Schodek až 390 miliard korun chystá pro příští státní rozpočet ministerstvo financí

Nahrávám video
Události: Příprava státního rozpočtu na příští rok
Zdroj: ČT24

Ministerstvo financí počítá pro příští rok s maximálně možným schodkem státního rozpočtu ve výši 390 miliard korun, zjistila ČT. Velká část opozice tak vysoká čísla kritizuje a vytýká vládě, že před volbami místo úspor chystá další výdaje. Například růst důchodů nad navýšení dané zákonem.

Současná vláda předpokládá, že rodičovský příspěvek nechá v příštím roce zmrazený. Zároveň neporostou ani další dávky, jako je nemocenská, podpory v nezaměstnanosti nebo životní i existenční minimum. „To je změna zákona a tam v tuto chvíli nic nového neplánujeme,“ řekla ministryně práce a sociálních věcí, místopředsedkyně vládní ČSSD Jana Maláčová. 

Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) pak pro příští rok navrhuje zmrazení platů státních úředníků a seškrtání některých provozních výdajů o 5 až 10 procent. 

Přesto podle informací ČT plánuje resort navrhnout pro příští rok schodek státního rozpočtu ve výši 390 miliard korun. Celé veřejné finance (tedy včetně například rozpočtů územních samospráv či zdravotních pojišťoven) by měly podle aktuální prognózy ministerstva financí hospodařit o 20 miliard lépe. Samotná ministryně zatím přesné číslo tají.

Deficit na rok 2022 nepůjde pod 300 miliard, uvedla Schillerová. A dodala, že by se velmi ráda chtěla vejít pod 400 miliard.  

Koalice sice poprvé projedná rozpočet na rok 2022 až příští středu, už teď je ale jasné, které výdaje porostou. Dalších 10 miliard požaduje pro armádu Ministerstvo obrany. Miliardy navíc půjdou na vyšší platy učitelů. Zdravotnictví má dostat až 15 miliard díky růstu plateb za státní pojištěnce. Mezi 16 a 25 miliardami pošle vláda navíc na důchody. Právě na růstu penzí se chce koalice dohodnout příští týden.

„Zkrátka životní náklady našich důchodců stále stoupají a je potřeba je dorovnávat,“ řekl k tomu premiér a šéf vládního ANO Andrej Babiš. 

Opozice by chtěla mnohem menší schodek

Například pravicová opozice a Piráti však považují v době stamiliardových schodků vládní plán na vyšší než zákonný růst důchodů za předvolební populismus. „Je vidět, že vláda Andreje Babiše celých sedm let úplně kašle zejména na výdaje státního rozpočtu. Já si myslím, že příští rok bychom mohli mít ten schodek kolem 250 miliard,“ zmínil předseda poslaneckého klubu ODS a první místopředseda strany Zbyněk Stanjura. 

Podle předsedy KDU-ČSL Mariana Jurečky by se měl schodek pohybovat kolem 150 miliard korun. A místopředseda rozpočtového výboru Mikuláš Ferjenčík (Piráti) soudí, že zásadní je, aby se vláda trochu uskromnila v předvolebním rozdávání.

Komunisté naopak navrhují víc zdanit bohaté lidi i firmy. „My mluvíme o progresivitě daní. Ale v každém případě se bude muset s daňovým mixem pracovat,“ řekla předsedkyně rozpočtového výboru Miloslava Vostrá (KSČM). 

O rozpočtu rozhodnou až nově zvolení poslanci

Česká vláda poprvé projedná státní rozpočet na rok 2022 v červnu. Celé léto pak budou jednat jednotliví ministři se šéfkou státních financí o tom, kolik peněz dostanou jejich rozpočtové kapitoly.

Do Poslanecké sněmovny musí vláda předložit návrh státního rozpočtu na rok 2022 do konce září. O schválení nejdůležitějšího zákona roku už ale budou rozhodovat poslanci, kteří vzejdou z voleb.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Summit EU vyzval k zastavení útoků na energetiku v íránské válce. Řešil i konkurenceschopnost

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie (EU) vyzvali k zastavení útoků na energetická zařízení v íránské válce, jejíž aktuální eskalace výrazně zvedá ceny ropy a plynu. Na summitu v Bruselu se zabývali i dopady konfliktu, zejména pokud jde o ceny energií. Lídři debatovali i o posilování konkurenceschopnosti EU. Český premiér Andrej Babiš (ANO) vystoupil mezi prvními a zopakoval požadavek na změnu systému emisních povolenek EU ETS. Právě jejich podoba patří mezi sporné body jednání.
včeraAktualizovánopřed 32 mminutami

VideoTrošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, připouští Schiller

