Schodek až 390 miliard korun chystá pro příští státní rozpočet ministerstvo financí

Nahrávám video
Události: Příprava státního rozpočtu na příští rok
Zdroj: ČT24

Ministerstvo financí počítá pro příští rok s maximálně možným schodkem státního rozpočtu ve výši 390 miliard korun, zjistila ČT. Velká část opozice tak vysoká čísla kritizuje a vytýká vládě, že před volbami místo úspor chystá další výdaje. Například růst důchodů nad navýšení dané zákonem.

Současná vláda předpokládá, že rodičovský příspěvek nechá v příštím roce zmrazený. Zároveň neporostou ani další dávky, jako je nemocenská, podpory v nezaměstnanosti nebo životní i existenční minimum. „To je změna zákona a tam v tuto chvíli nic nového neplánujeme,“ řekla ministryně práce a sociálních věcí, místopředsedkyně vládní ČSSD Jana Maláčová. 

Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) pak pro příští rok navrhuje zmrazení platů státních úředníků a seškrtání některých provozních výdajů o 5 až 10 procent. 

Přesto podle informací ČT plánuje resort navrhnout pro příští rok schodek státního rozpočtu ve výši 390 miliard korun. Celé veřejné finance (tedy včetně například rozpočtů územních samospráv či zdravotních pojišťoven) by měly podle aktuální prognózy ministerstva financí hospodařit o 20 miliard lépe. Samotná ministryně zatím přesné číslo tají.

Deficit na rok 2022 nepůjde pod 300 miliard, uvedla Schillerová. A dodala, že by se velmi ráda chtěla vejít pod 400 miliard.  

Koalice sice poprvé projedná rozpočet na rok 2022 až příští středu, už teď je ale jasné, které výdaje porostou. Dalších 10 miliard požaduje pro armádu Ministerstvo obrany. Miliardy navíc půjdou na vyšší platy učitelů. Zdravotnictví má dostat až 15 miliard díky růstu plateb za státní pojištěnce. Mezi 16 a 25 miliardami pošle vláda navíc na důchody. Právě na růstu penzí se chce koalice dohodnout příští týden.

„Zkrátka životní náklady našich důchodců stále stoupají a je potřeba je dorovnávat,“ řekl k tomu premiér a šéf vládního ANO Andrej Babiš. 

Opozice by chtěla mnohem menší schodek

Například pravicová opozice a Piráti však považují v době stamiliardových schodků vládní plán na vyšší než zákonný růst důchodů za předvolební populismus. „Je vidět, že vláda Andreje Babiše celých sedm let úplně kašle zejména na výdaje státního rozpočtu. Já si myslím, že příští rok bychom mohli mít ten schodek kolem 250 miliard,“ zmínil předseda poslaneckého klubu ODS a první místopředseda strany Zbyněk Stanjura. 

Podle předsedy KDU-ČSL Mariana Jurečky by se měl schodek pohybovat kolem 150 miliard korun. A místopředseda rozpočtového výboru Mikuláš Ferjenčík (Piráti) soudí, že zásadní je, aby se vláda trochu uskromnila v předvolebním rozdávání.

Komunisté naopak navrhují víc zdanit bohaté lidi i firmy. „My mluvíme o progresivitě daní. Ale v každém případě se bude muset s daňovým mixem pracovat,“ řekla předsedkyně rozpočtového výboru Miloslava Vostrá (KSČM). 

O rozpočtu rozhodnou až nově zvolení poslanci

Česká vláda poprvé projedná státní rozpočet na rok 2022 v červnu. Celé léto pak budou jednat jednotliví ministři se šéfkou státních financí o tom, kolik peněz dostanou jejich rozpočtové kapitoly.

Do Poslanecké sněmovny musí vláda předložit návrh státního rozpočtu na rok 2022 do konce září. O schválení nejdůležitějšího zákona roku už ale budou rozhodovat poslanci, kteří vzejdou z voleb.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Česko má zájem o surovou ropu z Kazachstánu, řekl Babiš

Česká republika má zájem o dlouhodobé dodávky surové ropy z Kazachstánu, řekl v Astaně premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání s kazachstánským prezidentem Kasymem-Žomartem Tokajevem. Připomněl také, že tato středoasijská země je největším producentem uranu na světě a má bohatá naleziště i dalších surovin. Česko by s Kazachstánem mohlo spolupracovat například v oblasti vědy a výzkumu jádra či v dalších strategických otázkách. Babiš uvedl, že v Kazachstánu propagoval i české zbrojařské firmy.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Ropa kvůli Blízkému východu dál zdražuje, Brent je nejvýš od roku 2022

