Hospodaření státního rozpočtu skončilo v roce 2020 deficitem ve výši 367,4 miliardy korun, tedy o 338,9 miliardy vyšším než v roce 2019. Plánovaný schodek navýšený třemi novelami zákona o státním rozpočtu až na pět set miliard tak nebyl naplněn o 132,6 miliardy korun, informovala ministryně financí Alena Schillerová (za ANO).
Schodek rozpočtu za rok 2020 dosáhl 367,4 miliardy korun. Přes dvě stě miliard si ukousl koronavirus
4 minuty
Události ČT: Schodek rozpočtu dosáhl 367,4 miliardy korun
Celkové příjmy státního rozpočtu loni klesly meziročně o 47,7 miliardy korun na 1475,5 miliardy. Daňové příjmy včetně pojistného na sociální zabezpečení se snížily meziročně o 57,8 miliardy na 1,26 bilionu korun. Celkové výdaje rozpočtu vzrostly o 291,2 miliardy na 1842,9 miliardy korun.
Resort zároveň uvedl, že ze státního rozpočtu na boj s pandemií šlo loni 216,5 miliardy korun. Přímá opatření například v podobě kompenzačních bonusů, programů Antivirus a dalších si vyžádaly 137,8 miliardy korun. Odklad záloh daní vyčíslilo ministerstvo na 24 miliard a výdaje na zdravotnictví v podobě nákupu ochranných prostředků, odměn zdravotníkům nebo oddlužení vybraných nemocnic na 54,8 miliardy korun.
Za nižším než plánovaným schodkem stály hlavně příjmy, které o 110,7 miliardy korun převýšily rozpočtovanou úroveň. Podílely se na tom z poloviny daňové příjmy (+ 55,1 miliardy), příjmy z Evropské unie a finančních mechanismů (+ 26 miliard), tak i ostatní příjmy (+ 29,6 miliardy).
„Daňové příjmy státu v minulém roce poklesly o 4,4 procenta, což je v kontextu koronavirové krize ještě relativně dobrý výsledek,“ komentuje čísla hlavní analytik ING Bank Jakub Seidler.
„Celkové příjmy zohledňující například i zdroje z EU pak meziročně poklesly o 3,1 procenta, tedy 48 miliard korun. Z tohoto pohledu byl tak propad příjmu výrazně nižší, než předpokládal aktualizovaný státní rozpočet se schodkem pět set miliard korun,“ dodal.
Ministerstvo financí uvedlo, že oproti původnímu rozpočtu schválenému v roce 2019 se příjmy z daní a pojistného propadly o téměř 150 miliard korun. Celkové výdaje nebyly oproti rozpočtované výši realizovány o 21,9 miliardy, přičemž kapitálové pouze o 1,7 miliardy korun.
Inkaso daně z příjmu právnických osob loni kleslo meziročně o 15,1 miliardy na 108,4 miliardy korun. Inkaso daně z přidané hodnoty kleslo o 3,5 miliardy na 287,9 miliardy korun.
Investiční výdaje byly vyšší
Investiční výdaje z rozpočtu podle Schillerové loni stouply na 173 miliard korun, o rok dříve to bylo 139 miliard. Loni přitom na investice šlo z domácích zdrojů 101 miliard a z evropských peněz 72 miliard korun.
Ministryně dále upozornila na to, že státní dluh ke konci loňského roku činil 36,9 procenta HDP. O rok dříve to bylo 28,5 procenta HDP a například v roce 2012 byl 40,8 procenta. Ministerstvo už dříve uvedlo, že státní dluh by měl na konci loňského roku činit zhruba 2,12 bilionu korun, v úterý jej odhadlo na 2,05 bilionu korun. Ke konci roku 2019 byl 1,64 bilionu korun.