Předseda senátního výboru pro záležitosti EU Jan Schiller (ANO) doufá, že se lídři zemí EU na probíhajícím summitu dohodnou na zastropování cen emisních povolenek. Podle něj je to krok, po kterém volá průmysl. Domnívá se, že Česko by mělo dostat výjimku ze systému povolenek pro řadu průmyslových odvětví. „Trošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, ale na druhou stranu nemáme takové možnosti jako země, které do toho investovaly,“ obhajuje tuzemskou pozici při vyjednávání. V Interview ČT24 odpovídal na otázky moderátora Jiřího Václavka i ohledně chystaných změn ekonomické legislativy EU, rozhodnutí premiéra Andreje Babiše (ANO) jet na summit NATO místo prezidenta Petra Pavla či rozpočtového určení daní.
před 4 hhodinami

Ropa i plyn dál zdražují, exportní přístav v Rudém moři přestal nakládat

Ceny ropy pokračují v růstu kvůli útokům na Blízkém východě. Severomořská ropa Brent se krátce po 08:00 SEČ dostala nad 114 dolarů (přes 2400 korun) za barel, dopoledne už to bylo přes 119 dolarů (asi 2530 korun). Později o část zisků přišla, odpoledne se držela nad 110 dolary za barel. Navíc čelil útoku důležitý exportní bod na pobřeží Rudého moře – přístav Janbu, který dle Reuters následně přestal krátce surovinu nakládat. O třetinu poskočily ve čtvrtek ráno vzhůru i ceny plynu pro evropský trh. Následně lehce poklesly.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Maďarsko a Slovensko odmítly podpořit půjčku Ukrajině

Maďarsko a Slovensko se na summitu Evropské unie nepřipojily k ostatním zemím v podpoře půjčky devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun) pro Ukrajinu. Vyplývá to ze schváleného prohlášení účastníků vrcholné schůzky, v němž se lídři ostatních 25 členských zemí shodli, že chtějí uvolnit první část úvěru začátkem dubna. Předseda Evropské rady António Costa na summitu za blokování půjčky kritizoval maďarského premiéra Viktora Orbána.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Slovensko začalo regulovat prodej nafty, vyšší cena pro auta z ciziny zatím není

Na Slovensku začalo ve čtvrtek platit nařízení o omezení při prodeji nafty a o dvojích cenách tohoto paliva. Příslušné rozhodnutí kabinetu premiéra Roberta Fica (Smer) ze středy, které bude platit 30 dnů, bylo zveřejněno ve sbírce zákonů. Řidiči vozidel se zahraniční poznávací značkou zatím ale neplatí za naftu vyšší cenu než domácí motoristé. Mluvčí ministerstva financí Pavol Kirinovič totiž řekl, že vyhláška o stanovení ceny nafty pro vozidla z ciziny začne platit až v příštích dnech, konkrétně od pondělí.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Marže čerpacích stanic se snižují, říká ministerstvo financí

Monitoring ministerstva financí ukázal, že čerpací stanice marže od začátku americko-izraelského útoku na Íránu a po spuštění monitoringu postupně snižují. Běžné marže u litru nafty byly před krizí 2,70 až 3,20 koruny, po vypuknutí konfliktu klesly na 1,90 až 2,60 koruny. Po spuštění monitoringu se dále snižovaly až k jedné koruně. Marže 2,35 až 2,60 koruny u benzinu zůstala v době před vypuknutím konfliktu a po něm stejná. Po spuštění monitoringu klesala ke 2,10 koruny.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Juchelkova poradkyně řeší dotace. A vlastní firmu, jež s nimi pomáhá, píší Seznam Zprávy

Poradkyně ministra práce a sociálních věcí Aleše Juchelky (ANO) Alexandra Semancová vystupuje podle serveru Seznam Zprávy ve dvojroli. Jako poradkyně řeší pravidla rozdělování dotací a úkoluje nejvyšší úředníky, kteří jsou za ně zodpovědní. Zároveň je ale majitelkou soukromé firmy Siptrade. Ta v minulosti vybrala statisíce na provizích za to, že zajišťuje žadatelům dotace. Semancová se tak ocitla v podezření ze střetu zájmů, píší Seznam Zprávy. Ohrozit to může i proplácení části peněz z Evropské unie.
před 11 hhodinami

Velké investice do sportovišť byly zastaveny, vláda chce novou strategii

Velké investice do sportovišť včetně modernizace centra v Nymburce, kterou loni v září podpořila minulá vláda, byly pozastaveny. Novinářům to na neformálním setkání řekl ministr pro sport, zdraví a prevenci Boris Šťastný (Motoristé). Velké projekty chce v následujících měsících přehodnotit a zkoordinovat mezi jednotlivými kraji, plánuje vytvoření nové národní strategie na následujících osm až dvanáct let. Česká unie sportu (ČUS), která centrum v Nymburce vlastní a provozuje, o pozastavení projektu zatím oficiální informace nemá.
před 11 hhodinami
Načítání...