Stát hospodařil v lednu se schodkem osmi miliard. Poprvé od roku 2003 skončil v minusu

Hospodaření státního rozpočtu skončilo letos v lednu ve schodku osm miliard korun. Loni v lednu byl přebytek 8,8 miliardy korun, informovalo v pondělí ministerstvo financí. Státní rozpočet vykázal schodek v lednu poprvé od roku 2003, kdy dosáhl 10,4 miliardy.

Dokonce i během let, kdy česká ekonomika pociťovala neblahý efekt světové finanční krize, dopadalo lednové hospodaření státní kasy lépe než to letošní, poznamenal hlavní ekonom Czech Fund Lukáš Kovanda. 

„Důvodem nepříznivého výsledku lednového hospodaření je jednak pomalejší náběh některých opatření vedoucích ke zvýšení příjmu státní kasy, například zvýšení spotřební daně z tabáku. Zároveň však roli hraje zpomalování české ekonomiky. Vláda přece jenom sestavovala rozpočet s optimističtější vidinou vývoje české ekonomiky, než jaký ve skutečnosti je a podle všeho i bude,“ doplnil Kovanda. 

Ministerstvo hlásí zpomalování

I přes zpomalování dynamiky mezd a platů v ekonomice zůstaly nejdynamičtěji rostoucími daňovými příjmy daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a příspěvky z pojistného na sociální zabezpečení, uvedl resort. 

Polevující růst ekonomiky se podle něho zatím v meziročním srovnání inkasa daně z přidané hodnoty neprojevil. „Inkaso této daně bylo pozitivně ovlivněno vyšším počtem pracovních dnů, ovšem tlumené snížením sazby daně na pravidelnou hromadnou dopravu od loňského února. Plnění rozpočtu je u této daně oproti minulému roku zatím mírně nižší, protože ještě nenabyla účinnosti novela daňového řádu (zhruba pět procent rozpočtované částky).“ Výsledek rozpočtu byl ovlivněn platbami do rozpočtu EU, meziročně vyššími platbami do Státního fondu dopravní infrastruktury nebo růstem platů učitelů a důchodů, doplnil úřad. 

„I v lednu 2020 dynamicky roste většina daňových titulů. DPH meziročně vzrostlo o 5,6 procenta, daň z příjmů fyzických osob o 11 procent, sociální pojistné o 5,5 procenta. Na výdajové straně byl výsledek ovlivněn platbou do rozpočtu EU i za únor, a to ve výši čtyři miliardy korun, která v loňském lednu neproběhla,“ uvedla ministryně financí Alena Schillerová (za ANO).

Skeptičtí ekonomové

Kovanda také připomněl další, neočekávatelné ohrožení státní kasy: šíření koronavirové nákazy, které zatím ochromuje zejména čínskou ekonomiku. I bez dalšího šíření nákazy je třeba podle ekonoma počítat s tím, že státní rozpočet ČR letos vykáže schodek čítající zhruba 50 miliard korun. „Pokud se bude nákaza šířit výrazněji, a dokonce i do Evropy, letošní růst české ekonomiky zpomalí pod dvě procenta. V takovém případě by schodek státního rozpočtu převyšoval padesát miliard korun. Rozpočet přitom letos počítá se schodkem čtyřiceti miliard“.  

Ekonom Komerční banky František Táborský uvedl, že první letošní statistika státního rozpočtu potvrdila prognózu zhoršující se fiskální kondice pro tento rok. „Některé odhady daňových příjmů se nám zdají nadhodnocené v čele se zvýšenými daňovými sazbami v rámci tzv. daňového balíčku,“ dodal. „Celkově očekáváme, že se deficit státního rozpočtu dále zhorší na 60 miliard korun,“ odhadl letošní vývoj. 

Předsedkyně Národní rozpočtové rady Eva Zamrazilová uvedla v nedělních Otázkách Václava Moravce, že pravděpodobnost korekce hospodářského růstu ČR směrem dolů – ve srovnání s plánem státního rozpočtu na letošní rok – vidí jako poměrně vysokou. A to nejen kvůli dopadům koronaviru.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Trump pohrozil stoprocentním clem zemím, které zavedou daň z digitálních služeb

Americký prezident Donald Trump v pátek pohrozil, že uvalí stoprocentní clo na veškeré zboží ze zemí, které zavedou daň z digitálních služeb na firmy ze Spojených států. Nové clo by nahradilo veškeré obchodní smlouvy s USA, napsal Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social. Upozornil, že o zavedení daně jedná řada evropských zemí. Opatření namířená proti členským státům EU, o kterých Trump hovoří, mluvčí Evropské komise Olof Gill považuje za jednostranná a neodůvodněná.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

