Schodek až 390 miliard korun chystá pro příští státní rozpočet ministerstvo financí

Nahrávám video
Události: Příprava státního rozpočtu na příští rok
Zdroj: ČT24

Ministerstvo financí počítá pro příští rok s maximálně možným schodkem státního rozpočtu ve výši 390 miliard korun, zjistila ČT. Velká část opozice tak vysoká čísla kritizuje a vytýká vládě, že před volbami místo úspor chystá další výdaje. Například růst důchodů nad navýšení dané zákonem.

Současná vláda předpokládá, že rodičovský příspěvek nechá v příštím roce zmrazený. Zároveň neporostou ani další dávky, jako je nemocenská, podpory v nezaměstnanosti nebo životní i existenční minimum. „To je změna zákona a tam v tuto chvíli nic nového neplánujeme,“ řekla ministryně práce a sociálních věcí, místopředsedkyně vládní ČSSD Jana Maláčová. 

Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) pak pro příští rok navrhuje zmrazení platů státních úředníků a seškrtání některých provozních výdajů o 5 až 10 procent. 

Přesto podle informací ČT plánuje resort navrhnout pro příští rok schodek státního rozpočtu ve výši 390 miliard korun. Celé veřejné finance (tedy včetně například rozpočtů územních samospráv či zdravotních pojišťoven) by měly podle aktuální prognózy ministerstva financí hospodařit o 20 miliard lépe. Samotná ministryně zatím přesné číslo tají.

Deficit na rok 2022 nepůjde pod 300 miliard, uvedla Schillerová. A dodala, že by se velmi ráda chtěla vejít pod 400 miliard.  

Koalice sice poprvé projedná rozpočet na rok 2022 až příští středu, už teď je ale jasné, které výdaje porostou. Dalších 10 miliard požaduje pro armádu Ministerstvo obrany. Miliardy navíc půjdou na vyšší platy učitelů. Zdravotnictví má dostat až 15 miliard díky růstu plateb za státní pojištěnce. Mezi 16 a 25 miliardami pošle vláda navíc na důchody. Právě na růstu penzí se chce koalice dohodnout příští týden.

„Zkrátka životní náklady našich důchodců stále stoupají a je potřeba je dorovnávat,“ řekl k tomu premiér a šéf vládního ANO Andrej Babiš. 

Opozice by chtěla mnohem menší schodek

Například pravicová opozice a Piráti však považují v době stamiliardových schodků vládní plán na vyšší než zákonný růst důchodů za předvolební populismus. „Je vidět, že vláda Andreje Babiše celých sedm let úplně kašle zejména na výdaje státního rozpočtu. Já si myslím, že příští rok bychom mohli mít ten schodek kolem 250 miliard,“ zmínil předseda poslaneckého klubu ODS a první místopředseda strany Zbyněk Stanjura. 

Podle předsedy KDU-ČSL Mariana Jurečky by se měl schodek pohybovat kolem 150 miliard korun. A místopředseda rozpočtového výboru Mikuláš Ferjenčík (Piráti) soudí, že zásadní je, aby se vláda trochu uskromnila v předvolebním rozdávání.

Komunisté naopak navrhují víc zdanit bohaté lidi i firmy. „My mluvíme o progresivitě daní. Ale v každém případě se bude muset s daňovým mixem pracovat,“ řekla předsedkyně rozpočtového výboru Miloslava Vostrá (KSČM). 

O rozpočtu rozhodnou až nově zvolení poslanci

Česká vláda poprvé projedná státní rozpočet na rok 2022 v červnu. Celé léto pak budou jednat jednotliví ministři se šéfkou státních financí o tom, kolik peněz dostanou jejich rozpočtové kapitoly.

Do Poslanecké sněmovny musí vláda předložit návrh státního rozpočtu na rok 2022 do konce září. O schválení nejdůležitějšího zákona roku už ale budou rozhodovat poslanci, kteří vzejdou z voleb.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Reuters: USA neprodloužily výjimku ze sankcí na nákup ruské ropy

Spojené státy neprodloužily dočasné povolení zemím nakupovat ruskou ropu již naloženou na tankerech, uvedla agentura Reuters s odvoláním na dva americké činitele. Třicetidenní sankční výjimka, kterou USA zavedly v březnu s cílem stabilizovat trhy s energiemi po vypuknutí války na Blízkém východě, vypršela v sobotu. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov řekl, že USA protiruské sankce rozšiřují.
03:56Aktualizovánopřed 9 mminutami

