Země G7 se dohodly na dani ze zisku globálních firem, měla by být minimálně 15 procent

3 minuty
Události ČT: Země G7 se shodly na dani pro globální firmy
Zdroj: ČT24

Členové skupiny G7, která sdružuje kdysi největší světové ekonomiky, se dohodli na zavedení daně ze zisku globálních firem v minimální výši 15 procent. Cílem dohody je odradit nadnárodní společnosti od přesouvání svých sídel do zemí s nižší úrovní zdanění. Státy G7 budou také usilovat o to, aby nadnárodní korporace platily více daní na trzích, kde prodávají své zboží a služby.

Dohoda má podle agentury AP dvě hlavní části. Ta první umožňuje zemím zdaňovat zisky největších světových firem, které nemají v těchto zemích fyzické sídlo, ale mají tam podstatné příjmy, například z digitální reklamy. Druhá část dohody požaduje, aby firma v zemi, kde si zřídila sídlo, platila daň v minimální výši 15 procent.

Dohoda rovněž slibuje ukončit výběr digitální daně, který jednostranně zavedli například ve Velké Británii, Itálii, Rakousku nebo Turecku, ve prospěch globální dohody. Tyto jednostranné digitální daně v minulosti odsoudily jako nekalou praktiku Spojené státy, protože opatření převážně zasáhlo americké technologické giganty.

Ministři G7: Historický krok a výchozí bod

Britský ministr financí Rishi Sunak a německý ministr financí Olaf Scholz uvedli, že se jedná o historický krok. „Je to dobrá zpráva pro daňovou spravedlnost a solidaritu a špatná zpráva pro daňové ráje po celém světě,“ prohlásil Scholz.

„Dalším krokem bude prodiskutovat dohodu skupiny G7 s větším množstvím partnerů v Organizaci pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) a ve skupině největších světových ekonomik G20,“ dodal po jednání ministrů financí G7, která zahrnuje USA, Kanadu, Japonsko, Velkou Británii, Německo, Itálii a Francii.

„Dohoda by měla vést k reformě daňového systému tak, aby odpovídal digitální éře a aby správné firmy platily správné daně na správném místě,“ prohlásil britský ministr financí Sunak. Jeho americká kolegyně Janet Yellenová uvedla, že jde o důležitý posun na cestě „k dosažení globální dohody, která by měla zajistit spravedlnost pro střední třídu a pracující lid v USA i v celém světě“.

Francouzský ministr financí Bruno Le Maire daň ze zisku globálních firem ve výši nejméně 15 procent nazval „výchozím bodem“. „V dalších měsících se budeme snažit zajistit, aby tato daň byla co nejvyšší,“ napsal na Twitteru. 

Česká ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) na Twitteru uvedla, že je spravedlivé, aby firmy platily daně v zemích, ve kterých podnikají a vytváří zisky. Podle ministra kultury Lubomíra Zaorálka (ČSSD) by měli za ztráty způsobené pandemií zaplatit ti, kteří na ní mocně vydělali. „Vítězové dnes musí pomoci těm, kteří často ne vlastní vinou ztratili a někdy strádají. Podporuji záměr G7 na globální zdanění nadnárodních společností,“ napsal na Twitteru Zaorálek.

Dohodu vítají i firmy

Firma Google v reakci uvedla, že práci na modernizaci mezinárodních daňových pravidel rozhodně podporuje. „Doufáme, že země budou i nadále spolupracovat na brzkém dokončení vyvážené a trvalé dohody,“ řekla mluvčí české pobočky Alžběta Houzarová.

Společnost Amazon dohodu označila za vítaný krok vpřed a vyjádřila naději, že budou jednání pokračovat i na širší úrovni, například v rámci skupiny G20.

Kladně dohodu hodnotí také firma Facebook. „Chceme, aby mezinárodní daňová reforma pokračovala a uspěla, přičemž si uvědomujeme, že to pro Facebook může znamenat placení více daní na různých místech,“ řekl viceprezident firmy Nick Clegg. „Je to první krok k jistotě pro podniky a k posílení důvěry veřejnosti v globální daňový systém,“ dodal. 

Dohoda podle analytika Capitalinked.com Radima Dohnala na globální úrovni nepochybně zjednoduší boj proti mezinárodní daňové konkurenci v situaci, kdy mnoho vyspělých zemí zaznamenává velké schodky a dluhy. „Bude také dobře, pokud to umožní snadnější dohodu o digitální dani na úrovni OECD. To, že průmyslové země jako Čína, Jižní Korea nebo Mexiko nejsou signatáři, je nevýhoda, ale i tak jde o pokrok,“ dodal Dohnal.

