Podle premiéra Andreje Babiše (ANO) by bylo nejlepší, aby o navýšení minimální mzdy rozhodla až příští vláda po volbách. Řekl to po jednání tripartity, která se na částce v pondělí neshodla. V Česku je přes pět milionů zaměstnanců, za minimální mzdu podle podkladů ministerstva sociálních věcí pracuje asi 139 tisíc z nich. Minimální mzdu stanovuje kabinet v nařízení.
Ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD) navrhuje, aby se nejnižší výdělek zvedl od ledna z nynějších 15 200 na 18 000 korun, tedy zhruba o 18 procent. Odbory to podporují, zaměstnavatelé jsou proti. Navrhovali navýšení o 500 korun, tedy o inflaci. Poukazují na to, že se zvláště malé a střední podniky dosud nevzpamatovaly z dopadů koronavirové epidemie. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) zmínila možnost přidání o tisíc korun.
Tripartita o navýšení debatovala už v červnu. Dohodu stále nenašla. „Tam jsou tak rozdílné názory v rámci tripartity i zaměstnavatelů a odborářů, že bude nejlepší rozhodnutí odložit na příští vládu. Není kam spěchat,“ řekl po tripartitním jednání Babiš.
S minimální mzdou se zvedají i zaručené mzdy, které se vyplácejí v osmi stupních podle odbornosti, odpovědnosti a složitosti práce. Pohybují se od minimální mzdy do jejího dvojnásobku. Podle návrhu by se tedy vyplácely od 18 tisíc do 36 tisíc korun.
Proti spojení zaručených mezd se mzdou minimální se v pořadu Interview ČT24 vyslovil prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý. „Když na to navážeme sedm nebo osm dalších kategorií, tak to znamená vzlínání celé mzdové úrovně,“ řekl Dlouhý a systém označil za „rigidní“. Minimální mzda by se podle něj měla zvyšovat podle předem stanoveného vzorce.
Schillerová už dřív řekla, že by výrazné navýšení mohlo vést k propouštění lidí s nižším výdělkem.
Maláčová věří v podpoření ekonomiky
Podle ministryně práce Maláčové naopak stát vybere víc na daních a odvodech a vyšší mzdy podpoří ekonomiku, protože lidé budou víc utrácet. Někteří ekonomové naopak varují před zdražováním a roztáčením inflační spirály.
Mzdové náklady pracovníka s minimálním výdělkem by se po navrhovaném navýšení minimální mzdy příští rok zvedly o 44 957 korun. Zaměstnavatele by to podle podkladů k nařízení stálo o 16,08 miliardy korun víc a stát a veřejný sektor o 1,3 miliardy víc.
Platy ve veřejném sektoru
Jednání o růstu platů ve veřejné sféře mezi odbory a zástupci vládních ČSSD a ANO pak také nepřineslo dohodu. Podle premiéra Andreje Babiše (ANO) by všichni pracovníci veřejné sféry měli dostat přidáno stejně. Zmínil částku 1400 korun. Ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD) řekla, že trvá na navýšení o 3000 korun.
Odbory jsou pro tento návrh, nebo pro růst o šest procent. Zaměstnavatelé s paušálním přidáním nesouhlasí. Návrhy projednají experti odborů a ministerstva financí.
Plošné přidávání kritizoval v pondělních Událostech, komentářích prezident Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů Jan Wiesner. Víc peněz by podle něj mělo směřovat těm lidem, kteří se během pandemie postavili do „první linie“ – tedy například policistům, vojákům, lékařům, učitelům či některým úředníkům. „Jsme zásadně proti tomu, aby se takto plošně přidávalo, protože to by si nikdo nedovolil v soukromé sféře. Poněvadž tam každému jde o to, aby ocenil práci, kterou ti lidé dělají,“ řekl.
Ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy Karel Havlíček (za ANO) podotkl, že Wiesnerem zmíněná povolání tvoří většinu státních zaměstnanců. „My navrhujeme docela férový postup, a to je takový, zvednout to o 1400 korun, což kopíruje dnešní inflaci. Akorát bychom to nedali tím inflačním koeficientem, ale dali bychom to fixní částkou. K diskusi je to, jestli bychom to neměli udělat jinak v rámci pedagogických pracovníků,“ nastínil.
