Hospodaření státního rozpočtu skončilo na konci října deficitem ve výši 274 miliard korun. „Propad pokračoval na podobné úrovni jako v předchozích dvou měsících,“ uvedlo k tomu v pondělí ministerstvo financí. Příjmy rozpočtu v samotném říjnu převýšily loňskou úroveň o 2,6 miliardy, ale výdaje stouply o 25,3 miliardy. Ovlivnila je zejména výplata mimořádných odměn zaměstnancům ve zdravotnictví ve výši 11,3 miliardy a další pomoc v souvislosti s covidovou epidemií. Ke konci září činil schodek 252,7 miliardy.
Deficit státního rozpočtu činil ke konci října 274 miliard korun. Analytici čekají, že letos skončí pod půl bilionem
3 minuty
Události: Vývoj státního rozpočtu za deset měsíců
Příjmy rozpočtu jsou za deset měsíců letošního roku výrazně ovlivněny propadem ekonomiky, doprovázeným poklesem zaměstnanosti, odpracovaných hodin či mezd.
Celkově se příjmy dosud meziročně snížily o 3,5 procenta, což představovalo minus 42,3 miliardy korun. Nejvýrazněji se na tom podílí pokles daňových příjmů bez pojistného (-45,3 miliardy). Inkaso vylepšovaly příjmy z Evropské unie a finančních mechanismů s nárůstem o 24,3 procenta (+21,4 miliardy korun).
Po očištění o příjmy z Evropské unie a finančních mechanismů, stejně jako o výdaje na tyto projekty, činil deficit 275,5 miliardy korun.
Saldo státního rozpočtu za leden až říjen (v miliardách Kč)
Co ukazuje vývoj daňových příjmů
Příjem rozpočtu z daní z příjmů právnických osob (-18,4 procenta, tedy -18,3 miliardy) je výrazně ovlivněn prominutím červnové zálohy na daň z příjmů právnických osob. Rozpočet tak přišel o 13,5 miliardy.
Inkaso daně z příjmů fyzických osob placené poplatníky (minus tři miliardy) je také ovlivněno plošným prominutím červnové zálohy. To mělo dopad na rozpočet ve výši minus 1,6 miliardy. Na inkasu se také mohla projevit možnost zpětného uplatnění daňové ztráty.
Vývoj vybraných daní za leden až říjen (v miliardách Kč)
Podpora vyplácená formou kompenzačních bonusů v celkové výši 21,8 miliardy a pokles objemu mezd a platů mají zásadní dopad na inkaso daně z příjmů fyzických osob placené plátci (minus sedm procent), uvedlo ministerstvo. Vývoj objemu mezd a platů souvisí s ošetřováním nebo péčí o dítě během uzavřených škol, uzavřenými podniky během nouzového stavu či jejich omezeným provozem a poklesem zaměstnanosti. V druhém pololetí však již inkaso meziročně rostlo.
Na inkasu daně z přidané hodnoty (-1,4 procenta) se negativně podepsal pokles maloobchodních tržeb. Inkaso bylo dále tlumeno nižšími sazbami daně u pravidelné hromadné dopravy od loňského února, na teplo a chlad od letošního ledna a na stravovací služby a další služby a zboží od letošního května a července. Další snížení pramení z posečkaných a dosud nesplacených plateb daně v objemu pro státní rozpočet 1,5 miliardy.
Jak to vypadá s výdaji
Tempo růstu celkových výdajů oproti stavu na konci srpna a září mírně zrychlilo na úroveň 17,1 procena. Objemově výraznější běžné výdaje rostly pomaleji (o 16,9 procenta), tedy 192,2 miliardy korun. Dynamiku celkových výdajů zvyšovaly kapitálové výdaje, tedy investice. Stouply o 19,6 procenta, což představovalo bezmála dvacet miliard korun.
Nejvyšší změny dosáhly sociální dávky (nárůst o 61,1 miliardy). Kromě valorizace důchodů (+29 miliard), navýšení rodičovského příspěvku (+11,9 miliardy) či příspěvku na péči (+3,2 miliardy) vzrostla výplata dávek nemocenského pojištění (+14,3 miliardy). Zde hrálo rozhodující roli navýšené ošetřovné (+8,8 miliardy), následované nemocenským (+5,1 miliardy). Dávky v nezaměstnanosti vzrostly o dvě miliardy korun.
