Konec superhrubé mzdy se zřejmě blíží. Babiš uvažuje i o rušení odvodů na sociální pojištění

Nahrávám video

Po letech slibů se přiblížila největší daňová změna od roku 2008. Vláda se shodla na plánu zrušení takzvané superhrubé mzdy. Podrobněji ho má probrat koaliční rada během léta, samotný návrh by pak kabinet mohl předložit v září. Premiér počítá s účinností od ledna. Krok, který má vláda v programovém prohlášení, obsahuje i snížení daně z příjmů pro zaměstnance.

„Určitě budu prosazovat, aby zrušení superhrubé mzdy nebylo jen podle programového prohlášení vlády, ale aby to bylo ambicióznější,“ uvedl premiér a předseda hnutí ANO Andrej Babiš.

V rozhovoru pro Českou televizi totiž taky řekl, že uvažuje o možnosti úplného zrušení sociálních odvodů pro zaměstnance, což by podle něj znamenalo výpadek 80 miliard korun ze státního rozpočtu.

Podle ministryně financí a vicepremiérky Aleny Schillerové (za ANO) ovšem takový plán není na stole; zaměstnance chce podpořit primárně  zrušením superhrubé mzdy.

Superhrubá mzda se bude řešit v souladu s rozpočtem, jeho příprava začne v srpnu

O konci superhrubé mzdy jednala koaliční rada už v lednu, vládní strany tehdy ale téma přerušily. „Sociální demokracie nebude soutěžit s pravicí o to, kdo dřív sníží daně a oslabí stát,“ řekl k tomu vicepremiér a ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD). „Je to priorita, ale samozřejmě, za určitých podmínek,“ uvedl místopředseda hnutí a ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO).

Konec superhrubé mzdy je rovněž součástí vládního programového prohlášení; kabinet k tomu vyzývala i opozice během jednání o státním rozpočtu. Mezitím se ale už návrh opět vrátil na stůl, když vláda schválila paušální daň pro živnostníky.

  • Změny v superhrubé mzdě jsou pro vládu citlivým tématem i proto, že se dotýkají klíčových příjmů. Vloni stát na dani z příjmů fyzických i právnických osob získal bezmála 430 miliard korun. Inkaso pojistného na sociální zabezpečení bylo ještě o 122 miliard vyšší.
  • Patnáctiprocentní daň ze superhrubé mzdy odolává už dlouho. Přečkala hned několik politických reprezentací. Zavedla ji v roce 2008 vláda Mirka Topolánka. Princip je takový, že lidé platí daň z příjmu nejen z hrubé mzdy, ale i ze sociálního a zdravotního pojištění, které za ně odvádí zaměstnavatel.
  • V roce 2011 schválil zrušení superhrubé mzdy kabinet Petra Nečase. Odložil ale účinnost až na rok 2015. A pozdější Sobotkova vláda na zrušení nepřistoupila.
  • Předloni navrhla zrušení ministryně financí Alena Schillerová. Kvůli nedostatku podpory tehdejší jednobarevné vlády hnutí ANO ale zamýšlený krok stáhla. Znovu to zkusila vloni v lednu. Ani tento návrh neuspěl.

„Pomáhá se živnostníkům a já bych chtěla, aby vláda pomáhala taky zaměstnancům, takže máme dohodu,“ zdůraznila ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD). „Budeme to téma řešit v souladu s rozpočtem a příprava na rozpočet začne v srpnu,“ upřesnila ministryně financí Schillerová.

Se zrušením superhrubé mzdy se má totiž snížit daň z příjmů na 19 procent. Tím by zaměstnancům měly vzrůst čisté výplaty. Například ti s příjmem 20 tisíc by mohli ušetřit 220 korun za měsíc, ti s 50 tisíci přes pět set.

Grafika 1 Superhrubá mzda
Zdroj: ČT24

„Podpoříme jakoukoliv variantu, která povede ke snížení zdanění práce zaměstnanců. Vláda periodicky říká, že to zruší, že to nezruší, dokud ten návrh neuvidím, tak neuvěřím,“ konstatuje místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Mikuláš Ferjenčík (Piráti).

Grafika 2 Superhrubá mzda
Zdroj: ČT24

Zrušení odvodů není podle Schillerové na stole

Premiér Andrej Babiš v rozhovoru pro Českou televizi avizoval, že chce jít ještě dál a zaměstnancům třeba snížit nebo úplně zrušit odvody na sociální pojištění. „Pro fyzické osoby, tím pádem by lidem zůstaly v peněženkách slušné peníze,“ prohlásil Babiš s tím, že se to musí ještě ale prodiskutovat v NERVu a v koalici.

„Se snížením sociálního pojištění počítáme, za podmínky, že bude provedena důchodová reforma. Je potřeba ten rozdíl, co bude chybět, pokrýt z jiných zdrojů,“ řekla k tomu ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD).

Snížení odvodů by uvítali i komunisté nebo ODS, úplné zrušení si ale i kvůli výpadku z rozpočtu představit neumí. Stejně jako ministryně financí.

„Pan premiér se vždy o těch věcech baví a řešili bychom je. Je několik cest, ale žádná taková, kde by bylo zrušení odvodů, na stole není,“ uvedla Schillerová.

„Zrušení… to bych byla docela překvapená, ale konzultovalo se, že by mohlo být snížení, my jsme pro snížení,“ řekla předsedkyně sněmovního rozpočtového výboru Miloslava Vostrá (KSČM).

Místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Jan Skopeček (ODS) tomu, že by vláda chtěla rušit sociální odvody zaměstnanců, moc nevěří, i když obecně je podle něho v Česku problém vysokých sociálních odvodů.

