Schillerová zpřesnila návrh deficitu státního rozpočtu pro příští rok na 320 miliard korun. Nejvíce přidáno dostanou učitelé

Nahrávám video
Události: Návrh státního rozpočtu na rok 2021
Zdroj: ČT24

Nový a zpřesněný schodek státního rozpočtu na příští rok, který předloží ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) na jednání vlády, činí 320 miliard korun. Šéfka státní kasy to potvrdila České televizi.

Navržený deficit je o 180 miliard nižší, než plánuje kabinet letos, ale zároveň druhý nejvyšší v historii. Navíc zatím nepočítá se zrušením superhrubé mzdy, která výrazně sníží příjmy státního rozpočtu. Zahrnuje naopak vyšší růst důchodů, vyšší investice a zvýšení učitelských platů. V prvním návrhu z poloviny září počítala ministryně se schodkem ve výši 116 miliard korun. 

Učitelé tak dostanou přidáno i v příštím roce, základní plat jim má vzrůst o devět procent. Stát  pošle na jejich vyšší platy o 11 miliard víc než letos.

O dalších 30 miliard pak vzroste částka, kterou platí stát zdravotním pojišťovnám za děti, důchodce nebo nezaměstnané. Podobně mají růst výdaje na penze a skoro osm miliard plánuje stát vydat na podpory v nezaměstnanosti. Miliardy navíc plánuje stát poslat i na investice nebo na sociální dávky.

I proto plánuje ministerstvo financí druhý největší schodek v historii, přes 300 miliard. Zatímco výdaje mají přesáhnout 1,8 bilionu, příjmy dosáhnou necelého 1,5 bilionu. „Provedli jsme celou řadu opatření, kterými chceme podpořit ekonomiku. Udělali jsme je proto, že ekonomika je v nejhlubší krizi od 30. let minulého století,“ řekla Schillerová.

Ministerstvo financí zatím nepočítá v návrhu státního rozpočtu se zrušením superhrubé mzdy a se souvisejícím snížením daní zaměstnanců. Koaliční návrh na zrušení superhrubé mzdy by přitom znamenal pro státní rozpočet výpadek přes 50 miliard korun.

„Není tam započtený daňový balíček 2021, protože je v tuto chvíli před druhým čtením a neznáme výsledek tohoto hlasování,“ dodala také ministryně.

Tento fakt kritizoval místopředseda rozpočtového výboru sněmovny Mikuláš Ferjenčík (Piráti). „To přece do toho rozpočtu musí zahrnout. Pokud to má být od 1. ledna, tak to musí být v tom návrhu. Pokud to tam není, tak je to samozřejmě zásadní chyba,“ dodal. 

Daňový balíček počítá především se zavedením stravenkového paušálu a s vyšším zdaněním cigaret. Rozpočtový výbor do něj doporučil počátkem září navíc vložit pozměňovací návrhy na snížení spotřební daně z nafty nebo možnost mimořádných odpisů majetku pro podnikatele a firmy. Předloha dále umožní obcím stanovovat místní koeficient u daně z nemovitých věcí jen pro jednotlivé části obce, takže výše daně z nemovitosti by mohla být v každé z nich odlišná.

Zákon zatím nemá dostatečnou podporu

Poslanci budou ve sněmovně definitivně schvalovat státní rozpočet na rok 2021 v prosinci. Menšinová vláda ale zatím nemá pro svůj klíčový zákon zajištěnou podporu.

Pro rozpočet zatím nechtějí hlasovat ani komunisté, kteří Babišův kabinet tolerují. Návrhu například vytýkají plán zmrazit platy velké části státních zaměstnanců. „Valorizace mezd aspoň přibližně o dvě procenta, jak ministerstvo ve svém výhledu říkalo,“ požaduje předsedkyně rozpočtového výboru Miloslava Vostrá (KSČM). Komunisté přitom v poslední letech rozpočet vlády vždy podpořili. Výměnou za to jim byly schváleny jejich návrhy na přidání v některých kapitolách rozpočtu. 

„Tři sta miliard je obrovské číslo a v této chvíli nevidím nic, co by opravňovalo stát takhle špatně hospodařit,“ uvedl předseda poslaneckého klubu ODS Zbyněk Stanjura. 

Podle schváleného zákona o předložení státního rozpočtu na příští rok letos vláda může poslat zákon o rozpočtu na rok 2021 sněmovně až do konce října, běžný termín je konec září.  V listopadu ho začnou projednávat poslanci. Pokud projde, dostane ho k podpisu prezident republiky. Senátoři rozpočet neprojednávají. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Ceny plynu a ropy prudce vzrostly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě prudce zvyšuje. V úterý ráno se dostala na 56 eur (1360 korun) za megawatthodinu (MWh), kolem poledního to bylo 62 eur, před 17. hodinou pak přes 54 eur. K růstu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Na rekordní částku se vyšplhala i cena za přepravu LNG přes Atlantik. Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu výrazně rostou též ceny ropy. Brent v úterý okolo 12:45 překročil hodnotu 85 dolarů za barel, před 16. hodinou to bylo kolem 84 dolarů.
09:46Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Konec uhlí přináší zlom, na který česká energetika není připravena

