Koalicí zmítá spor o minimální mzdu. Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) řekla, že navrhne pro příští rok zvýšení z nynějších 15 200 na víc než 16 tisíc korun. S tím nesouhlasí ministryně financí Alena Schillerová (za ANO), která chce shodu odborů a zaměstnavatelů. Zástupci firem připouštějí růst nanejvýš o pětistovku. Odbory budou chtít výrazně víc.
Maláčová chce opět zvýšit minimální mzdu. Schillerová požaduje shodu odborů a zaměstnavatelů
Události: Spor o minimální mzdu (zdroj: ČT24)
Minimální mzdu v Česku pobírá zhruba 150 tisíc zaměstnanců. Částka má ale vliv na mnohonásobě větší počet lidí. Současných 15 200 chce na více než 16 tisíc korun zvýšit ministryně práce Jana Maláčová. Přesné číslo zveřejní v létě.
Šéfka resortu argumentuje tím, že člověk, který pracuje by měl mít možnost ze mzdy vyžít. „To je podle mě to základní v jakékoliv zemi. Pokud pracuji, tak mám mít důstojný život a tomu musí odpovídat i minimální mzda,“ tvrdí.
Podle ní má Česko jednu z nejnižších minimálních mezd v regionu. „Budu bojovat za to, aby to poslední rozloučení, to poslední navýšení minimální mzdy, aby bylo skutečně sociálně demokratické,“ uvedla Maláčová.
Proti je však ministryně financí Schillerová. „V této krizové době je to hodně, budu apelovat na to, aby se tripartita domluvila a aby se uvážilo to, že lidé nepřijdou ve svém důsledku o práci,“ oponuje. „Budu prosit tripartitu, ať najde rozumný konsensus, který malým a středním firmám neublíží,“ dodává.
Odlišné představy
Představy odborů a zástupců firem o dalším růstu minimální mzdy jsou ale velmi odlišné. „Dělalo by to možná čtyři sta, pět set korun. Je hodně složitá doba, protože restartujeme ekonomiku. Vemte si, že celá oblast cestovního ruchu, maloobchodu teprve ekonomiku startuje,“ uvedl prezident Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Hanák.
Předseda Československé konfederace odborových svazů Josef Středula naopak požaduje víc. „My věříme ekonomice v roce 2022 a myslíme si, že minimální mzda má tomu odpovídat, což je částka výrazně převyšující 16 tisíc korun,“ prohlásil.
Minimální mzda
Pravicová opozice se obává zvýšení nezaměstnanosti
Proti růstu nynější částky je pravicová opozice. Obává se toho, že tlak na vyšší platy může v době po koronavirové krizi zvýšit nezaměstnanost. Minimální mzdu chce proto zmrazit. „Mnohé firmy budou bojovat o přežití a vláda by jim neměla zvyšovat jejich náklady,“ domnívá se předseda poslaneckého klubu ODS a první místopředseda strany Zbyněk Stanjura.
„Není vhodná doba pro zvyšování minimální mzdy. Je lepší práci mít, než o ni úplně přijít tím, že si mě nebude moci zaměstnavatel jako zaměstnance dovolit,“ dodává Markéta Pekarová Adamová, poslankyně a předsedkyně TOP 09.
Naopak komunisté nebo SPD záměr podporují. „Teď je 15 200, takže pro nás si myslím, že 16 tisíc by byl optimální stav,“ míní šéfka sněmovního rozpočtového výboru Miloslava Vostrá (KSČM).
S návrhem Maláčové souhlasí i Piráti. „Ta částka, kterou zmiňuje paní ministryně, je relativně realistická,“ říká první místopředsedkyně strany a poslankyně Olga Richterová.
Už čtyři zvýšení v tomto volebním období
Česká vláda zvýšila v tomto volebním období měsíční minimální mzdu už čtyřikrát, a to z 11 tisíc na 15 200 korun. Letos vzrostl minimální měsíční výdělek o šest stovek.
Od roku 2014, kdy lidé s nejnižšími platy pobírali osm a půl tisíce, stát zvýšil minimální mzdu o téměř sedm tisíc. Loni tvořila 41 procent průměrné mzdy. Kabinet by měl o dalším zvýšení této částky rozhodnout během léta. Parlament o tom nehlasuje.
Minímální mzda
Výše minimální mzdy přitom ovlivňuje řadu dalších položek, včetně odvodů a daňových slev. Patří k nim i školkovné, tedy částka, kterou stát vrací rodičům za platby mateřským školám. Jeho výše je stejná jako minimální mzda. Také má vliv na sumu, od níž stát začíná danit vyšší důchody.
Důležitá je pak i navázanost takzvané zaručené mzdy – nejnižší garantové částky pro zaměstnance v konkrétních profesích.
Minimální mzda