Možné změny sociálních odvodů i zrušení superhrubé mzdy má koalice projednávat během léta, a to společně s přípravou státního rozpočtu na příští rok.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Schillerová nevylučuje částečnou privatizaci pražského letiště. Opozice záměr kritizuje

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) připouští plány na částečnou privatizaci pražského letiště. Teď se podle ní sice konkrétní kroky nedělají, ale do budoucna to nevylučuje. Premiér Andrej Babiš (ANO) už dříve řekl, že stát by mohl dát na burzu menšinový podíl ve společnosti. Odbory letiště mimo jiné i kvůli tomu zůstávají ve stávkové pohotovosti. K záměru premiéra se kriticky vyjadřuje i opozice.
před 1 hhodinou

EK vyměřila Googlu pokutu 890 milionů eur za zvýhodňování vlastních služeb

Evropská komise (EK) vyměřila americké společnosti Google pokutu 890 milionů eur (21,5 miliardy korun) za porušení unijního nařízení o digitálních trzích (DMA). Firma se podle unijní exekutivy provinila tím, že ve vyhledávači Google Search upřednostňovala své vlastní služby a že podnikům ukládala omezení, která jim bránila nasměrovat spotřebitele k alternativním, často levnějším nákupním kanálům na platformě Google Play.
13:33Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Nafta už je dražší skoro o pět korun

Průměrná cena pohonných hmot v Česku se v uplynulém týdnu, po jehož část ještě platila státní cenová regulace, opět zvýšila. Více zdražila nafta. Od pondělí čerpací stanice stanovují ceny opět volně a litr nejprodávanějšího benzinu Natural 95 aktuálně prodávají v průměru za 42,04 koruny, před týdnem byl o 1,8 koruny levnější. Diesel od té doby zdražil o 4,67 koruny na litr na průměrných 42,24 koruny. Plyne to z údajů společnosti CCS, která ceny sleduje.
před 10 hhodinami

VideoDemagogie, říká Murová k prezidentovu vetu. Skopeček namítá, že Pavel využil pravomoci

Prezident Petr Pavel poprvé za vlády Andreje Babiše (ANO) použil veto. Hlava státu vrátila do sněmovny zákon, který výrazně uvolňuje pravidla rozpočtové odpovědnosti. Pavel zákon zkritizoval, podle něj umožní „další rychlé zadlužování země“. Členka sněmovního rozpočtového výboru Jana Murová (ANO) považuje prezidentova slova „trošičku za demagogii“, poukázala na to, že bez navyšování deficitu nepůjde navýšit výdaje na obranu, k čemuž Pavel kabinet vyzýval. Důvodovou zprávu Hradu považuje za plytkou. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) výroky hnutí ANO odsoudil, zákon označil za „jeden z nejhorších a nejzásadnějších zákonů, který ovlivní budoucí generace“. Vláda podle něj přišla s „demolicí rozpočtové odpovědnosti“, prezident dle něj využil ústavní pravomoci. Diskusí v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
před 13 hhodinami

Evropská komise schválila převzetí Warnerů konkurenčním Paramountem

Evropská komise schválila převzetí americké mediální společnosti Warner Bros. Discovery konkurenčním konglomerátem Paramount Skydance v hodnotě 110 miliard dolarů (zhruba 2,3 bilionu korun). Souhlas unijní exekutivy je podmíněn splněním řady podmínek, jež mají zabránit narušení hospodářské soutěže, zejména na trhu distribuce filmů v Evropském hospodářském prostoru, uvedl Brusel.
včeraAktualizovánovčera v 22:27

Prezident vetoval uvolnění pravidel rozpočtové odpovědnosti

Prezident Petr Pavel ve středu vetoval novelu, která má umožnit vládě mimo jiné překročit schválené výdaje státního rozpočtu až o deset procent, a to v případě zhoršení bezpečnostní situace. Zákon v červenci schválila sněmovna, když přehlasovala Senát. Ten chtěl do novely vložit omezující podmínky pro možnost kabinetu zvyšovat výdaje nad schválený rozpočtový rámec. Koalice postoj prezidenta očekávala, zřejmě se tak v srpnu sejde sněmovna, aby veto přehlasovala.
včeraAktualizovánovčera v 19:30

Stát by podle Babiše mohl uvést akcie pražského letiště na burzu v roce 2028

Stát by podle premiéra Andreje Babiše (ANO) mohl uvést čtyřicet procent akcií pražského letiště na burzu, a to zřejmě v roce 2028. Po vykoupení minoritních akcionářů energetické skupiny ČEZ, kterou chce vláda zestátnit, by to podle něj mohla být další příležitost pro investory, kteří chtějí vkládat své peníze do českých akcií. Babiš sdělil, že letiště je strategické aktivum, které by i po uvedení části společnosti na burzu stát nadále kontroloval.
včera v 18:46

Stát za půl roku na mýtném vybral přes deset miliard, meziročně více

Za první pololetí vybral stát na mýtném 10,07 miliardy korun, meziročně o 5,7 procenta více, informoval mluvčí společnosti spravující mýtný systém CzechToll Miroslav Beneš. Přes 54 procent zaplatili zahraniční dopravci. Většinu z celkové částky tvoří poplatky za jízdu po dálnici, a to 88 procent, zbytek za jízdu po zpoplatněných úsecích silnic první třídy. Za celý rok 2025 zaplatili dopravci za vozidla s hmotností nad 3,5 tuny na mýtném 19,1 miliardy korun, meziročně o 11,3 procenta více.
včeraAktualizovánovčera v 11:12

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.