Poslanci schválili ve středu návrh státního rozpočtu na rok 2020, který počítá se schodkem 40 miliard korun. Zákonodárci navrhli více než 150 dílčích přesunů peněz mezi kapitolami, zejména kvůli školství a sociálním službám. Naprostá většina jich však neuspěla. Návrhy opozice neprošly, bylo schváleno jen několik dříve předjednaných změn od rozpočtového výboru či návrhů KSČM. Pro návrh hlasovalo 108 poslanců ANO, ČSSD a KSČM. Proti bylo 82 hlasů. Rozpočet nyní dostane k podpisu prezident republiky Miloš Zeman, který již dříve uvedl, že tak učiní.
Sněmovna schválila rozpočet, přidala na sociální služby. Návrhy opozice zamítla
V dílčích hlasováních poslanci přidali peníze například na sociální služby nebo menším obcím na školy a byty. Sněmovna přesunula v rozpočtu kolem dvou miliard korun. Prošly všechny pozměňovací návrhy, které předložila KSČM. Drtivou většinu poslaneckých pozměňovacích návrhů sněmovna odmítla.
Například na sociální služby půjde příští rok o 600 milionů korun navíc, šlo o návrh rozpočtového výboru sněmovny. Podobně prošlo také 300 milionů korun na nákup vlastnických práv ke kanalizacím a vodovodům, jak navrhoval Pavel Kováčik (KSČM). Policie dostane navíc 120 milionů korun na munici k výcviku střelby a na neprůstřelné vesty. Navrhl to Zdeněk Ondráček (KSČM).
Vláda předložila rozpočet se 40miliardovým schodkem, tedy stejným, jako byl schválen na letošek.
Státní fond rozvoje bydlení (SFRB) bude mít příští rok na výdaje 3,02 miliardy korun. Návrh jeho rozpočtu ve středu schválila sněmovna. Na letošek měl fond původně schválené výdaje 2,73 miliardy korun. Během roku ale vzrostly na 3,48 miliardy korun.
Státní fond dopravní infrastruktury (SFDI) bude v příštím roce hospodařit s 87,3 miliardy korun. Návrh rozpočtu fondu ve středu schválili poslanci. Na letošek měl fond dopravy schválený rozpočet o miliardu nižší, jeho výdaje ale v průběhu roku vzrostly zhruba na 101 miliard korun.
Zemědělci dostanou v příštím roce v národních dotacích 3,8 miliardy korun. Také tento vládní návrh schválila ve středu sněmovna. Částka je stejná jako na letošek.
Co ve sněmovně neprošlo
Návrhy opozice ve sněmovně nezískaly podporu. Například Jana Černochová (ODS) v dílčím hlasování o rozpočtu neprosadila navýšení částky pro armádu o 5,5 miliardy korun, měly jít hlavně na rozvoj bojových sil. Neuspěla ani snaha Dominika Feriho (TOP 09) přidat dvě miliardy korun na ochranu přírody a jednu miliardu a památky. Sněmovna nepodpořila v dílčích hlasováních ani návrhy Stanislava Blahy (ODS) na zvýšení státní dotace dopravnímu fondu na stavby silnic a železnic až o 5,5 miliardy korun. Poslanci odmítli i návrhy Zbyňka Stanjury (ODS) na úsporu celkem 46 miliard korun. Chtěl je převést na obsluhu státního dluhu.
Piráti pak nepřesvědčili sněmovnu, aby převedla 12,7 miliard z různých rozpočtových kapitol do vládní rezervy. Přesun měl představovat úsporu výdajů. Radovan Vích (SPD) neprosadil odebrání 490 milionů ze zahraničních armádních misí, v rozpočtu je chtěl dát například na rozvoj bojových sil. Sněmovna v dílčím hlasování také odmítla snahu Věry Kovářové (STAN) poslat čtyři miliardy korun na opravy krajských silnic. Pirát Ondřej Polanský neuspěl s návrhem poslat až šestimiliardovou dotaci Správě železniční dopravní cesty. Vlastimil Válek z TOP 09 neprosadil přesun dvou miliard korun ze slev na jízdné na elektrifikaci železničních tratí.
