Vláda nejspíš odloží zavedení digitální daně. Schillerová navrhne i nižší sazbu

4 minuty
Události: Digitální daň
Zdroj: ČT24

Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) plánuje odročit platnost digitální daně z letošního července na příští leden. Zavedení taxy by se tak odložilo o půl roku. Ministryně chce zároveň snížit plánovanou sedmiprocentní daň na pět procent. Koaliční rada by měla její návrh projednat v pondělí.

Klíčovým důvodem odkladu daně je přitom hrozba odvetných kroků ze strany Spojených států. Americký velvyslanec v Praze Steven King totiž před dvěma týdny zaslal poslancům rozpočtového výboru a ministryni dopis, ve kterém proti vládnímu návrhu protestuje.

„Daň cílí pouze na přední americké společnosti, tím diskriminuje stejně inovativní technologické firmy, které se Česká republika snaží přilákat,“ píše se v dopise. Podle Kinga si Spojené státy ponechávají právo na přijetí příslušných opatření k obraně amerických firem. Možnost odvety v dopise přitom nevyloučil.

České firmy vyvážející do USA se obávají, že Američané v případě prosazení digitální daně zavedou vysoká cla na jejich výrobky. „Pod vlivem všech okolností beru tyto věci vážně. Požádala jsem pana premiéra, aby digitální daň zařadil na jednání koaliční rady,“ uvedla Schillerová.

Rozpočet si s odkladem poradí, říká Schillerová

Vláda doufá, že se do konce roku shodnou na společné digitální dani také státy OECD. Podle kabinetu by to snížilo hrozbu americké odvety na minimum. „Když se odloží účinnost, tak by se z ní v roce 2020 výtěžek nekonal. Není to tak vysoká částka, rozpočet by si s tím určitě poradil,“ říká ministryně financí.

Její záměr má přitom podporu u velké části opozice. „Podporuji snížení daně i delší časový prostor, aby se na to firmy mohly připravit,“ okomentoval rozhodnutí místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Mikuláš Ferjenčík (Piráti).

Ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) uvedl, že byl návrhem na odložení platnosti zaskočen. „Je to pro nás trošku překvapení, protože digitální daň vznikla po dohodě v rámci vládní koalice,“ tvrdí Hamáček.

Rozhodnutí padne v dubnu

Zatímco v Poslanecké sněmovně prošla digitální daň prvním čtením už před měsícem, rozpočtový výbor o ní bude hlasovat v březnu. Poslanci by pak měli o nové dani definitivně rozhodnout během dubna.

Jen letos chtěla vláda díky taxe vybrat přes dvě miliardy. Digitální daň se má týkat nadnárodních korporací s obratem 750 milionů eur (asi 19 miliard korun). Mezi tyto firmy patří třeba Google, Facebook, Amazon nebo Apple.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...