Lepší než očekávaný vývoj státních financí je podle analytika Raiffeisenbank Víta Hradila dobrou zprávou, a to i přesto, že se naplnily pochybnosti o smysluplnosti původního návrhu na deficit ve výši pět set miliard korun. „Zdá se tak být zjevné, že původně schválených pět set miliard korun bylo extrémně nadhodnocených, když se k nim rozpočet nepřiblížil ani po drtivé druhé vlně epidemických uzavírek,“ uvedl.
Dodal, že ačkoliv se jedná o na tuzemské poměry nevídaný schodek, fiskální podpora krizí zasažené ekonomice byla jednoznačně žádoucí. „S příchodem vakcíny ovšem nastává čas k diskuzím o konsolidaci rozpočtů na roky příští,“ upozornil.
Podle hlavního ekonoma BHS Štěpáan Křečka však pokladní plnění státního rozpočtu odhalilo fatální selhání vlády při řízení státní kasy. „Přestože byl rozpočet několikrát předěláván, stejně se zásadně odchýlil od svého plánu. Jako by státní finance řídil koronavirus a nikoli vláda,“ míní.
Analytik Trinity Bank Lukáš Kovanda však míní, že sice nelze nad enormním schodkem státního rozpočtu a veřejných financí jistě jásat, ale „mluvit o jejich rozvratu je zatím stále nepřípadné a empiricky nepodložené“.
„Objektivně řečeno, prakticky jakýkoli výraznější nárůst veřejného zadlužení je varovný. A to před sebou Česko stále hrne nutnost uskutečnění důchodové reformy či reformy financování veřejné zdravotní péče. Rozvratem veřejných financí lze nesjpíše chápat situaci, kdy je veřejný dluh v poměru k hrubému domácímu produktu tak vysoký, že snižuje hospodářský růst dané ekonomiky,“ vysvětluje.
A dodává, že americká Univerzita George Masona loni v dubnu publikovala studii, která shrnuje závěry řady jiných odborných analýz z posledního desetiletí právě na toto téma. „Klíčový závěr je takový, že v ekonomicky vyspělých zemí má dluh negativní dopad na ekonomický růst od pásma 75 až 100 procent HDP,“ říká.
Veřejné finance Česka letos vykážou podle stejné prognózy úroveň zadlužení zhruba ve výši 38 procent HDP. „Do rozvratu tedy dokonce ani nespějí, jestliže podle Národní rozpočtové rady má Česko vykazovat úroveň zadlužení k HDP čítající 55 procent v roce 2025,“ uvedl.
Jde o nejhorší výsledek v historii. Pravice kritizuje vládu, že schodek úmyslně nadsadila
Výsledek státního rozpočtu byl ovlivněn dopady pandemie koronaviru a je nejhorší od vzniku samostatné České republiky. Nejvyšší schodek měl doposud rozpočet za rok 2009 kvůli dopadům světové hospodářské krize, a to přes 192 miliard korun.
Rozpočet na loňský rok, který schválila Poslanecká sněmovna, počítal s deficitem 500 miliard korun, poslanci ho na návrh vlády třikrát zvýšili kvůli dopadům epidemie z původních 40 miliard korun.
„Je evidentní, že když vláda žádala o 500miliardový schodek, tak si ho zcela nezodpovědně vycucala z prstu. A sněmovna jí ho zcela nezodpovědně schválila,“ řekl předseda poslaneckého klubu TOP 09 Miroslav Kalousek.
Místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Jan Skopeček (ODS) uvedl, že vláda opětovně a zřejmě úmyslně přestřelila plánovaný schodek, aby mohla na konci roku vykázat lepší číslo. Za výsledkem podle něj není pouze pandemie covidu. „Veřejné finance jsou dlouhodobě napadeny socialistickým virem rozhazování na dluh a Babišova vláda tuto nemoc jen prohloubila,“ sdělil.
