Schodek až 390 miliard korun chystá pro příští státní rozpočet ministerstvo financí

3 minuty
Události: Příprava státního rozpočtu na příští rok
Zdroj: ČT24

Ministerstvo financí počítá pro příští rok s maximálně možným schodkem státního rozpočtu ve výši 390 miliard korun, zjistila ČT. Velká část opozice tak vysoká čísla kritizuje a vytýká vládě, že před volbami místo úspor chystá další výdaje. Například růst důchodů nad navýšení dané zákonem.

Současná vláda předpokládá, že rodičovský příspěvek nechá v příštím roce zmrazený. Zároveň neporostou ani další dávky, jako je nemocenská, podpory v nezaměstnanosti nebo životní i existenční minimum. „To je změna zákona a tam v tuto chvíli nic nového neplánujeme,“ řekla ministryně práce a sociálních věcí, místopředsedkyně vládní ČSSD Jana Maláčová. 

Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) pak pro příští rok navrhuje zmrazení platů státních úředníků a seškrtání některých provozních výdajů o 5 až 10 procent. 

Přesto podle informací ČT plánuje resort navrhnout pro příští rok schodek státního rozpočtu ve výši 390 miliard korun. Celé veřejné finance (tedy včetně například rozpočtů územních samospráv či zdravotních pojišťoven) by měly podle aktuální prognózy ministerstva financí hospodařit o 20 miliard lépe. Samotná ministryně zatím přesné číslo tají.

Deficit na rok 2022 nepůjde pod 300 miliard, uvedla Schillerová. A dodala, že by se velmi ráda chtěla vejít pod 400 miliard.  

Koalice sice poprvé projedná rozpočet na rok 2022 až příští středu, už teď je ale jasné, které výdaje porostou. Dalších 10 miliard požaduje pro armádu Ministerstvo obrany. Miliardy navíc půjdou na vyšší platy učitelů. Zdravotnictví má dostat až 15 miliard díky růstu plateb za státní pojištěnce. Mezi 16 a 25 miliardami pošle vláda navíc na důchody. Právě na růstu penzí se chce koalice dohodnout příští týden.

„Zkrátka životní náklady našich důchodců stále stoupají a je potřeba je dorovnávat,“ řekl k tomu premiér a šéf vládního ANO Andrej Babiš. 

Opozice by chtěla mnohem menší schodek

Například pravicová opozice a Piráti však považují v době stamiliardových schodků vládní plán na vyšší než zákonný růst důchodů za předvolební populismus. „Je vidět, že vláda Andreje Babiše celých sedm let úplně kašle zejména na výdaje státního rozpočtu. Já si myslím, že příští rok bychom mohli mít ten schodek kolem 250 miliard,“ zmínil předseda poslaneckého klubu ODS a první místopředseda strany Zbyněk Stanjura. 

Podle předsedy KDU-ČSL Mariana Jurečky by se měl schodek pohybovat kolem 150 miliard korun. A místopředseda rozpočtového výboru Mikuláš Ferjenčík (Piráti) soudí, že zásadní je, aby se vláda trochu uskromnila v předvolebním rozdávání.

Komunisté naopak navrhují víc zdanit bohaté lidi i firmy. „My mluvíme o progresivitě daní. Ale v každém případě se bude muset s daňovým mixem pracovat,“ řekla předsedkyně rozpočtového výboru Miloslava Vostrá (KSČM). 

O rozpočtu rozhodnou až nově zvolení poslanci

Česká vláda poprvé projedná státní rozpočet na rok 2022 v červnu. Celé léto pak budou jednat jednotliví ministři se šéfkou státních financí o tom, kolik peněz dostanou jejich rozpočtové kapitoly.

Do Poslanecké sněmovny musí vláda předložit návrh státního rozpočtu na rok 2022 do konce září. O schválení nejdůležitějšího zákona roku už ale budou rozhodovat poslanci, kteří vzejdou z voleb.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
před 15 hhodinami

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
včeraAktualizovánovčera v 05:43

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026

S nástupem ledna služby zdražují, a to víc než jiné sektory

Analytici očekávají, že zdražování služeb bude i v letošním roce vyšší, než bude činit průměrná inflace. Znát už je to v ubytování a stravování, trend ale poznají například i zákazníci, kteří se chystají do kadeřnictví, na manikúru nebo kosmetiku. Někde za zdražením stojí vyšší nájmy provozoven, jinde vyšší povinné odvody na sociálním a zdravotním pojištění. Měsíc leden je pak znám tím, že ke zdražování dochází plošně.
12. 1. 2026

Zákazník chce SUV, regulace jdou proti trendu, zaznělo v Událostech, komentářích z ekonomiky

Trh s novými auty v Česku ožívá. Loni jich zákazníci koupili téměř 249 tisíc, meziročně zhruba o sedm procent víc. Stoupal i podíl vozů s alternativním pohonem, čistě elektrická auta ale představovala stále výraznou menšinu. O aktuálních trendech v automobilovém průmyslu, očekáváních pro rok 2026 i evropských regulacích v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali generální ředitelka AURES Holdings Karolína Topolová, výkonný ředitel sdružení automobilového průmyslu Zdeněk Petzl a generální ředitel zastoupení značek Toyota a Lexus pro ČR Martin Peleška. Debatou provázeli Jakub Musil a Tereza Gleichová.
11. 1. 2026
Načítání...