Schillerová: S rozpočtem jsem spokojená, dáváme obrovské peníze na investice (zdroj: ČT24)
Vojtěch Munzar a Martin Kupka (oba ODS) neprosadili přesun půl miliardy korun z dotací na podporované zdroje energie dobrovolným hasičům. Sněmovna nepřesunula dvě miliardy korun z inkluze ve školách na speciální školy, jak požadoval Jan Hrnčíř z SPD. Lidovec Marian Jurečka neuspěl s návrhem na přesun čtyř miliard korun z obsluhy státního dluhu lesníkům na náhrady škod způsobených kůrovcem.
Určitou výjimkou bylo to, že poslanci vládní ČSSD Václav Votava a Kateřina Valachová neprosadili svůj „disentní návrh“ na přesun tří miliard korun z obsluhy státního dluhu na platy učitelů. Byl v rozporu s koaliční dohodou mezi ANO a ČSSD. Sněmovna také odmítla opoziční návrhy přidat na platy učitelů až 5,5 miliardy korun. Stáli za nimi ODS, Piráti, lidovci, TOP 09 i STAN.
Babiš: V krizi budeme pumpovat peníze
Téměř celé dopolední jednání vyplnil svým projevem o rozpočtu - trval tři hodiny - premiér Andrej Babiš (ANO). „Chtěl bych zdůraznit, že i když dochází k ochlazení světové ekonomiky, naše vláda nikdy nezaškrtí ekonomiku tak, jak to udělala pravicová vláda za minulé krize,“ řekl dopoledne. „Náš přístup bude opačný. Pokud bude hůř, o to víc bude stát pumpovat peníze do lidí, do platů, do důchodů, do ekonomiky a do investic.“
Návrh státního rozpočtu na rok 2020
Předseda Pirátů Ivan Bartoš v navazující odpolední diskuzi však zopakoval, že Piráti návrh rozpočtu na příští rok nepodpoří. Vládní návrh státního rozpočtu nemá podle něj žádnou vizi a jde o „myšlenkovou pustinu“ a o rozpočet setrvačnosti. „My zde nebudeme hlasovat o rozpočtu na následující rok, ale hlasování je o tom, zda jsme spokojeni s vládou premiéra Andreje Babiše, hnutí ANO a ČSSD s podporou komunistů a zda jsme spokojeni s tím, kam tuto zemi vede. Piráti s tím spokojeni nejsou, a proto nepodpoříme návrh rozpočtu na příští rok,“ uvedl Bartoš.
A poukázal také na to, že rozpočet vychází i ze zákonů, které dosud nebyly schváleny. Zmínil novelu daňového řádu, který prodlužuje splatnost vratek na dani z přidané hodnoty o 15 dnů, a návrh na zavedení digitální daně.
Podle šéfa SPD Tomia Okamury obsahuje návrh rozpočtu i škodlivé výdaje, třeba na inkluzi, a proto ho hnutí nepodpořilo. „Stát financuje doslova škodlivé projekty,“ prohlásil Okamura a vedle inkluze jmenoval také „politické neziskovky“ a „solární barony“. Návrh rozpočtu podle něho neobsahuje priority SPD ani priority velké části obyvatel, navíc stát podle něho nadále zadlužuje.
Návrh rozpočtu nedostal podporu ani od hnutí STAN, jak uvedl jeho předseda Vít Rakušan. „Vadí nám, že se vláda chová fiskálně nezodpovědně, daří se nám dobře a vláda netvoří rozpočtové rezervy, naopak je spotřebovává a aby získala další finance, rozprodává hmotné rezervy a snaží se najít úspory, respektive peníze na investice tak, že si od lidí bere peníze ze zvýšených daní. Zároveň se chová nezodpovědně, když se nesnaží šetřit na provozu státu, ani nepřestavuje gejzír investic, které by Česko posunuly správným směrem,“ řekl Rakušan.
