Komunisté požadují snížit výdaje na obranu o 10 miliard. Podmiňují tím podporu státního rozpočtu na příští rok

4 minuty
Události: Jednání o státním rozpočtu
Zdroj: ČT24

Seškrtat růst výdajů na obranu o 10 miliard a nechat je jako rezervu pro boj s pandemií – to je požadavek, kterým komunisté podmiňují podporu státního rozpočtu na příští rok. ČT to řekla šéfka sněmovního rozpočtového výboru Miloslava Vostrá (KSČM). Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) je ochotná o tomto požadavku jednat. Menšinová vláda ANO a ČSSD, kterou komunisté jako jediní ve sněmovně podporují, bude schvalovat rozpočet příští pondělí.

Česká armáda měla podle nedávné dohody ministryně financí s ministrem obrany Lubomírem Metnarem (za ANO) dostat v příštím roce rekordních 85 miliard korun.  To znamená o téměř 13 miliard víc než letos.

Jenže tyhle peníze zatím nemá jisté. Proti se postavili komunisté, bez nichž zatím nemá vláda dost hlasů na prosazení svého letošního nejdůležitějšího zákona, tedy státního rozpočtu na rok 2021.

„Chtěli by, aby se deset miliard převedlo z rozpočtu ministerstva obrany do vládní rozpočtové rezervy,“ uvedla Schillerová. To potvrdila i Vostrá. „Než věnovat finanční prostředky do děl, když to řeknu velmi lidově, tak pro nás je spíš zásadní, aby tyto prostředky byly věnovány na jakousi rezervu pro boj s covidem.“

Ministryně financí je ochotná o požadavku jednat. „Vždycky zaplatíte nějakou politickou daň. Já opakuji, že nejhorší by bylo, kdybychom nedostali podporu pro rozpočet v této těžké době a hospodařili s rozpočtovým provizoriem,“ zdůrazňuje Schillerová svou prioritu. 

Armáda se chystá na miliardové nákupy

Pokud by vláda na komunistický návrh přistoupila, dostala by sice armáda oproti letošku stále ještě téměř o tři miliardy víc, v poměru k plánovanému hrubému domácímu produktu (HDP) by ale výdaje na obranu naopak mírně klesly. Česká republika se přitom zavázala, že do roku 2024 bude dávat na obranu dvě procenta HDP. V dnešních číslech to představuje minimálně o 42 miliard víc než letos.

Kromě nákupů nové techniky za miliardy chystá armáda v příštím roce i nábor lidí. Přijmout hodlá až tisícovku nových vojáků. A také stovku zaměstnanců do obslužných profesí.

Petříček: Dvě procenta k roku 2024

Nejvyšší ústavní činitelé (kromě nepozvaného šéfa Senátu Miloše Vystrčila z ODS) se koncem září v Lánech opět přihlásili k dosažení závazku vydávat dvě procenta HDP na obranu České republiky. Kdy se tak stane, ale ve společném prohlášení po schůzce v Lánech neuvedli, napsala agentura ČTK. 

Česko se zavázalo do roku 2024 dávat na obranu dvě procenta HDP, výhled rozpočtu s tím ale do tohoto data nepočítá. Naopak ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD) po jednání řekl, že závazek k roku 2024 je stále platný. 

  • Rok 2020                              72,6                                          1,31 % HDP
  • Rok 2021                              85,4 (nyní domluveno)    1,46 % HDP
  • Rok 2021                              75,4 (návrh KSČM)             1,29 % HDP
  • Zdroj: Ministerstvo financí

„Komunisté dlouhodobě usilují o to, aby oslabili Českou republiku z hlediska závazků vůči jejím spojencům,“ řekla v této souvislosti předsedkyně sněmovního výboru pro obranu Jana Černochová (ODS).

Předseda poslaneckého klubu KDU-ČSL a místopředseda této strany Jan Bartošek soudí, že se v tomto případě naplňuje české přísloví: Čiň čertu dobře a peklem se ti odmění. „To je tak, když se paktujete s komunisty: je to jen otázka času, kdy vás začnou vydírat,“ dodal.

  • 2020                            72,6       1,31 % HDP
  • 2021                            85,4       1,46 % HDP
  • 2022                            95,2        1,56 % HDP
  • 2023                          101,7        1,60 % HDP
  • 2024*                        127,0        2,0 % HDP
  •  * V případě stejného HDP jako v roce 2023
  • Zdroj: MF, MO, výpočet ČT

Kdo podpoří vládu a její schodek?

„Vidíme, jak ta situace je vyhrocená. Takže bychom byli radši, kdyby si vláda udělala alespoň nějaký prostor pro pomoc lidem,“ uvedla Vostrá. 

Vláda potřebuje vyjednat podporu pro rozpočet do začátku listopadu, kdy budou poslanci schvalovat celkové příjmy, výdaje a schodek. Žádná jiná strana než KSČM zatím o podpoře rozpočtu se schodkem 320 miliard neuvažuje.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
před 8 hhodinami

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026

S nástupem ledna služby zdražují, a to víc než jiné sektory

Analytici očekávají, že zdražování služeb bude i v letošním roce vyšší, než bude činit průměrná inflace. Znát už je to v ubytování a stravování, trend ale poznají například i zákazníci, kteří se chystají do kadeřnictví, na manikúru nebo kosmetiku. Někde za zdražením stojí vyšší nájmy provozoven, jinde vyšší povinné odvody na sociálním a zdravotním pojištění. Měsíc leden je pak znám tím, že ke zdražování dochází plošně.
12. 1. 2026

Zákazník chce SUV, regulace jdou proti trendu, zaznělo v Událostech, komentářích z ekonomiky

Trh s novými auty v Česku ožívá. Loni jich zákazníci koupili téměř 249 tisíc, meziročně zhruba o sedm procent víc. Stoupal i podíl vozů s alternativním pohonem, čistě elektrická auta ale představovala stále výraznou menšinu. O aktuálních trendech v automobilovém průmyslu, očekáváních pro rok 2026 i evropských regulacích v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali generální ředitelka AURES Holdings Karolína Topolová, výkonný ředitel sdružení automobilového průmyslu Zdeněk Petzl a generální ředitel zastoupení značek Toyota a Lexus pro ČR Martin Peleška. Debatou provázeli Jakub Musil a Tereza Gleichová.
11. 1. 2026
Načítání...