Loňský blackout byl souběh událostí, potvrdili mezinárodní experti

Rozsáhlý výpadek elektřiny v části Česka loni v červenci byl podle skupiny mezinárodních expertů souběhem několika vzájemně nezávislých technických a provozních událostí. Výsledky šetření jsou tak v souladu s loňským vyšetřováním českého provozovatele přenosové soustavy ČEPS. Experti i pracovní skupina vedená Energetickým regulačním úřadem (ERÚ) zároveň pro předcházení podobným incidentům vydali soubor doporučení.
včeraAktualizovánovčera v 18:22

Chatboti ovlivňují nákupy víc než vyhledávače. Švýcarští spotřebitelé jim přesto důvěřují

S rozvojem generativní umělé inteligence (AI) vzniká nová komerční platforma, která může ovlivňovat nákupní rozhodování jako nikdy dříve. Firmy ve Švýcarsku i po celém světě se proto snaží dostat do odpovědí chatbotů. Mohou ale spotřebitelé jejich výsledkům důvěřovat?
včera v 12:55

VideoSingapur je „startupovým“ tygrem Asie

Singapur zažívá technologický boom, jeho startupová scéna patří k nejsilnějším v Asii. Ekonomika v prvním čtvrtletí vzrostla o šest procent – výrazně víc, než se očekávalo. Rekordní investice proudí do umělé inteligence, čipů a technologických firem. Pomáhá tomu politická stabilita státu a silná měna. Líhní start-upů jsou singapurské univerzity, které slouží jako inovační základny s vlastním podnikatelským ekosystémem. Například bývalý průmyslový areál Block 71, kde za patnáct let vyrostlo přes 1600 start-upů, provozuje národní univerzita s podporou státu. Studenti v Singapuru také založili komunitu, která propojuje start-upy s investory a odborníky z praxe. Z podobných komunit mají vyrůst firmy, které mají uspět v globálním technologickém a AI závodě.
včera v 06:30

VideoČeši podnikají na Ukrajině a věří, že po válce se byznys víc rozběhne

Míra rizika je zde extrémně vysoká, ale některé české firmy nyní podnikající na Ukrajině očekávají, že po válce se jim i díky tomu otevřou další možnosti spolupráce. Týká se to například energetického sektoru. Podnikání ve válčící zemi představuje pro firmy řadu problémů. Investici do objektu na Ukrajině například nikdo nechce pojistit. Další tuzemské podniky jdou proto jinou cestou – školí místní personál a poskytují servis. Na druhou stranu válka některé procesy urychlila. Podnikatelé například nemusí čekat na schválení projektu a stavebního povolení. Na druhou stranu válka investory také děsí. Jakmile ale skončí, může být trh už „rozebraný“.
25. 6. 2026

Máte nárok na bezúročný úvěr, nebo na dotaci? Jak na Novou zelenou úsporám

Začíná příjem žádostí do další fáze programu Nová zelená úsporám (NZÚ), který motivuje k investicím do úprav budov, aby bylo jejich vytápění ekologičtější a ekonomičtější. Nově má program dva směry, kterými stát rekonstrukce podporuje – bezúročné úvěry a přímé dotace. Majitelé rodinných domů, bytová družstva a společenství vlastníků jednotek (SVJ) mohou získat bezúročný úvěr. Na nízkopříjmové domácnosti v bytových domech lze k tomu získat dotační bonus až 120 tisíc. Nízkopříjmoví vlastníci rodinných domů pak mohou dosáhnout na dotaci.
25. 6. 2026

VideoNová zelená úsporám opět startuje, doznala ale změn

Po víc než půlroční pauze stát znovu podpoří renovace budov, které mají snížit spotřebu energií a účty za ně. Startuje opět Nová zelená úsporám. Dotaci ale získají už jen zranitelné domácnosti. Pro ostatní budou k dispozici bezúročné úvěry. Fond životního prostředí začne přijímat elektronické žádosti ve čtvrtek od deseti hodin. S přípravou žádostí by měli pomoct energetičtí poradci, a to nejen zranitelným domácnostem. Novinkou, kterou budou zájemci o podporu potřebovat, nebo aspoň řada z nich, je renovační pas. To znamená posouzení, jaká opatření by v budovách měli udělat, a to i po jednotlivých etapách. Nová zelená úsporám by měla pokračovat průběžně a podle současného nastavení podpory trvat až do podzimu 2029.
25. 6. 2026

Záměr zestátnit ČEZ je pro občany nevýhodný, tvrdí skupina odpůrců

Proti záměru zestátnit výrobu energetické skupiny ČEZ vystoupila skupina deseti signatářů otevřeného dopisu adresovaného premiérovi Andreji Babišovi (ANO). Patří mezi ně například bývalý předseda vlády a exguvernér centrální banky Jiří Rusnok, bývalý generální ředitel ČEZu Jaroslav Míl nebo předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Chystané rozdělení firmy je dle nich nevýhodné pro občany a pomůže jen minoritním vlastníkům společnosti.
24. 6. 2026
Načítání...