EK navrhovala digitální daň, členské státy se na ní neshodly

Otázka zdanění nadnárodních společností patří k důležitým tématům současné světové ekonomiky. Firmy často daní své zisky v zemích, kde je nízká, či dokonce nulová korporátní daň ze zisku. Známé je to zejména v případě těch velkých internetových nebo obecně z odvětví informačních technologií. V Evropě tak mají nadnárodní korporace a velké technologické podniky centrály například v Irsku, Lucembursku nebo Nizozemsku.

V uplynulých letech se hovořilo o zavedení digitální daně pro velké internetové firmy, jako jsou Facebook nebo Alphabet (mateřská společnost Googlu). Exekutiva EU chtěla návrh nových pravidel o spravedlivém a efektivním zdanění digitálních firem předložit do roku 2018. Hlavním argumentem zastánců digitální daně od začátku je, že velké internetové společnosti inkasují v daných státech obrovské zisky, ale na daních odvedou ročně jen velmi málo.

Evropská komise představila návrh na změny v březnu 2018, zahrnoval tříprocentní daň z příjmů z některých digitálních aktivit firem s celkovým minimálním ročním celosvětovým příjmem 750 milionů eur (asi 20 miliard korun) a příjmy v EU ve výši 50 milionů eur (1,25 miliardy korun). Ministrům financí členských zemí EU se ale nepodařilo najít shodu, proti se postavily Irsko, Švédsko či Dánsko.

Některé státy zavedly vlastní nižší daň

Unie poté oznámila, že se chce podílet na celosvětovém řešení v rámci OECD. Některé země se již rozhodly postupovat samostatně. Například Francie v červenci 2019 schválila tříprocentní digitální daň, což vyvolalo nevoli v USA. Loni v lednu se však Paříž s Washingtonem dohodla na příměří –⁠ odložila výběr daně a USA slíbily, že nezavedou plánovaná odvetná cla.

Spojené státy přitom považují výběr digitální daně –⁠ kterou přijali například i ve Velké Británii, Itálii, Rakousku nebo Turecku, jednalo se však většinou o sazbu několika málo procent –⁠ za příklad nekalých obchodních praktik, protože převážně zasáhne americké společnosti. Reakcí USA pak mají být odvetná cla. Terčem amerického šetření bylo původně rovněž Česko. Letos v březnu však Washington oznámil, že vyšetřování Česka ukončil, protože země zatím k zavedení digitální daně nepřikročila.

Česká sněmovna nicméně v polovině května propustila do závěrečného čtení vládní návrh na zavedení digitální daně. Pětiprocentní sazba se má vztahovat na internetové firmy s globálním obratem nad 750 milionů eur (asi devatenáct miliard korun), které budou mít v Česku roční obrat za uskutečněné zdanitelné služby minimálně 100 milionů korun. České ministerstvo financí dříve uvedlo, že pokud se podaří najít řešení na úrovni OECD, je Česko připraveno daň na národní úrovni zrušit.

Rozhovory blokoval Trump

Otázka zdanění globálních firem je nyní na pořadu jednání OECD, která sdružuje zhruba čtyři desítky ekonomicky velmi rozvinutých států světa včetně USA a většiny členů EU. Do jednání se ale zapojuje také stovka dalších zemí.

Rozhovory dlouho blokoval postoj administrativy bývalého amerického prezidenta Donalda Trumpa, která trvala na zavedení „bezpečného přístavu“, kdy by si firmy Facebook nebo Alphabet mohly zvolit, zda na nová pravidla zdanění svých příjmů přistoupí. Změnu přinesl příchod Joea Bidena do Bílého domu začátkem letošního roku.

Studie organizace EU Tax Observatory zveřejněná tento týden uvádí, že by Evropská unie mohla od nadnárodních společností získat ročně na daních kolem padesáti miliard eur (1,3 bilionu korun) navíc, pokud se OECD shodne na sazbě ve výši 15 procent.

