Vláda shání podporu pro nový rozpočet s rekordním deficitem. Opozice však od ní požaduje také škrty ve výdajích

Nahrávám video

Vláda shání podporu pro „nový rozpočet,“ který by měl mít rekordní půlbilionový schodek. Celkem 100 miliard korun chce pak kabinet poslat na vyšší investice nebo obcím. Peníze hodlá nasměrovat i na podporu kultury, sociálních služeb nebo na boj s kůrovcem. Ani po středě však nemá vláda pro svůj návrh vyjednanou politickou podporu. Má na to čas do 23. června, kdy by o něm měla jednat sněmovna na své mimořádné schůzi.

Sál pražského Divadla bez zábradlí je už víc než čtvrt roku prázdný. Od března se tady kvůli epidemii koronaviru nehrálo. „Ta ztráta, protože žijeme jenom ze vstupného, je příšerná. Na tom vstupném jsme přišli o 15 milionů,“ říká ředitel a majitel Karel Heřmánek.

O podporu od státu divadlo žádalo, žádnou ale zatím nedostalo. Na otázku, zda má nějaký plán B, odpovídá principál: „Že bych to prodal, tu firmu, to je jedinej plán.“

Stát chce peníze pro kulturu i životní prostředí

Majitelům soukromých divadel i ostatním podnikatelům, kteří provozují živé umění, chce stát pomoci až miliardou korun. Tu ale zatím v rozpočtu nemá. „Počítáme, že ta miliarda bude vlastně součástí toho takzvaného nového schodku,“ řekl ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy Karel Havlíček (za ANO). 

Další miliardu hodlá poslat ministerstvo kultury i státním kulturním organizacím. Situace je zde podobná. „Pokud by se zvýšený deficit neschválil, tak by to znamenalo, že bychom neměli dokonce zvládnuto ani pokrytí velkých kulturních institucí, jako je Národní divadlo a Národní galerie,“ uvedl ministr kultury Lubomír Zaorálek (ČSSD).

  •  Kultura                                         + 2
  • Čističky, kanalizace                 + 2
  • Kůrovcová kalamita               + 7 
  • Výpadek příjmů obcí             +12,8
  • Dopravní stavby                     + 24 
  • Zdroj: Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR

Vláda plánuje nové dvě miliardy dát i ministerstvu životního prostředí. Zejména na nové čističky a výstavbu kanalizací v obcích. A rovnou sedm miliard plánuje poslat ministerstvu zemědělství na boj s kůrovcem.

„Pokud neprojde tento schodek, tak máme problém pomoct při výsadbě nových lesů pro budoucí generace,“ podporuje zvýšení deficitu státního rozpočtu ministr zemědělství Miroslav Toman (za ČSSD).

Rovněž ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) uvádí, že pokud by nový schodek – zatím je schválen schodek ve výši 300 miliard korun – neprošel, nemohly by se chystané projekty uskutečnit. 

Opozice požaduje od vlády škrty

Opozice však vládní novelu rozpočtu kritizuje. Vytýká kabinetu, že plánuje znovu výrazně zvýšit výdaje, aniž by se pokusil o jakékoli škrty. „Určitě nikdo nenutí vládu, aby škrtala například investice, ale nevidíme ani elementární ambici nalézat jakékoli provozní úspory,“ řekl Jan Skopeček (ODS). 

Také předseda SPD Tomio Okamura požaduje snížení některých výdajů a „z tohoto  pohledu se mi ten hazard s českým státním rozpočtem opravdu nelíbí,“ řekl. Okamura již v úterý hovořil o nutnosti škrtů (či odkladů) například v nákupech zahraniční armádní techniky, ve výdajích na inkluzi ve školství, na podporu solární energetiky nebo na podporu politických neziskových organizací.

Vláda ve středu vyjednávala podporu u komunistů, lidovců i Pirátů. 

Předsedkyně rozpočtového výboru Miloslava Vostrá (KSČM) k tomu uvedla, že ve vládním návrhu ještě musí dojít k úpravám. A předseda KDU-ČSL Marian Jurečka chce s odkazem „na poměrně vážnou situaci, kdy tady hrozí v příštích měsících víc než půl milionu nezaměstnaných lidí, abychom tady dokázali jako politici hledat řešení.“

Schillerová souhlasí s pomocí lidem pracujícím na dohody

Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) se ve středu předběžně dohodla s Piráty na možné pomoci lidem pracujícím na dohody o provedení práce (DPP) a o pracovní činnosti (DPČ), kteří si platili pojištění. Informovala o tom agentura ČTK. 

Příspěvek by mohl být podle představ Pirátů zhruba 350 korun denně, což by za celé období pandemie znamenalo zhruba 31 tisíc korun, uvedla ministryně v pořadu Výzva Speciál na serveru seznamzpravy.cz. Podpora by se mohla týkat zhruba 116 tisíc lidí a rozpočet by to mohlo stát 1,7 až 2,1 miliardy korun. Piráti kritizují vládu za to, že nepomohla lidem pracujícím na dohodu, dlouhodobě.

