Česko zruší digitální daň, jakmile bude nadnárodní řešení, říká ministerstvo financí

V případě, že bude v souvislosti s digitální daní dosaženo řešení na úrovni Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), je Česko připraveno daň na národní úrovni zrušit. Do té doby se na české pozici nic nemění. V reakci na oznámení, že USA prověřují daň z digitálních služeb, kterou plánují zavést nebo již zavedly některé země, to uvedlo ministerstvo financí. Dodalo, že nakonec plánuje zavést daň nižší –⁠ místo sedmi procent to bude pět procent –⁠ a její účinnost odložit až na počátek roku 2021. Daň by měla platit na národní úrovni do konce roku 2024.

Spojené státy prověřují daň z digitálních služeb některých zemí včetně České republiky. USA se již několikrát vyjádřily, že daň považují za diskriminační vůči americkým firmám a výsledkem přezkumu by mohla být odvetná cla. Uvedla to agentura Reuters s odvoláním na prohlášení Úřadu amerického obchodního zmocněnce (USTR).

Podle USTR se záležitost týká kromě České republiky Evropské unie a dále Rakouska, Brazílie, Indie, Indonésie, Itálie, Španělska, Turecka a Velké Británie. Úřad požádal vlády těchto zemí o konzultace.

„Daňová politika je suverénní záležitostí každého státu. Zavedením digitální daně se Česká republika zařadí mezi rostoucí počet ekonomik, které aktivně řeší nerovnováhu mezi společnostmi vykonávajícími svoji činnost na bázi tradičních obchodních modelů a společnostmi, které podnikají v rámci zcela nových obchodních modelů digitální ekonomiky,“ uvedlo ministerstvo. Jakmile bude řešení na úrovni OECD dosaženo, je resort financí připraven národní úpravu zdanění zrušit. „Do té doby se na pozici České republiky nic nemění,“ dodal úřad.

Ministerstvo dále upozornilo, že národní návrh na digitální daň nemá ambici cílit na konkrétní zahraniční společnosti, ale odstranit nerovnost mezi firmami, které generují zisk na území Česka, ale jejich daňové odvody jsou nesrovnatelně nižší oproti společnostem působícím v tradičních odvětvích.

Digitální daň se má vztahovat na internetové firmy v Česku s globálním obratem nad 750 milionů eur (téměř 20 miliard korun), které budou mít v tuzemsku roční obrat za uskutečněné zdanitelné služby minimálně 100 milionů korun. Týkat by se tak měla předních světových společností jako Google, Facebook, Amazon či Apple.

V polovině května sněmovní rozpočtový výbor opět přerušil projednávání vládního návrhu na zavedení digitální daně. Výbor už projednávání návrhu přerušil letos v únoru, a to do března, kdy ale tento bod vyřadil z programu. Doporučení sněmovně by mohl vydat na dalším jednání 10. června. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Minutu po minutěPoslanci celý den rozebírají rozpočet. Vláda ho hájí, opozice tepe

Poslanecká sněmovna ve středu v úvodním kole projednává návrh státního rozpočtu na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) ve svém vystoupení zdůraznila, že předložený návrh je „úplný, reálný a pravdivý". Opozice podle ní nemá právo rozpočet kritizovat. Odmítla i výrok Národní rozpočtové rady (NRR), podle níž je rozpočet v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Opozice však její tvrzení v dolní komoře vyvrací. Rozpočet označuje za nezodpovědný a nezohledňující ekonomický cyklus či budoucnost země.
06:00Aktualizovánopřed 46 mminutami

