Schillerová zpřesnila návrh deficitu státního rozpočtu pro příští rok na 320 miliard korun. Nejvíce přidáno dostanou učitelé

Nahrávám video

Nový a zpřesněný schodek státního rozpočtu na příští rok, který předloží ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) na jednání vlády, činí 320 miliard korun. Šéfka státní kasy to potvrdila České televizi.

Navržený deficit je o 180 miliard nižší, než plánuje kabinet letos, ale zároveň druhý nejvyšší v historii. Navíc zatím nepočítá se zrušením superhrubé mzdy, která výrazně sníží příjmy státního rozpočtu. Zahrnuje naopak vyšší růst důchodů, vyšší investice a zvýšení učitelských platů. V prvním návrhu z poloviny září počítala ministryně se schodkem ve výši 116 miliard korun. 

Učitelé tak dostanou přidáno i v příštím roce, základní plat jim má vzrůst o devět procent. Stát  pošle na jejich vyšší platy o 11 miliard víc než letos.

O dalších 30 miliard pak vzroste částka, kterou platí stát zdravotním pojišťovnám za děti, důchodce nebo nezaměstnané. Podobně mají růst výdaje na penze a skoro osm miliard plánuje stát vydat na podpory v nezaměstnanosti. Miliardy navíc plánuje stát poslat i na investice nebo na sociální dávky.

I proto plánuje ministerstvo financí druhý největší schodek v historii, přes 300 miliard. Zatímco výdaje mají přesáhnout 1,8 bilionu, příjmy dosáhnou necelého 1,5 bilionu. „Provedli jsme celou řadu opatření, kterými chceme podpořit ekonomiku. Udělali jsme je proto, že ekonomika je v nejhlubší krizi od 30. let minulého století,“ řekla Schillerová.

Ministerstvo financí zatím nepočítá v návrhu státního rozpočtu se zrušením superhrubé mzdy a se souvisejícím snížením daní zaměstnanců. Koaliční návrh na zrušení superhrubé mzdy by přitom znamenal pro státní rozpočet výpadek přes 50 miliard korun.

„Není tam započtený daňový balíček 2021, protože je v tuto chvíli před druhým čtením a neznáme výsledek tohoto hlasování,“ dodala také ministryně.

Tento fakt kritizoval místopředseda rozpočtového výboru sněmovny Mikuláš Ferjenčík (Piráti). „To přece do toho rozpočtu musí zahrnout. Pokud to má být od 1. ledna, tak to musí být v tom návrhu. Pokud to tam není, tak je to samozřejmě zásadní chyba,“ dodal. 

Daňový balíček počítá především se zavedením stravenkového paušálu a s vyšším zdaněním cigaret. Rozpočtový výbor do něj doporučil počátkem září navíc vložit pozměňovací návrhy na snížení spotřební daně z nafty nebo možnost mimořádných odpisů majetku pro podnikatele a firmy. Předloha dále umožní obcím stanovovat místní koeficient u daně z nemovitých věcí jen pro jednotlivé části obce, takže výše daně z nemovitosti by mohla být v každé z nich odlišná.

Zákon zatím nemá dostatečnou podporu

Poslanci budou ve sněmovně definitivně schvalovat státní rozpočet na rok 2021 v prosinci. Menšinová vláda ale zatím nemá pro svůj klíčový zákon zajištěnou podporu.

Pro rozpočet zatím nechtějí hlasovat ani komunisté, kteří Babišův kabinet tolerují. Návrhu například vytýkají plán zmrazit platy velké části státních zaměstnanců. „Valorizace mezd aspoň přibližně o dvě procenta, jak ministerstvo ve svém výhledu říkalo,“ požaduje předsedkyně rozpočtového výboru Miloslava Vostrá (KSČM). Komunisté přitom v poslední letech rozpočet vlády vždy podpořili. Výměnou za to jim byly schváleny jejich návrhy na přidání v některých kapitolách rozpočtu. 

„Tři sta miliard je obrovské číslo a v této chvíli nevidím nic, co by opravňovalo stát takhle špatně hospodařit,“ uvedl předseda poslaneckého klubu ODS Zbyněk Stanjura. 

Podle schváleného zákona o předložení státního rozpočtu na příští rok letos vláda může poslat zákon o rozpočtu na rok 2021 sněmovně až do konce října, běžný termín je konec září.  V listopadu ho začnou projednávat poslanci. Pokud projde, dostane ho k podpisu prezident republiky. Senátoři rozpočet neprojednávají. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Trump pohrozil stoprocentním clem zemím, které zavedou daň z digitálních služeb

Americký prezident Donald Trump v pátek pohrozil, že uvalí stoprocentní clo na veškeré zboží ze zemí, které zavedou daň z digitálních služeb na firmy ze Spojených států. Nové clo by nahradilo veškeré obchodní smlouvy s USA, napsal Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social. Upozornil, že o zavedení daně jedná řada evropských zemí. Opatření namířená proti členským státům EU, o kterých Trump hovoří, mluvčí Evropské komise Olof Gill považuje za jednostranná a neodůvodněná.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Loňský blackout byl souběh událostí, potvrdili mezinárodní experti

