Digitální daň

Současní poslanci už nejspíše nestihnou schválit některé zákony. Mezi nimi je například pět týdnů dovolené pro všechny zaměstnance, zavedení digitální daně, zmrazení platů politiků na příští rok nebo zákon zpřísňující lobbing. Celkem jde o 550 bodů. Sněmovna během léta s jejich projednáváním nepočítá. Těsně před volbami bude navíc kvůli odporu Senátu na jejich schválení pozdě.

Podle sněmovního rozpočtového výboru by měla sazba digitální daně v Česku činit pět procent. I přesto ale sociální demokraté mluví o původní sedmiprocentní variantě. Nižší sazbu podporuje i část opozice, další však varuje před odvetnými opatřeními a hrozbou vysokých cel pro tuzemské exportéry.

Poslanci na středeční schůzi debatovali o předlohách ve druhém a v prvním čtení. Do finálního čtení posunuli digitalizaci notářské činnosti, návrh na zavedení digitální daně nebo nový zákon o občanských průkazech. Kromě toho dolní komora měla na programu novelu o elektronických komunikacích a o zpřísnění vyplácení dávek v hmotné nouzi.

Nejistý osud má jedna z vládních priorit. Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) řekla České televizi, že do konce volebního období zřejmě nestihne prosadit digitální daň – tedy pětiprocentní odvod velkých internetových koncernů z reklamy. S výnosem více než miliardy korun přitom počítal už letošní státní rozpočet. Příští rok mohl stát díky digitální dani získat až 3,5 miliardy.

Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) by ráda udržela schodek státního rozpočtu v roce 2022 pod 400 miliardami. I tak půjde zřejmě o druhý nejhorší deficit v historii České republiky. Ministerstvo právě pracuje na první verzi, kabinet ji projedná v červnu. K prioritám patří další přidávání důchodcům i učitelům, víc peněz do zdravotnictví i na obranu. Výrazné úspory, po nichž volá hlavně pravicová opozice, vláda nechystá.

Digitální daň pro velké internetové firmy by mohla v Česku platit od poloviny letošního roku. ČT to řekla ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Korporace s celosvětovým ročním obratem nad 19 miliard mají podle vládního návrhu platit pět procent z internetové reklamy. Poslanci by měli zákon definitivně schvalovat na přelomu dubna a května. Zavedení digitální daně podporují kromě vládních stran i komunisté a Piráti.

Sněmovní rozpočtový výbor ve čtvrtek znovu přerušil projednávání návrhu na zavedení digitální daně. Vrátí se k němu na začátku června. Do té doby se má hledat kompromis nejen napříč politickým spektrem, ale i v samotné vládní koalici. Zatímco sociální demokraté chtějí, aby daň platila ještě letos, ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) prosazuje začátek příštího roku. S výnosem dvou miliard z nové daně přitom státní kasa už na tento rok počítala.

Urychlení nástupu horších časů – i takový může být důsledek koronavirové epidemie. Světovou ekonomiku by například podle propočtů analytiků agentury Bloomberg mohla připravit až o 2,7 bilionu dolarů (60,8 bilionu korun), tedy ekvivalent ročního HDP Británie. Vláda Andreje Babiše (ANO) ale podle ekonomů není připravená na to, jak se s tím státní rozpočet srovná. Jak uvedli někteří hosté pořadu Otázky Václava Moravce (OVM), málo udělala pro to, aby byla ekonomika Česka na takovou situaci připravená.

Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) plánuje odročit platnost digitální daně z letošního července na příští leden. Zavedení taxy by se tak odložilo o půl roku. Ministryně chce zároveň snížit plánovanou sedmiprocentní daň na pět procent. Koaliční rada by měla její návrh projednat v pondělí.

Změna sazeb DPH u piva plní sliby ANO a pomáhá menším hospodám, věří místopředseda rozpočtového výboru Jan Volný (ANO). Další místopředseda sněmovního výboru Jan Skopeček (ODS) ale považuje situaci za chaotickou a nevidí důvod, aby stejné pivo v různých zařízeních bylo zdaněno odlišně. O zdanění piva, digitální dani a nezaměstnanosti diskutovali poslanci v Událostech, komentářích.

Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) chce jednat o snížení sazby digitální daně. Podle ní by mohla být pětiprocentní, vládní návrh přitom počítá se sedmi procenty. „Uvidíme, jak se k tomu postaví vláda a náš koaliční partner, a podle toho budu postupovat dál,“ uvedla.

Vláda Spojených států podle mluvčího ambasády v Praze Eda Findlayho jasně formulovala svou pozici na téma digitální daně. Findlay v aktuálním vyjádření pro ČTK odkázal na prosincový komentář velvyslance Stephena Kinga v Lidových novinách, ve kterém diplomat zmínil, že důsledkem zavedení digitální daně v Česku by mohla být nějaká forma přiměřeného protiopatření vlády USA.

Francie se dohodla se Spojenými státy na postupu, jak vyřešit zdanění digitální ekonomiky. V Davosu to ve čtvrtek řekl francouzský ministr financí Bruno Le Maire. Dohoda předpokládá, že se bude v rámci Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) jednat o zavedení daně s celosvětovou působností. Digitální daň ve Francii platí už od loňska, ve středu se ale Paříž a Washington dohodly na příměří.

Na velké internetové firmy by mohla v Česku v budoucnu dopadnout sedmiprocentní digitální daň. Vládní návrh, který ji zavádí, v úvodním kole podpořila sněmovna. Nyní ho posoudí rozpočtový výbor. Ročně by daň mohla státnímu rozpočtu přinést asi pět miliard korun. Měly by jí podléhat internetové firmy s globálním obratem nad 750 milionů eur (asi 19 miliard korun), které budou mít na území Česka roční obrat za uskutečněné zdanitelné služby minimálně 100 milionů korun.

Společnosti jako Google, Facebook, ale také Uber či Airbnb by měly začít platit daně i v Česku. Vláda pro ně v pondělí jednomyslně schválila sedmiprocentní digitální daň. Její zavedení má do státního rozpočtu podle odhadů ministerstva financí přinést pět miliard korun ročně. Návrh zákona o digitální dani nyní poputuje k projednání do parlamentu.

Americký prezident Donald Trump pohrozil Francii uvalením cla na její víno. A to v odvetě za zavedení digitální daně vůči internetovým gigantům Google, Amazon či Facebook. Francouzský ministr financí Bruno Le Maire poté prohlásil, že Paříž bude příjmy velkých technologických firem dál zdaňovat, a Spojené státy vyzval, aby do debaty o spravedlivém zvýšení poplatků za digitální služby nevnášely obchodní cla. Francouzský ministr zemědělství Didier Guillaume označil Trumpovu výhrůžku za „absurdní“ a „naprosto stupidní“.

Vztah k evropským dotacím, (ne)přijetí eura či digitální daň na velké internetové firmy. To byla další témata, o kterých ve čtvrtek diskutovali  předsedové politických stran a hnutí zastoupených v Poslanecké sněmovně – v ekonomické části debaty České televize. Tu moderovala Světlana Witowská.

Sedmiprocentní digitální daň, kterou chce zavést vláda pro velké internetové firmy, jako je Facebook nebo Google, je podle prezidenta Miloše Zemana dobrá cesta. Zeman to řekl v rozhovoru pro server Blesk Zprávy. V případě sektorové daně pro operátory by byl prezident „mírně pro“. Proti této dani se již dříve vyslovil premiér Andrej Babiš (ANO), později však řekl, že když mobilní operátoři nezlevní data, je podle něho namístě uvažovat o jejich zdanění.

Vláda Andreje Babiše (ANO) hledá, kde vzít peníze na všechny své sliby a závazky. Menší koaliční strana ČSSD navrhuje zvýšit daně bankám. Hnutí ANO však slíbilo, že daně zvyšovat nebude. Premiér Babiš se ale se sociální demokracií bude muset o zvyšování daní pro banky začít bavit, nebo peníze přinést odjinud, řekl v pořadu Interview ČT statutární místopředseda ČSSD Roman Onderka.