Schillerová zpřesnila návrh deficitu státního rozpočtu pro příští rok na 320 miliard korun. Nejvíce přidáno dostanou učitelé

Nahrávám video

Nový a zpřesněný schodek státního rozpočtu na příští rok, který předloží ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) na jednání vlády, činí 320 miliard korun. Šéfka státní kasy to potvrdila České televizi.

Navržený deficit je o 180 miliard nižší, než plánuje kabinet letos, ale zároveň druhý nejvyšší v historii. Navíc zatím nepočítá se zrušením superhrubé mzdy, která výrazně sníží příjmy státního rozpočtu. Zahrnuje naopak vyšší růst důchodů, vyšší investice a zvýšení učitelských platů. V prvním návrhu z poloviny září počítala ministryně se schodkem ve výši 116 miliard korun. 

Učitelé tak dostanou přidáno i v příštím roce, základní plat jim má vzrůst o devět procent. Stát  pošle na jejich vyšší platy o 11 miliard víc než letos.

O dalších 30 miliard pak vzroste částka, kterou platí stát zdravotním pojišťovnám za děti, důchodce nebo nezaměstnané. Podobně mají růst výdaje na penze a skoro osm miliard plánuje stát vydat na podpory v nezaměstnanosti. Miliardy navíc plánuje stát poslat i na investice nebo na sociální dávky.

I proto plánuje ministerstvo financí druhý největší schodek v historii, přes 300 miliard. Zatímco výdaje mají přesáhnout 1,8 bilionu, příjmy dosáhnou necelého 1,5 bilionu. „Provedli jsme celou řadu opatření, kterými chceme podpořit ekonomiku. Udělali jsme je proto, že ekonomika je v nejhlubší krizi od 30. let minulého století,“ řekla Schillerová.

Ministerstvo financí zatím nepočítá v návrhu státního rozpočtu se zrušením superhrubé mzdy a se souvisejícím snížením daní zaměstnanců. Koaliční návrh na zrušení superhrubé mzdy by přitom znamenal pro státní rozpočet výpadek přes 50 miliard korun.

„Není tam započtený daňový balíček 2021, protože je v tuto chvíli před druhým čtením a neznáme výsledek tohoto hlasování,“ dodala také ministryně.

Tento fakt kritizoval místopředseda rozpočtového výboru sněmovny Mikuláš Ferjenčík (Piráti). „To přece do toho rozpočtu musí zahrnout. Pokud to má být od 1. ledna, tak to musí být v tom návrhu. Pokud to tam není, tak je to samozřejmě zásadní chyba,“ dodal. 

Daňový balíček počítá především se zavedením stravenkového paušálu a s vyšším zdaněním cigaret. Rozpočtový výbor do něj doporučil počátkem září navíc vložit pozměňovací návrhy na snížení spotřební daně z nafty nebo možnost mimořádných odpisů majetku pro podnikatele a firmy. Předloha dále umožní obcím stanovovat místní koeficient u daně z nemovitých věcí jen pro jednotlivé části obce, takže výše daně z nemovitosti by mohla být v každé z nich odlišná.

Zákon zatím nemá dostatečnou podporu

Poslanci budou ve sněmovně definitivně schvalovat státní rozpočet na rok 2021 v prosinci. Menšinová vláda ale zatím nemá pro svůj klíčový zákon zajištěnou podporu.

Pro rozpočet zatím nechtějí hlasovat ani komunisté, kteří Babišův kabinet tolerují. Návrhu například vytýkají plán zmrazit platy velké části státních zaměstnanců. „Valorizace mezd aspoň přibližně o dvě procenta, jak ministerstvo ve svém výhledu říkalo,“ požaduje předsedkyně rozpočtového výboru Miloslava Vostrá (KSČM). Komunisté přitom v poslední letech rozpočet vlády vždy podpořili. Výměnou za to jim byly schváleny jejich návrhy na přidání v některých kapitolách rozpočtu. 

„Tři sta miliard je obrovské číslo a v této chvíli nevidím nic, co by opravňovalo stát takhle špatně hospodařit,“ uvedl předseda poslaneckého klubu ODS Zbyněk Stanjura. 