Studie upozorňuje, že k účinnosti minimální daně není ani nezbytné její přijetí všemi zeměmi. „Pokud bude výraznou minimální daň uplatňovat řada mateřských zemí (nadnárodních podniků), daňové ráje už nebudou moci lákat nabídkou nízkých sazeb,“ uvádí studie.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Jih Evropy je pod tlakem extrémních veder, přibývá i požárů

Na jih Evropy se vrátila extrémní vedra. Varují před nimi v Itálii, Řecku, Turecku, Španělsku či na Balkánu. Rtuť teploměru tam stoupá nad čtyřicet stupňů Celsia. Kvůli vysokým teplotám zemřelo na italských plážích několik lidí. Na mnoha místech navíc hasiči bojují s mohutnými plameny.
před 25 mminutami

Úřady na jihu Ruska hlásily dronové nálety, Ukrajina informuje o mrtvých

Dva regiony na jihu Ruska v noci na pátek zažily rozsáhlé dronové útoky, vyplývá z informací úřadů. Podle telegramového kanálu Astra ve Stavropolském kraji bezpilotní letouny podruhé během několika týdnů zřejmě mířily na chemický závod Azot ve městě Něvinnomyssk. Region má podle úřadů za sebou zatím největší takový úder. V ukrajinské Záporožské oblasti v důsledku ruského útočení zemřel jeden člověk, další zřejmě přišel o život při bombardování Charkova, mrtvé a raněné hlásí i další ukrajinská města.
10:30Aktualizovánopřed 37 mminutami

Rekonstrukce německé železnice dopadne i na české cestující

Začíná rozsáhlá rekonstrukce železniční sítě v Německu, která se dotkne také české osobní a nákladní dopravy. Po dobu devíti měsíců bude v Berlíně čekat na cestující na německý sever objízdná trasa. Na přestup z českého vlaku do rychlíku německých drah budou mít cestující přibližně půl hodiny. Cesta po delší objízdné trase z Berlína až do Hamburku potrvá o 45 minut déle. Ceny jízdného by se neměly oproti dosavadnímu stavu zásadně měnit.
před 1 hhodinou

Uznání Palestiny slouží propagandě Hamásu, kritizuje Francii Rubio

Šéf americké diplomacie Marco Rubio kritizoval rozhodnutí francouzského prezidenta Emmanuela Macrona uznat Stát Palestina. Poslouží podle něj teroristickému hnutí Hamás. Prezident Donald Trump se zase vyjádřil, že Macronův krok nemá žádnou váhu. Plán Paříže ocenily třeba palestinská autonomie, Španělsko či Saúdská Arábie.
06:32Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Konflikt Thajska s Kambodžou vyhnal z domovů sto tisíc lidí

V Thajsku kvůli současnému konfliktu s Kambodžou zemřelo již šestnáct lidí a své domovy muselo opustit na sto tisíc obyvatel, kteří zamířili do nouzových ubytovacích center, napsala v pátek agentura Reuters. Jde o největší eskalaci napětí mezi Bangkokem a Phnompenhem za více než deset let. O situaci má večer jednat Rada bezpečnosti OSN.
05:50Aktualizovánopřed 2 hhodinami

„Technická záležitost,“ říká gruzínský premiér o možném zrušení bezvízového styku s EU

Zrušení bezvízového styku mezi Gruzií a Evropskou unií (EU), kterým hrozí Evropská komise (EK) v případě nesplnění osmi doporučení, je pouze „technická záležitost“ a ekonomika kavkazské země by na tom ještě mohla získat, tvrdí premiér Irakli Kobachidze. Vládní Gruzínský sen přitom dříve bezvízový režim s EU oslavoval jako hlavní úspěch, připomíná server OC Media. Expert Vincenc Kopeček z Ostravské univerzity se domnívá, že zrušení by mělo dopad na tamní střední třídu.
před 3 hhodinami

Vývoz českého vojenského materiálu meziročně prudce stoupl

Vývoz vojenského materiálu z Česka vzrostl loni meziročně o asi 86 procent a dosáhl přibližně 91 miliard korun. Vyplývá to z výroční zprávy o zahraničním obchodu s vojenským materiálem za rok 2024, kterou zveřejnilo ministerstvo průmyslu a obchodu. Ministerstvo udělilo podle dokumentu loni 1678 licencí k vývozu vojenského materiálu do 95 zemí v hodnotě skoro 105,3 miliardy korun.
před 4 hhodinami

Nehoda concordu byla začátkem konce komerčních nadzvukových letů

Před pětadvaceti lety došlo k nehodě, od níž se začal odvíjet začátek konce jednoho ze snů lidstva, a to ten o komerčním létáním nadzvukovými letouny. Shořel v plamenech letounu Concorde, který tehdy odstartoval z pařížského letiště.
13:46Aktualizovánopřed 4 hhodinami
Načítání...