Rozsáhlý výpadek elektřiny v části Česka loni v červenci byl podle skupiny mezinárodních expertů souběhem několika vzájemně nezávislých technických a provozních událostí. Výsledky šetření jsou tak v souladu s loňským vyšetřováním českého provozovatele přenosové soustavy ČEPS. Experti i pracovní skupina vedená Energetickým regulačním úřadem (ERÚ) zároveň pro předcházení podobným incidentům vydali soubor doporučení.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Chatboti ovlivňují nákupy víc než vyhledávače. Švýcarští spotřebitelé jim přesto důvěřují

S rozvojem generativní umělé inteligence (AI) vzniká nová komerční platforma, která může ovlivňovat nákupní rozhodování jako nikdy dříve. Firmy ve Švýcarsku i po celém světě se proto snaží dostat do odpovědí chatbotů. Mohou ale spotřebitelé jejich výsledkům důvěřovat?
před 16 hhodinami

VideoSingapur je „startupovým“ tygrem Asie

Singapur zažívá technologický boom, jeho startupová scéna patří k nejsilnějším v Asii. Ekonomika v prvním čtvrtletí vzrostla o šest procent – výrazně víc, než se očekávalo. Rekordní investice proudí do umělé inteligence, čipů a technologických firem. Pomáhá tomu politická stabilita státu a silná měna. Líhní start-upů jsou singapurské univerzity, které slouží jako inovační základny s vlastním podnikatelským ekosystémem. Například bývalý průmyslový areál Block 71, kde za patnáct let vyrostlo přes 1600 start-upů, provozuje národní univerzita s podporou státu. Studenti v Singapuru také založili komunitu, která propojuje start-upy s investory a odborníky z praxe. Z podobných komunit mají vyrůst firmy, které mají uspět v globálním technologickém a AI závodě.
před 23 hhodinami

VideoČeši podnikají na Ukrajině a věří, že po válce se byznys víc rozběhne

Míra rizika je zde extrémně vysoká, ale některé české firmy nyní podnikající na Ukrajině očekávají, že po válce se jim i díky tomu otevřou další možnosti spolupráce. Týká se to například energetického sektoru. Podnikání ve válčící zemi představuje pro firmy řadu problémů. Investici do objektu na Ukrajině například nikdo nechce pojistit. Další tuzemské podniky jdou proto jinou cestou – školí místní personál a poskytují servis. Na druhou stranu válka některé procesy urychlila. Podnikatelé například nemusí čekat na schválení projektu a stavebního povolení. Na druhou stranu válka investory také děsí. Jakmile ale skončí, může být trh už „rozebraný“.
25. 6. 2026

Máte nárok na bezúročný úvěr, nebo na dotaci? Jak na Novou zelenou úsporám

Začíná příjem žádostí do další fáze programu Nová zelená úsporám (NZÚ), který motivuje k investicím do úprav budov, aby bylo jejich vytápění ekologičtější a ekonomičtější. Nově má program dva směry, kterými stát rekonstrukce podporuje – bezúročné úvěry a přímé dotace. Majitelé rodinných domů, bytová družstva a společenství vlastníků jednotek (SVJ) mohou získat bezúročný úvěr. Na nízkopříjmové domácnosti v bytových domech lze k tomu získat dotační bonus až 120 tisíc. Nízkopříjmoví vlastníci rodinných domů pak mohou dosáhnout na dotaci.
25. 6. 2026

VideoNová zelená úsporám opět startuje, doznala ale změn

Po víc než půlroční pauze stát znovu podpoří renovace budov, které mají snížit spotřebu energií a účty za ně. Startuje opět Nová zelená úsporám. Dotaci ale získají už jen zranitelné domácnosti. Pro ostatní budou k dispozici bezúročné úvěry. Fond životního prostředí začne přijímat elektronické žádosti ve čtvrtek od deseti hodin. S přípravou žádostí by měli pomoct energetičtí poradci, a to nejen zranitelným domácnostem. Novinkou, kterou budou zájemci o podporu potřebovat, nebo aspoň řada z nich, je renovační pas. To znamená posouzení, jaká opatření by v budovách měli udělat, a to i po jednotlivých etapách. Nová zelená úsporám by měla pokračovat průběžně a podle současného nastavení podpory trvat až do podzimu 2029.
25. 6. 2026

Záměr zestátnit ČEZ je pro občany nevýhodný, tvrdí skupina odpůrců

Proti záměru zestátnit výrobu energetické skupiny ČEZ vystoupila skupina deseti signatářů otevřeného dopisu adresovaného premiérovi Andreji Babišovi (ANO). Patří mezi ně například bývalý předseda vlády a exguvernér centrální banky Jiří Rusnok, bývalý generální ředitel ČEZu Jaroslav Míl nebo předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Chystané rozdělení firmy je dle nich nevýhodné pro občany a pomůže jen minoritním vlastníkům společnosti.
24. 6. 2026
Načítání...