ČSSD předložila návrh bankovní daně hnutí ANO na pondělní koaliční radě. Banky by podle něj měly z aktiv do 50 miliard korun platit daň 0,05 procenta. Aktiv od 50 do 100 miliard by se týkala sazba 0,1 procenta, v případě 100 až 300 miliard by to bylo 0,2 procenta. V případě aktiv přes 300 miliard by platila nejvyšší sazba 0,3 procenta, uvedl Hamáček.
Sociální demokraté se neobávají toho, že by banky mohly přenést náklady na klienty. Peníze z bankovní daně by podle nich neměly směřovat na konkrétní účel, ale pomoci příjmové stránce státního rozpočtu. „Říkáme, že máme zdroj. Kolegové z ANO si budou muset vybrat, jestli budou podporovat malé děti a rodiny s dětmi, nebo banky,“ uvedl Hamáček.
Babišovu myšlenku na zřízení fondu, do kterého by přispívaly banky a platily se z něj například silnice či školky, nepovažuje Hamáček za systémovou. „Nemyslím si, že daňový systém by měl být postaven na bázi dobrovolnosti. Stát by měl říct jasně, jaké jsou daně a kdo je má platit, vytvářet nějaké speciální fondy mi nepřijde smysluplné,“ sdělil.
Premiér se v posledních dnech k sektorové dani vyjádřil několikrát. V neděli ve vyjádření pro ČT její zavedení připustil a relativizoval tak svá slova z poloviny dubna, že o záležitosti s ČSSD jednat nebude. V pondělí však Lidovým novinám řekl, že jeho vyjádření pro ČT bylo překroucené a sektorové daně pro banky nebo operátory zavádět nechce.
Koalice se poté shodla na zavedení sedmiprocentní digitální daně pro velké internetové firmy, jako je Facebook nebo Google. Odvíjet by se měla z příjmů z reklamy na českém území. Hamáček v pátek řekl, že opatření navržená ČSSD by mohla do rozpočtu přinést zhruba 30 miliard korun. Dohodu s ANO by rád nalezl do prázdnin. „Nyní je shoda na spotřebních daních, na opatřeních v pojišťovnicví a digitální dani,“ shrnul dosavadní postup.
ČSSD nepočítá s reakcí bank, míní ekonom Křeček
„ČSSD chce tímto plánem ochudit banky o 14 miliard korun. Nepočítá však s jejich reakcí, že by mohly svá aktiva přeskupit a tím optimalizovat daňovou povinnost. Zároveň je třeba si klást otázku, do jaké míry by sektorová daň dopadla přímo na banky a jak velkou část nákladů by nesli klienti v podobě zdražení poskytovaných služeb. Je přitom zřejmé, že nejvíce by byli postiženi nebonitní klienti, o které banky neprojevují příliš vysoký zájem,“ konstatuje hlavní ekonom BH Securities Štěpán Křeček.
A připomíná také to, že když v minulosti uvažovalo o zavedení sektorové daně Rumunsko, a to až ve výši 1,20 procenta z objemu aktiv, tak po ohlášení této zprávy se například akcie Erste Group, která vlastní Českou spořitelnu a má významné aktivity v Rumunsku, propadly z úrovně cca 920 korun za kus až na hodnotu 740 korun za kus.
Podle Křečka si už probíhající diskuse ohledně sektorové daně v Česku začaly firmy všímat a trhy už několikrát na debatu reagovaly. Když premiér v jednom z rozhovorů pro ČT připustil, že by se o sektorové dani mohla vést debata, akcie bank strmě padaly. Například akcie Komerční banky se propadly až k úrovni 850 korun za kus. Následně však premiér opět vystoupil a řekl, že jeho slova jsou špatně vykládána a sektorovou daň na banky odmítá. Vzápětí během hodiny vzrostly zmiňované akcie Komerční banky na 880 korun za kus. Podobně reagovaly i akcie Erste Group či Monety.
