Koalice se pro státní rozpočet na příští rok shodla na deficitu 320 miliard

Koalice ANO a ČSSD se v pátek shodla na návrhu schodku rozpočtu na příští rok, a to ve výši 320 miliard korun. Tripartita rozpočet projedná v pondělí, vláda o týden později. Novinářům to po jednání řekla ministryně financí Alena Schillerová (za ANO).

„Jednání bylo hodně technické, naprosto nekonfliktní, protože rozpočet byl předjednán se všemi kapitolami. Já jsem to zrekapitulovala, dořešili jsme některé technické otázky s tím, že jsme se shodli na tom, že rozpočet bude v pondělí 12. října na tripartitě a 19. října na vládě,“ řekla Schillerová. „Shodli jsme se na tom, že schodek je 320 miliard,“ doplnila.

Návrh státního rozpočtu na příští rok počítá s růstem důchodů, zvýšením platů učitelů, vyššími výdaji na zdravotnictví nebo sociální dávky a s růstem investic. Opoziční politici i řada ekonomů návrh rozpočtu kritizují.

Stejně tak i Národní rozpočtová rada, která například uvedla, že „vláda významným zvýšením výdajových rámců neponechává vůbec žádný prostor pro řešení nenadálých a neočekávaných událostí v roce 2021, což nelze považovat v současné nejisté době za racionální.“

O zavedení bankovní daně, které dlouhodobě navrhují sociální demokraté, podle ministryně koalice nedebatovala.

ČSSD v minulosti opakovaně mluvila o možnosti zavést sektorové daně, například bankovní daň. Podle vicepremiéra a předsedy sociálních demokratů Jana Hamáčka by bylo vhodné zamyslet se i nad zrušením některých daňových výjimek, aby se plánovaný deficit rozpočtu snížil.

Schillerová: Zavedení bankovní daně je nereálné

Zavedení bankovní daně považuje ministryně za nereálné. „K něčemu jsme se zavázali, je tu nějaká předvídatelnost. Buďme rádi, že máme zdravý bankovní sektor, což je jeden z benefitů v této velmi těžké hospodářské krizi, protože bankovní sektor pomůže zafinancovat úvěry, hypotéky,“ uvedla.

„Myslím, že by to nebylo v tuto chvíli fér, nehledě na to, že bankovní sektor nám platí asi 16 miliard na daních. Když jsem prominula v červnu letošního roku zálohy, tak celá řada velkých bankovních domů je zaplatila, byť jsem je prominula všem poplatníkům,“ řekla Schillerová. Zároveň doplnila, že „nereálné by to bylo i čistě technicky to zvládnout, protože co dnes není ve sněmovně v nějaké fázi legislativního procesu, tak nemá šanci do voleb projít.“ 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
před 1 hhodinou

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument.
před 2 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...