GALERIE
Rozpočet 2020
Podle šéfa ODS Petra Fialy není návrh rozpočtu proinvestiční, protibyrokratický ani rozvojový.
Česká ekonomika je ale podle Babiše jednou z nejvíce stabilních v Evropě. „Naší zemi čeká skvělá budoucnost, my se vracíme tam, kde jsme byli za první republiky,“ dodal. Vyzdvihoval také úspěchy vlády a její kroky v plánovaných investicích, ve školství, zdravotnictví nebo digitalizaci veřejné správy.
Věnoval se i plánovaným armádním nákupům, výdajům na obranu nebo boji s klimatickou změnou. Hovořil například o plánech na zadržování vody v krajině, o odpadovém hospodářství nebo o plánu vysadit miliardy sazenic stromů.
„Premiérův proslov je jak toulavá kamera. Už jsme projeli celou republiku. Snad bude na konci divácká soutěž o hodnotné ceny,“ komentoval délku projevu na sociálních sítích poslanec TOP 09 Dominik Feri.
Podle některých analytiků by ale vláda mohla operovat i s vyšším než 40miliardovým deficitem a financovat zejména investice do infrastruktury.
- Příjmy státní kasy mají dosáhnout 1,578 bilionu korun. Výdaje tuto částku přesáhnou o čtyřicet miliard (1,618 bilionu) a polovinu (885 miliard) z nich budou tvořit takzvané mandatorní výdaje čili ty, které se z rozpočtu musí vyplatit podle zákona. Jde především o sociální dávky a důchody. Tím vzniká i diskutovaný schodek rozpočtu ve výši čtyřiceti miliard korun.
- Výše deficitu je na příští rok plánovaná ve stejné výši jako na letošek, záležet bude na konečném výsledku státního hospodaření. Minulé roky totiž ukazují, že rozdíl mezi tím, jak ministerstvo financí zákon o státním rozpočtu naplánovalo, a tím, jak pak státní rozpočet skončil, může být až 132 miliard, jako tomu bylo v roce 2016; místo návrhu se sedmdesátimiliardovým deficitem končila kasa v plusu 62 miliard.
- Hlavní změny, které Čechy v roce 2020 v souvislosti se státním rozpočtem čekají, se týkají penzí. Průměrný starobní důchod se má zvýšit o 900 korun na měsíc, většina z toho je zákonem dané zvýšení. Menšinová vláda hnutí ANO a sociální demokracie pak navíc seniorům přidala 151 korun měsíčně.
- Zvýšit se má také rodičovský příspěvek, celkově o 80 tisíc korun, a růst mají i platy zaměstnanců ve veřejné sféře. Šetřit stát hodlá například na místech ve státní správě; plánuje se zrušení tří tisíc z nich.
„Obecně platí, že by vyšší kapitálové výdaje mohly odvrátit zpomalování ekonomického růstu. Tuzemské veřejné finance se nachází v dobré kondici, což potvrdila agentura Moody's, která na začátku října zlepšila rating České republiky. V prostředí nízkých sazeb navíc deficit není takovým strašákem, jako tomu bývalo v minulosti, kdy se dluhopisové výnosy pohybovaly na mnohem vyšších úrovních,“ hodnotí rozpočet analytik Cyrrus Tomáš Pfeiler.
Hlavní změny v rozpočtu na rok 2020
V souvislosti s deficitem Babiš kritizoval bývalé vlády vedené ODS, kterou obvinil, že zavinila problém s prudkým rozvojem solárních elektráren. „To dědictví ODS je šílené,“ řekl a občanským demokratům vzkázal, že zničili státní rozpočet.
