Vláda na svém pondělním zasedání rozhodla o zvýšení minimální mzdy od ledna příštího roku o 600 korun na 15 200, informovala o tom Česká televize. Sociální demokraté tak nezískali ve vládě s ANO podporu pro ještě vyšší minimální mzdu.
Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) uvedla, že pro ještě vyšší minimální mzdu nezískali sociální demokraté ve vládě podporu. „Byli jsme přehlasováni u 16 400 i 15 500 korun,“ řekla. Současně s minimální mzdou poroste i zaručená mzda, která se pohybuje od nejnižšího výdělku do jeho dvojnásobku.
Minimální mzda se naposledy zvyšovala letos od ledna o 1250 na 14 600 korun. Při týdenní pracovní době 40 hodin činí 87,30 koruny na hodinu. Zaměstnavatelé by příští rok částku nezvedali vůbec, vládní ANO v jednáních prosazovalo přidání 400 korun, ministerstvo práce považovalo za minimální navýšení 900 korun a za optimální 1800 korun. Odbory žádaly 1400 korun.
„Neznamená to nic jiného než, že krizi zaplatí běžní zaměstnanci,“ uvedla ministryně na svém twitterovém účtu.
Ministr průmyslu, obchodu a dopravy Karel Havlíček (za ANO) řekl, že požadavky na růst minimální mzdy se pohybovaly od zachování 14 600 (zaměstnavatelé) až po 16 tisíc (odbory). Různí členové vlády na tuto záležitost měli podle něho různé názory, na kompromisu se pak shodla většina.
Havlíček dodal, že v posledních letech minimální mzda výrazně rostla, protože se zvyšovala průměrná mzda, ale hlavně rostla ekonomika, která zažívala konjunkturu. To považuje za logický vývoj. Naopak v situaci historického poklesu hospodářství nastává pro firmy nejnáročnější období. „Všichni se musí uskrovnit,“ zdůraznil. Dodal také, že pokud bude schváleno chystané zrušení superhrubé mzdy, tak poroste čistá výplata i u lidí s minimální mzdou.
Zástupci firem: Další zatížení přichází v nejméně vhodnou dobu
„Vláda k dalšímu zatížení malých podniků přistoupila v nejméně vhodnou dobu, kdy se potýkají s výrazným propadem tržeb kvůli vládním restrikcím a souvisejících dopadů současné krize,“ řekl mluvčí Hospodářské komory Miroslav Diro. Podle propočtů komory mzdové náklady na jednoho zaměstnance pobírajícího nejnižší výdělek ročně vzrostou o 9600 korun.
Problémy s aplikací vyšší minimální mzdy budou mít zejména malé firmy, u kterých mzdové náklady tvoří největší výdajové položky, a dále firmy dodávající služby státu, například úklidové a bezpečnostní služby, protože státní instituce v zadávacích řízeních často veřejnou soutěž podmiňují nejnižší cenou, tedy nejnižší cenou práce.
Podle prezidenta Svazu průmyslu a dopravy ČR Jaroslava Hanáka růst minimální mzdy na 15 200 Kč neodpovídá ekonomické realitě. „Svaz průmyslu za aktuální situace odmítal, aby se pro příští rok minimální mzda zvyšovala. Pokud by nebyla jiná možnost, byli jsme za Svaz průmyslu ochotni podpořit růst o 400 korun, tedy na 15 tisíc korun. To by odpovídalo navýšení prostřednictvím valorizačního mechanismu navázaného na průměrnou mzdu, který Svaz průmyslu dlouhodobě prosazuje,“ dodal.
Co chtěli před jednáním ministerstvo, zaměstnavatelé a odboráři
Cílem ministerstva práce a sociálních věcí bylo zvýšit kupní sílu lidí s nízkým výdělkem i jejich motivaci k práci. „Zvýšení minimální mzdy se projeví v legalizaci části výdělků, které jsou zaměstnancům vypláceny načerno. To zvyšuje například základ pro výpočet jejich budoucích starobních důchodů nebo podpor v nezaměstnanosti,“ podotklo ministerstvo v materiálu, který předkládalo vládě. Podle něj má navýšení zajistit i rovné mzdové podmínky firmám.
Zaměstnavatelé naopak poukazovali na to, že se teď firmy potýkají s krizí. S minimální mzdou by musely zvýšit i zaručenou mzdu. Ta se vyplácí v osmi stupních podle odbornosti, odpovědnosti a složitosti práce. Pohybuje se od minimální mzdy do jejího dvojnásobku. Podle Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů může být nyní i nízké navýšení pro menší a střední podniky likvidační.
Odbory pak argumentovaly tím, že by lidé s nejnižší odměnou neměli v Česku vydělávat méně než v Polsku a na Slovensku.