„Dnes jsme se s Piráty v rámci debaty o podpoře novely státního rozpočtu domluvili, že toto je akceptovatelné a jsme blízko dohodě. Musíme si vyjasnit ale ještě podmínky,“ uvedla podle ČTK Schillerová. Zatím například není jasné, zda to bude dotační program ministerstva práce a sociálních věcí, nebo by to prováděla finanční správa. „V takovém případě by se ale musela řešit kompenzace obcím,“ dodala.

Ve čtvrtek s lidovci a komunisty

Ve čtvrtek budou jednání pokračovat. Premiér Andrej Babiš (ANO) se sejde se šéfy lidovců a komunistů. 

Babiš sám si nedovede představit, že by sněmovna vládní návrh neschválila, „protože samozřejmě tím by zablokovali všechno“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Ford znovu najal inženýry. Byli lepší než AI

Americká automobilka Ford Motor znovu najala některé inženýry. Zjistila totiž, že umělá inteligence (AI) se nedokázala při kontrolách kvality vyrovnat jejich schopnostem a zkušenostem. Informovala o tom agentura Bloomberg.
před 5 mminutami

K návrhu upravujícímu zákon o střetu zájmů vláda zaujala neutrální stanovisko

Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO) po jednání vlády na dotaz novinářů uvedl, že vláda zaujala neutrální stanovisko k poslaneckému návrhu upravujícímu pravidla zákona o střetu zájmů. Dále vláda jednala o regulaci cen benzinu a nafty, dálničních známkách či českém pavilonu Expo 2025 v Ósace. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) se také omluvil za výstup ve Strážnici.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Komora stále čeká letošní růst ekonomiky přes dvě procenta

Česká ekonomika letos podle Hospodářské komory vzroste o 2,1 procenta, tedy o 0,2 procentního bodu méně, než očekávala v poslední predikci loni v listopadu. Aktualizace makroekonomické prognózy reaguje zejména na dopady konfliktu na Blízkém východě, uvedli zástupci v pondělí na brífinku.
před 22 hhodinami

Vlny veder představují velký problém pro evropské ekonomiky

Stoupající rtuť teploměru neznamená zátěž jen pro lidské zdraví. Svou daň si vybírá i na ekonomice, protože produktivita klesá a růst se zpomaluje, což představuje další problém pro Evropu, která se potýká s vysokými cenami energií, napsala agentura AFP.
včera v 10:22

Výrazná regulace kryptoměn v EU se blíží, dotkne se i tuzemských investorů

Od července skončí v zemích Evropské unie (EU) stovky firem obchodujících s kryptoměnami. Fungovat budou moct jen ty, které získaly speciální licenci. Dotkne se to i investorů z tuzemska. Ti o peníze nepřijdou, musí s nimi ale jinam.
včera v 06:30

V Rusku je nejhorší palivová krize za desítky let. Problémy potvrdil i Putin

Ukrajinské drony v neděli ráno znovu zasáhly rafinerii ve Slavjansku na Kubáni na jihu Ruska. Právě útoky na ropnou infrastrukturu způsobily v zemi agresora palivovou krizi, a to největší od začátku 90. let. Některé benzinové stanice už nemají co prodávat, jinde lze koupit jen omezené množství paliva za vyšší ceny. Rusové na něj musí čekat v dlouhých frontách. Problémy v neděli přiznal i vládce Ruska Vladimir Putin.
28. 6. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali zvýšení úrokové sazby či ČEZ

Bankovní rada České národní banky (ČNB) v minulém týdnu poprvé po čtyřech letech zvýšila základní úrokovou sazbu. O rozhodování v době nejisté domácí i globální politiky hovořila v Událostech, komentářích viceguvernérka ČNB Eva Zamrazilová. Pořad se věnoval také výzvě ekonomů premiéru Andreji Babišovi (ANO), aby přehodnotil plánované zestátnění části skupiny ČEZ. Debata se týkala i návratu hotovosti do běžného užívání, za čímž stojí i obavy z kyberútoků. Pozvání do pořadu přijal Filip Philippe Aghion – ekonom a nositel Nobelovy ceny za ekonomii. Diskuzí provázely Nina Ortová a Kristina Nováková.
28. 6. 2026

Češi mají na summitu NATO ujišťovat, že dají na obranu dvě procenta HDP už letos

Česká delegace na červencovém summitu NATO v Ankaře potvrdí, že bude postupně do roku 2035 vydávat na vojenské výdaje 3,5 procenta hrubého domácího produktu. Vyplývá to z mandátu pro členy delegace, který v pondělí schválila vláda a který se podařilo České televizi získat. Tuzemští zástupci také mají na summitu zahraniční partnery ujišťovat, že náš stát bude už letos vydávat na přímé obranné výdaje dvě procenta HDP.
27. 6. 2026

Evropský pohled