ostrava a Přívoz David Witosz. Hřib v projevu po zvolení prohlásil, že Piráti míří do příští vlády. Místopředsedy strany byli zvoleni poslanec Martin Šmída, místopředsedkyně poslaneckého klubu Kateřina Stojanová, podnikatel Jiří Hlavenka a šéfka poslaneckého klubu strany Olga Richterová.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Vondráček kritizuje Hrad za „kádrovací materiál“ k Turkovi. Lipavský mluví o šedé zóně v ústavě

Šéf sněmovního zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) a exministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS) debatovali v Událostech, komentářích o situaci okolo vládního zmocněnce pro klimatickou politiku Filipa Turka (za Motoristy) a jeho nejmenování ministrem. Podle Vondráčka je odůvodnění Hradu k nejmenování Turka ministrem „kádrovací materiál“. „Měli bychom ctít, že ústava v tomto případě ten prostor nejmenovat prezidentovi nedává, i když je přímo volený občany,“ vyzval. Lipavský se kloní k tomu, že by měl prezident premiérovi v případě jmenování ministrů vyhovět, ale ta určitá šedá zóna v ústavě podle něj dává prostor k politickým jednáním. „Andrej Babiš (ANO) v tomto případě nečiní další kroky a netrvá na tom, aby byl Turek jmenován ministrem,“ podotknul. Debatu, v níž probrali také návštěvu prezidenta Petra Pavla na Ukrajině či nezvolení předsedy STAN Víta Rakušana místopředsedou sněmovny, moderovala Tereza Řezníčková.
před 12 hhodinami

Volodymyr Zelenskyj předal Petru Pavlovi řád za zásluhy o Ukrajinu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po pátečním jednání v Kyjevě předal českému prezidentovi Petru Pavlovi Řád knížete Jaroslava Moudrého nejvyššího stupně za osobní přínos ke spolupráci a za obhajobu územní celistvosti země. Ukrajina udělila Pavlovi tento řád již loni v srpnu, ale oficiálně si ho převzal až nyní. Český prezident pokračuje druhým dnem v návštěvě země. Podle něj česká iniciativa zajišťuje polovinu dodávek munice pro ukrajinskou armádu.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Čech vězněný ve Venezuele Jan Darmovzal byl propuštěn

Po několika týdnech intenzivního vyjednávání se podařilo propustit Čecha Jana Darmovzala vězněného ve Venezuele. Na mimořádném brífinku to ve sněmovně oznámili ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a premiér Andrej Babiš (ANO). Český občan byl dle Macinky propuštěn v pátek okolo 04:00 SEČ a je v docela uspokojivém zdravotním stavu v Caracasu. Česko pro něj do země posílá letadlo. Macinka později Radiožurnálu sdělil, že letoun do Prahy přepraví i dalších šest propuštěných jiných národností.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Pavel: Česká iniciativa dodává Kyjevu půlku munice. Zelenskyj za ni děkoval

Česká muniční iniciativa zajišťuje polovinu dodávek velkorážní munice pro ukrajinskou armádu, řekl prezident Petr Pavel po pátečním setkání se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským v Kyjevě. Ten ocenil, že bude projekt pokračovat i za nové vládní koalice. Hlavy státu hovořily také o stavu mírových jednání či situaci v ukrajinské energetice, která se potýká s problémy v důsledku ruských útoků.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Sněmovna vyzvala Pavla ke jmenování ministrů. Postoj Hradu nezměnila

Sněmovna vyzvala prezidenta Petra Pavla, aby jmenoval ministry podle návrhů premiéra. Výzva se týká čestného prezidenta Motoristů Filipa Turka, kterého Pavel kvůli jeho postojům a výrokům odmítl jmenovat ministrem životního prostředí. Hrad vzal usnesení na vědomí, sněmovna má ke stanovisku právo, nemůže ale prý prezidentovi ukládat povinnosti. Názor prezidenta dokument nezměnil, poznamenal Hrad.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026
Načítání...