Úřad ukázal mapu akceleračních zón. Je jich méně, než se původně plánovalo

Ministerstvo pro místní rozvoj zveřejnilo mapu akceleračních zón pro obnovitelné zdroje energie, které mají v budoucnu urychlit výstavbu větrných a solárních elektráren. Napříč Českem jde o 94 oblastí, což je o 16 méně oproti původnímu záměru. Podle vládních představitelů jde zatím pouze o pracovní návrh, ke kterému se ještě mohou vyjádřit kraje, obce i veřejnost.
před 9 hhodinami

Nemá to určovat aparát za zdmi úřadu, řekl Kupka k návrhu vlády na regulaci cen paliv

„Je to opravdu nástroj socialistického plánování, jak jsme to zažili. Ceny přece nemá určovat aparát vlády za zdmi nějakého úřadu. Ceny mají reagovat na reálný vývoj na trhu,“ řekl předseda ODS Martin Kupka k návrhu vlády na regulaci cen pohonných hmot. Kupka sdělil, že lepší volbou je snížení spotřební daně, a připomněl, že jeho strana to navrhla již 10. března, ale kabinet podle něj zaspal. „Je jasné, že se vysoké ceny (paliv) budou promítat dál do cen potravin,“ dodal. Moderátor Daniel Takáč se Kupky v Interview ČT24 zeptal i na vládní návrh na změnu financování veřejnoprávních médií. „Je potřeba uchránit především nezávislost těchto médií,“ sdělil lídr občanských demokratů.
před 10 hhodinami

Sankcionovaný čínský tanker i přes blokádu USA proplul Hormuzským průlivem

Čínský tanker, který podléhá sankcím Spojených států, navzdory americké blokádě proplul Hormuzským průlivem. Podle agentury Reuters to ukazují údaje o lodní dopravě od poskytovatelů dat LSEG, MarineTraffic a Kpler. Je to první loď, která touto vodní cestou proplula a opustila Perský záliv od začátku americké blokády tohoto strategického námořního bodu. Za první den blokády íránských přístavů neproplula podle velení americké armády CENTCOM jediná loď.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Vláda na středu zvýší cenové stropy paliv

Maximální ceny paliv, které určuje stát, ve středu vzrostou. Benzin bude možné prodávat za 42,10 koruny za litr, o 43 haléřů dráž než v úterý. Maximální cena nafty se zvýší o 64 haléřů na 45 korun za litr. Vyplývá to z cenového věstníku, který během odpoledne zveřejnilo ministerstvo financí. Úřad denně stanovuje ceny od minulého týdne, měl by v tom pokračovat přinejmenším do konce měsíce.
před 15 hhodinami

Aerolinky žádají EU o pomoc s dopady války na Blízkém východě

Největší evropské aerolinky žádají Evropskou unii, aby jim ulevila od dopadů války na Blízkém východě, informují agentury Bloomberg a Reuters s odvoláním na příslušný dokument sdružení Airlines 4 Europe (A4E). Mezi jeho členy jsou například Lufthansa, Air France-KLM nebo majitel British Airways společnost IAG. Aerolinky po Bruselu žádají, aby zavedl dočasná opatření, jež by jim pomohla překonat případný nedostatek leteckého paliva a vyšší náklady způsobené americko-izraelskou válkou s Íránem.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

První kroky k zestátnění ČEZu udělá stát na valné hromadě firmy v červnu, řekl Babiš

První kroky k zestátnění energetické společnosti ČEZ provede stát na letošní valné hromadě firmy v červnu. Novinářům to řekl premiér Andrej Babiš (ANO), konkrétní opatření ale nespecifikoval. Potvrdil, že nadále platí vládní plán na plné ovládnutí ČEZu, podle něj je to nutné pro lepší kontrolu vývoje cen energií a dalšího rozvoje energetického sektoru. Zestátnění chce stihnout do konce volebního období v roce 2029.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

EU chce podpořit domácí produkci oceli, sníží dovoz a zvýší clo nad kvóty

Evropská unie v pondělí dosáhla předběžné dohody s cílem o zhruba polovinu snížit dovoz oceli a zavést padesátiprocentní clo na nadměrný dovoz. V noci na úterý o tom informovala agentura Reuters s tím, že EU tak chce ochránit vlastní ocelářský průmysl před nadprodukcí ve třetích zemích.
před 21 hhodinami
Načítání...