Řada hnědouhelných elektráren v Česku v současné době nevydělává peníze kvůli ceně emisních povolenek, jež musí platit. Vyplývá to z nového dílu ekonomické publicistiky ČT Bilance, který také upozorňuje, že překotný odchod od uhlí s sebou nese rizika pro české hospodářství.
14:50Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Fox News: Hormuzský průliv podle americké armády uzavřen nebyl

Hormuzský průliv, přes který prochází zhruba pětina celosvětových dodávek ropy a také velké množství zemního plynu, podle oblastního velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM navzdory tvrzení Íránu uzavřen nebyl, uvedla v pondělí americká stanice Fox News. CENTCOM na žádost agentury Reuters o vyjádření nereagoval.
před 19 hhodinami

Cena plynu pro Evropu vzrostla kvůli Íránu téměř o polovinu

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se v pondělí v důsledku americko-izraelských útoků na Írán prudce zvýšila. Odpoledne krátce růst zrychlil až k padesáti procentům po zprávě, že katarská společnost QatarEnergy zastavuje kvůli útokům produkci zkapalněného zemního plynu (LNG). EU je významným odběratelem plynu z Kataru. Válka na Blízkém východě ovlivnila i akcie, cenu ropy, zlata nebo třeba bitcoinu.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

VideoPřípadné odříznutí Dubaje od světa by byl ekonomický problém, míní Singer

Dopad útoku na Írán na světovou ekonomiku byl hlavním tématem Interview ČT24, kde byl hostem ekonom a exguvernér České národní banky (ČNB) Miroslav Singer. Ten míní, že zvýšení ceny ropy vyjadřuje nejistotu, ale rozhodně to není náznak nějaké paniky. „V žádném případě nejsme v situaci, kdy by cena ropy nějak dramaticky rostla,“ zdůraznil. Otázkou podle něj zůstává, jaký bude vývoj konfliktu a následný dlouhodobý dopad na cenu ropy. Na otázku moderátora Daniela Takáče, zda se obchodníci na tuto situaci připravovali, Singer odpověděl kladně. „Cena ropy mohla být například před útokem cíleně nižší. (...) Útok nebyl žádný šok,“ tvrdí. Naopak varoval, že případné dlouhodobé odříznutí Dubaje, významného finančního a dopravního centra regionu, od okolního světa by byl ekonomický problém. Singer také zdůraznil, že přímé finanční vazby tuzemska na tuto konkrétní krizi jsou zanedbatelné. „Finanční vztahy Česka a Íránu jsou minimální a rezervy ČNB jsou ,velmi dostatečné‘,“ míní Singer.
před 22 hhodinami

Hormuzský průliv stojí. Dva tankery hlásí zásahy

Nespecifikované projektily zasáhly podle agentury Reuters ve vodách nedaleko Ománu dva tankery. Jedno z plavidel se nachází na americkém sankčním seznamu. Při úderu utrpěli zranění čtyři lidé. Všech dvacet členů posádky se muselo z lodi evakuovat. Írán avizoval blokaci Hormuzského průlivu, kterým prochází pětina celosvětové ropy. V oblasti v současnosti kotví na 250 tankerů.
1. 3. 2026Aktualizováno1. 3. 2026

VideoŠkrty v kultuře vyvolaly rozruch. Umělci se obávají o budoucnost institucí

Vláda Andreje Babiše (ANO) letos snižuje rozpočet ministerstvu kultury oproti loňsku o dvanáct procent. Umělci, divadelníci i třeba lidé na literární scéně se tak obávají o osud svých institucí. Týká se to například i literárního časopisu Host, který se spoléhá na veřejné zdroje – podporuje ho město Brno, ale třeba i ministerstvo kultury. „Čtyřicet procent už je opravdu hodně. Už myslím, že byste musel uvažovat o zrušení úvazků, že se časopis bude tisknout na horší papír, nebo vydáte méně čísel ročně,“ uvedl šéfredaktor časopisu Host Jan Němec. Šéf resortu kultury Oto Klempíř (za Motoristy) zprávy o čtyřicetiprocentním škrtu označil za dezinformace. V příštích dnech chce ministerstvo s profesními asociacemi o škrtech v rozpočtu jednat.
1. 3. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů se přeli o systému emisních povolenek ETS 2

Čtveřice unijních států se postavila proti odkladu a změnám v systému emisních povolenek ETS 2. Potřebu systém reformovat naopak vidí šestnáct států sedmadvacítky, mezi nimi i Česko. Vládní koalice pak vyzývá ke zrušení celého systému. Europoslanec Ondřej Knotek (ANO) argumentuje náklady pro domácnosti, upozornil na možný další nárůst cen povolenek po roce 2030. Emisní povolenky jsou „důležitý nástroj“ ke splnění klimatického cíle pro rok 2030, podotknul europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Náměstek ministryně financí Petr Mach (Svobodní za SPD) potvrdil, že vláda nepřipustí zavedení ETS 2, zmínil úspory pro obyvatele. Členka sněmovního rozpočtového výboru Vendula Svobodová (Piráti) tvrdí, že není jistota, že by se ceny nezvyšovaly i přes nezavedení povolenek – například kvůli inflaci. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
28. 2. 2026
Načítání...