Vývoj vybraných výdajů za leden až říjen (v miliardách Kč)
Sněmovna kvůli dopadům šíření koronaviru zvýšila v červenci letošní schodek rozpočtu na 500 miliard korun. Nejvyšší deficit doposud měl rozpočet za rok 2009 kvůli dopadům světové hospodářské krize, a to přes 192 miliard korun. Pro příští rok schválila vláda rozpočet se schodkem 320 miliard korun. Návrh musí ještě schválit sněmovna.
Rozpočet pohledem analytiků
„V letošním roce by se schodek státního rozpočtu měl udržet pod úrovní 500 miliard korun. V příštím roce může schodek státního rozpočtu tuto úroveň převýšit. Současný návrh státního rozpočtu na příští rok je mimo realitu,“ uvedl hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
Dodal, že současná úroveň schodku je 14krát vyšší než ve stejném období loňského roku. K tomuto výsledku přispívá hospodářská strategie vlády, která spočívá v navyšování výdajů státního rozpočtu. Naopak žádná významná úsporná opatření dosud nebyla ohlášena, zdůraznil Křeček. Dokonce nedošlo ani ke snížení platů politiků a státních zaměstnanců. „Je tedy evidentní, že se veřejný sektor nehodlá solidarizovat se soukromým sektorem.“
Saldo státního rozpočtu v jednotlivých měsících (neakumulovaně, v miliardách Kč)
Také hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda se domnívá, že stále nelze vyloučit, že deficit v příštím roce bude vyšší než ten letošní. „Stát nyní počítá se schodkem v roce 2021 ve výši 320 miliard korun, avšak tento plán nezahrnuje dopad zrušení superhrubé mzdy, které by státní kasu připravilo o dalších více než 50 miliard korun. Při závažném průběhu pandemie v roce 2021, například z důvodu její možné třetí vlny, nelze vyloučit pro příští rok ani deficit přesahující 400 miliardy korun,“ uvedl.
Takový výsledek by podle něho takřka jistě vedl alespoň některé ze tří klíčových světových ratingových agentur ke zhoršení hodnocení bonity českého zadlužení, případně alespoň ke zhoršení příslušného výhledu. To by české vládě navýšilo náklady obsluhy dluhu.
Česko by tak tedy už nyní mělo podle ekonoma činit kroky, které mezinárodní investorskou komunitu, v čele s tuzemskými bankami, uklidní. „Stát by například nemusel ke konci letošního roku vyplácet prémie k platům státních zaměstnanců,“ domnívá se Kovanda, který je také členem Národní ekonomické rady vlády (NERV).
„Nárůst deficitu v říjnu je nižší, než jsme předpokládali, a navzdory druhé vlně pandemie stále směřuje celkový deficit za letošní rok výrazně pod schválených 500 miliard korun,“ soudí i hlavní ekonom ING pro ČR Jakub Seidler.
O deficitu příštího roku soudí, že však může nakonec skončit na obdobné úrovni, jako ten letošní krizový. „Nelze také vyloučit, že jej poprvé od roku 1993 podpoří svými zisky také Česká národní banka, která letos patrně zaznamená z titulu oslabené koruny výrazný zisk ze svých devizových rezerv.“
Ekonom uvedl, že za normálních okolností by takový zisk ČNB do rozpočtu nepřeváděla, „byla by si totiž vědoma, že šlo jen o jednorázový efekt slabé koruny, který může při opětovném posílení koruny rychle odeznít.“ Domnívá se však, že situace s pandemií covidu je natolik mimořádná, že si lze představit mnohé. Tedy i to, že ČNB svůj tradiční pohled přehodnotí a poprvé od roku 1993 do rozpočtu své zisky z devizových rezerv příští rok převede, jak zákon umožňuje. I tak by šlo ale jen o příspěvek jednorázový, jelikož poté se ČNB pravděpodobně opět z titulu posilující koruny propadne do dlouhodobých ztrát. „Státní rozpočet by však v příštím roce mohl získat vyšší desítky miliard korun navíc,“ dodal Seidler.
15 minut
Události, komentáře: Tripartita jednala o dopadech krize
