V případě výrazného snížení daní by se pro příští rok mohly zmrazit platy státních zaměstnanců. Ministryně financí Alena Schillerová v rozhovoru pro Českou televizi řekla, že počítá i s možností, že by jejich platy nerostly vůbec, a to vzhledem k plánu zrušit od ledna příštího roku superhrubou mzdu a zároveň snížit daň z příjmů. Na kolik by měla klesnout, ale není stále jasné, vláda v programovém prohlášení počítá s 19 procenty, premiér ale mluví o patnáctiprocentní sazbě.
„Musíme si říct, jak porostou platy státních zaměstnanců, pokud půjdeme na takové velké snížení, tak samozřejmě budu razit, aby pak růst třeba ani nebyl, protože si vemte, že to by bylo snížení o víc než pět procent,“ konstatuje ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Výjimkou by měli být učitelé, kde je dohoda na růstu devět procent.
Varianta zmrazení platů pro příští rok je problematická pro koaliční ČSSD, která už dříve kvůli výpadkům z příjmů státního rozpočtu kritizovala premiérův plán snížit daň na patnáct procent. A odboroví předáci se pak v názoru na to, zda po snížení daní na příští rok zmrazit platy státních zaměstnanců, liší.
„Vůbec to není dobrá cesta. Pokud vláda počítá s růstem HDP na příští rok, tak to nejde jinak, než aby se podpořila spotřeba. Pouhá manipulace s daněmi to nemůže udělat,“ říká předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula.
„Je to správná cesta. Když návrh projde, tak se bude týkat i soukromé sféry a vlastně to bude plošné navýšení mezd po celé republice,“ míní naopak předseda Asociace samostatných odborů ČR Bohumír Dufek.
To, že by příští rok nemusely platy růst, kritizuje i Vojtěch Rossenberger, který působí v odborech a jako zaměstnanec pracuje na finančním úřadu v Olomouci. „Těch patnáct procent a zamražení je pro odbory nepřijatelné. Ve veřejném sektoru je to investice do lidských zdrojů, která se vždycky státu vrátí,“ vysvětluje Rossenberger.
Nižší daně podporují i koaliční sociální demokraté, premiérův plán byl pro ně kvůli výpadku desítek miliard ze státního rozpočtu příliš, chtěli proto vědět jak příjmy nahradit. Plán, že by v takovém případě příští rok nerostly platy ve veřejné sféře, ale považují za problematický.
„I v případě policistů a dalších profesí, které působí ve veřejné sféře, by to pro nás bylo problematické, ale je to skutečně na debatu v rámci koalice,“ konstatuje místopředseda strany ČSSD a ministr zahraničí Tomáš Petříček.
Opoziční ODS zrušení superhrubé mzdy a patnáctiprocentní sazbu už dřív sama navrhla. S tím, aby se v takovém případě nezvyšovaly platy státních zaměstnanců, souhlasí.
„Nemusely by se zvyšovat nominální hodnoty těch mezd, ale každý by měl o sedm procent čistého víc bez ohledu na to, jestli pracuje pro stát nebo jestli pracuje v soukromé sféře,“ říká 1. místopředseda strany a předseda poslaneckého klubu Zbyněk Stanjura (ODS).
Piráti by podpořili i 19% sazbu daně – pokud by se zároveň zvýšila sleva na poplatníka. „Rozumné by bylo zhruba devatenáct procent a k tomu valorizovat základní slevu na poplatníka na průměrnou mzdu,“ říká místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Mikuláš Ferjenčík (Piráti).
Stále nejsou jasné chystané daňové změny, upozorňují komunisté i lidovci
O možnosti růstu slev mluví i lidovci a kritizují, že stále nejsou jasné chystané daňové změny. „Ani my jako poslanci neznáme přesné parametry, jestli patnáct nebo devatenáct procent, a jak by se to promítlo do platů státních zaměstnanců,“ uvedl předseda strany KDU-ČSL Marian Jurečka.
Komunisté, kteří menšinový kabinet tolerují, ale chtějí, aby i při snížení daní platy státních zaměstnanců rostly alespoň o inflaci. „Inflace u nás je přes tři procenta, očekává se, že bude 3,8 procenta, takže když nic jiného, tak určitě bude tlak i z naší strany, aby inflace byla pokryta,“ vysvětluje předsedkyně sněmovního rozpočtového výboru Miloslava Vostrá (KSČM).
Vládní koalice bude jednat o platech státních zaměstnanců a daních příští týden, kdy se sejde ministryně financí Alena Schillerová s předsedou ČSSD Janem Hamáčkem. Obě témata pak s vládou projednají i zástupci odborů a zaměstnavatelů na zasedání tripartity 21. září.