Hosté Událostí, komentářů debatovali o státním rozpočtu

Rozpočtový výbor v úterý doporučil schválit rozpočet na příští rok, který vláda Andreje Babiše (ANO) předložila se schodkem 310 miliard korun. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) je rozpočet realistický, pravdivý, a schodek je maximum možného. Opozice ho naopak tvrdě kritizuje. „Tenhle státní rozpočet jde úplně proti budoucím generacím, proti našim dětem, ti to všichni zaplatí na vyšší obsluze státního dluhu,“ sdělil v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským místopředseda výboru Benjamin Činčila (KDU-ČSL). „Rozpočtovou odpovědnost ukážeme v dalších letech. Je potřeba připomenout, že jsme ten rozpočet zdědili, že tam byl rozpočet, ve kterém chyběly miliardy ve výdajích, (...) naopak tam byly zvýšené příjmy,“ podotkl místopředseda výboru Patrik Pařil (ANO).
před 12 hhodinami

Europarlament schválil odklad ETS 2 na rok 2028

Europoslanci v úterý schválili klimatický cíl snížit do roku 2040 emise o devadesát procent oproti roku 1990. Až pět procentních bodů čistých emisí může pocházet z vysoce kvalitních mezinárodních uhlíkových kreditů od partnerských zemí. Součástí dohody je i odložení zavedení emisních povolenek ETS 2 o jeden rok, tedy na rok 2028.
včeraAktualizovánovčera v 21:36

Novou zelenou úsporám čekají změny. Z dotací mohou být úvěry

Do dotačního programu Nová zelená úsporám, který přispívá třeba k zateplování domů nebo instalacím solárních panelů, má jít méně peněz. Změní se i forma podpory – podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) je nutné přejít od přímých dotací k nepřímé pomoci. Domácnosti by tak mohly čerpat třeba zvýhodněné úvěry. Opozice změny kritizuje.
včera v 20:21

Část „dárků“ voličům bude velmi drahá, komentuje Horská návrh rozpočtu

Návrh státního rozpočtu na letošní rok je z hlediska vlády maximum chtěného, uvedla v Interview ČT24 ekonomka Helena Horská. Některé „dárky,“ které tak podle ní koalice dává svým voličům, ale budou velmi drahé, upozornila. Disciplína při sestavování rozpočtu se sice zhoršuje už roky, teď se to však děje ve velkém, dodala Horská v rozhovoru, který moderovala Barbora Kroužková.
včera v 19:56

Rozpočtový výbor doporučil schválit rozpočet se schodkem 310 miliard korun

Sněmovní rozpočtový výbor doporučil v úterý hlasy koaliční většiny Poslanecké sněmovně schválit základní parametry státního rozpočtu na letošní rok. Jedná se o příjmy, výdaje, schodek a způsob jeho vypořádání. Navržený schodek se má meziročně zvýšit na 310 miliard korun. Národní rozpočtová rada (NRR) vydala prohlášení, že závazný limit deficitu je 246 miliard, návrh ho tedy překračuje o 64 miliard korun.
včeraAktualizovánovčera v 16:19

Reportéři ČT zmapovali šedou zónu byznysu okolo pracovních agentur

Reportéři ČT pátrali v šedém byznysu pracovních agentur. Ti, kdo v této šedé zóně podnikají, se často pohybují na hraně zákona, nebo dokonce za ní. Lidé pracují v hrozných podmínkách, někdy i zcela na černo bez pracovní smlouvy. Stát přitom přichází ročně kvůli nezaplaceným daním a odvodům o desítky miliard korun. Existují tací, kteří na celém systému velice dobře vydělávají, a dokonce tvrdí, že mají kontakty na některá ministerstva, kde se řeší právě tento byznys. Na to, kdo jsou tito lidé a v čem selhává stát, se zaměřilo nové vydání pořadu Reportéři +.
včera v 10:14

Města přicházejí kvůli nezaplaceným pokutám o desítky milionů

Města a obce odepisují ročně desítky milionů korun na nezaplacených pokutách za porušování veřejného pořádku. Problém jim pomáhá řešit celní správa, která pro radnice dluhy také vymáhá. I ona ale dostane z dlužníků jen třetinu peněz, které mají zaplatit. Podle varování centrálního registru dlužníků by letos počet insolvencí mohl narůst až o padesát procent. A s tím i objem pokut, které zůstanou nezaplacené.
9. 2. 2026
Načítání...