Ve veřejném sektoru v prvním čtvrtletí pracovalo 699 400 lidí. Pokud by všichni měli dostat od ledna 3000 korun navíc, znamenalo by to 25,2 miliardy. Při jiném návrhu nárůstu mezd o inflaci by to bylo podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) kolem 12 miliard korun. Při této částce by se podle ní zachoval navrhovaný schodek rozpočtu. „Zůstává osm miliard (…) Nějakou malou rezervičku jsem tam měla a upravujeme některé položky, takže s tím je schopný se rozpočet vypořádat, aniž by to mělo vliv na schodek,“ uvedla Schillerová.
„Dnes jsme na jednání s odbory k platům ve státním sektoru zopakovali s (ministryní práce) Janou Maláčovou náš návrh na růst o 3000 korun do tarifu pro všechny. Ten podpořily i odbory. K dohodě s Andrejem Babišem zatím nedošlo, budeme dále jednat,“ uvedl vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD).
„Pro nás je možný kompromis mezi šesti procenty a 3000 korunami pro každého. Předložili jsme skutečné dopady pro rozpočet a sejdou se k nim experti,“ sdělil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula.
„Už dnes jsou průměrné platy ve veřejné sféře vyšší, než jsou průměrné mzdy v soukromém sektoru. To je neúnosné,“ okomentoval debaty o plošném nárůstu platů ve veřejném sektoru Dlouhý. Upozornil však, že struktura státních zaměstnanců je různorodá a podpořil například vyplacení odměn zdravotníkům a sociálním pracovníkům během pandemie.
Výši platů ve veřejné sféře ve srovnání se soukromou kritizoval také předseda Asociace samostatných odborů Bohumír Dufek. „Nelíbí se mi, že státní sektor předbíhá sektor podnikatelský. Myslím si, že to není dlouhodobě správně,“ řekl v Událostech, komentářích. Podle něj by se do výpočtu odměn státních zaměstnanců měla promítnout částka reflektující navýšení minimální mzdy.
Procentuálně by mohl plat vzrůst učitelům
Jedinou skupinou státních zaměstnanců, které výdělky příští rok zřejmě neporostou o pevnou částku, ale procentuálně, jsou učitelé. Ministr školství Robert Plaga (za ANO) navrhuje zvýšení tři a půl procenta, což u většiny učitelů dělá víc, než premiérem zmíněných 1400 korun. „By 14tistovkové přidání u tří čtvrtin pedagogických pracovníků nepokrylo tři a půl procenta,“ uvedl Plaga.
„Z našeho pohledu není úplně šťastné k celému balíku státních zaměstnanců přistupovat plošně, prosazujeme dlouhodobě, aby platy učitelů byly na 130 procentech,“ okomentoval místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Mikuláš Ferjenčík (Piráti). Kabinet má o platech definitivně rozhodnout příští pondělí.
Průměrné platy státních zaměstnanců v posledních letech rychle rostly. Zatímco v roce 2017 pobírali zaměstnanci státu měsíčně v průměru necelých 29 tisíc korun hrubého, letos už to bude 40 tisíc korun. Průměrný plat tak stát zvýšil o víc než 11 tisíc korun měsíčně.
Spolu s průměrnými platy také rostly celkové státní výdaje na platy. V roce 2017 vláda na platy poslala 162 miliard korun, v příštím roce zatím kabinet počítá s víc než 243 miliardami korun. To je nárůst o víc než 80 miliard korun ročně.
Částka ale bude velmi pravděpodobně ještě vyšší, protože do ní zatím ministerstvo financí zatím nezahrnulo zvýšení platů státních zaměstnanců v příštím roce, o kterém zatím koalice jedná. Je v ní zatím jen tříprocentní růst platů učitelů. Celkové výdaje tak v roce 2022 velmi pravděpodobně převýší 250 miliard korun.
