Při výrazném snížení daní je ve hře i zmrazení platů státních zaměstnanců, říká Schillerová

6 minut
Zmrazení platů státních zaměstnanců?
Zdroj: ČT24

V případě výrazného snížení daní by se pro příští rok mohly zmrazit platy státních zaměstnanců. Ministryně financí Alena Schillerová v rozhovoru pro Českou televizi řekla, že počítá i s možností, že by jejich platy nerostly vůbec, a to vzhledem k plánu zrušit od ledna příštího roku superhrubou mzdu a zároveň snížit daň z příjmů. Na kolik by měla klesnout, ale není stále jasné, vláda v programovém prohlášení počítá s 19 procenty, premiér ale mluví o patnáctiprocentní sazbě.

„Musíme si říct, jak porostou platy státních zaměstnanců, pokud půjdeme na takové velké snížení, tak samozřejmě budu razit, aby pak růst třeba ani nebyl, protože si vemte, že to by bylo snížení o víc než pět procent,“ konstatuje ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Výjimkou by měli být učitelé, kde je dohoda na růstu devět procent.

Varianta zmrazení platů pro příští rok je problematická pro koaliční ČSSD, která už dříve kvůli výpadkům z příjmů státního rozpočtu kritizovala premiérův plán snížit daň na patnáct procent. A odboroví předáci se pak v názoru na to, zda po snížení daní na příští rok zmrazit platy státních zaměstnanců, liší.

„Vůbec to není dobrá cesta. Pokud vláda počítá s růstem HDP na příští rok, tak to nejde jinak, než aby se podpořila spotřeba. Pouhá manipulace s daněmi to nemůže udělat,“ říká předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula.

„Je to správná cesta. Když návrh projde, tak se bude týkat i soukromé sféry a vlastně to bude plošné navýšení mezd po celé republice,“ míní naopak předseda Asociace samostatných odborů ČR Bohumír Dufek.

To, že by příští rok nemusely platy růst, kritizuje i Vojtěch Rossenberger, který působí v odborech a jako zaměstnanec pracuje na finančním úřadu v Olomouci. „Těch patnáct procent a zamražení je pro odbory nepřijatelné. Ve veřejném sektoru je to investice do lidských zdrojů, která se vždycky státu vrátí,“ vysvětluje Rossenberger.

Nižší daně podporují i koaliční sociální demokraté, premiérův plán byl pro ně kvůli výpadku desítek miliard ze státního rozpočtu příliš, chtěli proto vědět jak příjmy nahradit. Plán, že by v takovém případě příští rok nerostly platy ve veřejné sféře, ale považují za problematický.

„I v případě policistů a dalších profesí, které působí ve veřejné sféře, by to pro nás bylo problematické, ale je to skutečně na debatu v rámci koalice,“ konstatuje místopředseda strany ČSSD a ministr zahraničí Tomáš Petříček.

Opoziční ODS zrušení superhrubé mzdy a patnáctiprocentní sazbu už dřív sama navrhla. S tím, aby se v takovém případě nezvyšovaly platy státních zaměstnanců, souhlasí.

„Nemusely by se zvyšovat nominální hodnoty těch mezd, ale každý by měl o sedm procent čistého víc bez ohledu na to, jestli pracuje pro stát nebo jestli pracuje v soukromé sféře,“ říká 1. místopředseda strany a předseda poslaneckého klubu Zbyněk Stanjura (ODS).

Piráti by podpořili i 19% sazbu daně – pokud by se zároveň zvýšila sleva na poplatníka. „Rozumné by bylo zhruba devatenáct procent a k tomu valorizovat základní slevu na poplatníka na průměrnou mzdu,“ říká místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Mikuláš Ferjenčík (Piráti).

Stále nejsou jasné chystané daňové změny, upozorňují komunisté i lidovci

O možnosti růstu slev mluví i lidovci a kritizují, že stále nejsou jasné chystané daňové změny. „Ani my jako poslanci neznáme přesné parametry, jestli patnáct nebo devatenáct procent, a jak by se to promítlo do platů státních zaměstnanců,“ uvedl předseda strany KDU-ČSL Marian Jurečka.

Komunisté, kteří menšinový kabinet tolerují, ale chtějí, aby i při snížení daní platy státních zaměstnanců rostly alespoň o inflaci. „Inflace u nás je přes tři procenta, očekává se, že bude 3,8 procenta, takže když nic jiného, tak určitě bude tlak i z naší strany, aby inflace byla pokryta,“ vysvětluje předsedkyně sněmovního rozpočtového výboru Miloslava Vostrá (KSČM).