Jen letos jde na dotaci výkupních cen elektřiny ze solárních elektráren podle Babiše 30 miliard korun. „Pan prezident (Miloš Zeman) nám nadává, že máme dělat něco se soláry, ale je to dědictví,“ řekl Babiš. „Kdyby nebyly soláry, tak jsme mohli těch 30 miliard dát skutečně potřebným,“ dodal premiér.
Největší investice v rámci resortu v roce 2020
Přidat vyšší částku na školství (tři miliardy) navrhla v rozpravě i bývalá ministryně školství, dnes poslankyně Kateřina Valachová (ČSSD). Několik opozičních poslanců jí sice vyjádřilo podporu, ale divili se, že si to jako členka vládnoucí koalice nevyřídila předem v koalici.
Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) k tomu uvedla, že nerada veřejně „pere koaliční prádlo,“ ale musí uvést, že se to na koaliční radě ANO a ČSSD projednalo a tento návrh neprošel. Dodala, že ČSSD jí prostřednictvím svého předsedy Jana Hamáčka ubezpečila, že tak bude i hlasovat. K tomu také došlo.
Porovnání sald rozpočtů z let 2016–2020
Babiš kritizoval pozměňovací návrhy opozice, které podle něho nebyly v souladu s rozpočtovými pravidly, protože některé snižovaly vládní rozpočtovou rezervu pod zákonem stanovenou hranici.
Premiér kritizoval i návrhy opozice brát v rozpočtu peníze ze slev v dopravě pro seniory a studenty. „Senioři tu slevu velice oceňují,“ řekl a dodal, že se zároveň zvýšilo využití veřejné dopravy. Kritiky se dočkal i návrh Stanislava Blahy (ODS) vzít půl miliardy z výdajů na kosmické aktivity.
„Kosmické aktivity významně přispívají k ekonomickému růstu a zaměstnanosti v České republice,“ argumentoval premiér. Jsou podle něj například odrazem ekonomické vyspělosti země, protože dodávají vyspělé technologie.
Kondice české ekonomiky v roce 2019 a výhled na rok 2020
Šéfka resortu Schillerová už v minulých dnech uvedla, že podpoří jen ty návrhy, které budou v souladu s politikou vlády nebo splní další podmínku: „Nebudou znamenat velkou změnu struktury státního rozpočtu, protože byl dojednáván celý rok, je za ním obrovské množství práce, má svou logiku a smysl a odráží priority vlády.“
„Vládní tandem, zejména ministerstvo financí, s námi rozpočet konzultovalo. Musíme říci, že tento návrh rozpočtu není v ničem převratný, není na žádné jásání. Je pragmatickým kompromisem a věcným řešením vládního provozu v příštím roce,“ prohlásil komunistický poslanec a člen rozpočtového výboru dolní komory Jiří Dolejš.
Kritika ze strany rozpočtové rady
Národní rozpočtová rada doporučila upravit schvalování státního rozpočtu tak, aby návrh rozpočtu byl předkládán pouze s daňovými příjmy vycházejícími z platných zákonů. Vyplývá to ze zveřejněného pravidelného čtvrtletního stanoviska rady k vývoji veřejných financí. Například návrh státního rozpočtu na příští rok, který schválila sněmovna, počítá s některými příjmy na základě zákonů, které ještě nebyly schváleny. Jde například o zvyšování spotřební daně u alkoholu a tabáku. Ministerstvo financí uvedlo, že si případná rizika uvědomuje, zákony se snaží předkládat s dostatečným předstihem, ale neovlivní délku jejich schvalování.
„Státní rozpočet tak může být schválen s příjmy, které nebudou inkasovány, neboť příslušné zákony nemusí být vůbec schváleny, či dojde během jejich projednávání ke změnám se záporným dopadem na očekávané inkaso,“ uvedla rada. Také upozornila na pozdní schvalování změn daňových zákonů, kvůli kterým pak mají daňoví poplatníci málo času na jejich případné zavedení.
