Rakouský ministr financí Hartwig Löger doufá, že se v technických a expertních jednáních v příštích týdnech podaří mezi státy Evropské unie najít kompromis ohledně nových pravidel pro zdanění digitálních služeb. Umožnit by to mělo přijetí návrhu ještě letos, na příštím jednání ministrů financí osmadvacítky v prosinci. Na pátečním jednání se pohledy zemí na plán, který má umožnit lepší zdanění velkých internetových firem, ještě výrazně lišily.
Evropská unie chce internetovým obrům jako Facebook nebo Google naúčtovat digitální daň
„Dnes ani nebyl plán dosáhnout ohledně daně z digitálních služeb nějaké dohody. Chtěli jsme znát odpovědi na základní technické otázky,“ podotkl Löger. Pro Francii a některé další státy evropského bloku je klíčové přijmout nová pravidla ještě letos. Mezi skeptické země naopak patří například Irsko, Švédsko či Dánsko.
Doba, po kterou má dočasné řešení platit, a přesné koncové datum byly v úterý společně se zamýšleným rozsahem směrnice dvěma klíčovými spornými otázkami. Francouzský ministr Bruno Le Maire dnes ve snaze věc prosadit do konce letošního navrhl „reverzní“ časové omezení, kdy by nová pravidla začala platit až po konci roku 2020.
Diskuse podle rakouského ministra ukázala široký zájem všech států Unie sladit dočasné řešení ohledně této věci s řešením, které je na celosvětové úrovni domlouváno v rámci Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD).
Alena Schillerová
Schillerová dohodu podporuje
Také česká ministryně financí Alena Schillerová řekla, že Praha přijetí dohody na úrovni OECD podporuje. „To nemůže skončit hranicemi EU. Když se zamyslíte nad tím, o jaké firmy se jedná, tak celá řada má sídlo mimo Unii,“ upozornila. Krátkodobé řešení na unijní úrovni Česko podporuje, musí být ale odstraněny všechny technicky sporné momenty nynějšího návrhu.
„Je pro mne zásadní, abychom měli nějakou jasně stanovenou hranici dočasnosti. Jasně ohraničené datum, do kdy to bude platit,“ podotkla. Podle Schillerové je reálné, že se do prosince shodu podaří najít.
Evropská komise (EK) přišla s návrhem na prozatímní daň z digitálních služeb letos v březnu. Nepřímá daň se má vztahovat na příjmy z některých digitálních aktivit firem s celkovým minimálním ročním celosvětovým příjmem 750 milionů eur (19,4 miliardy korun) a příjmy v EU ve výši 50 milionů eur (1,3 miliardy korun).
Podle diplomatů by se věc mohla týkat asi 180 společností, včetně gigantů, jako je Google či Facebook. Při navrhované tříprocentní sazbě by odhadované příjmy činily pro členské státy ročně asi pět miliard eur (zhruba 129,2 miliardy korun).
Jedenáct zemí EU už pravidla má
V současnosti už 11 zemí Unie má ohledně danění digitálních společností vlastní národní pravidla, Španělsko je chystá. I to je podle francouzského ministra jedním z důvodů pro rychlou dohodu na společném postupu.
„Pokud v prosinci nebude společné řešení, budeme nakonec mít 15 nebo 20 různých národních řešení,“ upozornil v pátek také místopředseda Evropské komise pro euro a sociální dialog Valdis Dombrovskis. Podobný vývoj může znamenat fragmentaci a ohrožení jednoty unijního digitálního trhu.