Urychlení nástupu horších časů – i takový může být důsledek koronavirové epidemie. Světovou ekonomiku by například podle propočtů analytiků agentury Bloomberg mohla připravit až o 2,7 bilionu dolarů (60,8 bilionu korun), tedy ekvivalent ročního HDP Británie. Vláda Andreje Babiše (ANO) ale podle ekonomů není připravená na to, jak se s tím státní rozpočet srovná. Jak uvedli někteří hosté pořadu Otázky Václava Moravce (OVM), málo udělala pro to, aby byla ekonomika Česka na takovou situaci připravená.
Českou ekonomiku můžou čekat vyšší rozpočtové schodky. Koronavirus problémy urychlí
Otázky Václava Moravce k rozpočtu (zdroj: ČT24)
Ačkoliv lednové hospodaření státního rozpočtu ještě loni vykazovalo přebytek ve výši téměř devíti miliard korun, letos poprvé od roku 2003 skončilo ve schodku osm miliard korun. A zatímco v součtu s únorem byl deficit ve výši dvaceti miliard, letos ve stejném období už jde o 27,4 miliard. A může být hůře.
Rozpočtový deficit začátek roku 2020
„Z únorového čísla nelze dělat velké závěry, ale vyplývá z něj zřejmě trend, že výdaje letos porostou rychleji, než příjmy. Vidíme, že rychleji rostly i výdaje na důchody a sociální dávky a tento trend bude patrně letos pokračovat,“ komentuje situaci hlavní ekonom ING Bank Jakub Seidler.
Podle ekonomů je tak pravděpodobné, že se se letošní plánovaný schodek ve výši 40 miliard dodržet nepodaří.
„Zásadní problém je, že ekonomický růst zpomaluje, a my jsme v období, kdy jsme měli učinit opatření, kdy se nám dařilo v rámci Evropské unie, tak jsme tu dobu prokaučovali. My jsme se měli připravit do budoucna tak, aby růst pokračoval, abychom provedli reformy, které se dlouhou dobu nedělaly,“ uvedl v OVM předseda poslaneckého klubu Pirátů Jakub Michálek.
A připomněl například modernizaci státu, jeho chybějící funkční digitalizaci, dále investice do vzdělávání lidí nebo do rozvoje regionů. „My tady máme brzdy typu exekucí, vysokých cen za bydlení, které vláda neřeší, nebo transparentní a důvěryhodné fungování státu, schopnost realizovat velké projekty, jako je výstavba dálnic. To jsou velké oblasti, které vláda v období prosperity prokaučovala,“ uvedl Michálek.
Dodal, že předpokládá, že se i tak ale dodrží to, co se schválilo. „My se primárně budeme soustředit na to, aby se přijala opatření, která je potřeba přijmout v době, kdy se ekonomice daří. A to vláda bohužel nedělá a tím ohrožuje budoucnost Česka. Pokud se bude dál zpomalovat ekonomický růst, nebude na navyšování důchodů,“ dodal Michálek.
Předseda poslaneckého klubu ODS Zbyněk Stanjura zdůraznil, že opozice nemá žádný nástroj, kterým by mohla výši schodku ovlivnit. „Zákon o státním rozpočtu je schválen, my jsme upozorňovali na rizika, že ten schodek se pravděpodobně nepodaří dodržet, a že těch 40 miliard bylo jen číslo, a že realita za tím nebyla,“ uvedl.
Navíc je podle něj potřeba si uvědomit, že první dva měsíce v roce zatím nezohledňují výsledky epidemie koronaviru, přesto nejsou dobré.
„My budeme na rozpočtovém výboru navrhovat, aby ministryně financí přišla s konkrétními opatřeními, například aby zavázala některé výdaje ministerstev, aby byly připraveny na horší vývoj ekonomiky, než byl odhadován ještě loni. To se odhadoval kolem dvou procent, ale dnes to vypadá na mnohem nižší růst,“ varuje Stanjura.
Podotkl však, že kdyby deficit byl vytvořen tím, že by proběhly masivní investice třeba do dopravní infrastruktury nebo vzdělání, pak by k němu tolerantní byli. Ovšem je podle něho i tak potřeba, aby se omezily provozní výdaje.