Vládní koalice bude jednat o platech státních zaměstnanců a daních příští týden, kdy se sejde ministryně financí Alena Schillerová s předsedou ČSSD Janem Hamáčkem. Obě témata pak s vládou projednají i zástupci odborů a zaměstnavatelů na zasedání tripartity 21. září.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Ruský ministr prohlásil, že tamní ekonomika je na pokraji recese

Ruský ministr hospodářství Maxim Rešetnikov na mezinárodním ekonomickém fóru v Petrohradu prohlásil, že ruská ekonomika je na pokraji recese. O tom, zda do ní skutečně vstoupí, podle něj rozhodne vývoj měnové politiky, informuje agentura Reuters.
před 3 hhodinami

Většina kontrolovaných e-shopů porušila zákon, zjistila inspekce

U většiny e-shopů kontrolovaných v prvním čtvrtletí letošního roku zjistila Česká obchodní inspekce (ČOI) porušení zákona. Ze 174 kontrol jich s pochybením bylo 87 procent, v loňském prvním čtvrtletí šlo o 79 procent kontrol z 223, informovala inspekce.
12:00Aktualizovánopřed 8 hhodinami

K blackoutu ve Španělsku přispělo i nevhodné chování provozovatele sítě, tvrdí ministryně

Celostátní výpadek elektrické sítě, který zasáhl Španělsko 28. dubna, měl více příčin, přispělo k němu ale nevhodné počínání provozovatele sítě Red Eléctrica a některých elektráren. Při prezentaci vládní analýzy okolností výpadku to řekla ministryně zodpovědná za energetiku Sara Aagesenová. Výpadek podle ní vyvolalo přepětí, na které síť nebyla schopná reagovat. Ministerstvo vedené Aagesenovou předloží v krátké době opatření, která mají posílit schopnost španělské sítě se s podobnými výkyvy v napětí vyrovnávat.
17. 6. 2025

Krize IPB vyvrcholila před čtvrt stoletím razií

Fronty před pobočkami, klienti hromadně vybírající vklady, ale také útvar rychlého nasazení a nucená správa. Krize v krachující Investiční a poštovní bance vrcholila před 25 lety – 16. června 2000. Lidé na prosakující informace o její špatné kondici reagovali rychle a pár dní po prvních výběrech do banky přišlo ozbrojené policejní komando. Potíže přitom trvaly už dlouho a pomoci měla japonská investiční skupina Nomura. Třetí největší peněžní ústav v zemi ale nakonec po letech sporů a arbitráží za jednu korunu převzala ČSOB.
16. 6. 2025

Na dani z nemovitosti se zatím vybralo 15,5 miliardy

Majitelé nemovitostí zatím letos zaplatili na dani z jejich vlastnictví 15,48 miliardy korun, tedy o 187 milionů více než v loňském roce. Jedná se zhruba o dvě třetiny částky očekávané za celý rok. Sedm a půl miliardy mají majitelé poslat do začátku prosince. Daň vybírá stát, výnos ale putuje obcím.
15. 6. 2025

Ropa po izraelském útoku prudce zdražuje, evropské i americké akcie oslabily

Ceny ropy prudce vzrostly po zprávě o izraelském útoku na Írán. Severomořská ropa Brent si kolem 7:30 SELČ připisovala téměř osm procent a pohybovala se blízko 75 dolarů za barel. Během noci na pátek se vyšplhala až na 78,50 dolaru za barel, tedy na nejvyšší úroveň od 27. ledna. Evropské akcie uzavřely obchodování poklesem. Panevropský akciový index STOXX Europe 600 ztratil 0,89 procenta na 544,94 bodu. Prudce oslabily také americké akcie.
13. 6. 2025Aktualizováno13. 6. 2025

V novém řádu světa musíme mít silný hlas, říká šéfka Evropské investiční banky

V současnosti se tvoří nové světové uspořádání a je potřeba, aby se na jeho vzniku podílel silný evropský hlas, míní ekonomka a ředitelka Evropské investiční banky Nadia Calviñová. Do funkce nastoupila v lednu 2025 a mezi jejími prioritami byla podpora evropské obrany, do které zahrnuje i investice do kritické infrastruktury nebo do ubytování. Barbora Maxová vedla s Calviñovou rozhovor na bezpečnostní konferenci Globsec.
13. 6. 2025

Outfity z Reeboku za pár korun zřejmě nebudou, firma ruší objednávky

Americká oděvní firma Reebok během víkendu na svém e-shopu omylem nabízela produkty za velmi nízké ceny. Lidé tak ve velkém nakupovali i desítky položek sportovního zboží za pár korun. Sortiment ale společnost velmi pravděpodobně nedodá, objednávky začala rušit.
10. 6. 2025
Načítání...