Podle schváleného zákona o předložení státního rozpočtu na příští rok letos vláda může poslat zákon o rozpočtu na rok 2021 sněmovně až do konce října, běžný termín je konec září.  V listopadu ho začnou projednávat poslanci. Pokud projde, dostane ho k podpisu prezident republiky. Senátoři rozpočet neprojednávají. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Banky v červnu poskytly hypotéky za 48,9 miliardy korun, o třetinu víc než loni

Banky a stavební spořitelny poskytly v červnu hypoteční úvěry za 48,9 miliardy korun. Ve srovnání s loňským červnem to znamená nárůst o 32 procent, proti květnu se objem hypoték snížil o sedm procent. Nové úvěry bez refinancování meziměsíčně klesly o čtyři procenta na 36,5 miliardy korun. Úrokové sazby v průměru stouply na 4,79 procenta z květnových 4,67 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace (ČBA) Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
před 2 hhodinami

Ministerstvo financí naposledy oznámí maximální ceny benzinu a nafty na víkend

Ministerstvo financí oznámí v pátek maximální ceny pohonných hmot na víkend. Ceny ropy přitom s další eskalací situace na Blízkém východě dál rostou, to ovlivní ceny na tuzemských čerpacích stanicích. Kromě situace ve světě k tomu povedou také domácí faktory – vláda totiž ukončí zastropování cen paliv, marže obchodníků i snížení spotřební daně u nafty. Ty současné mají platit do neděle.
před 4 hhodinami

U mimounijních levných zásilek se v Česku za dva týdny vyměřilo clo ve výši 117 milionů

Celní správa České republiky eviduje za první dva týdny od zavedení nového cla téměř 470 tisíc levných zásilek ze zemí mimo Evropskou unii. Vyměřila na ně clo ve výši skoro 117 milionů korun. Nové clo na tyto zásilky nízké hodnoty zavedla EU od 1. července. Chce tak narovnat podmínky trhu, posílit kontrolu dováženého zboží a snížit objem zboží doručovaný do EU v malých zásilkách.
před 15 hhodinami

EK schválila český systém kapacitních mechanismů pro nové zdroje elektřiny

Evropská komise (EK) uvedla, že schválila český systém takzvaných kapacitních mechanismů pro výstavbu nových zdrojů elektřiny. Stát by tak v příštích letech měl v rámci systému garantovat investorům formou státní podpory alespoň částečnou návratnost jejich investic do nových zdrojů. Nastavení kapacitních mechanismů bylo jednou z priorit vlády ANO, SPD a Motoristů v energetice.
před 19 hhodinami

Volkswagen pokračuje v úsporách, zasáhnout by měly i Škoda Auto

Koncern Volkswagen šetří a chystá změny. Dotknout by se podle německých médií mohly i společnosti Škoda Auto. Skončit by podle deníku Bild mohla třeba Fabia. Naopak některé vozy určené pro indický trh by se mohly prodávat i jinde.
15. 7. 2026

EU a Ukrajina uzavřely dohodu o společné výrobě dronů

Evropská unie a Ukrajina uzavřely dohodu o společné výrobě dronů, oznámila ve středu v Kyjevě předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová. Má podle ní spojit ukrajinské bojové zkušenosti s evropskou průmyslovou kapacitou. Ukrajinský ministr obrany Mychajlo Fedorov předtím oznámil, že ukrajinské firmy získají přístup k programům EU a tři sta milionům eur (asi 7,25 miliardy korun). V Kyjevě se kromě toho koná summit zemí jihovýchodní Evropy a Ukrajiny, na který přicestoval mimo jiné srbský prezident Aleksandar Vučič.
15. 7. 2026Aktualizováno15. 7. 2026

Roste počet exekucí kvůli neplacení výživného. Od ledna se nejedná o trestný čin

Lidé se kvůli neplacení výživného více obracejí na exekutory. Počet řízení, které Exekutorská komora ve spojitosti s alimenty za pět měsíců roku zahájila, stoupl meziročně asi o třicet procent. Zatímco loni exekutoři do konce května řešili 1600 případů vymáhání výživného, letos to bylo za stejnou dobu přes 2100 případů. České televizi to potvrdil mluvčí komory David Šimoník. Podle Asociace neúplných rodin mohou mít vliv na počty exekucí podmínky takzvané superdávky. Od Nového roku platí změna zákona, podle které už neplacení výživného není trestný čin, současná vláda chce ale udělat neplacení znovu trestné.
15. 7. 2026

Bilance: Rozdělení ČEZu je vysokou hrou o 250 miliard korun

Vláda Andreje Babiše připravuje největší majetkovou operaci v novodobé historii Česka: rozštěpení energetického gigantu ČEZ. Zatímco výrobu elektřiny hodlá stát ovládnout ze sta procent, u distribuce a obchodu plánuje prodat 49procentní podíl soukromým investorům. Plán zevrubně analyzuje nový podcast série BILANCE.
14. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.