OECD: Je třeba zabránit krizi, jaká byla v roce 2008
Organizace OECD minulý týden už také doporučila vládám, aby neprodleně zvýšily veřejné výdaje a zabránily tak nejhoršímu, tedy krizi podobné jako v roce 2008.
Podle předsedy Poslanecké sněmovny Radka Vondráčka (ANO) ale nelze usuzovat na celkový stav jen podle výsledků rozpočtu za první dva měsíce roku. Uvedl, že když se čísla v tomto období očistí například od evropských toků, pak se získají mnohem lepší výsledky.
Jak uvedlo ve své zprávě Ministerstvo financí, po očištění o příjmy z Evropské unie a finančních mechanismů, stejně jako o výdaje na tyto projekty, činil deficit 22,2 miliard korun, což je meziročně lepší výsledek o 0,4 miliardy korun.
„Mohli jsme mít vyrovnaný rozpočet, kdybychom měli o 40 miliard nižší investice,“ poukazuje Vondráček. „Ale říkám, že jde jen o krátkodobý výkyv, který se srovná, a jestli bude zpomalovat ekonomika, budeme se s tím zabývat, ale teď je na to brzo. Vše má svůj čas,“ dodává v odpovědi na to, zda se vláda případnými opatřeními, jak by ekonomiku podpořila, už teď zabývá.
Podle ekonoma ING Bank Jakuba Seidlera – ale i mnohých dalších – by stát však neměl počítat v žádném případě s příjmy, které nejsou ještě schválené a tedy jisté. Loni se však tak dělo hned v několika případech. A teď se ukazuje, že digitální daň je například jedním z nich a rozpočet tak zřejmě o tuto položku přijde.
Letos zřejmě z digitální daně státní rozpočet nic mít nebude
Digitální daň – všichni napříč Poslaneckou sněmovnou ji zřejmě chtějí, jak zmínil v pořadu Otázky Václava Moravce její předseda Vondráček, není však dosud jasné, jak to s ní vlastně bude. Tedy kdy a ani v jaké výši. Na čem se ale hosté pořadu shodli, je to, že letos se tak s velkou pravděpodobností nestane, ačkoliv státní rozpočet už s příjmem v této oblasti počítal.
Plánovaná digitální daň, která má ročně státnímu rozpočtu přinést asi pět miliard korun a která měla začít platit letos, podle hostů pořadu OVM nebude zejména z důvodu obav z odvetných kroků ze strany Spojených států.
Není zatím stále jasné ani to, jaká bude její výše. Původně se počítalo se sedmi procenty, nyní je ale pravděpodobnější spíše procent pět, jak připustila nedávno už i ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Vláda také vyčkává na to, že se do konce roku shodnou na společné digitální dani státy OECD.
„Budeme se klonit k nižší sazbě, ale to není podstatné. Důležité je, jaká přijdou odvetná opatření,“ vyjádřil se v OVM k výši sazby předseda poslaneckého klubu Pirátů Michálek.
Předseda poslaneckého klubu ODS Stanjura uvedl, že už navrhl tři procenta. „A také tři různé varianty odkladu systému. A to s účinností od 1. ledna příštího roku, od 1. července 2021 a prvního ledna 2022,“ dodal.
Radek Vondráček také připomněl, že digitální daň je vyrovnávací, tedy spravedlivá, která má upravit nerovné postavení nadnárodních společností a právnických osob, které jsou usazené v Česku a platí mnohem vyšší daně, a proto jsou jí všichni v poslanecké sněmovně nakloněni. „Takže otázka sazby je opravdu otázka diskuze a já doufám v dialog mezi vládou a opozicí. Koalice se teprve bude scházet a projednávat i odklad účinnosti,“ dodal.
Internetové dani by měly každopádně podléhat internetové firmy s globálním obratem nad 750 milionů eur (asi 19 miliard korun), které budou mít na území Česka roční obrat za uskutečněné zdanitelné služby minimálně 100 milionů korun.