Cena severomořské ropy Brent stoupla na více než 119 amerických dolarů (asi 2480 korun) za barel. To je nejvyšší hodnota od roku 2022, kdy začala ruská válka na Ukrajině. Ceny ovlivňuje konflikt na Blízkém východě, uvedla ve středu večer agentura AFP.
před 4 hhodinami

Prezidentem Hospodářské komory byl opět zvolen Zdeněk Zajíček

Podnikatelé zvolili ve středu na celostátním sněmu v Praze za prezidenta Hospodářské komory ČR na další tři roky opět Zdeňka Zajíčka, který byl jediným kandidátem. Komora upřesnila, že získal 184 hlasů ze 200. Zajíček vede komoru od roku 2023, kdy vystřídal ve funkci Vladimíra Dlouhého. Hospodářská komora sdružuje živnostníky, malé, střední i strategicky důležité velké podniky a zhruba 140 oborových asociací, svazů a řemeslných cechů.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

ÚOHS zastavil správní řízení s energetickými firmami, zakázané dohody neprokázal

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) zastavil správní řízení, které zahájil loni v červnu s firmami ČEZ, EP Energy a Veolia Energie. Podezíral je z uzavírání zakázaných kartelových dohod v souvislosti s aukcemi na kombinované dodávky tepla a elektřiny, ze získaných materiálů se ale existenci těchto dohod nepodařilo prokázat. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. Firmy rozhodnutí uvítaly, jakékoliv porušení pravidel odmítly.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Fond prověřuje kvůli možnému střetu zájmů dotace pro Agrofert za miliardu

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) prověřuje možný střet zájmů u národních dotací vyplacených Agrofertu ve výši zhruba jedné miliardy korun, uvedl ředitel fondu Petr Dlouhý. Fond po holdingu zároveň neplánuje zpětně vymáhat nárokové evropské dotace obdržené v letech, kdy byl jeho někdejší majitel Andrej Babiš (ANO) poprvé premiérem. Podpůrný a garanční lesnický a rolnický fond (PGRLF) pak oznámil, že bude kvůli střetu zájmů Babiše vymáhat po asi dvacítce firem z Agrofertu podpory za miliony korun.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026

Kvůli napětí ve světě zdraží energie, obávají se podle průzkumu Češi

Češi se kvůli geopolitickému napětí obávají opětovného růstu cen energií. Stále více domácností proto chystá opatření k úsporám, v dubnu už to byla téměř polovina z nich. V čase roste zájem hlavně o kroky zajišťující dlouhodobé úspory, jako je instalace fotovoltaiky, úspornějšího kotle nebo tepelného čerpadla. Velká část společnosti také žádá od dodavatelů informace, jak efektivně šetřit energie. Vyplývá to z průzkumu agentury Ipsos pro energetickou společnost ČEZ.
28. 4. 2026

Ropa zdražuje, Brent překročil 110 dolarů za barel

Ceny ropy v úterý pokračují v růstu, severomořský Brent se tak vrátil nad 110 dolarů za barel. Snahy o ukončení konfliktu na Blízkém východě nevykazují žádné výraznější známky pokroku a doprava v klíčovém Hormuzském průlivu zůstává ochromena, uvedla agentura Reuters.
28. 4. 2026

VideoVláda chce plnit závazky k NATO, uvedla Murová. Dle Kovářové vůle chybí

Vláda Andreje Babiše chce podle členky sněmovního rozpočtového výboru Jany Murové (ANO) plnit závazky vůči NATO. Zkomplikovala to podle ní změna metodiky počítání výdajů. Murová to uvedla v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou. Místopředsedkyně výboru Věra Kovářová (STAN) míní, že minulý kabinet na rozdíl od současné vlády jasně ukázal dlouhodobou vůli navyšovat obranné výdaje. „My chceme v dlouhodobém horizontu dodržovat spojenecké závazky. (…) Měly by to být skutečně obranné výdaje, ne nemocnice nebo některé dálnice, které s armádou nemají nic společného,“ říká Kovářová. Kromě výdajů na obranu hosté probrali i zadlužování státu, k němuž svůj pohled připojili také ekonomové Jan Švejnar a Aleš Bělohradský.
28. 4. 2026
Načítání...