Česko zruší digitální daň, jakmile bude nadnárodní řešení, říká ministerstvo financí

V případě, že bude v souvislosti s digitální daní dosaženo řešení na úrovni Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), je Česko připraveno daň na národní úrovni zrušit. Do té doby se na české pozici nic nemění. V reakci na oznámení, že USA prověřují daň z digitálních služeb, kterou plánují zavést nebo již zavedly některé země, to uvedlo ministerstvo financí. Dodalo, že nakonec plánuje zavést daň nižší –⁠ místo sedmi procent to bude pět procent –⁠ a její účinnost odložit až na počátek roku 2021. Daň by měla platit na národní úrovni do konce roku 2024.

Spojené státy prověřují daň z digitálních služeb některých zemí včetně České republiky. USA se již několikrát vyjádřily, že daň považují za diskriminační vůči americkým firmám a výsledkem přezkumu by mohla být odvetná cla. Uvedla to agentura Reuters s odvoláním na prohlášení Úřadu amerického obchodního zmocněnce (USTR).

Podle USTR se záležitost týká kromě České republiky Evropské unie a dále Rakouska, Brazílie, Indie, Indonésie, Itálie, Španělska, Turecka a Velké Británie. Úřad požádal vlády těchto zemí o konzultace.

„Daňová politika je suverénní záležitostí každého státu. Zavedením digitální daně se Česká republika zařadí mezi rostoucí počet ekonomik, které aktivně řeší nerovnováhu mezi společnostmi vykonávajícími svoji činnost na bázi tradičních obchodních modelů a společnostmi, které podnikají v rámci zcela nových obchodních modelů digitální ekonomiky,“ uvedlo ministerstvo. Jakmile bude řešení na úrovni OECD dosaženo, je resort financí připraven národní úpravu zdanění zrušit. „Do té doby se na pozici České republiky nic nemění,“ dodal úřad.

Ministerstvo dále upozornilo, že národní návrh na digitální daň nemá ambici cílit na konkrétní zahraniční společnosti, ale odstranit nerovnost mezi firmami, které generují zisk na území Česka, ale jejich daňové odvody jsou nesrovnatelně nižší oproti společnostem působícím v tradičních odvětvích.

Digitální daň se má vztahovat na internetové firmy v Česku s globálním obratem nad 750 milionů eur (téměř 20 miliard korun), které budou mít v tuzemsku roční obrat za uskutečněné zdanitelné služby minimálně 100 milionů korun. Týkat by se tak měla předních světových společností jako Google, Facebook, Amazon či Apple.

V polovině května sněmovní rozpočtový výbor opět přerušil projednávání vládního návrhu na zavedení digitální daně. Výbor už projednávání návrhu přerušil letos v únoru, a to do března, kdy ale tento bod vyřadil z programu. Doporučení sněmovně by mohl vydat na dalším jednání 10. června. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Podle Vystrčila Rutteho potěšila Babišova slova, že Česko splní závazky vůči NATO

Vyjádření českého premiéra Andreje Babiše, že Praha splní své závazky vůči Severoatlantické alianci, potěšilo generálního tajemníka NATO Marka Rutteho, prohlásil předseda Senátu Miloš Vystrčil po svém jednání s Ruttem v Bruselu. Teprve v příštích týdnech a zejména na červencovém summitu NATO v Ankaře se ale podle Vystrčila ukáže, zda to, co šéf české vlády prohlásil, bylo skutečně myšleno vážně.
před 15 mminutami

Akcionáři společnosti Warner Bros schválili převzetí firmy rivalem Paramount

Akcionáři americké mediální společnosti Warner Bros. Discovery ve čtvrtek schválili převzetí firmy konkurentem Paramount Skydance za zhruba 110 miliard dolarů (téměř 2,3 bilionu korun), informovaly agentury. Firmy se na spojení dohodly v únoru. O část společnosti Warner Bros. Discovery dříve usilovala rovněž streamovací platforma Netflix, se svou nabídkou však neuspěla.
16:54Aktualizovánopřed 31 mminutami

Počet světových multimilionářů by mohl během pěti let vzrůst na skoro čtyři tisíce

Podle údajů realitní společnosti Knight Frank by počet multimilionářů ve světě mohl do roku 2031 vzrůst na téměř čtyři tisíce, protože superbohatí hromadí majetek stále rychlejším tempem.
před 1 hhodinou

ŽivěSněmovna podpořila přísnější podmínky pro spotřebitelské úvěry

Podmínky poskytování spotřebitelských úvěrů se zřejmě zpřísní. Zákon by měl zavést horní hranici nákladů na takový úvěr. Roční procentní sazba nákladů (RPSN) nebude smět překročit o čtyři body čtyřnásobek repo sazby vyhlašované Českou národní bankou. Reklama na tyto úvěry nebude smět naznačovat zájemcům, že když si půjčí peníze, zlepší to jejich finanční situaci. Novelu zákona, která tyto novinky přináší, ve čtvrtek podpořila sněmovna. Poslanci schválili i zavedení doplňovacích komunálních voleb. Odpoledne se věnují ústním interpelacím.
09:01Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Úvodem k zestátnění ČEZu má být nová dceřiná firma

Vedení energetické skupiny ČEZ navrhlo vznik nové dceřiné společnosti, do níž chce ze současné struktury vyčlenit prodej a distribuce energií, obchodování nebo energetické služby. Jde o první krok k připravovanému zestátnění firmy.
14:10Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Hodnota majetku ruských miliardářů i přes sankce rekordně vzrostla, píše Forbes

Hodnota majetku ruských miliardářů se za poslední rok zvýšila o jedenáct procent na rekordních 696,5 miliardy dolarů (14,5 bilionu korun), a to navzdory ruské agresi proti Ukrajině a nejtvrdším západním sankcím, jaké kdy byly zavedeny proti významné ekonomice. Uvádí to agentura Reuters s odkazem na ruskou verzi časopisu Forbes.
před 3 hhodinami

Sněmovna v úvodním kole podpořila koaliční návrh zrušit nominační zákon

Poslanci ve středu odpoledne v úvodním kole podpořili návrh zrušit nominační zákon. Ten podle předkladatelů z řad koalice neplní účel. Předloha odolala návrhům na zamítnutí i na vrácení k dopracování, které vznesla opozice. Na programu byla také předloha o stanovení předporodního rodičovského příspěvku v pevné částce patnáct tisíc korun měsíčně. Opozice znovu neprosadila debatu o budoucnosti veřejnoprávních médií. Pirátský předseda Zdeněk Hřib neuspěl ani s návrhem, aby poslanci projednali rozdělování zemědělských dotací.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

Agrofert může opět čerpat dotace, rozhodl zemědělský fond

Vložení akcií Agrofertu do svěřenského fondu RSVP Trust je v souladu s národní i evropskou legislativou, od 20. února tak není důvod, aby holding nemohl čerpat dotace Státního zemědělského intervenčního fondu (SZIF) nebo se nemohl účastnit jeho veřejných zakázek. Fond to uvedl s tím, že k uvedenému závěru došel na základě vyhodnocení nezávislých právních analýz. Současně uvedl, že nebude zpětně vymáhat nárokové evropské dotace, které Agrofert dostal v letech 2017 až 2021, tedy v době, kdy byl jeho někdejší majitel Andrej Babiš (ANO) premiérem.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami
Načítání...