Zhruba 140 tisíc lidí s nejnižšími příjmy stále neví, zda jim od příštího roku vzroste minimální mzda. Koaliční strany se na její výši ještě nedohodly. Zatímco sociální demokraté navrhují růst téměř o tři tisíce korun, hnutí ANO tak velkou částku odmítá – obává se nárůstu nezaměstnanosti. Kvůli rozporům se tak tento bod nedostal ani na pondělní jednání kabinetu.
Růst minimální mzdy zůstává nejasný. Spory ve vládě odkládají rozhodnutí
Události: Nejasný vývoj minimální mzdy (zdroj: ČT24)
V otázce, jestli a o kolik minimální mzda od příštího roku vzroste, chce mít premiér Andrej Babiš (ANO) jasno do konce října. Rozhodnutí by tak zřejmě učinila ještě stávající koalice.
Nynější kabinet zvýšil minimální mzdu z jedenácti tisíc na aktuálních 15 200 korun. Další růst o 2800 korun, který od ledna navrhuje ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD), by byl největším v české historii.
Takový nárůst je ale podle ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO) nepřijatelný. „Toto by bylo neudržitelné. V této době, kdy je tady křehký ekonomický růst. Určitě jsme pro růst minimální mzdy, tisíc korun byl můj názor,“ řekla s tím, že se o tom ještě na vládě nebavili.
Vývoj minimální mzdy
Opozice je také proti
Skokový nárůst odmítá také většina sněmovních stran.
„To optimum je opravdu zachovat to, co jsme požadovali jako minimum pro všechny státní zaměstnance. Tedy o valorizaci. Vezmu-li si, že to jsou 3,5 procenta, tak to minimum opravdu vidím o tu tisícikorunu,“ řekla předsedkyně sněmovního rozpočtového výboru Miloslava Vostrá (KSČM).
„My doporučujeme zvedat spíše postupně, tak aby to odpovídalo růstu průměrné mzdy,“ myslí si místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Mikuláš Ferjenčík (Piráti).
„SPD podporuje zvyšování minimální mzdy, nicméně návrh ČSSD je tak skokový, že může způsobit nezaměstnanost právě u těch manuálních profesí,“ představil stanovisko hnutí SPD jeho předseda Tomio Okamura.
Podle ODS by pak za současné situace měla minimální mzda zůstat na aktuální úrovni.
„Minimální mzda dlouhodobě škodí těm nejméně kvalifikovaným lidem, kteří ji berou. Protože při jejím navýšení se může stát, že zkrátka místo toho, aby dostali více, přijdou o práci a půjdou na úřad práce,“ myslí si místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Jan Skopeček (ODS).
V Česku rostla mzda rychle
Minimální mzdu dostávají hlavně nekvalifikovaní pracovníci. Aktuálně ji pobírá zhruba 140 tisíc lidí, což jsou skoro čtyři procenta všech zaměstnanců.
Minimální mzda roste v posledních letech setrvale, letos prolomila hranici patnácti tisíc hrubého. To jsou zhruba dvě pětiny průměrné mzdy. Hodinový výdělek přesáhl devadesát korun.
Česko obsadilo v žebříčku zemí OECD s nejrychlejším růstem minimální mzdy pátou příčku. Za deset let se u nás zvedla o 54 procent. Víc stoupla jen v Litvě, Jižní Koreji, Maďarsku a Polsku.
Růst minimální mzdy
Důležitá je i navázanost minimální mzdy na takzvané zaručené výdělky: nejnižší garantované částky pro zaměstnance v konkrétních profesích. Třeba u číšníka nebo zedníka je to osmnáct a půl tisíce, u lékaře sedmadvacet a půl tisíce.