Sociální demokraté chtějí prosadit původní sedmiprocentní sazbu digitální daně, opozice varuje před hrozbou odvety

3 minuty
Vládní návrh zákona o dani z digitálních služeb míří do finále
Zdroj: ČT24

Podle sněmovního rozpočtového výboru by měla sazba digitální daně v Česku činit pět procent. I přesto ale sociální demokraté mluví o původní sedmiprocentní variantě. Nižší sazbu podporuje i část opozice, další však varuje před odvetnými opatřeními a hrozbou vysokých cel pro tuzemské exportéry.

Vládní návrh zákona o dani z digitálních služeb míří do finále. K předloze se sešla řada úprav – týkají se především toho, jak vysoká by nová daň měla být. Někteří poslanci navrhovali snížení sazby daně na tři nebo dokonce dvě procenta. Rozpočtový výbor, který předlohu nedávno projednával, ale podpořil už dřív dohodnutý koaliční kompromis ve výši pěti procent.

Přesto by se sociální demokraté raději vrátili k původnímu návrhu. Ten počítal se sedmi procenty. „Budeme prosazovat sedm procent. Teprve když to neprojde, půjdeme na tu kompromisní variantu pět. Ale chceme sedm,“ uvedla místopředsedkyně ČSSD a ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová.

„My jsme se dohodli na pěti procentech, to už se měnit nebude, to byl výsledek koaliční rady,“ zdůraznila však ministryně financí Alena Schillerová (za ANO).

Projednání návrhu je teď pro vládu prioritou. S výnosem 2,7 miliardy korun už počítá návrh státního rozpočtu. Pro pětiprocentní variantu má kabinet podporu části opozice. „Digitální daň je nutná, ale pravda je, že v sedmi procentech by s tím byl problém, byli bychom jediní. Pět procent je přijatelná varianta,“ konstatuje místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Jan Hrnčíř (SPD).

Někteří podnikatelé i poslanci se v případě zavedení daně obávají odvety

Digitální daň se má týkat velkých internetových firem. V reakci na to však bývalý velvyslanec Spojených států upozorňoval na možnost odvetných kroků. Někteří podnikatelé se proto obávají zavedení vysokých cel. Obavy sdílejí i někteří poslanci, podle části je i pětiprocentní sazba vysoká.

„Já bych se skutečně obával takto vysokou digitální daň podpořit, protože nechci ohrozit české exportéry do Spojených států. Čím vyšší sazba bude, tím víc riskujeme odvetné kroky,“ uvedl místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Jan Skopeček (ODS).

Poslankyně a členka sněmovního rozpočtového výboru Věra Kovářová (STAN) uvedla, že podpoří variantu ve výši pěti procent. „Pokud by se digitální daň měla schválit, tak by dávalo smysl, aby se odsunula účinnost. Musí dojít k dohodě v rámci EU a taky OECD,“ doplnila.

Digitální daň by se mohla v závěrečném čtení projednávat ještě na aktuální schůzi sněmovny.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026

S nástupem ledna služby zdražují, a to víc než jiné sektory

Analytici očekávají, že zdražování služeb bude i v letošním roce vyšší, než bude činit průměrná inflace. Znát už je to v ubytování a stravování, trend ale poznají například i zákazníci, kteří se chystají do kadeřnictví, na manikúru nebo kosmetiku. Někde za zdražením stojí vyšší nájmy provozoven, jinde vyšší povinné odvody na sociálním a zdravotním pojištění. Měsíc leden je pak znám tím, že ke zdražování dochází plošně.
12. 1. 2026

Zákazník chce SUV, regulace jdou proti trendu, zaznělo v Událostech, komentářích z ekonomiky

Trh s novými auty v Česku ožívá. Loni jich zákazníci koupili téměř 249 tisíc, meziročně zhruba o sedm procent víc. Stoupal i podíl vozů s alternativním pohonem, čistě elektrická auta ale představovala stále výraznou menšinu. O aktuálních trendech v automobilovém průmyslu, očekáváních pro rok 2026 i evropských regulacích v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali generální ředitelka AURES Holdings Karolína Topolová, výkonný ředitel sdružení automobilového průmyslu Zdeněk Petzl a generální ředitel zastoupení značek Toyota a Lexus pro ČR Martin Peleška. Debatou provázeli Jakub Musil a Tereza Gleichová.
11. 1. 2026
Načítání...