Rada upozornila, že letošní rok není prvním, kdy se obdobné problémy objevily. „Proto se z jejího pohledu jeví jako vhodné přistoupit k takové úpravě této části rozpočtového procesu, která by zajistila, aby návrh rozpočtu pracoval pouze s daňovými příjmy vycházejícími z platných zákonů,“ uvádí čtvrtletní hodnocení.
Dlouhý: Ekonomika je v dobré kondici
Z hlediska základních makroenomických ukazatelů je česká ekonomika ve velmi dobré kondici. Zvláště ve srovnání s mnoha dalšími evropskými zeměmi, včetně členů eurozóny, uvedl pro ČT24 prezident Hospodářské komory ČR Vladimír Dlouhý. Dodal však, že jsme nyní v sestupné fázi hospodářského cyklu. „To znamená, že je připravován (státní) rozpočet pro rok, kdy očekáváme, že růst bude zpomalovat,“ uvedl ve středu dopoledne.
Hospodářská komora je v prognóze vývoje optimističtější než mnozí jiní a pro letošek i pro příští rok odhaduje meziroční růst zhruba o 2,5 procenta. Existují zde však vnější rizika typu brexit či problémů automobilového průmyslu, která se velmi těžko vyčíslují.
Rozhovor: Vladimír Dlouhý, prezident Hospodářské komory ČR (zdroj: ČT24)
Ke čtyřicetimiliardovému schodku v rozpočtu 2020, řekl Dlouhý: „Tento deficit si dovolit můžeme, otázka je, za co ho utratíme.“ Jako negativum zmínil růst mandatorních výdajů (ze zákona a jiných závazků jsou povinné), které už tvoří přes polovinu z celkových výdajů státu. Podle něj chybí politická odvaha do nich zasáhnout.
„Sebrat odvahu pro hlubší důchodovou reformu, pro přehodnocení některých sociálních a zdravotních dávek, aby peníze dostávali ti, co to opravdu potřebují, a nebyl prostor pro černé pasažery,“ k tomu by se mělo podle Dlouhého přistoupit.
Zmínil také velké přísliby některým sociálním skupinám (například důchodcům) či profesím (učitelé, zdravotní sestry). Souhlasil, že mají dostat přidáno, ale otázka, zda to není moc. Preferoval by proto prověření výdajů, zda jsou efektivní a zda by stát nemohl dát ještě více na investice.
V další části rozhovoru také řekl, že vidí prostor pro efektivnější hospodaření se státními rezervami, aby se uvolnily některé prostředky.
Růst cen nemovitostí zpomalí, soudí Feix
Generální ředitel Hypoteční banky Jiří Feix očekává růst cen nemovitostí v příštím roce mírnější než letos. Podle odhadů by mohl činit 5 procent, letos to bylo kolem 8 procent, v minulých letech pak 10 procent. Růst cen nemovitostí by se tak mohl vyrovnat tempu růstu mezd, což znamená, že poměr mezd a cen nemovitostí by se neměl dále zhoršovat, ale pravděpodobně ani zlepšovat, řekl.
Za jedno z možných řešení, co udělat s drahým bydlením, považuje zrychlit povolování staveb a upravit stavební zákon tak, aby stavební řízení netrvalo příliš dlouho. „To je jedna z hlavních brzd toho, že se u nás málo staví.“ Uvítal by také schválení územních plánů ve velkých městech, protože i u připravených projektů trvá nyní jejich schvalování extrémně dlouho.
Rozhovor: Jiří Feix, generální ředitel Hypoteční banky (zdroj: ČT24)
Zmínil také letošní propad hypotečního trhu přibližně o 20 procent v návaznosti na opatření ČNB. Připustil, že část lidí na hypotéky podle nových pravidel nedosáhne, ale „rozhodně to není tak, že by se zmrazil trh a přestaly transakce.“
Mladí lidé do 36 let mají navíc předem naspořeno relativně málo prostředků, což je také velká bariéra při získání hypotéky. „Tedy spořit si, spořit si a myslet na bydlení co nejdříve, protože to samo o sobě nepřijde,“ řekl Feix.