Podle Skopečka se vláda vymlouvá na covid
Stejný názor má i členka rozpočtového výboru sněmovny Věra Kovářová (STAN). „Trošku navýšíme výdaje, podsekneme příjmy a v závěru roku z toho vyjdeme jako hrdinové, tedy v uvozovkách,“ komentovala v úterý zveřejněné výsledky hospodaření. Podle Skopečka je také třeba připomenout, že dnes se podle něj všechno v hospodářské politice i v rozpočtu hází na covid. „Myslím si, že to bude téma i dalších měsíců. Za ten výsledný deficit ale nemůže jenom covid, to si nenechme namluvit,“ uvedl.
„Když si uvědomíme a podíváme se zpátky, tak celá ta léta měla vláda narůstající příjmy. Během těch deseti let se příjmy státu zvýšily o více než 400 miliard korun, a vláda nebyla schopná našetřit si na doby horší. Myslím si, že všichni členové opozice, ekonomové a odborníci varovali vládu, že by si skutečně měla šetřit na horší časy,“ upozornila Kovářová.
Poslanec KSČM Dolejš však míní, že nemá smysl nyní „dělat chytrého“, ale je zapotřebí zjistit, do jaké míry může lepší než plánovaný výsledek ulehčit financování rozpočtu v letošním roce. Poukázal na to, že dluh vzniklý loňským schodkem už vláda profinancovala prostřednictvím státních dluhopisů, čímž by se mohl snížit tlak na zadlužování v letošním roce.
Také místopředsedkyni STAN Věře Kovářové vadí, že vláda úmyslně nadsadila schválený schodek 500 miliard korun. A aniž by se snažila o snížení běžných výdajů, rozvolnila pravidla rozpočtové odpovědnosti, a to i do budoucna, sdělila. Je podle ní škoda, že si vláda nevytvářela rezervy v minulých letech a naopak využila peníze po zrušeném Fondu národního majetku, které nyní mohla mít k dispozici.
Pravice také kritizuje vládu za to, že vydala podle ní málo peněz na podporu ekonomiky. „V dubnu oznámila ministryně finanční pomoc ekonomice ve výši 1,2 bilionu korun, ve skutečnosti to bylo 283 miliard, méně než 25 procent,“ uvedl místopředseda ODS Zbyněk Stanjura.
Podle Kalouska nedosáhla slibovaná pomoc zejména malým a středním podnikatelům ani deseti procent slibované částky. Vláda podle něj nešetřila sama na sobě, ale šetřila na pomoci. Kalousek také varuje, že pravděpodobně jako jediná země EU bude mít Česko letos větší deficit než loni. To se podle něj odrazí nutně i v důvěře finančních trhů a finančních investorů vůči ČR.
Letošní schodek rozpočtu může být vyšší než loňský
Pro letošní rok ministerstvo financí naplánovalo schodek rozpočtu ve výši 320 miliard korun, nepočítá ale s dopady daňového balíčku. Právě kvůli němu a pokračující pandemii může být tak nakonec ještě vyšší, než byl loňský, varují analytici.
„Oficiální deficit je sice stanoven na 320 miliard korun, daňový balíček a snížení daní však přinesou další výpadek kolem sto miliard. Deficit v letošním roce se tak patrně bude pohybovat nad 400 miliard korun a mírně tak překoná sedm procent HDP. Vládní dluh by se tak mělo v loňském roce pohybovat kolem 42 procent hrubého domácího produktu,“ uvedl Seidler.
Analytik Generali Investments Radomír Jáč míní, že lze najít faktory, jež budou letošní celoroční rozpočtový schodek tlačit nad schválenou úroveň 320 miliard korun a dokonce nad úroveň schodku vykázaného za rok 2020. Zároveň se ale podle něj rýsují faktory, jež mohou rozpočtu i ekonomice jako celku pomoci nad rámec původních očekávání. Samotné ministerstvo financí avizuje, že rozpočet na rok 2021 bude novelizován.
„Osobně očekávám, že rozpočtový schodek může být letos podobný číslu, jež bylo čerstvě zveřejněno za rok 2020,“ odhadl.
