Pět set korun za každé vychované dítě pro současné i budoucí důchodkyně či důchodce. Takový návrh na změnu důchodového systému předloží vládě ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD). Bonus by se mohl týkat až jednoho a půl milionu lidí – v případě, že by se o potomka staral dominantně muž, měl by nárok on. Do důchodu by také mohli odcházet dříve lidé z náročných profesí.
„Je pro mě priorita, abychom do voleb stihli prosadit výchovné. To znamená bonus za vychované dítě pro ty, kteří zejména pečovali a mají kvůli tomu nízké mzdy a pak nízké důchody,“ uvedla ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová. Podle ní by to pomohlo vyřešit chudobu žen v penzi, které se soustředily na výchovu a péči.
Hnutí ANO i většina sněmovních opozičních stran jsou ochotné o návrhu jednat. Upozorňují ale na vysoké náklady – zhruba patnáct miliard ročně. Pravice zároveň vládu kritizuje za to, že nepřišla s žádným návrhem důchodové reformy, který by lidem řekl, z čeho bude stát platit důstojné penze i za deset a více let.
Například Marie Ivánková ze Sedlišť na Frýdeckomístecku vychovala dvě děti. Její důchod je teď mírně pod průměrem, tedy pod patnácti tisíci měsíčně. Pokud by stát začal vyplácet pětisetkorunový bonus za každé vychované dítě, použila by tisícikorunu navíc pro své vnuky. „Určitě by to pomohlo. Osm vnoučat, tak je kde dávat,“ říká.
Dvě děti vychovala i Lenka Šťastná z Prahy. Podle ní mají ženy nižší penze i proto, že jim zbývá méně času na budování kariéry. „Každopádně to, že máte dítě, vás na chvíli v té kariéře vždy zbrzdí. Záleží na tom, na jak dlouho zůstanete s dětmi doma,“ sděluje.
V důchodech jsou rozdíly mezi muži a ženami
Zatímco muži po lednovém zvýšení pobírají průměrně 16 800 korun, ženy dostávají necelých 14 tisíc – tedy bezmála o tři tisíce korun méně. Ministryně práce navrhuje rozdíl snížit.
Nárok na 500 korun za každé vychované dítě má mít nejpozději od roku 2023 důchodkyně, popřípadě důchodce v případě, že odpracuje minimální počet let pro získání penze. Na rozdíl od návrhu důchodové komise zatím ministryně neplánuje strop 1500 korun při vychování tří a více dětí.
Podle vicepremiérky a ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO) o tématu nebyla řeč a nezná podrobnosti, třeba opoziční lidovci ale plán ministryně podporují. Téměř totožný návrh předložili ve sněmovně před dvěma lety.
Část opozice upozorňuje, že nikdo neví, kde se peníze vezmou
„Je to ocenění, je to spravedlivé ocenění toho, co tyto ženy investovaly do naší generace,“ sděluje předseda strany Marian Jurečka (KDU-ČSL). Bonus za vychované dítě má podporu jak u pravicových stran, tak u levice.
„Máme určitou kategorii zejména žen, důchodkyň, které dělaly v profesích, které byly nízko honorované. To znamená, že mají nízké důchody,“ prohlašuje šéfka rozpočtového výboru Poslanecké sněmovny Miloslava Vostrá (KSČM).
Třeba Piráti nebo ODS ale zároveň upozorňují, že ministryně práce zatím neřekla, odkud vláda dalších 15 miliard ročně vezme. „Jsme 500 miliard minus jako stát. Musí tedy říct, kde se na to ty desítky miliard vezmou,“ míní místopředseda rozpočtového výboru Poslanecké sněmovny Mikuláš Ferjenčík (Piráti).
Do důchodu by mohli odcházet dříve svářeči nebo zdravotní sestry
Maláčová chce vládě návrh na bonus za vychované dítě předložit do konce dubna. Poslanci by měli návrh schvalovat v létě. Vedle pětisetkorunového bonusu za vychované dítě ministryně práce vládě předloží i návrh na dřívější přiznání penze lidem z náročných profesí.
Do důchodu by mohli odcházet dříve slévači, svářeči, kováři, montážní dělníci, ale třeba i specializované zdravotní sestry a lidé z dalších povolání. Za každých deset let práce by mohli odejít do penze o rok mladší bez hrozby, že by jim stát jejich důchod zkrátil.
Plán, který by se týkal zhruba 430 tisíc lidí, chce ministryně prosadit s platností od roku 2024. Firmy zaměstnávající lidi v náročných profesích by zároveň platily vyšší odvody.
Dojednání důchodové reformy se možná nestihne
Plán resortu počítal už od příštího roku s rozdělením současného průběžného důchodového systému na nultý a první pilíř. Z nultého pilíře by stát vyplácel základní penzi deset tisíc měsíčně, z prvního pilíře pak podle výše předchozích příjmů a počtu vychovaných dětí zásluhovou část. K návrhům je ale zatím velmi skeptická ministryně financí Schillerová.
„Já jsem skeptická k tomu, že by se něco tak zásadního, jako je důchodová reforma, na co potřebujete shodu napříč politickým spektrem, mohlo ještě zvládnout dojednat, když nemáme dohodu na úrovni koalice,“ uvedla Schillerová.
Podle místopředsedy výboru pro sociální politiku Jana Bauera (ODS) byla důchodová reforma povinností vlády. „Oni se nedohodli vůbec na ničem a žádná důchodová reforma v tomto volebním období nebude,“ myslí si Bauer.
