Digitální daň je podle prezidenta Zemana dobrá cesta

Sedmiprocentní digitální daň, kterou chce zavést vláda pro velké internetové firmy, jako je Facebook nebo Google, je podle prezidenta Miloše Zemana dobrá cesta. Zeman to řekl v rozhovoru pro server Blesk Zprávy. V případě sektorové daně pro operátory by byl prezident „mírně pro“. Proti této dani se již dříve vyslovil premiér Andrej Babiš (ANO), později však řekl, že když mobilní operátoři nezlevní data, je podle něho namístě uvažovat o jejich zdanění.

Prezident v neděli řekl, že když porovná ziskovou marži tuzemských operátorů s marží operátorů v Evropě, dospěje k názoru, že ti tuzemští inkasují nadprůměrný zisk, aniž se o to jakkoli přičinili. Je to podle jeho slov dáno spíše jistou zaostalostí tuzemského prostředí.

V případě digitální daně připomněl Zeman, že ji zavedlo například Rakousko a od internetových gigantů inkasovalo v přepočtu kolem pěti miliard korun. „A to už je zajímavá částka,“ podotkl. U daní pro energetické firmy by prezident velmi silně váhal, protože by se obával, že taková daň by zdražila elektřinu.

K návrhu digitální daně se v neděli vyjádřil i předseda opoziční ODS Petr Fiala. V Otázkách Václava Moravce uvedl, že sedm procent mu připadá příliš, a poukázal na to, že v jiných zemích je daň dvou- či tříprocentní. Podotkl také, že od vlády neslyšel ve prospěch zavedení daně žádné argumenty. „Vláda hledá, kde by vzala další daně, protože jí nevychází rozpočet,“ prohlásil Fiala a dodal, že digitální daň je další komplikací už tak složitého daňového systému.

Sektorová daň pro banky

V případě zvažované sektorové daně pro banky, kterou prosazuje koaliční ČSSD, Zeman nejprve připomněl, že tuzemský bankovní sektor je zdravý a na rozdíl od jiných zemí nevyžadoval během finanční krize po roce 2008 pomoc ze státního rozpočtu. „To je důvod, proč bych se k němu choval poněkud laskavěji,“ poznamenal.

Navrhoval by, aby se banky spíše snažily zvýšit úroky u svých vkladů. Je to podle něj důležitější, než například vznik zvláštního fondu, kam by banky přispívaly. „Fondů máme dost,“ poznamenal.

Premiér Babiš ve čtvrtek uvedl, že se shodl se zástupci bank na tom, že zavedení daně by mohlo zpomalit českou ekonomiku. Upřednostňuje vytvoření fondu, do kterého by banky přispívaly. Předseda koaliční ČSSD Jan Hamáček to nevidí jako systémové řešení.

ČSSD předložila návrh bankovní daně hnutí ANO na pondělní koaliční radě. Banky by podle něj měly z aktiv do 50 miliard korun platit daň 0,05 procenta. Aktiv od 50 do 100 miliard by se týkala sazba 0,1 procenta, v případě 100 až 300 miliard by to bylo 0,2 procenta. V případě aktiv přes 300 miliard by platila nejvyšší sazba 0,3 procenta. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Evropě chybí nová dimenze konkurenceschopnosti, míní Síkela

Eurokomisař pro mezinárodní partnerství Jozef Síkela (STAN) ve čtvrtečním Interview ČT24 poznamenal, že s konkurenceschopností Evropy to z hlediska tradičního pojetí „vůbec není tak zlé“. Připustil ovšem, že Evropě chybí nová dimenze konkurenceschopnosti, která se přelévá do otázek bezpečnosti, nezávislosti a samostatnosti. Pro budoucí růst Evropské unie jsou podle něho zásadní dohody s jihoamerickým blokem Mercosur a Indií. Pořad moderovala Barbora Kroužková.
před 5 hhodinami

Stavebnictví i průmysl po předchozích poklesech loni rostly

Stavebnictví v Česku loni meziročně vzrostlo o 9,3 procenta po poklesu o 1,4 procenta v roce 2024, vyplývá z informací Českého statistického úřadu (ČSÚ). K vývoji přispělo pozemní i inženýrské stavitelství. Po útlumu v předchozích dvou letech se loni dařilo i průmyslové výrobě, byla meziročně větší o 1,5 procenta. Přebytek zahraničního obchodu loni činil 216,5 miliardy korun, oproti předchozímu roku se o čtyři miliardy snížil. Vývoz podle statistiků rostl o 2,6 procenta, dovoz pak o 2,8 procenta.
09:27Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Jurečka hájí přínos ukrajinských pracovníků. Bartůšek upozornila na „jednu stranu mince“

