Nejistý osud má jedna z vládních priorit. Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) řekla České televizi, že do konce volebního období zřejmě nestihne prosadit digitální daň – tedy pětiprocentní odvod velkých internetových koncernů z reklamy. S výnosem více než miliardy korun přitom počítal už letošní státní rozpočet. Příští rok mohl stát díky digitální dani získat až 3,5 miliardy.
Digitální daň se zřejmě nestihne, naznačila Schillerová. Mohla přitom přinést až 3,5 miliardy korun
4 minuty
Události: Boj o digitální daň
„Obavy mám z toho, že se to nestihne, protože jsme pořád před druhým čtením,“ sdělila Schillerová s tím, že dalších priorit je hodně. Zavedení daně má přitom ve sněmovně většinovou podporu. Kromě vládní koalice ji podporují také opoziční komunisté, Piráti a SPD. Přesto Babišův kabinet neposlal svůj návrh k závěrečnému schvalování.
Před zavedením české digitální daně několik let varovaly například čeští výrobci automobilových součástek nebo nemocničních postelí vyvážející zboží do Spojených států. Obávaly se, že USA na ni odpoví vysokými cly.
„To by ve Spojených státech v podstatě znamenalo likvidaci, protože my tam máme samozřejmě velikou americkou konkurenci. Ta se jenom modlí, abychom z toho trhu vypadli,“ prohlásil například v lednu v pořadu Byznys ČT24 majitel společnosti Linet Zbyněk Frolík.
Daň se měla týkat Facebooku, Amazonu či Googlu
Naopak ministryně financí chtěla dostat díky nové dani do zadluženého rozpočtu každoročně až čtyři miliardy korun. Daň měly odvádět velké americké technologické firmy s obratem nad 750 milionů eur, tedy necelých 19,5 miliardy korun. V Česku pak musel obrat přesáhnout 100 milionů korun. Konkrétně měly novou daň platit nadnárodní firmy jako Google, Facebook, Amazon nebo Apple.
Česká vláda schválila digitální daň už v listopadu roku 2019. Tehdy ve výši sedmi procent z internetové reklamy. V červnu 2020 se ale koaliční strany shodly na tom, že by stát měl nakonec vybírat pět procent. Ve sněmovně prošel v prvním čtení návrh na zavedení digitální daně pro nadnárodní korporace už loni v lednu. Za rok a čtvrt poté ale poslanci nedokázali zákon projednat ve druhém čtení.
„Je to cílená obstrukce ze strany hnutí ANO. Je to vládní návrh, má podporu i dalších stran ve sněmovně. A podle mého názoru by to měli zařadit, je šance to projednat,“ uvedl místopředseda rozpočtového výboru Mikuláš Ferjenčík (Piráti).
Většina sněmovních stran vysvětluje svou podporu hlavně tím, že velké internetové firmy v Česku platí oproti svým ziskům jen minimální daně. „Potřebujeme příjmy do státního rozpočtu, zvlášť po těch deficitech, které tato vláda udělala v pandemii koronaviru. A každá koruna bude dobrá, tedy každá miliarda v tomto případě bude dobrá,“ řekl předseda poslaneckého klubu SPD Radim Fiala.
Velvyslanec King hrozil americkou odvetou
Na začátku roku 2020 proti samostatné české digitální dani rázně vystoupil tehdejší americký velvyslanec Stephen King. Tvrdil, že by poškodila hlavně americké společnosti. Poslancům sněmovního rozpočtového výboru poslal v únoru roku 2020 dopis, ve kterém pohrozil odvetnými kroky ze strany USA.
„Spojené státy si ponechávají právo přijmout příslušná opatření na obranu našich inovativních firem, což by mohlo zahrnovat odvetná opatření,“ uvedl King v únoru loňského roku.
Nejvyspělejší státy se na digitální dani marně dohadují
„Je pravda, že k tomu samozřejmě je odpor z americké strany,“ sdělil loni v červnu premiér Andrej Babiš (ANO) s tím, že nejlepší by byla unifikace ze strany Evropské unie.
Podle komunistů se úprava odsouvá cíleně. „Já si nemyslím, že by se to nestihlo, ale myslím si, že se to nechce stihnout,“ uvedla předsedkyně rozpočtového výboru Miloslava Vostrá (KSČM). „Přijmout národní úpravu znamená jediné: budeme riskovat odvetné kroky ze strany Spojených států,“ řekl místopředseda poslaneckého klubu ODS Jan Skopeček.
Nejvyspělejší státy světa sdružené v OECD se pokoušejí dohodnout na společné digitální dani už víc než dva roky. Zatím marně.
