Konec superhrubé mzdy se zřejmě blíží. Babiš uvažuje i o rušení odvodů na sociální pojištění

Nahrávám video
Rušení superhrubé mzdy se zřejmě blíží
Zdroj: ČT24

Po letech slibů se přiblížila největší daňová změna od roku 2008. Vláda se shodla na plánu zrušení takzvané superhrubé mzdy. Podrobněji ho má probrat koaliční rada během léta, samotný návrh by pak kabinet mohl předložit v září. Premiér počítá s účinností od ledna. Krok, který má vláda v programovém prohlášení, obsahuje i snížení daně z příjmů pro zaměstnance.

„Určitě budu prosazovat, aby zrušení superhrubé mzdy nebylo jen podle programového prohlášení vlády, ale aby to bylo ambicióznější,“ uvedl premiér a předseda hnutí ANO Andrej Babiš.

V rozhovoru pro Českou televizi totiž taky řekl, že uvažuje o možnosti úplného zrušení sociálních odvodů pro zaměstnance, což by podle něj znamenalo výpadek 80 miliard korun ze státního rozpočtu.

Podle ministryně financí a vicepremiérky Aleny Schillerové (za ANO) ovšem takový plán není na stole; zaměstnance chce podpořit primárně  zrušením superhrubé mzdy.

Superhrubá mzda se bude řešit v souladu s rozpočtem, jeho příprava začne v srpnu

O konci superhrubé mzdy jednala koaliční rada už v lednu, vládní strany tehdy ale téma přerušily. „Sociální demokracie nebude soutěžit s pravicí o to, kdo dřív sníží daně a oslabí stát,“ řekl k tomu vicepremiér a ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD). „Je to priorita, ale samozřejmě, za určitých podmínek,“ uvedl místopředseda hnutí a ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO).

Konec superhrubé mzdy je rovněž součástí vládního programového prohlášení; kabinet k tomu vyzývala i opozice během jednání o státním rozpočtu. Mezitím se ale už návrh opět vrátil na stůl, když vláda schválila paušální daň pro živnostníky.

  • Změny v superhrubé mzdě jsou pro vládu citlivým tématem i proto, že se dotýkají klíčových příjmů. Vloni stát na dani z příjmů fyzických i právnických osob získal bezmála 430 miliard korun. Inkaso pojistného na sociální zabezpečení bylo ještě o 122 miliard vyšší.
  • Patnáctiprocentní daň ze superhrubé mzdy odolává už dlouho. Přečkala hned několik politických reprezentací. Zavedla ji v roce 2008 vláda Mirka Topolánka. Princip je takový, že lidé platí daň z příjmu nejen z hrubé mzdy, ale i ze sociálního a zdravotního pojištění, které za ně odvádí zaměstnavatel.
  • V roce 2011 schválil zrušení superhrubé mzdy kabinet Petra Nečase. Odložil ale účinnost až na rok 2015. A pozdější Sobotkova vláda na zrušení nepřistoupila.
  • Předloni navrhla zrušení ministryně financí Alena Schillerová. Kvůli nedostatku podpory tehdejší jednobarevné vlády hnutí ANO ale zamýšlený krok stáhla. Znovu to zkusila vloni v lednu. Ani tento návrh neuspěl.

„Pomáhá se živnostníkům a já bych chtěla, aby vláda pomáhala taky zaměstnancům, takže máme dohodu,“ zdůraznila ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD). „Budeme to téma řešit v souladu s rozpočtem a příprava na rozpočet začne v srpnu,“ upřesnila ministryně financí Schillerová.

Se zrušením superhrubé mzdy se má totiž snížit daň z příjmů na 19 procent. Tím by zaměstnancům měly vzrůst čisté výplaty. Například ti s příjmem 20 tisíc by mohli ušetřit 220 korun za měsíc, ti s 50 tisíci přes pět set.

Grafika 1 Superhrubá mzda
Zdroj: ČT24

„Podpoříme jakoukoliv variantu, která povede ke snížení zdanění práce zaměstnanců. Vláda periodicky říká, že to zruší, že to nezruší, dokud ten návrh neuvidím, tak neuvěřím,“ konstatuje místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Mikuláš Ferjenčík (Piráti).

Grafika 2 Superhrubá mzda
Zdroj: ČT24

Zrušení odvodů není podle Schillerové na stole

Premiér Andrej Babiš v rozhovoru pro Českou televizi avizoval, že chce jít ještě dál a zaměstnancům třeba snížit nebo úplně zrušit odvody na sociální pojištění. „Pro fyzické osoby, tím pádem by lidem zůstaly v peněženkách slušné peníze,“ prohlásil Babiš s tím, že se to musí ještě ale prodiskutovat v NERVu a v koalici.

„Se snížením sociálního pojištění počítáme, za podmínky, že bude provedena důchodová reforma. Je potřeba ten rozdíl, co bude chybět, pokrýt z jiných zdrojů,“ řekla k tomu ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD).

Snížení odvodů by uvítali i komunisté nebo ODS, úplné zrušení si ale i kvůli výpadku z rozpočtu představit neumí. Stejně jako ministryně financí.

„Pan premiér se vždy o těch věcech baví a řešili bychom je. Je několik cest, ale žádná taková, kde by bylo zrušení odvodů, na stole není,“ uvedla Schillerová.

„Zrušení… to bych byla docela překvapená, ale konzultovalo se, že by mohlo být snížení, my jsme pro snížení,“ řekla předsedkyně sněmovního rozpočtového výboru Miloslava Vostrá (KSČM).

Místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Jan Skopeček (ODS) tomu, že by vláda chtěla rušit sociální odvody zaměstnanců, moc nevěří, i když obecně je podle něho v Česku problém vysokých sociálních odvodů.

Možné změny sociálních odvodů i zrušení superhrubé mzdy má koalice projednávat během léta, a to společně s přípravou státního rozpočtu na příští rok.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Minutu po minutěSchillerová hájila návrh rozpočtu. Nemáte právo kritizovat, vzkázala opozici

Poslanecká sněmovna ve středu začala v úvodním kole projednávat návrh státního rozpočtu na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) na úvod svého vystoupení ve sněmovně zdůraznila, že předložený návrh je „úplný, reálný a pravdivý". Opozice podle ní nemá právo rozpočet kritizovat. Odmítla i výrok Národní rozpočtové rady (NRR), podle níž je rozpočet v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, na což ve sněmovně poukázal i předseda ODS Martin Kupka.
06:00Aktualizovánopřed 9 mminutami

Hosté Událostí, komentářů debatovali o státním rozpočtu

Rozpočtový výbor v úterý doporučil schválit rozpočet na příští rok, který vláda Andreje Babiše (ANO) předložila se schodkem 310 miliard korun. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) je rozpočet realistický, pravdivý, a schodek je maximum možného. Opozice ho naopak tvrdě kritizuje. „Tenhle státní rozpočet jde úplně proti budoucím generacím, proti našim dětem, ti to všichni zaplatí na vyšší obsluze státního dluhu,“ sdělil v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským místopředseda výboru Benjamin Činčila (KDU-ČSL). „Rozpočtovou odpovědnost ukážeme v dalších letech. Je potřeba připomenout, že jsme ten rozpočet zdědili, že tam byl rozpočet, ve kterém chyběly miliardy ve výdajích, (...) naopak tam byly zvýšené příjmy,“ podotkl místopředseda výboru Patrik Pařil (ANO).
před 3 hhodinami

Europarlament schválil odklad ETS 2 na rok 2028

Europoslanci v úterý schválili klimatický cíl snížit do roku 2040 emise o devadesát procent oproti roku 1990. Až pět procentních bodů čistých emisí může pocházet z vysoce kvalitních mezinárodních uhlíkových kreditů od partnerských zemí. Součástí dohody je i odložení zavedení emisních povolenek ETS 2 o jeden rok, tedy na rok 2028.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Novou zelenou úsporám čekají změny. Z dotací mohou být úvěry

Do dotačního programu Nová zelená úsporám, který přispívá třeba k zateplování domů nebo instalacím solárních panelů, má jít méně peněz. Změní se i forma podpory – podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) je nutné přejít od přímých dotací k nepřímé pomoci. Domácnosti by tak mohly čerpat třeba zvýhodněné úvěry. Opozice změny kritizuje.
před 16 hhodinami

Část „dárků“ voličům bude velmi drahá, komentuje Horská návrh rozpočtu

Návrh státního rozpočtu na letošní rok je z hlediska vlády maximum chtěného, uvedla v Interview ČT24 ekonomka Helena Horská. Některé „dárky,“ které tak podle ní koalice dává svým voličům, ale budou velmi drahé, upozornila. Disciplína při sestavování rozpočtu se sice zhoršuje už roky, teď se to však děje ve velkém, dodala Horská v rozhovoru, který moderovala Barbora Kroužková.
před 16 hhodinami

Rozpočtový výbor doporučil schválit rozpočet se schodkem 310 miliard korun

Sněmovní rozpočtový výbor doporučil v úterý hlasy koaliční většiny Poslanecké sněmovně schválit základní parametry státního rozpočtu na letošní rok. Jedná se o příjmy, výdaje, schodek a způsob jeho vypořádání. Navržený schodek se má meziročně zvýšit na 310 miliard korun. Národní rozpočtová rada (NRR) vydala prohlášení, že závazný limit deficitu je 246 miliard, návrh ho tedy překračuje o 64 miliard korun.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

Reportéři ČT zmapovali šedou zónu byznysu okolo pracovních agentur

Reportéři ČT pátrali v šedém byznysu pracovních agentur. Ti, kdo v této šedé zóně podnikají, se často pohybují na hraně zákona, nebo dokonce za ní. Lidé pracují v hrozných podmínkách, někdy i zcela na černo bez pracovní smlouvy. Stát přitom přichází ročně kvůli nezaplaceným daním a odvodům o desítky miliard korun. Existují tací, kteří na celém systému velice dobře vydělávají, a dokonce tvrdí, že mají kontakty na některá ministerstva, kde se řeší právě tento byznys. Na to, kdo jsou tito lidé a v čem selhává stát, se zaměřilo nové vydání pořadu Reportéři +.
včera v 10:14

Města přicházejí kvůli nezaplaceným pokutám o desítky milionů

Města a obce odepisují ročně desítky milionů korun na nezaplacených pokutách za porušování veřejného pořádku. Problém jim pomáhá řešit celní správa, která pro radnice dluhy také vymáhá. I ona ale dostane z dlužníků jen třetinu peněz, které mají zaplatit. Podle varování centrálního registru dlužníků by letos počet insolvencí mohl narůst až o padesát procent. A s tím i objem pokut, které zůstanou nezaplacené.
9. 2. 2026
Načítání...