V Česku pracuje 280 tisíc lidí z Ukrajiny, kteří mají statut dočasné ochrany, podotkl exministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL), který míní, že se Česku „jednoznačně“ vyplatí tato pracovní síla. Poukázal mimo jiné na dopad na veřejné rozpočty. To, že premiér Andrej Babiš (ANO) zpochybňuje tyto počty, označil Jurečka za „srabáctví“. Přínos Ukrajinců do státního rozpočtu a jejich zisk z něj je „jedna strana mince“, reagovala europoslankyně Nikola Bartůšek (Přísaha). Poukázala třeba na výdaje na školství a s tím související naplněné kapacity škol. Zmínila i problematiku dostupnosti bydlení. Tvrdí, že čísla jsou často nepřesná. Debatou v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
před 7 hhodinami

Mach vidí za poklesem inflace i kroky nové vlády. Klesá dlouhodobě, namítá Skopeček

Inflace v Česku podle lednových čísel meziročně zpomalila na 1,6 procenta, byla tak nejnižší za posledních devět let. Náměstek ministryně financí Petr Mach (SPD) to ocenil. „Je dobře, že už je za námi období strašně vysoké inflace, která lidem zkrouhla jejich reálné příjmy a úspory,“ tvrdí. Do aktuálních statistik se dle něj propsalo převedení platby za obnovitelné zdroje energie na stát. Ekonomický růst však vnímá jako slabý, dle něj je potřeba zrychlit. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) podotkl, že za předchozí vysokou inflací stála i uvolněná měnová politika České národní banky. Upozornil však, že vysokou inflaci dle něj nastartovaly i restriktivní kroky hnutí ANO při covidové pandemii. Stávající inflace klesá dlouhodobě, zdůraznil v Událostech, komentářích. Diskusí provázel Lukáš Dolanský.
před 9 hhodinami

Kandidát na vedení Fedu bude balancovat mezi Trumpem a důvěrou trhů

Prezident USA Donald Trump si od svého kandidáta do čela americké centrální banky Fed Kevina Warshe slibuje, že sníží úrokové sazby. Jedná se o dlouhodobý cíl Trumpovy administrativy, která čelí kritice kvůli vysokým životním nákladům. Pokud Kongres potvrdí Warshovu kandidaturu do čela Fedu, tak bude bankéř balancovat mezi Trumpovými požadavky a důvěrou klíčových hráčů na finančních trzích. Diskuzi o snížení sazeb poznamenalo i vyšetřování současného předsedy centrální banky Jeroma Powella.
před 10 hhodinami

Projekt LNG terminálu u Hamburku se zpozdí, ČEZ shání jiné kapacity

ČEZ usiluje o prodloužení pronájmu skladu zkapalněného plynu (LNG) v nizozemském Eemshavenu. Stavba projektu v německém Stade, kde má od příštího roku nasmlouvanou kapacitu pro dvě miliardy kubíků, totiž nabírá zpoždění. Několikaměsíční spekulace na německé straně potvrdil ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). Smluvním partnerem českého ČEZu je soukromá firma Hanseatic Energy Hub, která hovoří o zprovoznění terminálu v roce 2029.
před 21 hhodinami

Česko by s Německem mohlo spolupracovat v jaderné energetice, řekl Havlíček

Česko a Německo by mohly v budoucnu spolupracovat v oblasti malých modulárních reaktorů (SMR). Uvedl to ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) po jednání s německou ministryní hospodářství a energetiky Katherinou Reicheovou v Berlíně. Havlíček také řekl, že vláda v Berlíně mění svůj postoj k jaderné energetice. Odmítl také možnou dvourychlostní Evropskou unii.
před 23 hhodinami

Inflace v lednu zpomalila na 1,6 procenta, byla nejnižší za devět let

Český statistický úřad (ČSÚ) zveřejnil předběžný odhad lednové inflace. Spotřebitelské ceny v Česku v lednu meziročně vzrostly o 1,6 procenta, zlevnily energie. Inflace tak byla nejnižší za víc než devět let. Proti prosinci se spotřebitelské ceny zvýšily o 0,9 procenta. ČSÚ zveřejnil také údaje o maloobchodní tržbách. Ty bez započtení prodejů a oprav motorových vozidel loni meziročně stouply o 3,5 procenta, o rok dříve vzrostly o 4,6 procenta.
včeraAktualizovánovčera v 12:29
Načítání...